Svět

Související články:

Orbánova tvrzení o vítězství na Trumpově summitu zakrývají rostoucí pochybnosti o jeho moci

Exploze, které roztrhly ruské plynovody, vyvolávají v Evropě rozkoly i po letech

Bylo to koncem září, kdy Baltské moře rozčeřily tlumené výbuchy a proud bublin. Exploze zasáhly dva plynovody Nord Stream, ruskou plynovou dálnici do Evropy, jen několik měsíců po zahájení plné invaze Moskvy na Ukrajinu. I po letech se otřesy z této noci šíří po celém kontinentu. Útok na tyto kontroverzní plynovody v roce 2022 okamžitě spustil mezinárodní pátrání, přičemž podezření padlo na Rusko a dokonce i Spojené státy musely popírat svou účast, píše CNN.

Rusko stále častěji cílí na vlaky: Útoky na ukrajinskou železniční síť se zintenzivňují

Ukrajina zaznamenala od července trojnásobný nárůst útoků na svou železniční síť. Moskva se snaží zničit jeden z klíčových logistických systémů Kyjeva. Oleksii Kuleba, místopředseda vlády odpovědný za infrastrukturu, oznámil, že od začátku roku 2025 bylo zaznamenáno více než 800 útoků na železniční infrastrukturu, což způsobilo škody v celkové výši jedné miliardy dolarů.

Evropští ministři obrany v Berlíně slíbili Ukrajině dlouhodobou podporu

Přední evropští představitelé obrany využili setkání v Berlíně v pátek 14. listopadu 2025 k vyslání jednotného signálu podpory Ukrajině. Hlavními body jednání byly závazek k neomezené podpoře Kyjeva, narůstající hybridní hrozby proti Evropě a odhodlání nejsilnějších vojenských mocností kontinentu převzít větší zodpovědnost za vlastní bezpečnost, zatímco válka vstupuje do další náročné zimy.

BBC odmítla vyplatit odškodné. Trump zahájil právní kroky

Prezident Spojených států Donald Trump ohlásil, že zahájí právní kroky proti britské veřejnoprávní televizi BBC. Důvodem je způsob, jakým byl sestříhán jeho projev pro dokumentární pořad Panorama. Jeho rozhodnutí přichází poté, co se stanice omluvila, ale odmítla mu vyplatit finanční kompenzaci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

Pokladna Ukrajiny se stále více tenčí. Merz pošle největší finanční balík od začátku války

Vláda německého kancléře Friedricha Merze se chystá navýšit finanční pomoc Ukrajině na rekordní úroveň v roce 2026. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, v rámci kterého se koaliční zákonodárci dohodli na dodatečném financování ve výši 3 miliard eur. 

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

Prohlédněte si galerii

Masivní ruský útok zasáhl všechny čtvrti Kyjeva, vyvolal požáry napříč hlavním městem

Rusko podniklo v časných ranních hodinách v pátek masivní kombinovaný útok na Kyjev, který vyvolal požáry a rozmetal sutiny napříč mnoha částmi hlavního města, jak uvedl starosta Vitali Kličko. V prohlášení uvedl, že v důsledku četných zásahů bylo zraněno nejméně 11 lidí a záchranné složky zasahovaly na mnoha místech. 

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

Experti: Čína je ve "válce digitálních podpisů" ve třetí fázi, USA jsou stále na začátku

Podle odborníků na kybernetickou bezpečnost Čína již nyní dominuje informační válce v tichomořském regionu, zatímco americká armáda zaostává a postrádá potřebné zaměření. Tuto kritiku pronesli experti na konferenci AFCEA TechNet Indo-Pacific v Honolulu.

Analýza

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.