Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Hra s ohněm. Amazonie je rezervoárem virů, varuje vědec

USA jsou koronavirem zasaženy nejvíc, zemřelo dalších 1225 lidí

Ve Spojených státech za uplynulých 24 hodin zemřelo 1225 lidí s covidem-19. S odvoláním na data americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) o tom dnes informovala agentura AFP.

Merkelová kvůli koronaviru odmítla pozvánku Trumpa na summit G7

Německá kancléřka Angela Merkelová odmítla pozvánku amerického prezidenta Donalda Trumpa na možný summit vůdců zemí skupiny G7 v USA ke konci června. Důvodem je přetrvávající koronavirová krize, informovala dnes agentura Reuters.

Koronavirus: Brazílie trhla další smutný rekord, Mexiko má víc případů než Čína

Brazílie předstihla Španělsko v počtu lidí, kteří zemřeli s nemocí covid-19, a stala se v tomto ohledu pátou nejhůře postiženou zemí světa. Mrtvých za posledních 24 hodin přibylo v Brazílii 1124, celkem jich brazilské úřady registrují 27.878.

Francie ohlásila nových 52 úmrtí na covid-19 ze jeden den

Ve Francii v minulých 24 hodinách zaznamenali 52 úmrtí s covidem-19. Celkově má země podle dnešní informace ministerstva zdravotnictví 28.714 mrtvých. Počet denních úmrtí tak už devátým dnem zůstává nižší než 100.

WHO a 37 zemí vyzvaly ke sdílení vakcín a léků na covid-19

Světová zdravotnická organizace (WHO) a 37 zemí světa dnes vyzvalo ke společnému vlastnictví vakcín, léků a diagnostických nástrojů v boji s koronavirovou pandemií. Podle agentury Reuters výzva míří na patentové zákony, které by se mohly stát překážkou ve sdílení zásadních dodávek.

Ve Španělsku za poslední den zemřeli dva lidé s covidem-19

Španělsko za posledních 24 hodin zaznamenalo dvě úmrtí v souvislosti s infekčním onemocněním covid-19. Dohromady si tak epidemie způsobená koronavirem v jihoevropské zemi vyžádala 27.121 obětí, oznámilo dnes španělské ministerstvo zdravotnictví. Předchozí dva dny hlásilo Španělsko dokonce jen po jednom úmrtí pacientů s koronavirem. Ještě v dubnu tam umíraly stovky lidí s covidem-19 denně.

Pražské Alzheimer centrum je kvůli covidu v karanténě

Dva případy nákazy koronavirem potvrdili lékaři v alzheimer centru v pražských Malešicích. Nemoc covid-19 se potvrdila u jedné zaměstnankyně a jedné klientky. Dnes to uvedl Radiožurnál. Sociální zařízení je od dnešního dne v karanténě, informuje centrum na svém webu.

Ve Švýcarsku zemřel na covid-19 kojenec

Ve Švýcarsku poprvé od propuknutí pandemie zemřel na covid-19 kojenec. Oznámilo to dnes podle agentury AFP švýcarské ministerstvo zdravotnictví. Švýcarsko, které má 8,6 milionu obyvatel, dosud evidovalo 1657 obětí koronavirové nákazy a 30.828 nakažených.

Podle hygieniků z Brna není kvůli koronaviru třeba panikařit

Díky včasným protiepidemickým opatřením se podařilo v České republice zamezit nekontrolovanému šíření nemoci covid-19, díky čemuž nenastalo přetížení zdravotnického systému. Skoro po čtvrt roce od prvního potvrzeného případu v zemi to dnes ČTK řekl ředitel jihomoravských hygieniků David Křivánek. Podle něj je ale ještě předčasné dělat závěry, protože nákaza je stále mezi lidmi.

Ministerstva vyvrací konspirační teorii: Pro spojitost koronaviru a 5G není vědecký důkaz

Spekulace o spojitosti mezi epidemií nemoci covid-19 a zaváděním mobilních sítí páté generace (5G) nemají vědecký podklad, uvedla dnes ve společné tiskové zprávě tři česká ministerstva. Konspirační teorie, které se šíří také na českém webu, sociálních sítích či v řetězových e-mailech, označila ministerstva průmyslu a obchodu, zdravotnictví a pro místní rozvoj za ničím nepodložené zprávy a "fake news".

Bolsonaro má rekordně vysoký počet odpůrců. Nezvládá pandemii, čelí i politické aféře

Počet Brazilců, kteří vnímají negativně vládnutí svého prezidenta Jaira Bolsonara, se od dubna zvýšil ze 38 procent na současných 43 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Datafolha, o němž ve čtvrtek informovala agentura EFE.

Pandemie koronaviru: Indie v počtu obětí překonala Čínu

Počet mrtvých v souvislosti s koronavirem v Indii podle dnešní bilance dosáhl 4706, čímž země v tomto směru překonala dosud nejhůře zasažený asijský stát - Čínu, kde americká Univerzita Johnse Hopkinse registruje 4638 obětí.

Covid-19 v brněnské školce. Dítě mělo pozitivní test, celá třída jde do karantény

Pozitivně testováno na covid-19 bylo jedno dítě z Mateřské školy Duha v městské části Brno-Bystrc. Část dětí ze školky jde na 14 dní do karantény. Zařízení informaci zveřejnilo na svém webu. Na nákazu ve školce upozornila Česká televize. Zřizovatelem mateřské školky je městská část. Starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl (ČSSD) ČTK řekl, že rodiče provedli test a zjistili, že jejich dítě má covid-19 bezpříznakový, tak to nahlásili do školky.

Odměny za boj s koronavirem: Poskytovatelé sociálních služeb mohou žádat o dotace

Poskytovatelé sociálních služeb mohou ode dneška žádat ministerstvo práce o peníze na odměny pro své pracovníky za jejich práci v době koronavirové epidemie. Podle odpracovaných hodin, druhu činnosti a rizika nákazy jim pak budou moci za měsíc vyplatit zhruba 10.000, 20.000 či 40.000 korun, a to za období od 13. března do konce května.

Bulharsko uvolní pravidla: Od června nemá být karanténa pro lidi z části EU

Bulharsko od začátku června plánuje zrušit povinnou dvoutýdenní karanténu pro občany z většiny zemí Evropské unie, Srbska a Severní Makedonie. Dnes to řekl hlavní epidemiolog této balkánské země. Do izolace ovšem nadále budou muset lidé, kteří přijedou z nejzasaženějších zemí sedmadvacítky. Týká se to například Itálie, Španělska, Švédska nebo Belgie.

Rusko má rekordní růst úmrtí s covid-19, za den zemřelo 232 lidí

Rusko dnes ohlásilo 8572 nových případů nákazy koronavirem a 232 úmrtí s chorobou covid-19 za uplynulých 24 hodin. Je to asi o třetinu více než předchozí denní maxima z úterka a čtvrtka tohoto týdne v podobě 174 úmrtí, uvedla dnes agentura TASS.

Španělský deník publikuje medailonky mrtvých s covidem-19

Španělský deník La Vanguardia začal tento týden ve speciální rubrice zveřejňovat medailonky lidí, kteří v zemi zemřeli s nemocí covid-19. Chce tak uctít památku obětí této pandemie a upozornit, že počet zemřelých, ve Španělsku nyní 27.119, není jen číslo. Deník La Vanguardia vychází v Katalánsku, které bylo nákazou koronavirem ve Španělsku spolu s madridským regionem zasaženo nejvíce.

Ve čtvrtek přibylo 54 nakažených covidem-19

V Česku přibylo ve čtvrtek 54 potvrzených případů nákazy koronavirem. Za dnešek laboratoře evidují zatím tři nově nakažené, celkem jich v zemi od začátku epidemie bylo 9143. Více než 70 procent lidí se již uzdravilo. Počet úmrtí s nemocí covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, stoupl oproti čtvrtečnímu podvečeru o jedno na celkových 319. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 09:00.

Moskva zveřejnila nová čísla obětí covidu-19. Za duben zemřelo mnohem víc lidí, než tvrdila

Úřady v Moskvě kvůli změně metodiky významně upravily dosavadní statistiku obětí koronaviru za duben. Nově uvádějí, že v souvislosti s covidem-19 zemřelo 1561 pacientů místo původních 639. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC.