Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Itálie se otevírá turistům, cestovky zaskočeny. Čeká se na reakci české vlády

Onemocnění covid-19 u dětí nemusí začít kašlem, varují vědci

Onemocnění covid-19 způsobené nákazou novým koronavirem SARS-CoV-2 se nevyhýbá ani dětem. Studie z epicentra epidemie, čínského Wu-chanu, má zajímavé závěry. Nemoc u dětí nemusí začít kašlem.

Epidemie v Itálii: Počet nových úmrtí na covid-19 se vrátil pod dvě stovky

V Itálii za 24 hodin zemřelo s covidem-19 dalších 153 lidí. Po dvou dnech se tak denní bilance opět vrátila pod hranici dvou set, informoval dnes úřad civilní ochrany. Celková bilance zemřelých vzrostla na 31.763. Od počátku epidemie se v této šedesátimilionové jihoevropské zemi potvrdilo již přes 224.000 případů infekce koronavirem SARS-CoV-2.

V Česku dnes přibylo 30 nakažených, zemřel další pacient s covid-19

V České republice dnes zatím přibylo 30 potvrzených případů nemoci covid-19, od začátku epidemie se koronavirem nakazilo 8436 lidí. Obdobně se zvýšil také počet vyléčených, a to o 41 na 5422. Přibyla však i jedna oběť, s nemocí tak zemřelo dosud 296 lidí.

Turisté do Thajska nadále nesmí. Země prodloužila zákaz mezinárodních letů

Letadla s cestujícími ze zahraničí nebudou moci do Thajska létat až do konce června. Místní úřady dnes prodloužily příslušný zákaz mezinárodních letů, který přijaly jako opatření v boji s koronavirem v dubnu. Více než dvě desítky lidí nakažených virem SARS-CoV-2 za den zaznamenalo Thajsko naposledy 25. dubna.

Koronavirus zlikvidoval obří taneční párty. DJ Black Coffee zvažuje, co dál

Vzešel z nejchudší jihoafrické provincie, aby se z něj stal jeden z nejúspěšnějších DJ na světě, který bavil milióny lidí v tanečních klubech po celé planetě. Ale kvůli pandemii covidu-19 řeší DJ Black Coffee, co bude dál - a jaká bude budoucnost hudebního průmyslu, napsala agentura Reuters.

V Británii zemřelo dalších 468 lidí s covidem-19

V Británii zemřelo s covidem-19 za 24 hodin dalších 468 lidí. Denní přírůstek je tak o něco vyšší než ve čtvrtek a v pátek, ale nižší než ve středu. Celkem s covidem-19 v Británii zemřelo již 34.466 lidí, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví. Od počátku epidemie se v zemi potvrdilo přes 240.000 případů koronaviru.

Brazílie hlásí smutný rekord: Přes 15 tisíc nově nakažených, zemřel náčelník indiánů

Brazílie za posledních 24 hodin opět registrovala rekordní počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem, přibylo jich více než 15.000. O den dříve to bylo bezmála 14.000.

Golf s Donaldem Trumpem? Už ne, říká světová jednička Rory McIlroy

Golf s Donaldem Trumpem? Už ne. Světová jednička Rory McIlroy vyčítá americkému prezidentovi přístup k pandemii koronaviru.

Horké počasí vyhnalo Řeky na pláže, mezi slunečníky jsou rozestupy

Řekové se dnes nahrnuli k moři, kde se znovu otevřelo více než 500 pláží v rámci postupného uvolnění koronavirových opatření. Snahu ochránit obyvatele před covidem-19 se země snaží vyvážit se záměrem oživit turistický sektor, na němž je závislé živobytí mnoha lidí, napsala agentura Reuters.

Od pondělí se uvolní koronavirová omezení v Budapešti, ohlásil Orbán

Maďarská vláda od pondělí postupně začne uvolňovat opatření proti šíření nemoci covid-19 v Budapešti. Na svém facebookovém účtu to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Ve zbývající části země kabinet omezení, která měla zabránit šíření koronaviru, ukončil už před dvěma týdny.

Španělsko hlásí nejméně úmrtí na covid-19 od půlky března, nouzový stav ještě potrvá

Ve Španělsku zemřelo za poslední den 102 pacientů s koronavirem, což je nejméně od půlky března. Celkem má země 27.563 obětí a 230.698 nakažených. Nově infikovaných za poslední den přibylo 539, což je zhruba stejně jako v pátek, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví. Premiér Pedro Sánchez oznámil, že parlament požádá o další prodloužení nouzového stavu.

Uspořádat bezpečné OH v Tokiu nebude jednoduché, varuje šéf WHO

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že po pandemii koronaviru nebude jednoduché uspořádat příští rok olympijské hry v Tokiu jako bezpečné setkání lidí z celého světa. Prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach na společné tiskové konferenci dodal, že nyní nedokáže nikdo odhadnout, jak bude svět v červenci roku 2021 vypadat.

Záchranný balíček v hodnotě 57 miliard eur. Německý ministr chce pomoci městům postiženým koronavirem

Německý ministr financí Olaf Scholz chce pomoci městům a obcím, kterým kvůli koronavirové krizi klesají příjmy z daní. Chystá pro ně velkorysý záchranný balíček v hodnotě 57 miliard eur (1,6 bilionu Kč). Informují o tom s odkazem na dokument ministerstva financí německá média. Sumu mají půl napůl poskytnout spolková vláda a jednotlivé spolkové země a parlament by plán měl schválit do konce roku.

Britská muzea shromažďují předměty z doby epidemie covidu-19

Jaké by to bylo, kdyby se vaše pantofle ocitly v muzeu? Pandemie covidu-19 dál řádí ve světě, ale muzea už shromažďují svědectví a předměty, které zachycují život v tomto historickém období, zvláště v době karantény, píše agentura AFP.

V Anglii se na cesty vydají miliony výletníků, starosty to děsí

Obyvatelé Anglie zažívají po osmi týdnech první víkend, kdy mohou po uvolnění koronavirové karantény volně pobývat venku a cestovat. Starostové v mnoha oblíbených turistických oblastech se proto obávají, že jejich obce zahltí statisíce výletníků, upozornil dnes server BBC.

Covid-19: Přírůstek nových případů v Rusku klesl pod 10 tisíc, počet obětí nejasný

Rusko dnes ohlásilo 9200 nových případů koronavirové nákazy za uplynulých 24 hodin. Celkový počet nakažených dosáhl 272.043, uvedla agentura Reuters. V pátek ještě Rusko registrovalo denní přírůstek 10.598 infikovaných. Denní nárůst počtu nakažených se tak dnes podruhé od 2. května dostal pod desetitisícovou hranici.

Od pondělí budou moci za vězni chodit návštěvy po jednom

Od pondělí budou moci za vězni chodit návštěvy, a to po jednom. Budou muset podepsat prohlášení o bezinfekčnosti a mít ochranné prostředky dýchacích cest. Vyplývá to z opatření ministerstva zdravotnictví (MZ), které zveřejnilo na svém webu. Nařízení bude platit do odvolání.

Itálie začátkem června otevře hranice, omezení pohybu skončí

Itálie po téměř třech měsících restrikcí přijatých kvůli šíření koronaviru zruší 3. června všechna dosud platná omezení pohybu, otevře své hranice a dovolí přeshraniční cesty. Příslušný dekret dnes schválila vláda.

Američané mají letos volit prezidenta. Umožňuje ústava odklad voleb?

Pandemie koronaviru v USA přinutila řadu států posunout termíny primárek až na začátek léta. V jiných státech už volby proběhly, a to buď řádně nebo korespondenční cestou. Navzdory varováním odborníků ohledně druhé vlny pandemie se ale u listopadových voleb žádného odkladu Američané nedočkají. Jakým způsobem volby proběhnou však zůstává otazníkem.