Ursula von der Leyenová

Ursula von der Leyenová je německá politička, která od 1. prosince 2019 zastává funkci předsedkyně Evropské komise. Narodila se 8. října 1958 v Ixelles a pochází z politické rodiny; její otec, Ernst Albrecht, byl německým politikem a členem Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ursula von der Leyenová studovala ekonomii na Londýnské škole ekonomie a politologie na univerzitě v Hannoveru. Poté pracovala jako asistentka v nemocnicích v německých městech Göttingen a Hannover.

Její politická kariéra začala v roce 2005, kdy byla zvolena do Spolkového sněmu Německa za stranu CDU. V průběhu let zastávala několik významných politických funkcí v německé vládě. Byla ministrou rodiny, seniorů, žen a mládeže (2005–2009), ministrou práce a sociálních věcí (2009–2013) a ministrou obrany (2013–2019) v kabinetu kancléřky Angely Merkelové.

V červenci 2019 byla Ursula von der Leyenová zvolena Evropským parlamentem na pozici předsedkyně Evropské komise. Stala se tak první ženou ve funkci předsedy Evropské komise. Její mandát je zaměřen na vedení výkonného orgánu Evropské unie a řízení klíčových politik EU. Její úkol zahrnuje spolupráci s členskými státy, formulaci legislativy a zajištění správného fungování evropských politik.
 
 
 
 

* 8. října 1958

Související články:

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.
Donald Trump

Trump: Evropská unie je v mnoha ohledech hnusnější než Čína

Americký prezident Donald Trump označil Evropskou unii za „hnusnější“ než Čínu. Řekl to navzdory nedávné chvále na adresu šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové, kterou dokonce označil za „fantastickou“. Obchodní válka nad Atlantikem se tedy zřejmě teprve blíží. 
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Totální selhání, gigantický omyl. Macron s von der Leyenovou tvrdě sepsuli Trumpa

Evropská unie se ostře vymezila vůči americké politice v oblasti vysokého školství. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupili v pondělí na půdě pařížské Sorbonny, kde společně představili ambiciózní iniciativu "Choose Europe for Science", která má do Evropy přilákat špičkové zahraniční vědce. Zároveň nešetřili kritikou na adresu Donalda Trumpa, jehož administrativu obvinili z „obrovského selhání“ ve vztahu k vědě a akademickému prostředí.
Ursula von der Leyenová

Von der Leyenová Trumpovi rázně vzkázala, co svými cly způsobil

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v úterý ostře vymezila vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho obchodní a zahraničněpolitické agendě. V projevu na sjezdu Evropské lidové strany (EPP) ve španělské Valencii varovala, že „nepředvídatelná celní politika americké administrativy“ uvrhne do problémů nejen Evropskou unii, ale celý svět.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během svého vystoupení na mezinárodním summitu o energetické bezpečnosti v Londýně varovala před nebezpečím zneužívání energetických zdrojů ze strany Ruska. Připomněla, že Moskva již v minulosti opakovaně použila dodávky energie jako zbraň a forma vydírání, a že Evropa si dlouho neuvědomovala cenu, kterou za tuto závislost platí.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU prozradila, co udělá, pokud jednání s Trumpem selžou

Evropská unie zvažuje uvalení nových daní na americké technologické firmy, pokud se nepodaří dosáhnout dohody se Spojenými státy o zrušení cel na evropské zboží. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v rozhovoru pro britský deník Financial Times. Unie je podle jejích slov připravena na odvetná opatření, která by mohla citelně zasáhnout například společnosti jako Meta, Google či Facebook.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Evropa se spojuje s Čínou proti Trumpovi. Hledá cestu z obchodní krize

Evropská unie se obrátila na Peking s prosbou o spolupráci při sledování přílivu čínského zboží na evropský trh, který hrozí po nových krocích Donalda Trumpa v oblasti celních tarifů, uvedl server Politico. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý hovořila s čínským premiérem Li Čchiangem o vytvoření mechanismu, který by monitoroval možné přesměrování obchodu z USA do Evropy.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

"Bazuka" na Trumpa: EU má v ruce těžký kalibr. Zvažuje, zda ho použít proti USA

Evropská unie se ocitla v dramatickém dilematu. Na jedné straně nabízí Spojeným státům kompromis v podobě nulových cel na průmyslové zboží, na druhé straně drží v ruce těžký kalibr – tzv. Anti-Coercion Instrument, tedy nástroj proti hospodářskému nátlaku, připravený k použití proti americkým službám. Nad hlavami evropských lídrů visí otázka: má Unie odpovědět tvrdě, nebo si ponechat otevřenou cestu k dialogu?
Maroš Šefčovič v Praze

EU pohrozila Američanům odvetou za cla. Chce však vyjednat jiné řešení

Eurokomisař Maroš Šefčovič řekl, že Evropská unie je v úvodní fázi rozhovorů se Spojenými státy americkými ohledně cel. Diskuzi podle něj komplikuje pohled Washingtonu, který je považuje za nápravné opatření. Brusel je připraven již v dubnu přijmout první vlnu protiopatření, dodal Šefčovič. 
Ursula von der Leyenová

Nastal čas na evropskou odvetu. Cla na automobily nenecháme jen tak, vzkazuje von der Leyenová

Zavedení nových cel na dovoz automobilů do Spojených států ze strany prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo ostrou reakci Evropské unie. Americká administrativa oznámila, že od 3. dubna zavede 25procentní clo na dovoz osobních automobilů z Evropy, což představuje dosud nejvýraznější eskalaci obchodní války mezi USA a Evropskou unií. Tento krok bude mít dalekosáhlé dopady na evropský automobilový průmysl a může vyvolat odvetná opatření ze strany Bruselu. 
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

* 8. října 1958

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

včera

Jaká bude odveta Íránu? Hizballáh, Irák či Sýrie, Teherán může proti USA povolat spojence

Dnešní ráno v Jeruzalémě nezačalo obvyklým proslovem v hebrejštině. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu místo toho usedl za pultík a v angličtině se obrátil přímo na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterému vysekl bezprecedentní poklonu. Důvodem bylo rozhodnutí Spojených států provést letecký útok na několik klíčových jaderných zařízení Íránu – vývoj, který může dramaticky změnit průběh probíhající války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy