vesmir

Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu

Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech

V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.

Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné

Astronomové narazili na nečekaný úkaz v nejvzdálenějších koutech naší sluneční soustavy. Vědecký tým z Japonska poprvé detekoval tenkou atmosféru kolem drobného vesmírného tělesa, u kterého se dosud předpokládalo, že je příliš malé na to, aby si jakýkoliv plynný obal udrželo. Tento objev zásadně mění pohled na aktivitu těles v Kuiperově pásu.

Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce

Astronauté mise Artemis II, kteří se v těchto dnech zapsali do historie, zaslali na Zemi dechberoucí sérii nových fotografií. Snímky zachycují nejen blížící se povrch Měsíce, ale také unikátní pohledy do interiéru kosmické lodi Orion. Posádka se momentálně nachází ve více než polovině své cesty k našemu nejbližšímu nebeskému sousedovi a tyto vizuální materiály nabízejí veřejnosti vzácnou příležitost nahlédnout do každodenního života v hlubokém vesmíru.

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

CNN: Vědci jsou na stopě přelomovému objevu. Možná našli planetu s atmosférou

Vědci by se brzy mohli dočkat přelomového objevu – poprvé v historii potvrdit, že na vzdálené exoplanetě existuje atmosféra podobná té naší. Astronomové jsou optimističtí po prvních pozorováních z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, uvedl server CNN.

Vědci zachytili záhadný záblesk z vesmíru. Může rozluštit jedno z největších tajemství

Astronomové zaznamenali doposud nejjasnější rychlý rádiový záblesk (FRB) pocházející z nedaleké galaxie. Tento silný puls rádiových vln trvající jen milisekundu, označený jako FRB 20250316A a přezdívaný RBFLOAT, by mohl pomoci rozluštit záhadu vesmírných signálů, které vědce pletou od jejich objevení v roce 2007. I přes jejich vysokou energetickou intenzitu se dosud nevědělo, co je přesně způsobuje. 

Velký třesk byl největší explozí v celém vesmíru, která ale byla ta druhá? Vědci na to náhodou přišli

Astronomové přišli s překvapivým objevem: pomocí vesmírného teleskopu Gaia se jim podařilo náhodně zaznamenat dosud neznámý typ gigantických vesmírných explozí – největších, jaké kdy lidstvo pozorovalo od samotného počátku vesmíru. Tyto kolosální výbuchy světla, zachycené z jádra vzdálených galaxií, nejenže překonávají dosavadní záznamy svou silou, ale i délkou trvání.

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Největší výzkum svého druhu vyvrátil představu o pustém vesmíru. Superzemě jsou obvyklejší, než se čekalo

Exoplaneta neboli extrasolární planeta je planeta, která se nachází mimo naši sluneční soustavu a obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Superzemě je jedním z typu exoplanet a vyznačuje se tím, že je velikostně i hmotnostně větší než naše Země, ale menší než ledoví obři jako Uran a Neptun. Nový výzkum, vedený Centrem pro astrofyziku Harvard & Smithsonian (CfA), ukázal, že exoplanety jsou v Mléčné dráze běžnější, než se dosud předpokládalo.

Sovětská sonda Kosmos-482 dopadla na Zem. Evropu minula

Dnes dopoledne došlo k nekontrolovanému návratu sestupného satelitu Kosmos-482 do zemské atmosféry. Tento historický okamžik se vztahuje k sovětské přistávací kapsli Venera, která byla vypuštěna před 53 lety. Cílem této mise bylo přistát na Venuši, avšak její nosná raketa nikdy neunikla z dosahu zemské gravitace, a tak plavidlo zůstalo v orbitě Země.

Sovětská sonda se po 53 letech řítí na Zemi. Může dopadnout na Česko

Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda, která měla v roce 1972 zamířit k Venuši, by mohla v sobotu 10. května po více než půlstoletí stráveném na oběžné dráze Země nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a dopadnout zpět na povrch planety. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje malé riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.

NATO: Svět testuje první orbitální zbraně. Evropa potřebuje v přístupu k vesmírným technologiím zásadní obrat

Evropa potřebuje zásadní obrat v přístupu k vesmírným technologiím, jinak hrozí, že ji v této strategické oblasti předběhnou jak soukromé firmy jako SpaceX Elona Muska, tak mocnosti jako Rusko a Čína. V rozhovoru pro Politico to řekl admirál Pierre Vandier, vrchní velitel transformace sil NATO.

Vědci zveřejnili dosud nejdetailnější snímek Slunce

Vědci představili první snímek Slunce, který pořídil největší sluneční dalekohled na světě – americký Daniel K. Inouye Solar Telescope. Nově pořízený obraz zachycuje povrch naší hvězdy s nebývalou přesností a ukazuje složitou dynamiku Slunce v ohromujících detailech.

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou

Vědci z Oxfordské univerzity možná výrazně otřásli dosavadními představami o tom, odkud se na Zemi vzala voda. Podle nové studie, zveřejněné ve středu v odborném časopise Icarus, byl raný materiál, ze kterého se Země formovala, bohatší na vodík, než se dosud předpokládalo, píše CNN. Výzkum přináší možnost, že voda na naší planetě vznikla z jejích původních složek a nebyla „dovezena“ z vesmíru.

Už se neptáme zda, ale kdy. Jak nový objev změní chápání existence mimozemského života?

Objev mimozemského života. Podle mnoha vědců už není otázkou, „zda“ jej najdeme, ale spíše „kdy“. Zatímco vesmírné agentury jako NASA plánují ambiciózní mise k měsícům Jupiteru a Saturnu, odborníci si kladou otázky, které by před pár desetiletími zněly jako sci-fi: existuje život i jinde než na Zemi?

Našlo lidstvo mimozemský život? Teplý oceán na exoplanetě podle vědců zřejmě překypuje životem

Vědci zaznamenali dosud nejpřesvědčivější indicii, která může naznačovat existenci mimozemského života. Na exoplanetě K2-18b, obíhající hvězdu vzdálenou 120 světelných let od Země, byl totiž detekován významný výskyt molekuly, jež je na naší planetě úzce spojována s činností mikroorganismů.

Vladimir Putin vychválil Elona Muska. Přirovnal ho k sovětské legendě

Ruský prezident Vladimir Putin během projevu ke studentům na Baumanově moskevské státní technické univerzitě vyzdvihl Elona Muska. Podle něj jde o výjimečného člověka, který – ač žije ve Spojených státech – je posedlý vizí cesty na Mars. Takové osobnosti se podle Putina objevují jen zřídka, neboť jsou poháněny silnou ideou.