Asie a Austrálie

Související články:

Japonsko se chystá restartovat provoz největší jaderné elektrárny na světě

Čínský odpor k Japonsku roste. Co stojí za tamní nenávistí vůči premiérce Takaichi?

Jen několik týdnů poté, co se ujala funkce, se japonská premiérka Sanae Takaichi ocitla tváří v tvář důsledkům překročení čínské červené linie ve vztahu k Tchaj-wanu. Poté, co Takaichi naznačila, že by Japonsko mohlo vojensky reagovat, pokud by se Čína pokusila ovládnout Tchaj-wan silou, Peking aktivoval svůj ekonomický nátlak. Učinil tak varování před cestováním a studiem v Japonsku, naznačil, že japonské mořské plody nebudou mít na čínském trhu místo, a rozpoutal vlnu nacionalistické zuřivosti namířené proti premiérce.

Žádný TikTok, YouTube nebo Twitch. Jak bude fungovat celosvětově první zákaz sociálních sítí pro mladé?

Od 10. prosince budou společnosti provozující sociální média v Austrálii povinny přijmout "přiměřené kroky" k zajištění toho, aby si děti mladší 16 let nemohly na jejich platformách zakládat účty. Zároveň budou muset existující účty takových uživatelů deaktivovat nebo odstranit. Vláda tvrdí, že tento zákaz, který je celosvětově první svého druhu a mezi rodiči populární, má za cíl snížit "tlaky a rizika," kterým jsou děti na sociálních sítích vystaveny. Tato rizika plynou z designových funkcí, jež je nabádají trávit více času u obrazovek, a zároveň jim servírují obsah, který může poškodit jejich zdraví a pohodu.

Napětí eskaluje. Čína hrozí kvůli Tchaj-wanu novým embargem Japonsku, to mluví o přežití

Čína varovala, že pro japonský vývoz mořských plodů „neexistuje trh“. Toto prohlášení představuje nejnovější skrytou hrozbu Pekingu v eskalujícím diplomatickém sporu s Tokiem, který vyvolaly nedávné komentáře japonské premiérky ohledně obrany Tchaj-wanu.

Napětí v Asii stoupá. Japonsko hrozí vojenskou reakcí, Čína k ostrovům posílá jednotky

Čína vyslala pobřežní stráž k ostrovům Senkaku uprostřed sporu s Japonskem. Aktivita v oblasti ostrovů spravovaných Japonskem, které si nárokuje i Čína, přichází poté, co japonská premiérka Sanae Takaichiová prohlásila, že by Japonsko mohlo vojensky reagovat na invazi na Tchaj-wan. Peking zvyšuje napětí poté, co japonská premiérka pronesla poznámky k Tchaj-wanu, vysláním čínské pobřežní stráže do vod ostrovů Senkaku a vojenských dronů přes vzdálená japonská území.

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

Experti: Čína je ve "válce digitálních podpisů" ve třetí fázi, USA jsou stále na začátku

Podle odborníků na kybernetickou bezpečnost Čína již nyní dominuje informační válce v tichomořském regionu, zatímco americká armáda zaostává a postrádá potřebné zaměření. Tuto kritiku pronesli experti na konferenci AFCEA TechNet Indo-Pacific v Honolulu.

Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let

Čína se podle serveru New York Times naplno pustila do národního projektu, jehož cílem je porazit stárnutí. Součástí tohoto ambiciózního úsilí jsou laboratoře pro dlouhověkost, kontroverzní „ostrovy nesmrtelnosti“ a pilulky založené na někdy nejisté vědě a extravagantních tvrzeních. Téma se dostalo do centra pozornosti, když byl nedávno zachycen čínský nejvyšší vůdce Si Ťin-pching, jak si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem povídá o možnosti dožít se 150 let nebo dokonce žít navždy.

Nová naděje pro planetu: Emise oxidu uhličitého v Číně začaly překvapivě klesat

Emise oxidu uhličitého v Číně se podle nové analýzy po dobu uplynulých osmnácti měsíců držely na stejné úrovni, nebo klesaly. Tato zjištění posilují naději, že největší světový znečišťovatel dosáhl cílového vrcholu emisí CO2 výrazně dříve, než se původně předpokládalo.

Čína masivně zbrojí. Satelitní snímky odhalily obrovský nárůst výroby raket

Čína od roku 2020 výrazně rozšířila místa spojená s výrobou střel, což posiluje její schopnost odstrašit americkou armádu a upevnit svou regionální dominanci, jak ukazuje nová analýza CNN, která zahrnuje satelitní snímky, mapy a vládní záznamy. Tento historický rozmach ostře kontrastuje s problémy v dodávkách, kterým čelí Spojené státy. Více než šedesát procent ze 136 zařízení spojených s produkcí raket nebo Raketovými silami Čínské lidové osvobozenecké armády (PLARF), které kontrolují čínský jaderný arzenál, vykazuje na satelitních snímcích známky expanze.

Analýza

Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století

Současné čínsko-americké vztahy nejsou jen výsledkem ekonomické rivality či sporů o technologie, ale pokračováním mnohem staršího příběhu o moci, ponížení a snaze o morální převahu. V čínském historickém vědomí stále rezonuje trauma opiových válek, kdy Západ donutil říši Čching otevřít své trhy pod vojenským tlakem. Dnešní napětí kolem fentanylu, obchodu a sankcí tuto paměť znovu oživuje. Stejně jako tehdy nejde jen o obchod, ale o otázku důstojnosti a o to, kdo má právo určovat pravidla světového řádu.

Analýza

Svět už nebude stejný jako dřív. Čína dožene USA a Rusko v oblasti, která vždy budí obavy

Čína se stává nejrychleji rostoucí jadernou mocností světa. Pentagon odhaduje, že už v polovině loňského roku překročila hranici šesti set hlavic, a do roku 2035 by mohla dosáhnout parity se Spojenými státy a Ruskem. Peking svou modernizaci označuje za čistě obrannou, nicméně její tempo zásadně mění globální strategickou rovnováhu. Do napjaté situace nyní zasáhl i Donald Trump, když vyzval k obnovení amerických jaderných testů, což je krok, který může zcela přepsat pravidla jaderné éry.

Peking poprvé potvrdil, že čínský prezident bude jednat s Trumpem

Čínská strana poprvé potvrdila, že americký prezident Donald Trump se během probíhající asijské cesty opravdu setká s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Jednání lídrů obou zemí se má uskutečnit ve čtvrtek v Jižní Koreji. 

Trump dorazil do Asie. Chce se setkat s Kim Čong-unem

Prezident USA Donald Trump naznačil, že je otevřen možnosti prodloužit svou cestu po Asii, aby se mohl setkat se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V současné době ovšem neexistují žádné oficiálně naplánované rozhovory.

Zvrat v Myanmaru: Armáda získává zpět území díky náletům. A Číně

V Myanmaru dochází k výraznému posunu vojenské rovnováhy ve prospěch junty. Tento trend nejlépe ilustruje osud města Kyaukme, které leží na hlavní obchodní trase z čínských hranic. Po měsících tvrdých bojů získala město loni povstalecká Národní osvobozenecká armáda Ta'ang (TNLA). Tato akce byla vnímána jako klíčové vítězství opozice, signalizující možný úpadek morálky vojenské junty, která se chopila moci při převratu v roce 2021. Avšak armádě stačily pouhé tři týdny k tomu, aby Kyaukme tento měsíc dobyla zpět.

Jižní Korea rozmístí „monstrózní střely“. Mají odradit severokorejské provokace

Jižní Korea ohlásila, že koncem roku zahájí rozmístění své dosud největší balistické střely. Tento projekt, místními médii přezdívaný „monstrózní střela“, představuje významné posílení konvenčního arzenálu země v reakci na rostoucí napětí s jaderně vyzbrojenou Severní Koreou. Ministr obrany Ahn Gyu-back nedávno uvedl, že Jižní Korea musí vybudovat „značný“ počet střel Hyunmoo-5. Tím by podle něj dosáhla „rovnováhy teroru“ a čelila tak hrozbě ze severu. Ahn Gyu-back také dodal, že je zapotřebí ještě silnější střela nové generace.

Historická chvíle pro Japonsko: Zemi poprvé povede žena, „železná lady“ Takaichi

Tvrdě konzervativní politička Sanae Takaichi byla v úterý japonským parlamentem zvolena první premiérkou země. Jde o přelomový okamžik pro Japonsko, které je historicky patriarchální a kde politice i pracovním místům dominují starší muži.

Dokáže se Indie obejít bez ruské ropy?

Energetická politika Indie se stala delikátním balancováním mezi starým spojencem v Moskvě a rostoucím tlakem z Washingtonu. Nejprve přišla v srpnu 50% cla na indické zboží, prezentovaná jako trest za nákup ruské ropy. Následovalo středeční tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že indický premiér Naréndra Módí soukromě souhlasil s ukončením těchto nákupů „během krátké doby“. 

Indie přistoupila na Trumpův požadavek. Přestane nakupovat ruskou ropu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Indie přestane nakupovat ruskou ropu, což označil za významné vítězství v jeho snaze vyvinout tlak na Vladimira Putina, aby ukončil válku na Ukrajině. Premiér Indie, Narendra Modi, ho o tomto kroku ujistil, přestože Trump vyjádřil dříve nespokojenost s indickými nákupy.

Číny uvalila rozsáhlé kontroly vývozu vzácných zemin. Stává se velmi nepřátelskou, varuje Trump

Americký prezident Donald Trump vyjádřil šok nad „překvapivým“ krokem Číny, která uvalila rozsáhlé kontroly vývozu vzácných zemin. Obvinil zemi, že se „stává velmi nepřátelskou.“ Podle Pekingu to ale bylo rozšíření omezení na čínské společnosti ze strany Washingtonu, které vystupňovalo napětí a přimělo Čínu k dalšímu zpřísnění kontroly nad kritickými minerály. Tyto minerály jsou přitom nezbytné pro výrobu široké škály elektroniky, automobilů a polovodičů.