NATO

Dny NATO v napjaté době. Letos se konají v době, kdy Rusko zkouší alianci

Zelenskyj na straně Trumpa. Snižte spotřebu ruské ropy, vyzývá spojence

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podpořil amerického protějška Donalda Trumpa, který v dopise vyzval členské státy NATO, aby přestaly nakupovat ropu z Ruska. Pokud bude vyslyšen, je Trump podle svých slov připraven společně se spojenci uvalit další sankce na Moskvu. 

Rozhovor

Adam Hanka: Selhání tradičních stran nám otevřelo cestu. Voličům už marketing nestačí, říká šéf Voltu

Volt Česko chce být hnacím motorem modernizace státu, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz jeho předseda Adam Hanka. Strana podle něj sází na digitalizaci, podporu startupů i obranu demokratických hodnot. „Chceme připravovat Českou republiku na budoucnost,“ zdůrazňuje. Volt se zároveň vymezuje vůči tradičním i populistickým stranám, odmítá spolupráci s ANO a Motoristy a prosazuje hlubší evropskou integraci včetně společné armády.

Polskem zněly sirény. Ruské drony tentokrát zůstaly nad Ukrajinou

Polsko v sobotu večer opět vyhlásilo stav pohotovosti na východě země kvůli hrozbě průniku ruských dronů, které útočily na západě Ukrajiny. V některých obcích se dokonce rozezněly sirény. Podle dostupných informací ale tentokrát žádné bezpilotní stroje nenarušily polský vzdušný prostor. 

Polské a spojenecké stíhačky musely znovu do vzduchu, potvrdil Tusk

Polsko muselo v sobotu opět uvést do pohotovosti svou protivzdušnou obranu. Informoval o tom polský premiér Donald Tusk. Varšava tak reagovala na ruské drony operující na ukrajinském území, ale v blízkosti hranic s Polskem. 

Trump si klade podmínky. Na Rusko uvalí další sankce, pokud ho vyslyší členové NATO

Americký prezident Donald Trump dal opět najevo své rozladění z událostí kolem války na Ukrajině. V dopise vyzval členské státy NATO, aby přestaly nakupovat ropu z Ruska. Pokud bude vyslyšen, je podle svých slov připraven společně se spojenci uvalit další sankce na Moskvu. 

Nová mise NATO. Na východ míří další stíhačky, pomáhá i česká armáda

Další členské země NATO se chystají přesunout své jednotky a především stíhačky k východní hranici aliance. Informovala o tom BBC. Jde o reakci na průnik nepřátelských dronů na území Polska, které je naprosto přesvědčeno, že šlo o ruské bezpilotní stoje. K nové misi na východním křídle se již připojili Dánové, Francouzi či Němci. 

V bezpečí není ani Česko, komentoval Pavel incident s nepřátelskými drony v Polsku

Incident s nepřátelskými drony v Polsku podle prezidenta Petra Pavla potvrzuje, že ani Česko není v bezpečí. Varšava kvůli události, která se stala v noci na středu, zažádala o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy. NATO žádosti vyhovělo. 

NATO spustilo článek 4, potvrdil jeden ze šéfů diplomacie

Severoatlantická aliance na žádost Polska, do jehož vzdušného prostoru pronikly v noci téměř dvě desítky nepřátelských dronů, aktivovala článek 4. Ve středu odpoledne o tom informoval estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.

Polsko žádá o aktivaci článku 4, potvrdil Tusk po incidentu s ruskými drony

Polsko formálně požádalo o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy, potvrdil premiér Donald Tusk. Ve středu se kvůli předchozímu průniku dronů do polského vzdušného prostoru mimořádně sešla polská vláda. 

Drží se NATO svých cílů v oblasti výdajů? Nové podmínky členské státy rozdělily

Nové obranné cíle NATO rozdělily členské státy do čtyř kategorií. V červnu 2025 se aliance po tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa formálně zavázala k novému cíli, a to vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranu. Z toho 3,5 % má jít na „základní“ obranné výdaje a 1,5 % na „ne-základní“, tedy na posílení kritické infrastruktury a civilní připravenosti.

Nizozemsko jde příkladem. Kyjevu jako první dodá zbraně v rámci nového mechanismu

Nizozemsko nakoupí americké zbraně v hodnotě 500 milionů eur, které následně dodá Ukrajině. Balíček bude mimo jiné zahrnovat součástky do systému Patriot. 

Mír v nedohlednu. Rusové neslevují z požadavků, které Kyjev nemůže akceptovat

Týden po summitu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce, který měl podle Bílého domu znamenat průlom v mírovém úsilí, se realita nezměnila. Rusko pokračuje v útocích na Ukrajinu a Moskva trvá na podmínkách, které jsou z pohledu Kyjeva i mezinárodního práva nepřijatelné. Americká diplomacie působí nejednotně a váhavě, zatímco Kreml dál takticky prodlužuje konflikt. Skutečné mírové řešení je stále v nedohlednu.

Původní zpráva

Válka asi potrvá ještě roky, varuje Svoboda. Evropa a USA jsou dva vyděšení v letadle, jímž zmítají turbulence

Historik a expert na soudobé dějiny Ukrajiny David Svoboda exkluzivně pro EuroZprávy.cz zhodnotil aktuální vývoj jednání, která mají vést k ukončení války na Ukrajině, pozici Západu i vágní sliby bezpečnostních záruk ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rozebral limity mírových dohod, varuje před falešným klidem výměnou za ústupky a tvrdí, že válka neskončí, dokud nebude zpochybněna samotná existence ruského impéria jako autoritářské mocnosti s jaderným arzenálem.

Analýza

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

Lipavský: Česko chce mír, ale bez vydírání Kyjeva. Ukrajina musí zůstat svobodná

Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. 

Litva žádá NATO o pomoc. Na obranu před ruskými drony chce i experimentální zbraně

V souvislosti s pokračujícími ruskými útoky na Ukrajinu a rostoucím rizikem podobných incidentů podél východní hranice NATO požádala Litva alianci o pomoc. Litva chce posílit svou protivzdušnou obranu poté, co se na jejím území zřítil bezpilotní letoun s výbušninami.

Analýza

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

Zbraně, nebo budoucnost? Evropa investuje do NATO, musí ale myslet i na drahé nájmy, připomíná expertka

Napříč Evropou rostou životní náklady, veřejné služby jsou přetížené a výdaje na obranu dominují politickému diskurzu. Zatímco většina Evropanů čelí každodenním hrozbám, které mají podobu vysokých nájmů, neúměrně drahých dětských školek nebo krachujících veřejných dopravních systémů, obranná témata se stávají prioritou. A přesto, že Evropa má oprávněný strach z plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu a širších hrozeb pro svou územní suverenitu, zvyšování vojenských výdajů při stagnujících sociálních rozpočtech je riskantní volbou.

NATO plánuje rekordní výdaje na obranu. Dokážou to evropské státy utáhnout?

Severoatlantická aliance (NATO), která sdružuje 32 zemí, připravuje masivní nárůst výdajů na obranu a bezpečnostní infrastrukturu. Cílem je během příští dekády napumpovat do armádních rozpočtů stovky miliard eur. Pro mnohé evropské členy však může být tato ambiciózní strategie finančně nedosažitelná.