Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Těmto místům se vyhněte, dokud nebude vakcína, radí experti. Kde hrozí nákaza?

Slovinsko ohlásilo konec epidemie koronaviru

Slovinská vláda oficiálně oznámila, že epidemie koronaviru v zemi skončila. Slovinsko se tak podle agentury Reuters stalo první zemí v Evropě, která tak učinila. Stalo se tak poté, co úřady během dvou týdnů zaznamenávaly méně než sedm nových případů nákazy za den.

Covid-19 se objevil mezi horníky v OKD, nakažených je 11

Nemoc covid-19 se objevila mezi horníky v těžební společnosti OKD. Sdružení hornických odborů OKD dnes uvedlo na svých internetových stránkách, že v podniku je 11 nakažených zaměstnanců, všichni jsou z karvinské lokality Darkov. Vyjádření firmy ČTK zjišťuje.

V Rusku přírůstek nových případů nákazy opět překročil 10.000

Rusko ohlásilo 10.598 nových případů nákazy koronavirem během uplynulých 24 hodin. Celkový počet nakažených tak dosáhl 262.843, uvedla agentura TASS s odvoláním na krizový štáb. Ve čtvrtek Rusko evidovalo 9974 nových případů, čímž poprvé od 2. května klesl denní přírůstek nově infikovaných pod 10.000.

Pandemie koronaviru navždy změní práci v kancelářích

Práce v kanceláři už nikdy nebude stejná. Pandemie nemoci covid-19 přinesla mnohé změny a jednou z nich je i fakt, že spousta zaměstnanců po jejím skončení nezasedne k pracovnímu stolu v kanceláři, ale doma.

WHO se zaměřila na Afriku. Čeká ji kvůli nemoci covid-19 katastrofa?

Nový výzkum Světové zdravotnické organizace (WHO) publikovaný v BMJ Global Health předpovídá, že v Afrických zemích se v příštím roce nakazí onemocněním covid-19 téměř 200 000 lidí, ale dopady infekce nebudou mít za následek vysoký počet úmrtí, jako je tomu v USA nebo Evropě.

OSN: Aden je příkladem hororu. Zavírají nemocnice, lékaři utíkají, lidé umírají bez léčby

Nezisková organizace Save the Children v souvislosti s pandemií covidu-19 varuje před dramatickým vývojem v jemenském přístavním městě Aden. Několik tamních nemocnic zavřelo a zdravotníci odmítají pracovat, protože jim chybějí ochranné pomůcky.

Za test na covid-19 zaplatí samoplátci ode dneška nejvýš 1674 korun

Ministerstvo zdravotnictví začíná ode dneška regulovat maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce a správní úřady. Stát bude nejvýše 1674 korun. Za test PCR z výtěru z nosohltanu, který potřebují pravidelně například pendleři jezdící za prací do zahraničí, lidé dosud platili zhruba dva až tři tisíce korun.

Bývalý zaměstnanec vlády USA varoval před "nejtemnější zimou" kvůli pandemii

Američané by se kvůli neadekvátní odezvě své vlády na koronavirus měli připravit na "nejtemnější zimu" v moderní historii, varoval dnes při slyšení v americkém Kongresu bývalý vládní zaměstnanec, který byl nedávno odvolán z čela úřadu při ministerstvu zdravotnictví. Informovala o tom agentura Reuters.

V Asii se objevují druhé vlny covid-19. Možná ukazují, že se koronaviru nezbavíme

V Hongkongu, Jižní Koreji a Číně, které byly v Asii v boji proti koronaviru nejúspěšnější díky směsici opatření sahajících od přísné karantény až po rychlé testování, se nyní objevují nové případy nákazy. Mohou posloužit jako varování, že covid-19 může být téměř nemožné zcela vyhladit, napsal server agentury Bloomberg.

Měření teploty je zásahem do osobní integrity, ale oprávněným

Měření tělesné teploty zaměstnanců při vstupu na pracoviště je zásahem do osobní integrity člověka, vzhledem k nutným hygienickým opatřením je ale oprávněné. Po skončení mimořádné situace už ale nebude důvodné a firmy ho budou muset zrušit.

Vatikán plánuje věřícím v chrámech před mší měřit teplotu

Vatikán chce měřit teplotu všem věřícím, kteří zamíří na mši do jedné ze čtyř papežských bazilik ve Vatikánu a v Římě. Informoval o tom mluvčí církevního státu. Od kdy má opatření přijaté jako prevence dalšího šíření koronaviru platit, zatím není jasné. Konání bohoslužeb bude po dvou měsících karantény v Itálii možné od pondělka.

Ve čtvrtek přibylo 82 případů koronaviru, v květnu zatím nejvíc

Ve čtvrtek přibylo v České republice 82 případů koronaviru. V květnu je to dosud nejvyšší denní přírůstek, celý měsíc se nicméně stále drží pod stovkou. Od začátku epidemie se nakazilo 8351 lidí, z nich se už 5241 vyléčilo a 293 pacientů s nemocí covid-19 zemřelo.

V Německu přibylo 913 případů nákazy a 101 úmrtí s covidem-19

V Německu za čtvrtek přibylo dalších 913 potvrzených případů nákazy koronavirem a 101 úmrtí pacientů s covidem-19. Na svých internetových stránkách o tom dnes informoval Institut Roberta Kocha (RKI).

V Mexiku za den přibylo rekordních 2409 případů nákazy

V Mexiku za den přibylo rekordních 2409 potvrzených případů nákazy koronavirem. Denní přírůstek nových případů překonal hranici dvou tisíc vůbec poprvé, informovala dnes s odvoláním na místní ministerstvo zdravotnictví agentura AP. S nemocí covid-19 zemřelo za 24 hodin v Mexiku dalších 257 pacientů.

JHU: V USA zemřelo s covidem-19 dalších 1754 lidí

Ve Spojených státech za posledních 24 hodin zemřelo dalších 1754 lidí s covidem-19. Celková bilance zemřelých se tak od začátku epidemie vyšplhala na 85.814, uvedla Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie dlouhodobě sleduje. Potvrzených případů nákazy hlásí země již 1,42 milionu.

Šéf unijní diplomacie žádá nezávislé vyšetření původu pandemie

Původ pandemie covidu-19 bude nutné nezávisle vědecky vyšetřit. V příspěvku zveřejněném v dnešním vydání německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung to napsal vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

Brazílie trhá den za dnem rekordy: Nakažených přibylo téměř 14.000

V Brazílii za posledních 24 hodin přibylo 13.944 potvrzených případů nákazy koronavirem. Země tak zaznamenala nový rekord v počtu nakažených za den. S odvoláním na data místního ministerstva zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters.

Koronavirus není zlom, ale otřes. Je třeba pár věcí přehodnotit, říká profesor

NÁZOR - Svět se zmítá v závažné zdravotní krizi, které dopadá na všechny vrstvy společnosti, konstatuje sociolog Paul Carr v komentáři pro server National Interest. Profesor z Université du Québec en Outaouais poukazuje, že zadržování, kontrola a léčba nemoci covid-19 si žádá koncentrované úsilí a především značnou společenskou solidaritu.

Lidstvo se vrací o sto let zpět. Rok 2020 je podle vědců jako 1918

Navzdory století vědeckého pokroku se rok 2020 do značné míry podobá roku 1918. Během více než stovky let mezi dvěma smrtícími pandemiemi, z nichž jedna dostala nesprávné pojmenování španělská chřipka a druhá covid-19, se svět dozvěděl hodně věcí o virech, vyléčil různé choroby, vytvořil účinné vakcíny, vyvinul prostředky okamžité komunikace i propracované veřejné zdravotní sítě, napsala agentura AP.