Profil editora

Související články:

Překvapivý scénář není vyloučen. ANO míří k triumfu, ale otazníky zůstávají

Hnutí ANO má nakročeno k jasnému volebnímu vítězství, ale s rostoucím náskokem roste i tlak na odpovědnost. Otázkou zůstává, s kým bude chtít vládnout a jakou cestou se Česká republika vydá v době rostoucí nejistoty doma i v zahraničí. První signály, že si ANO uvědomuje vážnost situace, zazněly z úst jeho místopředsedy Karla Havlíčka. Velmi brzy se ukáže, zda půjde jen o další prázdné populistické sliby, nebo skutečný závazek.

Návod, jak volit. Roli hrají emoce, na jednu věc byste ale neměli rezignovat

Rozhodování voličů se v éře silných emocí sdílených na sociálních sítích stále více vzdaluje reálným programům a ideologiím. Kdo dokáže vyvolat strach, hněv či nadšení, má náskok. Opozice toho využívá naplno, zatímco vládní komunikace zůstává sice korektní, ale sterilní. V době, kdy lidé hledají příběhy a identifikaci, nestačí vládnout, ale je třeba umět své úspěchy přesvědčivě a srozumitelně vyprávět.

Adam Hanka: Selhání tradičních stran nám otevřelo cestu. Voličům už marketing nestačí, říká šéf Voltu

Volt Česko chce být hnacím motorem modernizace státu, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz jeho předseda Adam Hanka. Strana podle něj sází na digitalizaci, podporu startupů i obranu demokratických hodnot. „Chceme připravovat Českou republiku na budoucnost,“ zdůrazňuje. Volt se zároveň vymezuje vůči tradičním i populistickým stranám, odmítá spolupráci s ANO a Motoristy a prosazuje hlubší evropskou integraci včetně společné armády.

Politolog: Rusko nás označuje za nepřátele, ale část voličů hrozbu nevidí. Odchod z NATO by Česko stál bezpečí i stabilitu

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy varoval před podceňováním ruské hrozby i rostoucí nostalgií po komunismu. Upozornil na hluboké historické kořeny proruských nálad v Česku i na to, že odchod z EU nebo NATO by měl zásadní dopad na bezpečnost a ekonomiku země. „Varováním by mělo být už to, že nás ruský režim označuje za nepřátelskou zemi,“ říká pro EuroZprávy.cz.

Proč roste podpora antisystémových a extremistických stran? Emoce vítězí nad fakty, upozorňuje politolog Charvát

Rétorika „utlačované většiny“ či sliby rychlých řešení přinášejí antisystémovým stranám, jako je koalice Stačilo, rostoucí podporu. Politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy upozornil, že jde o kombinaci cílené práce s emocemi a selhání tradičních stran, které nedokážou srozumitelně reagovat na obavy veřejnosti. Pro EuroZprávy.cz rozebral i roli médií, svobody slova a digitálních platforem.

Konec UHO a odporných rozvařených tresek. Školní jídelny mohou odstartovat revoluci a zachránit zdraví dětí

Školní stravování čeká největší změna za posledních třicet let. Od září vstupuje v platnost novela, která má z blafů udělat zdravá, pestrá a chutná jídla odpovídající potřebám dnešních dětí. Nový systém klade důraz na kvalitní suroviny, rozmanitost a nutriční hodnoty. Školní oběd se má stát nejen zdrojem energie, ale i součástí zdravého životního stylu, jehož nedílnou součástí je i pravidelný pohyb. Stačí přitom ujít pár kilometrů denně, a dítě se může cítit, chovat i učit daleko lépe. 

Křik Stačilo o „utlačované většině“ je vycucaný z prstu. Potvrzuje, že komunisté dodnes nerespektují demokracii

Komunistická koalice Stačilo a její lídryně Kateřina Konečná ve volební kampani křičí nesmysly o „utlačované většině“. Tento narativ však neodpovídá realitě pluralitní demokracie. Česká republika umožňuje svobodné vyjadřování všem, a to i těm, kteří systém kritizují. Když ale dojde na nenávistné projevy a výhrůžky, nelze se divit, že přichází odpověď ze strany práva.

Kdo po Trumpovi převezme Bílý dům? V USA se rozjíždí předvolební kampaň

Donald Trump teprve nedávno složil prezidentskou přísahu, ale kampaň pro volby 2028 už nabírá na obrátkách. V obou hlavních stranách se rýsují první jména možných uchazečů – od guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma přes viceprezidenta JD Vance až po známé osobnosti jako Tucker Carlson či Pete Buttigieg. Přehled možných kandidátů ukazuje, že souboj o Bílý dům začal mnohem dříve, než se čekalo.

Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, proč kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nadále pokračuje ve velmi tvrdému přístupu k Pásmu Gazy, a také zda je Palestina schopná fungovat jako samostatný stát. „Bez ukončení války v Gaze a následného komplexního mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci s nejvyšší pravděpodobností zůstane existence Palestinského státu jen na papíře,“ říká. 

Platíme za zmařenou šanci z 90. let. Evropa a Rusko mohli být partnery, převládly ale staré zvyky

Po konci studené války se Evropa ocitla v mimořádné pozici: mohla se stát prostorem skutečné spolupráce, sdíleného růstu a dlouhodobého míru. Západ nabízel svobodu a stabilitu, Východ energii znovunabyté svobody, Rusko možnost strategického partnerství. Namísto společné budoucnosti však nastoupilo mocenské soupeření a nedůvěra. Dnes sledujeme důsledky této zmeškané šance v podobě nových konfliktů, rozdělení a zlikvidované bezpečnostní architektury.

Írán je po červnové válce v hluboké krizi. Tamní režim je ale velmi pevný, rozložit ho bude těžké

Írán se potýká s nejhlubší krizí za poslední desetiletí. Série izraelsko-amerických útoků, které v červnu poškodily klíčové energetické a průmyslové cíle, spustila lavinu, jež rychle odhalila zranitelnost celé státní infrastruktury. V zemi panují extrémní teploty přesahující 50 stupňů Celsia, denní výpadky elektřiny a vody paralyzují běžný život, a státní aparát přechází do krizového režimu.

Moldavsko se rychle blíží vstupu do EU. Ukrajinu nechává za sebou, navzdory její oběti

Evropská unie zvažuje zásadní rozhodnutí, které by Moldavsku umožnilo předběhnout Ukrajinu v přístupovém procesu do EU. Otevření prvního vyjednávacího klastru by byl silným politickým signálem před klíčovými moldavskými volbami. Zároveň však nese riziko narušení dosavadní jednoty mezi Kyjevem a Kišiněvem a může v očích Ukrajiny, bojující o svou evropskou budoucnost uprostřed války, působit jako velice bolestné přehlédnutí.

Muž, který chce zemřít v KLDR. Většinu života byl v "zajetí" na jihu, ale na domov nezapomněl

Pětadevadesátiletý Ahn Hak-sop, bývalý severokorejský válečný zajatec, se na začátku týdne vydal na svou poslední cestu. Chtěl se vrátit na severní stranu Korejského poloostrova, aby byl po smrti pohřben v zemi, kterou stále považuje za svůj jediný domov. Navzdory vysokému věku a zdravotnímu stavu se rozhodl symbolicky projít co nejblíže hranici, kterou považuje za následek „amerického imperialismu“, jenž podle něj brání znovusjednocení rozděleného poloostrova.

Den, kdy se válka vrátila do Evropy. Od ruské invaze proti Ukrajině uplyne už tři a půl roku

V neděli uplyne tři a půl roku od chvíle, kdy se ruské tanky přehnaly přes ukrajinskou hranici a rozbily poslední iluze o evropské bezpečnosti. Ráno 24. února 2022 se stalo bodem zlomu, okamžikem, kdy se stabilita poválečné Evropy proměnila v křehký a vratký rámec. Stejně jako si svět pamatuje datum 11. září 2001, i tento únorový den zůstane navždy spojen s návratem války do Evropy.

Komunisté si přejí návrat socialismu. Nikdo jim ale nebrání odejít do Ruska a zažít diktaturu

Komunistická koalice kolem Kateřiny Konečné se pokouší o návrat do vysoké politiky s programem, který místo reálných řešení nabízí návrat k ideologii dávno odmítnuté. Hlásá, že je hlasem „umlčované většiny“, přitom požaduje odchod Česka z EU a NATO a otevřeně volá po návratu k socialismu. Její rétorika ignoruje historická fakta a opomíjí, co český národ prožil pod komunistickým režimem. O to důležitější je dnes připomínat dějiny a být na pozoru.

Rusko nařizuje instalaci aplikace Max. Svoboda občanů je opět ve vážném ohrožení

Ruská vláda od září nařídí povinnou instalaci domácí komunikační aplikace Max na všech mobilních telefonech a tabletech prodávaných v zemi. Tento krok je dalším článkem v řetězci opatření, jejichž cílem je upevnit státní kontrolu nad digitálním prostorem. Kreml tímto způsobem posiluje dohled nad občany a vytlačuje zahraniční platformy, které dosud umožňovaly relativně svobodnou online komunikaci, jak informoval britský server Guardian.

CNN: Mírová jednání nikam nevedou, Zelenskyj nemůže na svém trvat věčně. Trump nahrává Rusku

Ruský raketový útok na americkou firmu v západní části Ukrajiny znovu připomněl, jak křehká je aktuální snaha o mír. Údery přišly stovky kilometrů od frontové linie a byly nejintenzivnější za poslední měsíc. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o cílený úder na americký majetek a záměrný signál Moskvy uprostřed diplomatických manévrů, do kterých se zapojil i prezident Donald Trump.

Žádná schůzka Putina se Zelenským se nechystá, řekl Lavrov

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl spekulace o možné schůzce mezi šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americký prezident Donald Trump mezitím získal pochvalu od spojence Kremlu, běloruského lídra Alexandra Lukašenka, realita v terénu však naznačuje, že Putin nemá zájem na skutečném urovnání konfliktu.

Severokorejci po boku Rusů vysílají jasnou zprávu. Západ se musí probudit

Severní Korea už dávno není jen izolovanou diktaturou a stává se aktivním spojencem Ruska ve válce proti Ukrajině. Kim Čong-un posílá na frontu tisíce vojáků, dodává munici a buduje ideologický mýtus o „revoluční solidaritě“. Válečné nasazení posiluje jeho režim a zároveň odhaluje, jak se autoritářské mocnosti propojují v pragmatické alianci proti Západu. Ten nyní čelí výzvě, zda dokáže tuto hrozbu pojmenovat a čelit jí, nebo jestli se opět nechá paralyzovat vlastní opatrností.

Putin nás chce vlákat do pasti, varuje šéfka unijní diplomacie Kallasová

Nejvyšší představitelka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala v rozhovoru pro BBC před ústupky Rusku v rámci probíhajících mírových jednání. Podle ní by mezinárodní společenství nemělo podléhat iluzi, že postoupení části ukrajinského území může přinést udržitelný mír.