Profil editora

Související články:

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

Michal Strnad přepsal žebříček miliardářů. Stal se nejbohatším Čechem v historii

Majitel zbrojařského impéria Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad zaznamenal po vstupu své firmy na amsterodamskou burzu astronomický nárůst majetku. Během jediného dne zbohatl o více než 400 miliard korun, čímž se jeho celkové jmění vyšplhalo na 763 miliard korun. Tento výsledek z něj činí suverénně nejbohatšího Čecha v historii.

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině

Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné setkání zástupců Ruska, Ukrajiny a USA od začátku invaze. Donald Trump na místo vyslal své vyjednavače Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří do Abú Dhabí dorazili přímo z Moskvy. Tam absolvovali noční schůzku s Putinem, kterou Kreml označil za velmi upřímnou a v mnoha ohledech užitečnou.

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy

Volodymyr Zelenskyj nakonec v doprovodu svých nejbližších poradců dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu. I když se spekulovalo, že kvůli energetické krizi zůstane v Kyjevě, videozáznamy a oficiální zdroje potvrdily jeho přítomnost ve švýcarském letovisku. Bezprostředně po příletu se ukrajinský lídr odebral na klíčové jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které je v tuto chvíli v plném proudu.

Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech

V Davosu ve čtvrtek zaznělo klíčové oznámení, které může zásadně změnit humanitární situaci v Pásmu Gazy. Ali Shaath, který byl jmenován do čela nového palestinského výboru pro správu enklávy, informoval diplomaty, že hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech. Pro obyvatele Gazy jde o víc než jen o otevření brány; je to životně důležitá spojnice se světem, která byla od května 2024 uzavřena.

Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa

Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v posledních dnech ukazuje jako klasický příklad diplomatického triku, kdy se OSN stala nákupem zajíce v pytli obětí podvodu. Zatímco v listopadu získal Donald Trump pro tento orgán podporu v Radě bezpečnosti pod záminkou řešení krize v Gaze, výsledná podoba organizace připomíná spíše imperiální dvůr než mírovou misi. Diplomaté, kteří pro rezoluci 2803 hlasovali, se nyní cítí podvedeni, protože místo dohledu nad příměřím podpořili vznik exkluzivního klubu s pravidly podobnými těm v Mar-a-Lago.

V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec

Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.