Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Velká Británie hlásí mírný pokles denní bilance obětí, zemřelo 384 lidí

Japonsko žádá vyšetření postupu WHO na začátku pandemie

Japonsko se připojilo k zemím, které prosazují nezávislé vyšetření postupu Světové zdravotnické organizace (WHO) v počátcích šíření koronaviru. Řekl to dnes japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi. Tokio hodlá tento názor tlumočit příští týden na zasedání Světového zdravotnického shromáždění, což je hlavní orgán WHO. Vyšetření postupu WHO požadují hlavně Spojené státy a někteří jejich spojenci.

Demonstranti se v Madridu kvůli koronaviru střetli s policií

V Madridu se lidé demonstrující proti koronavirovým opatřením střetli s policií. Po čtyřech dnech pouličních protestů propuklo v noci na dnešek násilí v madridské čtvrti Salamanca, napsal zpravodajský server Express.

WHO odhaduje, že se v Africe nakazí koronavirem téměř 250 milionů lidí

V Africe by se koronavirem mohlo v prvním roce pandemie nakazit téměř 250 milionů lidí, píše dnes deník The Guardian o studii Světové zdravotnické organizace (WHO) uveřejněné v časopise BMJ Global Health. Podle této analýzy virus povede v Africe až k 190.000 úmrtím.

Protikoronavirová opatření ve Francii markantně zvýšila ceny drog

Omezení pohybu zavedená ve Francii s cílem zabránit šíření koronaviru se projevila i skokovým poklesem v obchodování s drogami a výrazným zvýšením jejich cen. S odvoláním na sdělení francouzských činitelů to dnes napsala agentura Reuters.

Vojenský výbor NATO jednal o krizi způsobené koronavirem

Vojenský výbor NATO ve čtvrtek projednal roli NATO v krizi způsobené novým koronavirem, dopady pandemie nebo pokračování aliančních zahraničních vojenských misí. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se zdravotní krize nesmí stát krizí bezpečnostní. ČTK to dnes sdělila Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení generálního štábu. Za českou armádu se videokonference zúčastnil náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Zánětlivé onemocnění u dětí souvisí s koronavirem, zjistili vědci

Zvýšený výskyt zánětlivého onemocnění u dětí srovnávaného se vzácnou Kawasakiho nemocí nejspíše souvisí s prodělanou infekcí koronavirem. Zjistili to italští vědci, kteří své závěry publikovali v britském odborném periodiku The Lancet. Lékaři dosud o spojitosti mezi zánětlivým syndromem, který byl v posledních týdnech v mnoha zemích diagnostikován stovkám dětí, a chorobou covid-19 pouze spekulovali.

Koronavirová opatření na táborech nejvíc pocítí kuchaři

Na dětském táboře u Vranovic na Příbramsku, známém z populárního televizního seriálu Vyprávěj, pocítí nejvíc koronavirová opatření kuchaři. Vaří totiž na kamnech, která vydávají sálavé teplo. V rukavicích a rouškách se zapotí mnohem víc než obvykle. Jinak ale s přísnějšími hygienickými podmínkami problém nebude, řekl dnes ČTK hlavní vedoucí Petr Štolba.

Vyčerpání, nejistota, úzkost. Lidé, kteří prodělali covid-19, mohou mít následky roky

Nad úzkou uličkou pařížského Montmartru se nese andělský hlas. Sopranistka Veronica Antonelliová, která se i dva měsíce poté, co onemocněla covidem-19, potýká s komplikacemi, chtěla svým improvizovaným vystoupením z balkonu na třetím patře dát najevo, že neztratila naději, píše agentura AP.

Česká ekonomika ve svěrací kazajce, říká expert

„Pandemická opatření poničila naši ekonomiku. Do budoucna lze očekávat růst nezaměstnanosti a výrazné zpomalení růstu mezd. Mnozí lidé budou odkázáni na pomoc státu a výrazně se jim propadne životní úroveň,“ říká pro EuroZprávy.cz hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Stát neustoupí. Kadeřníci musejí štít i roušku přežít

Kadeřníci i nadále musí podle epidemiologa Rastislava Maďara akceptovat současné nošení roušky a štítu. Pro klienty představují riziko. Štít je podle něj důležitý především, když se k kadeřník k zákazníkovi přiblíží.

Rusko nepočítá až 60 % úmrtí pacientů s covid-19. Jak se Moskva hájí?

Zahraniční média si všímají, jak probíhá koronavirová epidemie v Rusku. Moskva zaujala především specifickou prací se statistikami, údajně nepočítá až 60 % úmrtí pacientů s potvrzenou nákazou. Jak je to možné?

Slovensko má své vlastní testy na koronavirus. Jsou schválené ŠUKL a připravené k použití

Testy na onemocnění COVID-19, vyvinuté slovenskými vědci, prošly registrací na Státním ústavu pro kontrolu léčiv (ŠUKL) Slovenské republiky, čímž se završil celý proces jejich vývoje a výroby. Prvních sto tisíc testů, které Slovensku darovala prostřednictvím své nadace slovenská bezpečnostní společnost ESET, je připravených na odevzdání státním diagnostickým laboratořím.

Do Chorvatska mohou jet turisté bez testů, potřebují potvrzení o pobytu

Čeští turisté by se měli do Chorvatska dostat bez nutnosti předložit negativní testy na covid-19 a pouze na základě rezervace ubytování. Náměstek ministra zahraničních věcí Martin Smolek dnes řekl Radiožurnálu, že to vyplývá z vyjádření chorvatských úřadů.

Některé nemocnice přestávají testovat na covid-19. Cena pro samoplátce je neúnosná

Nemocnice Klatovy a Domažlice, které jako jedny z prvních v ČR začaly nabízet testy na koronavirus pro samoplátce, zejména pendlery, tento typ testování od soboty ukončí. Krajem zřizované nemocnice a jejich smluvní laboratoře se s náklady na provedení odběrů a testování vzorků nevejdou do maximální ceny, kterou nově stanovilo ministerstvo zdravotnictví. ČTK to dnes řekl mluvčí nemocnic Jiří Kokoška.

V Rakousku se otevřely restaurace, platí pro ně přísné podmínky

V Rakousku se dnes po 59 dnech nuceného uzavření kvůli koronaviru znovu otevřely restaurace a hospody, hosté i provozovatelé ale musí dodržovat přísná preventivní opatření. Rakušané se na opětovné zprovoznění gastronomických provozů očividně těšili, podle průzkumu portálu Falstaff chce ještě dnes zajít do restaurace 52 procent respondentů.

Řecko chce zrušit karanténu pro turisty, možná i pro české

Řecko plánuje zrušit povinnost dvoutýdenní karantény pro návštěvníky z některých zahraničních zemí, jedná o tom mimo jiné i s Českem, Německem nebo Rakouskem. Informovala o tom dnes agentura DPA. Jihoevropská země chce uvolněním restrikcí přijatých kvůli pandemii způsobené koronavirem zachránit turistickou sezonu, která je tahounem ekonomiky.

V taxi bude povinná dezinfekce, doporučená je i ochranná přepážka

Ve vozech taxi musí být kvůli covidu-19 zajištěna dezinfekce na ruce, doporučené je instalovat přepážku mezi zákazníka a řidiče. Řidič i klient musejí používat ochranný prostředek dýchacích cest. Vyplývá to z nařízení ministerstva zdravotnictví. Alternativní taxislužby mohou jezdit od 25. května, klasické s taxamatrem nesměly poskytovat služby jen do konce března.

Růst nakažených s rozvolňováním nesouvisí. Pokud bude pokračovat, rušení se může zastavit

Nárůst počtu nových případů covidu-19 až na čtvrtečních 82 za den podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nesouvisí s pondělní vlnou uvolnění opatření, která byla přijata k omezení epidemie.

Ve Španělsku přibylo 138 obětí koronaviru

Ve Španělsku zemřelo za poslední den 138 pacientů s koronavirem, což je téměř o stovku méně než ve čtvrtek a nejméně od pondělka. Počet nakažených se ale naproti tomu zvýšil o něco více než předchozí den a překročil hranici 230.000. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví.