Související články:
Bod zlomu na Ukrajině. Začíná hra o to, kdo se zlomí jako první
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá, aby se Moskva podílela na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jinak je podle něj nelze brát vážně. Pro Západ i Kyjev jsou takovéto návrhy nepřijatelné, protože by v praxi znamenaly ruské právo veta. Jenže právě tato neústupnost může prodloužit válku na roky. Kreml věří, že Ukrajinu zlomí dřív, než se rozpadne režim Vladimira Putina. Západ si teď musí promyslet, jestli ještě je schopen vydržet další dlouhé roky konfliktu.
Netanjahu chce jednat o propuštění všech rukojmích. Válka pro tuto chvíli pokračuje
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájení jednání o propuštění všech zbývajících rukojmích v Gaze, ovšem výhradně za podmínek, které označil za „přijatelné pro Izrael“. Zároveň schválil vojenské plány na pozemní útok na město Gaza, navzdory mezinárodním i domácím varováním před katastrofálními dopady na civilní obyvatelstvo.
Západní vojáci nejsou samospásné řešení. Ukrajinci musí i nadále spoléhat hlavně sami na sebe
Západ zvažuje vyslání mírových jednotek na Ukrajinu jako náhradu za neuskutečněný vstup do NATO. Iniciativa, vedená klíčovými evropskými mocnostmi, má zajistit dodržování míru a odstrašovat Rusko. Problémem však zůstává, že západní armády nejsou připraveny na obranu tisícikilometrové fronty a hlavní břemeno tak zůstane na Ukrajině, která v míru nemá šanci uživit a udržet armádu současného rozsahu.
Mír v nedohlednu. Rusové neslevují z požadavků, které Kyjev nemůže akceptovat
Týden po summitu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce, který měl podle Bílého domu znamenat průlom v mírovém úsilí, se realita nezměnila. Rusko pokračuje v útocích na Ukrajinu a Moskva trvá na podmínkách, které jsou z pohledu Kyjeva i mezinárodního práva nepřijatelné. Americká diplomacie působí nejednotně a váhavě, zatímco Kreml dál takticky prodlužuje konflikt. Skutečné mírové řešení je stále v nedohlednu.
Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA
Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.
Právo veta. Rusko se chce podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že Moskva nebude akceptovat žádné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, pokud nebude sama jejich součástí. Výrok, který zazněl po setkání s jeho jordánským protějškem, vyvolal pobouření mezi západními a ukrajinskými činiteli, kteří považují ruskou podmínku za neakceptovatelnou.
Kreml hraje nebezpečnou hru. Putin nabídl Moskvu pro jednání se Zelenským
Ruský vládce Vladimir Putin údajně nabídl Moskvu jako možné místo jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten ji měl razantně odmítnout. Cesta kamkoli do Ruské federace by pro ukrajinského prezidenta i celou jeho zemi znamenala projev porážky a zároveň smrtelně nebezpečné riziko.
Ruský dron doletěl až k Varšavě a vytvořil obří kráter. Poláci zuří a chystají reakci
Na východě Polska byly ve středu nalezeny trosky bezpilotního letounu, který podle prvních informací pochází z Ruska. Incident polské úřady označily za další provokaci a porušení vzdušného prostoru, k němuž došlo v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině. Trosky byly objeveny na poli u vesnice Osiny, exploze vytvořila až šestimetrový kráter. Úřady připravují diplomatickou reakci.
Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt
Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.
Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená
Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.
Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu
Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila.
Trump se chlubí i ukončením válek, které ani neprobíhaly. Jiné zase dosud neskončily
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že během svého druhého funkčního období ukončil už sedm válek, a to bez nastolení „příměří“. Tvrdí, že Spojené státy sehrály klíčovou roli v ukončení konfliktů od Íránu přes Pákistán až po Rwandu. Ukazuje se však, že většina těchto válek buď nikdy vůbec neprobíhala, nebo skončila bez diplomatické dohody. Trump své mírové zásluhy nejen značně zveličuje, ale zároveň si je vymýšlí.
Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem pouze tehdy, pokud bude Ukrajina chráněna železnými bezpečnostními zárukami. Přestože Donald Trump při pondělním jednání se Zelenským a evropskými lídry naznačil, že Ukrajina by mohla získat ochranu NATO podobnou článku 5, konkrétní parametry zatím chybí.
Politický marketing i ukázka síly. Fotka Trumpa s evropskými lídry může v Rusku vyvolat strach
Pondělní setkání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s nejvyššími lídry Evropy, Evropské komise a NATO, přineslo nečekaný moment jednoty Západu. Po měsících napětí a rozporů se na jedné fotografii symbolicky spojily politická váha a vojenská síla, které, bude-li vůle, mohou představovat reálnou hráz proti další ruské expanzi. Z Trumpovy strany šlo zřejmě jak o politický marketing, tak deklaraci americké i západní síly.
Ztráta Donbasu by pro Ukrajince byla kapitulací. Rusové si území nárokují neprávem
Dohoda mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, podle níž by Ukrajina měla přenechat Rusku Doněckou a Luhanskou oblast výměnou za zmrazení bojů na jiných částech fronty, narazila v Kyjevě na tvrdý odpor. Prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož mandát i podpora veřejnosti stojí na neústupnosti vůči ruské agresi, dává jasně najevo, že Donbas je pro Ukrajinu neoddělitelný.
Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat
Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.
Celý proces je postavený na hlavu. Trumpovo nekonvenční jednání o konci války může mít vysokou cenu
Šéf Bílého domu Donald Trump během jediného týdne hostil ruského prezidenta Vladimira Putina na summitu na Aljašce a vzápětí pozval do Bílého domu Volodymyra Zelenského i evropské lídry. Cílem bylo ukončení války na Ukrajině. Místo průlomu ale přišly rozpory, nejistota a kritika chaotického postupu. Bez příměří, jasného rámce a konkrétních záruk hrozí, že Trumpova iniciativa přinese spíše destabilizaci než mír, po němž oficiálně volá.
Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego
Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta.
Ještě není vyhráno. Rusku se do jednání se Zelenským nechce, pro Putina by znamenaly prohru
Navzdory skutečnosti, že se dohoda o případném setkání mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem zdála být na spadnutí, aktuální vývoj nasvědčuje tomu, že optimismus může být předčasný. Americký prezident Donald Trump tak možná avizoval téměř historický úspěch příliš brzy.
Kde bude summit Zelenskyj-Putin? Nabídka je široká, dvě varianty jsou nejpravděpodobnější
K historicky průlomovému jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem by mohlo dojít již v příštích dvou týdnech. Informaci oznámil americký prezident Donald Trump po pondělním setkání se Zelenským a sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Přesto však zůstávají klíčové otázky nezodpovězené – především kdy a kde se očekávaný summit uskuteční.
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Prezidentské volby v Brazílii vyhrál počtvrté Lula da Silva. Poražený Bolsonaro chce anulovat výsledky
Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl dramatického volebního obratu a porazil svého krajně pravicového soupeře Flávia Bolsonara, čímž si zajistil historické čtvrté prezidentské období v čele Brazílie. Po sečtení sta procent odevzdaných hlasů získal osmdesátiletý levicový politik o 4,4 milionu hlasů více než jeho soupeř, přičemž obdržel 51,79 procenta hlasů oproti 48,21 procenta pro pětačtyřicetiletého rivala. Toto historické vítězství představuje poprvé od návratu demokracie v osmdesátých letech dvacátého století situaci, kdy kandidát, který skončil v prvním kole na druhém místě, vyhrál druhé kolo voleb. Výsledek vyvolal vlnu radosti v ulicích São Paula, kde prezident sledoval sčítání hlasů.
před 1 hodinou
Počasí: Státní svátek a podzimní prázdniny překazí déšť
Českou republiku čeká v průběhu státního svátku, podzimních prázdnin a víkendu proměnlivé podzimní počasí, které přinese oblačnou oblohu, občasné přeháňky a pozvolné ochlazování. Předpověď ČHMÚ naznačuje pozvolný nástup chladnějších a vlhčích dnů.
včera
Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení
Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.
včera
Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby
V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.
včera
"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná
Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.
včera
Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit
V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
včera
V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky
Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.
včera
"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit
Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.
včera
Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura
Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.
včera
Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů
Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.
včera
Trump dostal po "šampiónovi čistého uhlí" další vymyšlenou cenu. Tetelil se blahem
Americký prezident Donald Trump sice letos opět nezískal touženou Nobelovu cenu za mír, avšak od svých politických spojenců obdržel jiné ocenění. Během předvolebního shromáždění v iowském Sioux City mu republikánský kandidát do Kongresu Joe Mitchell předal speciální a zcela vymyšlenou poctu nazvanou Cena muže století.
včera
Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu
Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.
včera
Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům
Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.
včera
V noci začal v Evropě platit zimní čas
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
včera
Předpověď počasí na příští týden: Česko pokryjí mlhy, teploty místy klesnou pod nulu
Českou republiku čeká v průběhu nadcházejícího týdne proměnlivé podzimní počasí, které přinese kombinaci oblačné oblohy, občasných přeháněk, ranních mlh a postupného kolísání teplot. Podle meteorologů se ráz počasí bude v jednotlivých regionech mírně lišit, přičemž nejteplejší dny nabídnou hodnoty sahající až k 17 stupňům Celsia.
24. října 2026 22:15
Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská
Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert.
24. října 2026 20:58
Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
24. října 2026 19:45
V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích
Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.
24. října 2026 18:28
Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru
V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.
24. října 2026 17:17
Babiš přirovnal protesty před Sněmovnou k útoku na Kapitol. Pavel vyzval ke zklidnění emocí
Politická krize v Česku kvůli budoucnosti veřejnoprávních médií nabrala na obrátkách, když Poslanecká sněmovna po bouřlivém a nečekaném nočním jednání posunula do druhého čtení vládní návrh na úplné zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K situaci se dnes vyjádřil jak premiér Andrej Babiš, tak prezident Petr Pavel.
Zdroj: Libor Novák