komentář

Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže

Komentář

Komentář

Česku hrozí zhoršení ratingu. Co to znamená pro běžné občany?

Dalo by se říct, že si v Česku budeme muset po letech zdánlivého klidu rychle zvyknout na život s hodně nedobrými zprávami. Zatímco se intenzivně řeší následky a důsledky v podobě raketově rostoucích cen, způsobené velkou měrou i vyhazováním peněz plnými hrstmi - jak se říká „z vrtulníku“ - především za éry populisticko-levicových vládnoucích reprezentací, možná že ještě důležitější zpráva z tohoto ranku někde zapadla. Stojí proto za připomenutí, že už minulý týden mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, když oznámila, že nám hrozí zhoršení hodnocení schopnosti splácet naše závazky. Agentura Fitch ve svém novém posouzení uvedla, že výhled Česka zrevidovala ze stabilního na negativní stupeň. Říkáte si, že to vás přece nemusí zajímat, to tak ale úplně není.

Komentář

Zdražování v Česku téměř nemá v EU konkurenci. Konec inflační jízdy je ale na dohled

Říká se, že zjednodušovat stav věcí není nikdy dobré. Ale přesto to řeknu a napíšu. Když si totiž člověk pročítá od začátku tohoto týdne většinu nejen ekonomických zpráv, které se týkají Česka, nemusí z nich mít moc dobrý pocit. Tak schválně: Počet dezinformací podle tří čtvrtin Čechů, dle průzkumu středoevropského výzkumného konsorcia Central European Digital Media Observatory, stoupá. Nebo: Zemědělci s obavami sledují rozšiřující se sucho, navíc pršet v dohledu nemá. A tak by se dalo pokračovat. Jistě ale namítnete, že mediální servis nechrlí, a to nejen tento týden, jenom ty špatné zprávy. A to budete mít, milí čtenáři, rozhodně pravdu. Jenže ‒ ještě tu nezazněla vůbec ta nejhorší zpráva. Tak tedy: Český statistický úřad oznámil, že tuzemská inflace v dubnu meziročně stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Je nejvyšší od prosince 1993 a jak upozorňují ekonomové společnosti Patria Finance, rostla podesáté za sebou.

Komentář

Maďaři a Slováci proti všem? EU je na prahu utnutí finančních toků na Putinovu válku

Putinovo agresivní a dobyvačnou válkou posedlé Rusko má utrum. Tedy alespoň nyní co se dovozu ropy do Evropské unie (EU) týká. Evropská komise chce totiž prosadit, i když to zatím „jen“ navrhuje, aby členské státy unie do konce letošního roku úplně přestaly, rozuměj laskaví čtenáři ‒ zakázaly ‒ dovoz ruské ropy. Návrh je zajímavý po mnoha stránkách. Nejen proto, že EU o tomhle návrhu musí, aby mohl platit, rozhodnout jednomyslně a už nyní hrozí nejen Maďarsko, ale i Slovensko kvůli své závislosti na důležité ruské komoditě, vetem, ale i z mnoha dalších důvodů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale i přesto oznámila, že v rámci šestého balíku protiruských sankcí bude navíc rozhodováno i o odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT pro největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy.

Komentář

Drahé potraviny mohou přinést další krize. Srazit ceny se můžeme pokusit i my sami

David Malpass, ředitel Světové banky, tedy World Bank, jedné ze dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě byl v rozhovoru pro britskou zpravodajskou stanici BBC dost nekompromisní. „Válka na Ukrajině zdraží potraviny až o 37 procent a nastupující potravinová krize způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. Tato krize nejvíce dolehne na ty nejchudší, kteří budou jíst méně a budou mít i méně peněz na další věci, včetně například zaplacení školného. Kvůli dopadům na nejchudší je svým způsobem nefér krize, stejně jako to bylo za pandemie covidu-19,“ citovala i řada tuzemských médii Malpassovo vyjádření BBC.

Komentář

Nejen Best in covid, ale i Best in debt. Babiš po sobě zanechal inflaci jako Ukrajina a Rusko

V těchto dnech se začíná nejrůznějšími institucemi a také médii hodnotit po všech, tedy i těch ekonomických a finančních, stránkách rok 2021. A pokud nepatříte ke skalním příznivcům populistických a levicových extremistů, budete si, stejně jako já, muset chtě nechtě přiznat, že žijete v zemi, která byla podobně jako v éře pandemie Best in covid, za rok 2021 The best in debt, tedy „nejšikovnější v růstu dluhu země“ z celé sedmadvacítky členských států Evropské unie.

Komentář

Jaká je hodnota štěstí? Pro průměrného Čecha 126 tisíc měsíčně

Jeden z finančních citátů, které i renomovaná globální média řadí do seznamu pravých, říká, že peníze a moc nás nezmění, jen odhalí naše pravé já. A české pravé „Já“ možná odhalil mezinárodní průzkum sázkové společnosti Sazka, který se zaměřil na vnímání bohatství Evropany. Podle výsledků průzkumu by se Češi cítili „šťastní“, když by se hodnota jejich majetku pohybovala okolo deseti milionů korun. Otázka je, zda tomu tak je. Třeba podle výsledků indexu štěstí (World Happiness Index) platilo, tedy v roce 2021, že Češi byli šťastnější než Američané. Uvidíme proto, jak se po roce 2022, kdy do každodenní reality dopadaly důsledky souběhu několika vážných krizí, které svět za desetiletí nepoznal, projeví v posouzení vlastního štěstí.

Komentář

Rusko neváhá nejen válčit a lhát, nyní už i tají podstatná data

Kdyby okolnosti zveřejnění následující zprávy nebyly opravdu nad míru vážné, určitě byste se tomu pousmáli. Posuďte sami: Agentura Reuters oznámila, že ruská centrální banka tento týden dočasně pozastavila zveřejňování údajů o zahraničním dluhu. Součástí zprávy byla i citace samotného regulátora, který tvrdí, že: „Banka Ruska dočasně pozastavuje zveřejňování čtvrtletních údajů o splátkovém kalendáři zahraničního dluhu Ruské federace". Říkáte si jistě: „A jéje, staré dobré praktiky utajování, lhaní a mlžení se jen a jen prohlubují. A v tom to právě je, kdyby to nebylo až příliš smutné, úsměvné. Vždyť v čele centrální banky, říkáte si, nesedí jen nějací hlupáci, kteří nevědí, která bije a co tímto krokem, chtě nechtě, ruský finanční regulátor způsobí. Jenže, to, co se nám zdá být „normální“ a „logické“, v Putinově říši zla už přestalo dávno platit.

Komentář

Inflace i v politice? Česku hrozí vznik dalších podivných politických stran

Při čtení finančně-ekonomických zpráv nejen ze světa, ale hlavně z Česka, mám stále naléhavější pocit, že nám tu chybí několik důležitých ukazatelů. Nikoliv tedy těch, které by se týkaly peněz či financí, ale spíše těch společenských. Navrhoval bych třeba nějakou srovnávací jednotku ‒ například Intenzita obskurnosti na hlavu, nebo Úroveň chamtivosti na stejný objem. A napadnou vás určitě i další. A proč? Jednoduše proto, aby když každý člověk uvidí v televizi nebo si přečte v novinách či na internetu nějakou zprávu o tom, že někdo něco někde prohlásil, jako třeba, že nyní je právě nejvyšší čas na to, aby se v referendu odsouhlasil výstup ČR z Evropské unie, bylo mu hned jasné, odkud vítr vane.

Komentář

Jsou sankce proti Rusku skutečně účinné?

Válečný konflikt na Ukrajině, vyvolaný Ruskem, se nezadržitelné blíží k další metě ‒ padesátému dni trvání. A už nejeden západní politik, naposledy šéf obranné Severoatlantické organizace NATO Jens Stoltenberg, varují před tím, že Rusko hned tak nepřestane dobývat a ničit samostatný stát Ukrajinu a zabíjet na jeho území nevinné lidí. „Válečný zločinec Putin a jeho krvelačná armáda si neváží lidských životů,“ zní stále častěji z úst lídrů Západu, ale i novinových článků či televizních reportáží.

Komentář

O ruinování Česka už se Babišovi lidé postarali. Přesto volají po ještě větším zadlužení

Téměř devadesát procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu České republiky nesouviselo s bojem proti pandemii covidu-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. Vedlo to k rekordnímu schodku státního rozpočtu, pro připomenutí ‒ hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2021 schodkem 419,7 miliard korun, tedy skoro čtyřicet tisíc korun na hlavu, doprovázenému nárůstem státního dluhu.

Komentář

KOMENTÁŘ Martiny Klicperové: Největšími vrahy nejsou jen Hitler a Stalin. Snad dojde i na další...

Pamětníci si možná vzpomenou na gruzínský film Pokání natočený v orwellovském roce 1984. Ten film symbolicky vykopal z hrobů stalinistické mrtvoly a předznamenal uvolnění klepet sovětské totality. Pokání může mít symbolický, psychologický, ale i politický smysl.

Komentář

Zeman spravedlnosti zhasl světlo, preferuje zlo. Balákovým omilostněním pošlapal Masarykovy a Havlovy hodnoty

Zlo a švindl povýšil nad spravedlnost, které na její úporné cestě úmyslně zhasl světlo, aby ji nasměřoval do beznadějné temnoty, odkud není návratu. Prezident Miloš Zeman dal průchod své bezcharakternosti a aroganci moci, když udělil milost řediteli Lesní správy Lány Miloši Balákovi, jehož minulý čtvrtek odvolací krajský soud poslal pravomocně za ovlivnění veřejné zakázky na tři roky do vězení. Ano, hlava státu má k tomuto kroku právo, ale tady svoji gesci zneužil a vyšel tak vstříc hradní partě vyvolených, která je pod jeho rukou beztrestná. Zeman ukázal, jak pohrdá národem, právním systémem i demokracií. Pošlapal Havlův sametový citát, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Otočil se zády i k Masarykově ctnosti nebát se a nekrást. Nejvyšší ústavní činitel utopil morální hodnoty v žumpě splašků, v níž nyní prezidentská kancelář tone.

Komentář

Volby prezidenta ČR ve stínu ruské invaze na Ukrajinu

Jednotliví kandidáti se pomalu profilují, kampaně připravují, podpisy se sbírají a sázkové kanceláře vypisují kurzy. Zhruba za rok usedne nástupce Miloše Zemana na Pražský hrad. Předvolební kampaň a samotné volby zcela jistě ovlivní nynější mezinárodní situace. Nicméně vítězem bude kandidát, který dokáže odhadnout rozpoložení voličů v den voleb a několik týdnů až měsíců dopředu tomu správně přizpůsobí svou kampaň. Co víme deset měsíců před volbami a jaká nebezpečí číhají na ženy a muže, kteří chtějí obsadit nejvyšší, pravomocemi příliš neoplývající, ale o to více symbolický post v zemi?

Komentář

Černý scénář české ekonomiky. Může zdražování všeho vést ke stagflaci?

Všeobecné zdražování všeho, co doma v Česku dennodenně používáme, konzumujeme či nakupujeme, se opravdu hned tak nezastaví. Hned zkraje tohoto týdne totiž přišly z povolaných úst, která sledují makroekonomické a finanční veličiny, hned dvě varovné zprávy. Nejprve sám guvernér České národní banky Jiří Rusnok řekl, že kvůli inflaci může letos na konci roku Česko vykázat „nulový“ hospodářský růst. A na to pak další den viceguvernér stejné instituce, Marek Mora dodal, že základní úrokové sazby v zemi půjdou „výrazně nad pět procent“. To nejsou opravdu ani pro lidi, natož pro samotnou ekonomiku, dobré vyhlídky.

Komentář

Krize otestovaly povahu Čechů. Jací jsme po ekonomické stránce?

Kdo by si to byl pomyslel, že ještě všichni budeme rádi za nějaké zprávy o tom, jak a kde se na našem chování podepsala léta s pandemií covidu, že? Mezi těmi zprávami, které snad proto stojí opravdu za připomenutí, a nejenom proto, že se podle nich mohou do budoucna stavět výrazně lepší vládní, politická a já nevím ještě jaká rozhodnutí, protože mají dopady i do dnešního dění, jsou třeba tyhle: Češi umí i přes omezení a lockdowny hodně šetřit, i když třeba kvůli tomu musí přestat chodit do restaurací. Nebo: Služby v tuzemsku zdražily kvůli dopadům pandemie až o patnáct procent.

Komentář

Kyjevská mise může Fialu katapultovat na Hrad a Babiše nasměřovat za mříže. Šéf ANO hraje o svobodu

Jeho odvaha nepřestává rezonovat. Aplaus neutichá. Statečná cesta premiéra Petra Fialy do Rusy rozstříleného Kyjeva, v němž riskoval svůj život, může výrazně promluvit do souboje o Hrad. Z profesora politologie, jehož osobní povzbuzovací mise za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ohromila i jeho dosavadní odpůrce, se stává horký favorit na prezidentský úřad, ačkoli o něm doposud nikdy nehovořil, ani o něm neuvažoval. Není ale žádnou sci-fi, že právě Fiala by mohl Andreji Babišovi uštědřit tvrdou porážku, která by mohla znamenat, že by někdejší ministerský předseda byl před orgány činnými v trestním řízením ohledně Čapího hnízda mnohem zranitelnější, zvláště když státní zástupce Jaroslav Šaroch celý případ dnes poslal k soudu. Babiš začíná hrát o svoji svobodu, neboť Fiala by jej svým triumfem mohl nasměřovat za mříže, šéf Hnutí Ano by si nemohl udělit milost. ODS či koalice Spolu najde kandidáta na premiéra snadněji než na prezidenta. Byl by velkou škodou ignorovat Fialovu klidnou sílu v bitvě o Hrad. Jednalo by se o hazard.

Komentář

Ceny ropy odhalily českou slabinu. Lidé volají po nereálném řešení

Každá krize prý odhalí slabiny každého systému. Ať už demokratického či toho totalitního. A aktuální válka agresivního a vraždícího Ruska tohle moudro jen potvrzuje. Jednou z těch slabin může být i to, že nedokážeme adekvátně reagovat na rychle se objevující „krize“, které ovšem mají tvrdý dopad na každodenní život lidí, kteří nic nezavinili a za cizí válku nemůžou. Řeč je o tom, jak se postavit a zda to vůbec jde, rychle rostoucím cenám paliv, která cesta je ta správná, aby reálně nehrozilo to, že se ceny drahých paliv rychle „přelijí“ do všech ostatních cen ve společnosti a hlavně to, jak zabránit tomu, aby v případě, kdy se současný pokles zastaví a ceny na stojanech pump začnou opět narůstat, řada dopravců a přepravců zavřela krám.

Komentář

Německá okupace z 15. března 1939 ukázala nesmyslnost politiky ustupování agresorovi. Ukrajina se správně brání

Více než šestileté období německé okupace Čech, Moravy a Slezska, která patří spolu s obdobím komunismu k nejtragičtějším kapitolám naší novodobé historie, se začalo psát před 83 lety. Ráno 15. března 1939 obsadila německá vojska zbývající neobsazené české území po Mnichovské dohodě. Jednalo se o první ze dvou agresí Československa cizími vojsky. V obou případech se tak stalo bez ozbrojeného odporu. Snad i kvůli tomu, že ani v jednom případě se naše armáda nebránila, je německá okupace spolu s tou sovětskou pro mnohé lidi v Česku dodnes zdrojem historických traumat. V kontextu s nacistickou okupací a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se nabízí reminiscence se současnou Ukrajinou. Ukazuje nám, co se stane, když budeme ustupovat agresorovi v domnění, že se předejde válce. Agresora to jen více povzbudí v jeho dobyvačných úmyslech. Ukrajina se rozhodla správně bránit.

Komentář

Jak válka ovlivní ceny bydlení? Ceny energií i Putinova agrese ovlivní statisíce lidí

Meziroční březnový nárůst průměrné ceny za 1 m² bytu ukázal, že nejvíc se ceny z vybraných měst zvýšily v tuzemsku v jihočeské metropoli, Českých Budějovicích. Jenže ani tamní, skoro dvaašedesáti procentní nárůst, v konečném důsledku nedosahuje nominále za jeden metr čtvereční bytu v Praze, který musí zaplatit všichni ti, kteří by si rádi koupili vlastní bydlení. V hlavním městě totiž stojí 1 m² bytu průměrných 126 078 korun.