komentář

Putin invazí na Donbas porušil mezinárodní právo. Sankce EU a Západu musí mířit na ruský průmysl i banky

Komentář

Komentář

Nemáte dluhy? Při současných ekonomických problémech je to stejně jedno

Že v Česku rychle roste všeobecné zadlužení, a to bohužel nejen eráru, ale i u domácností, a hlavně u firem, je snad všeobecně známo. Čtenářům se servírují titulky a rozsáhlé zprávy o tom, jak že podnikatelé a domácnosti se loni zadlužovali výrazně rychleji než v předešlých letech, takže u lidí dluh meziročně vzrostl o desetinu, což byl nejrychlejší nárůst od roku 2009 a zadlužení dnes činí 2,05 bilionu korun. Objem firemních úvěrů se zvýšil o šest procent, což bylo nejvíce od roku 2011 a firmy věřitelům dluží další „dardu“ ‒1,19 bilionu korun. Když se k tomu přičte i dluh státu, který na konci roku 2021 vykázal „sekeru“ ve výši 2,5 bilionu korun, může se člověku ze všech těch čísel udělat až nevolno. Kdo to jako všechno zaplatí, že?

Komentář

Česko proti všem. Na pozadí rekordního zdražování letí úrokové sazby nahoru, ale jen u nás

Boj s inflací nabírá ve světě obrátky. I na těchto stránkách jste si mohli milí čtenáři už přečíst, že inflace v Česku je nejvyšší od 90. let, ale že ani tato čísla nejsou pravděpodobně ještě u konce, takže i stávající rekordní znehodnocení úspor a navyšování cen ještě minimálně během letošního roku stoupne. Ano, ano, dle veřejných zpráv meziroční míra inflace v lednu letošního roku stoupla na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta a stala se tak nejvyšší od července 1998. Ne příliš dobrou zprávou ale je, že uvedená čísla byla bohužel vyšší, než očekávala Česká národní banka, která i kvůli tomu odhadla, že je více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace překoná deset procent.

Komentář

Události Petra Nutila: Ukrajina, Okamurohodiny, gurmánský McDonald´s a mrtvý český hokej

Žijeme v báječně absurdní době! Pojďme si tedy shrnout to podstatné, co se za posledních pár dnů stalo.

Komentář

Minimální mzda nedá politikům spát. Jen zvyšováním se nic nevyřeší

Říká se, že v jednoduchosti je krása. Tak třeba taková minimální mzda. Když by se její výše nemusela odvíjet od rozhodnutí politiků, ale třeba jen od toho, jak se mění předem schválené parametry jejího výpočtu, myslím, že by se ulevilo nejen lidem v Česku, ale i investorům, a nakonec jistě i nejednomu politikovi. No uznejte, přijít o hodiny často zbytečných a nicotných plků ve Sněmovně o tom, že jedni nemají rádi chudé, zatímco těm druhým je jedno, jestli erár má nebo nemá peníze na jejich rozhazování z pověstného vrtulníku, je snad až příliš krásná a ideální představa o tom, jak by mohl fungovat stát. Do nastavení její výše se ale chystá nyní promluvit i Evropský parlament. Ten totiž chce schválit směrnici, která má všem zemím Evropské unie poradit, jak jí zvyšovat.

Komentář

Slavíme 30 let internetu v Česku. Jak proměnil naše životy?

„Dnes je ten slavný den, kdy k nám byl zaveden… internet…“, můžeme si právě teď po Cimrmanovsku zanotovat. Protože už jsou to tři desítky let od historického okamžiku, kterého si tehdy skoro nikdo nepovšiml. A přesto postupem času proměnil takřka každý aspekt našich životů.

Komentář

Události Petra Nutila: Pandemický zákon, hala pro Sáblíkovou a větry ve skleničce

Čas letí jako bláznivý - já nechytím ho ani vy, a proto je tu další díl dokonale absurdních událostí, kterými nás oblažuje naše současnost. Tak pojďme na to!

Komentář

Češi bezhlavě skupují zájezdy. Zdražování a krachu cestovek navzdory

Na řadě míst České republiky si už několik dní nejen školáci, ale i jejich rodiče, prarodiče či blízcí příbuzní užívají jarní prázdniny. A možná, že ani nezaznamenali velké třesky a očekávané změny v segmentu cestovního ruchu. Řeč je o tom, že právě v tomto roce bude muset opustit podnikání v tomto segmentu řada cestovek.

Komentář

Vypne Meta Evropanům Facebook a Instagram? Ne. Co by ale bylo, kdyby ano?

Dokážeme si vlastně ještě vůbec představit, jak by vypadal náš každodenní online svět bez největších sociálních sítí? Pamatujete si ještě svět „předtím“? Jaké to bylo? Čím jste trávili svůj čas při čekání na tramvaj?

Komentář

Extrémní úrokové rozdíly v boji s inflací ukazují, že nežijeme v normální době

Člověk nemusí mít hned nějaké ekonomické super vzdělání, třeba z prestižních amerických univerzit, aby si nevšiml, že teď nežijeme úplně v normální době. Tak třeba ‒ když porovnáme vývoj inflace v tuzemsku s nastavením úrokových sazeb Českou národní bankou s tím, jaké hodnoty mají třeba země Eurozóny, musí nás nutně napadnout, že tu existují dost „extrémy“. Jenže ‒ jak se říká ‒ všechno má své příčiny a následky.

Komentář

Nálada Čechů je na bodu mrazu. Protentokrát za to ale nemohou peníze

Společenská nálada v tuzemsku nebyla kvůli šíření viru SARS-CoV-2 za poslední více jak dva roky nijak zvlášť výborná. Nebyla nouze i o novinové titulky, jak se kvůli existenci nebo neexistenci samotné nákazy rozkližují vztahy v rodinách, mezi přáteli nebo kolegy. Jenže, proč vlastně?

Komentář

Tahle země není pro chudý. Lidé mohou skončit na ulici lusknutím prstu

Po přečtení výsledků zkoumání statistického serveru Numbeo o tom, jaké jsou životní náklady v zemích Střední a Východní Evropy, musím říct jedno: Tahle země není pro chudý. A berte to milí čtenáři jako konstatování faktu, nikoliv jako nějaký atak proti bohatým či chudým. Naopak.

Komentář

Cena ropy opět letí nahoru. Poděkovat můžeme i totalitnímu Rusku

Nejen tuzemská média, ale snad i většina „mainstreamových“ světových titulů, v těchto dnech s velkou vervou varují před tím, že cena ropy nezadržitelně míří k magické hranici 100 amerických dolarů za barel. To je 2150 korun, přepočteno aktuálním měnovým kurzem české koruny k americkému dolaru, když ještě před rokem to bylo necelých 1380 korun. Laskavý čtenář, který si ale umí najít na internetu graf dlouhodobého vývoje obou klíčových značek ropného segmentu, totiž americké ropy WTI a ropy Brent, ale rychle zjistí, že ona „stovka“ u cenovky není za posledních třicet let žádnou novinkou. A že už bylo s cenami ropy hůř, je taky fakt. Pravdou ale je, že rostoucí ceny ropy mají nyní značně nepříznivý dopad na růst všeobecné cenové hladiny. Ale ani to není výjimečné. Chce se tak říct: Hlavně žádnou paniku.

Komentář

Události Petra Nutila: Královna Instagramu Schillerová, demoverze Fidela Castra jménem Tomio a na závěr fascinující leguáni

Vítejte u dalšího dílu dokonale absurdních událostí, kterými nás oblažuje naše současnost! Dnes toho máme fakt hodně, tak pojďme na to.

Komentář

Česko zažívá digitalizační boom. Kam nás posouvají virtuální asistentky?

Když v roce 1984 hudební skupina Olympic vydala album Laboratoř, málokdo si připustil, že by jednou mohl mít doma třeba virtuální asistentku, se kterou by se dalo nejen rozprávět v rodném jazyce, ale i z pohodlí domácího křesla jí zadávat úkoly, které pak splní. V úvodní písni zmíněného alba se mimo jiné zpívá: „Když jím, kolik reakcí se ve mně ztrácí. A mám víc než en na entou informací. Tak dál mě má chemie tu nutí k práci. A pak že prý tu nedělám nic… Ať to zkusí laboratoř!“ Uběhlo dost let a laboratoře vyvinuly virtuální realitu.

Komentář

KOMENTÁŘ Petra Nutila: Jak se (ne)stát dezinformačním médiem

Asi se shodneme na tom, že dezinformace jsou dost velký problém. Mají vysoce destruktivní potenciál, který přesahuje neškodnost přesvědčení, jenže z nás maximálně mohou udělat pitomce. Myslím tím třeba tohle – jestli budete věřit na placatou zemi, světové spiknutí nebo vraždící mikrovlnky, nikomu tím extra neuškodíte, maximálně svojí pověsti příčetného člověka.

Komentář

Češi utrácejí za kryptoměny miliardy. Někteří padají do pasti a přichází o celoživotní úspory

Snad jste milí čtenáři v minulých dnech četli, viděli nebo slyšeli z nejrůznějších médií zprávy o tom, že globální kryptoměnový trh přišel jenom během čtyřiadvaceti hodin o téměř 150 miliard dolarů. To naštve, řeknete si, jenže no a co? Při vědomí toho, že jen za loňský rok nakoupili Češi dle veřejných zdrojů kryptoměny v nominální hodnotě 4,5 miliardy korun, se ale musí člověku z takových zpráv zatočit hlava. Navíc ‒ internetové vyhledavače na vás vypustí i zprávy o tom, že o vysoce rizikové a stále spekulativní kryptoměnové investice začali stát i tzv. drobní investoři. A to je ten problém. Protože stejné zdroje mají srdceryvné příběhy o tom, jak kvůli lákavým číslům o ziscích na kryptoměnových trzích přišli lidé při aktuálním pádu hodnoty e-měn třeba i o rodinné úspory.

Komentář

Satira Petra Nutila: Já bych všechny ty internety zakázala…varovala. Ale svět neposlechl. Tady jsou důsledky

Milé děti, dámy a pánové, dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak nejen Češi doplatili na to, že neposlechli moudrou babičku. Ale pojďme od začátku.

Komentář

Slovo šéfredaktora: Jak v Česku pracovat s médii? Očividně stačí jen umět rozdávat nálepky a brzy i pečetě

(Komentář) Společnost se stále více vyhraňuje proti fake news. A je plně v pořádku potírat záměrně šířené lži, které mají za cíl podkopat demokracii či útočit na základě smyšlených informací proti jednotlivcům nebo skupinám. Je ale třeba důsledněji dbát na to, koho, za co a na základě jakých principů za šiřitele nepravdivých zpráv označujeme. Pak se i snaha o dobrou věc může proti svým tvůrcům lehce obrátit. Své o tom ostatně ví subjekty pracující s médii, jako je spolek Nelež či společnost Monitora, ale potažmo i server Mediář.cz či Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

Komentář

Před 50 lety explodovalo jugoslávské letadlo u Srbské Kamenice. Teroristický útok a pád přežila letuška Vulovičová

Do ticha se minutu po šestnácté hodině ozvala ohlušující, ničivá exploze. Nad krajinou se začalo stmívat, teplota byla kolem nuly a z mraků začaly vypadávat předměty a bohužel i lidská těla. Před 50 lety došlo k tragickému neštěstí letu JAT číslo 367 poblíž Srbské Kamenici u Děčína, 26. ledna 1972 havarovalo u této severočeské obce letadlo jugoslávských aerolinií na pravidelné lince Stockholm-Kodaň-Zábřeh-Bělehrad. Jedinou přeživší se stala letuška Vesna Vulovičová, která se tímto zázrakem stala velmi populární. Konspirace o sestřelení letadla se dodnes objevují na nejrůznějších diskuzních fórech, avšak experti se přiklánějí k teroristickému útoku, jehož atentátníka se nejspíše nikdy nepodaří vypátrat. Stín podezření padl na protivzdušnou obranu někdejší Československé lidové armády či na chorvatskou separatistickou organizaci Ustaša.