Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Spojené arabské emiráty kvůli koronaviru prodlouží noční zákaz vycházení

Francie hlásí 131 nových úmrtí s covidem-19, celkem 28.239

Francouzské ministerstvo zdravotnictví dnes ohlásilo 131 nových úmrtí spojených s epidemií nemoci covid-19. Denní součet z nemocnic a domovů důchodců je výrazně nižší než v neděli, ovšem znovu je nad hranicí 100 případů, pod níž se v uplynulých dnech několikrát dostal. Vytíženost nemocnic zároveň dál klesá, počet pacientů s koronavirem na jednotkách intenzivní péče ve Francii už spadl pod 2000.

Turecko má přes 150 000 nakažených

Počet případů nákazy koronavirem dnes v Turecku přesáhl 150.000 a prezident Recep Tayyip Erdogan ve snaze zamezit možnému šíření epidemie oznámil nový čtyřdenní zákaz vycházení během svátků ukončujících ramadán.

Nová čísla ukazují, že v USA se koronavirem nakazilo přes 1,5 milionu lidí

Ve Spojených státech se koronavirem nakazilo už více než 1,5 milionu lidí. Dnes to s odkazem na svůj propočet oznámila agentura Reuters. Hranici 1,5 milionu infikovaných překonaly USA i podle bilance portálu Worldometer.

Odborník jednoznačně: Očkování je nejlepší dlouhodobá ochrana

Odborníci podle Jana Kynčla ze Státního zdravotního ústavu považují očkování za nejlepší dlouhodobé řešení proti virovým nákazám. Ochrání organismus před nákazou a zabrání šíření viru. Platí to podle něj jak o chřipce, tak o novém typu koronaviru šířící nemoc covid-19. Chřipce letos v ČR podlehlo 58 lidí, kteří skončili kvůli onemocnění v nemocnici. Nemoci covid-19 zatím podlehlo 297 lidí.

Stráská chce, aby stát nebo pojišťovny hradily ztrátu za testy

Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) se domnívá, že na cenách za testy na koronavirus pro samoplátce by se měl podílet stát nebo pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví nařídilo, že samoplátci budou hradit za test 1756 korun. Nemocnice však argumentují tím, že jejich náklady jsou o několik set korun vyšší. Stráská ČTK řekla, že návrh s podílem státu nebo pojišťoven chce Asociace krajů řešit ve čtvrtek s vládou.

New York hlásí výrazný pokles obětí s covidem-19

V americkém státě New York nadále výrazně klesá počet lidí, kteří s nemocí covid-19 umírají. V neděli zemřelo 106 lidí, což bylo nejméně od konce března, oznámil dnes newyorský guvernér Andrew Cuomo. Na vrcholu epidemie v polovině dubna komplikacím souvisejícím s koronavirovou nákazou denně v tomto státě USA podléhalo takřka 800 infikovaných.

V Česku přibyl výrazný počet vyléčených pacientů

V Česku přibylo od dnešního rána 47 případů nákazy novým koronavirem. Od začátku epidemie tak byla nemoc covid-19 prokázána u 8527 lidí. Počet vyléčených stoupl o 165 na 5633, což je nejvýraznější nárůst od 24. dubna. Vyplývá to z údajů zveřejněných k dnešním 17:30 na webu ministerstva. Resort také upravil údaj o počtu úmrtí pacientů s koronavirem. Zatímco ráno jich evidoval 298, vpodvečer o jednoho méně.

Pětimetrový odstup od cizích lidí. Na Slovensku začne další fáze rozvolňování

Slovensko od středy umožní otevřít velká obchodní centra a rovněž kina a divadla pro nanejvýš 100 lidí, restaurace budou moci podávat jídlo i ve svých vnitřních prostorech. Od června budou v omezeném režimu otevřeny školky a část základních škol, které úřady v zájmu zpomalení šíření pandemie choroby covid-19 uzavřely v polovině března. Novinářům to dnes řekl premiér Igor Matovič.

Návrat dětí do škol nemá na pandemii covid-19 vliv, shodli se ministři EU

Částečný návrat žáků do škol v řadě zemí Evropské unie zatím neměl negativní vliv na příznivý vývoj pandemie covidu-19. Po dnešní videokonferenci unijních ministrů školství to prohlásila chorvatská ministryně Blaženka Divjaková, jejíž země Radě EU předsedá. O znovuotevření škol před letními prázdninami rozhodlo 22 zemí evropského bloku, většinou je účast žáků a studentů nepovinná.

Nemocnice v Ústí zavřela část JIP kvůli koronaviru

Ústecká nemocnice uzavřela část jednotky intenzivní péče (JIP), neboť zjistila nový koronavirus u jednoho ze zaměstnanců. Informaci, kterou dnes zveřejnil server Blesk.cz, ČTK potvrdila Krajská zdravotní, pod niž nemocnice patří.

Belgie: Dubnový počet úmrtí na covid-19 se blíží počtům z doby války

Kvůli pandemii covidu-19 zemřelo v Belgii letos v dubnu téměř tolik lidí, kolik jich zahynulo ve stejný měsíc roku 1941, kdy zemi okupovali nacisté. Vyplývá to ze studie bruselské univerzity VUB, o které dnes informovala agentura AFP. U mladých mezi 15 a 24 lety se ale například počet úmrtí snížil, zřejmě kvůli celostátní karanténě.

K normálu se rychle nevrátíme. Letní dovolená bude letos jiná, varuje ministr Maas

Lidé se podle německého ministra zahraničí Heika Maase musí připravit na to, že letní dovolená bude výrazně jiná než ta, jakou dosud znali. Omezení je totiž kvůli koronaviru čekají všude. Maas to dnes řekl na tiskové konferenci v Berlíně po videokonferenci s deseti evropskými kolegy. Počítá s tím, že Německo v polovině června zruší celosvětové varování před cestami do zahraničí.

Čeští vědci hledají pacienty, kteří se uzdravili z nemoci covid-19

Vědci z Laboratoří buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICR) hledají dobrovolníky, kteří prodělali nemoc covid-19 a z nemoci se již uzdravili. Pomocí vzorku jejich krve chtějí zkoumat buněčnou imunitu proti nemoci. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

NKÚ prověří nákupy ochranných pomůcek, rozhodlo jeho vedení

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověří státní nákupy zdravotních prostředků, ochranných pomůcek a souvisejících služeb v rámci nouzového stavu, který vláda vyhlásila kvůli epidemii koronaviru. O zařazení kontroly do letošního plánu dnes rozhodlo širší vedení úřadu, kolegium. ČTK to řekla mluvčí úřadu Jana Gabrielová.

V Rusku klesl denní přírůstek nakažených koronavirem pod devět tisíc

Denní přírůstek nově nakažených v Rusku se za posledních 24 hodin znatelně snížil ve srovnání s předchozím dnem a v květnu poprvé klesl pod devět tisíc. Nicméně tento ukazatel je relativně dál vysoký. Ve srovnání s předchozími dny opět mírně klesl počet případů úmrtí nakažených pacientů. Vyplývá to z údajů, které dnes oznámil krizový štáb. Premiér Michail Mišustin míní, že se růst onemocnění koronavirem v zemi už podařilo zastavit.

Guterres podpořil vyšetřování původu covid-19, zatím prý ale není ten správný okamžik

Generální tajemník OSN António Guterres dnes podpořil vyšetření původu pandemie covidu-19. V projevu při zahájení Světového zdravotnického shromáždění ale zdůraznil, že nyní podle něj na takové vyšetřování není správná doba.

Španělsko otevře hranice koncem června, obyvatelé Madridu už mají karantény dost

Španělsko znovu otevře své hranice zahraničím návštěvníkům koncem června. Uvedl to dnes ministr dopravy José Luis Ábalos. Uvolňování pro cizince bude podle něj koordinováno s tím, jak se restrikce v zemi budou uvolňovat pro samotné Španěly.

Boj s koronavirem: EU by mohla v nejbližších dnech povolit prodej léku remdesivir

Evropská unie by mohla v nejbližších dnech podmínečně povolit prodej léku remdesivir používaného k léčení nemoci covid-19 v některých zemích včetně Česka. Uvedl to dnes šéf Evropské lékové agentury (EMA) Guido Rasi.

Katastrofa v Jemenu: Separatisté zatajují případy koronaviru, šíří se hladomor

Jemenská vláda sídlící v Adenu dnes obvinila povstalecké šíity ze zatajování případů nákazy koronavirem na území, které povstalci ovládají. Vláda, již podporuje koalice vedená Saúdskou Arábií, má kontrolu převážně nad jihem země, šíité ovládají sever a většinu větších měst včetně metropole Saná.