Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Některá omezení budou od pondělí nově účinná jako opatření MZ

V pátek v Česku přibylo 55 případů nákazy koronavirem

V Česku v pátek přibylo 55 případů nákazy koronavirem, denní přírůstek tak byl patnáctý den za sebou pod stovkou. Od začátku března se nákaza projevila celkem u 8406 lidí, z toho 5381 se jich vyléčilo. Laboratoře v pátek provedly 6601 testů, covid-19 se prokázal u 0,83 procenta z nich.

Fed varuje před zranitelností finančnictví v důsledku pandemie

Americká centrální banka (Fed) varuje před "výraznou" zranitelností finančního sektoru v důsledku koronavirové pandemie. Do finančních potíží se totiž podle ní v dohledné době budou dostávat domácnosti i firmy. Fed to podle agentury Reuters uvedl ve své nejnovější zprávě o finanční stabilitě.

Koronavirus v Německu: Klesá počet nových případů i úmrtí

V Německu se za poslední den snížil počet úmrtí pacientů s koronavirem i nově nakažených. Nových obětí bylo 57, zatímco páteční bilance jich registrovala 101.

Kadeřníci dělají nový účes, takzvaný koronavirus +VIDEO

Stěny keňského kadeřnictví jsou polepené plakáty s mnoha různými účesy a dvě dívky s rouškami sedící v salónu se neustále culí. Na jejich účesu pracuje hned několik kadeřnic najednou. Špičaté hroty z vlasů, které jim trčí z hlavy, ale zatím na žádném plakátu vidět nejsou. Jde totiž o nový styl, takzvaný koronavirus.

V USA zemřelo dalších 1680 nakažených, méně než o den dříve

Ve Spojených státech za uplynulých 24 hodin zemřelo dalších 1680 lidí nakažených koronavirem. O den dříve úřady ohlásily 1754 mrtvých. Potvrzených případů infekce USA evidují přes 1,44 milionu, z čehož 87.493 pacientů zemřelo.

Mexiko hlásí rekordní denní přírůstek nakažených

Nákaza koronavirem se v Mexiku za uplynulých 24 hodin potvrdila u dalších 2437 lidí. Jedná se o dosud nejvyšší zaznamenaný denní přírůstek, informovala dnes s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters. V souvislosti s covidem-19 zemřelo dalších 290 lidí.

Od společnosti odtržené elity kážou o koronaviru? Politolog poukázal na problém

NÁZOR - Pokud si někdo myslel, že světová pandemie koronaviru, která ve Spojených státech zabila přes 80 tisíc lidí, překoná hluboké politické rozdělení země, měl by svůj názor přehodnotit. Konstatuje to politolog Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post.

Ve Francii za den zemřelo 104 lidí s covidem

Ve Francii zemřelo za den dalších 104 lidí s covidem-19. Celkový počet obětí infekční nemoci v zemi tak od 1. března dosáhl 27.529, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví. Z jeho údajů také vyplývá, že dál klesá počet lidí s koronavirovou infekcí ve francouzských nemocnicích, a také počet nejvážnějších případů na jednotkách intenzivní péče.

V New Yorku budou platit restrikce až do konce května

Ačkoliv se tento týden na mnoha místech Spojených států i v evropských městech postupně uvolňují restrikce zavedené kvůli pandemii covidu-19, v největším americkém městě New York budou platit nejméně do 28. května. Novým dekretem to nařídil guvernér stejnojmenného státu Andrew Cuomo, informovala agentura AFP. Podle starosty New Yorku Billa de Blasia se však omezení pro tamní podniky a shromažďování uvolní až v polovině června.

USA by podle Trumpa mohly mít vakcínu proti covidu-19 do konce roku

Spojené státy by mohly mít vakcínu proti covidu-19 do konce tohoto roku, možná i dříve. V Bílém domě to dnes prohlásil americký prezident Donald Trump. Projekt americké vlády na vývoj očkovací látky určené k zastavení současné pandemie je podle něj největší operací od dob projektu Manhattan, v rámci nějž USA za druhé světové války vyvinuly první atomovou bombu.

Remdesivir by se mohl podávat inhalací nebo injekcí

Americká společnost Gilead Sciences by chtěla svůj experimentální lék remdesivir, který vykazuje slibné výsledky při léčbě nemoci covid-19, možná ještě letos upravit pro podání inhalací nebo injekcemi. V rozhovoru, který dnes odvysílala Česká televize (ČT), to řekl český biochemik a virolog Tomáš Cihlář, jehož tým v Gileadu remdesivir vyvinul. Nyní se lék, který zkouší také několik českých nemocnic, podává intravenózně.

V Nizozemsku se koronavirem nakazili pes a tři kočky

V Nizozemsku se koronavirem infikovali pes a tři kočky. Jedná se o první doložené případy nákazy mezi domácími mazlíčky v zemi, informovala dnes s odkazem na vládní představitelku agentura Reuters.

Při příští vlně epidemie se Česko chce zaměřit se na sociální oblast

Místo plošných opatření omezujících pohyb a zavírání hranic by se mělo před možnou podzimní koronavirovou vlnou investovat do sociální oblasti, uvádí ve výzvě opoziční politici a někteří odborníci. Připravit by se měly zranitelné oblasti, pro jejichž flexibilitu by se měla změnit legislativa, píší.

V Itálii se snížila denní bilance obětí covidu i nově nakažených

V Itálii za poslední den poklesl počet úmrtí pacientů s koronavirem i nově nakažených. Bilance obětí se zvýšila o 242 na celkových 31.610. Uzdravených přibylo oproti čtvrtku skoro 5000. Informoval o tom dnes úřad civilní ochrany.

V Česku dnes přibylo 23 nakažených koronavirem

V Česku dnes zatím přibylo 23 potvrzených případů nákazy koronavirem, celkem jich od začátku epidemie je 8374. Počet vyléčených vzrostl o 138 na 5379. S nemocí dosud v ČR zemřelo 295 lidí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví k dnešním 17:30. S nákazou se v zemi aktuálně potýká 2700 lidí.

Odběrových míst kvůli snížené ceně pravděpodobně ubude

Asociace laboratoří kritizuje ministerstvem stanovenou cenu testu na covid-19 na 1674 Kč. Podle předsedy Asociace laboratoří QualityLab Kamila Doležela je tak prakticky jisté, že bude ukončován provoz řady odběrových míst, což povede ke snížení dostupnosti testování pro veřejnost. Dosud test samoplátce stál nejčastěji 2000 až 3000 korun. Potřebují ho například pendleři k cestě za prací, v létě bude zřejmě povinný při návratu z dovolené.

Co bude po pádu opatření? Takhle bude vypadat život po 25. květnu

Lidé budou moci od pondělí 25. května navštěvovat státní hrady a zámky. Budou muset nosit roušky a dodržovat rozestupy, což budou muset provozovatelé expozic kontrolovat. Lidé by si také měli dopředu koupit na internetu časové vstupenky.

Na Lesbosu jsou další dva migranti nakažení koronavirem

Mezi nově příchozími migranty na řeckém ostrově Lesbos se potvrdily další dva případy nákazy koronavirem. Informovala o tom dnes podle agentury Reuters řecká vláda. První dva nakažené odhalili zdravotníci začátkem týdne. Zástupci humanitárních organizací varují, že pokud by se nákaza dostala do katastrofálně přeplněného tábora Moria, kde žije ve stísněných podmínkách zhruba 17.500 žadatelů o azyl, mohlo by to mít nedozírné následky.

Velká Británie hlásí mírný pokles denní bilance obětí, zemřelo 384 lidí

V Británii za posledních 24 hodin zemřelo s koronavirem dalších 384 lidí. Je to mírný pokles oproti čtvrtku, kdy země evidovala bezmála 430 obětí. Oficiální bilance tím vzrostla na téměř 34.000 obětí, informovala s odvoláním ministerstvo zdravotnictví agentura Reuters.