Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Přes třetinu obětí s nemocí covid-19 z celého světa má USA a Británie

Koronavirus připravil v USA o práci spíše lidi s nižšími příjmy

oronavirová krize připravila ve Spojených státech o práci především lidi s nižšími příjmy a ty méně vzdělané. Podle dnes zveřejněného průzkumu americké centrální banky (Fedu), ze které cituje agentura Reuters, přišel v březnu o práci, nebo o část úvazku téměř každý pátý dospělý Američan. Jen zhruba polovina z nich přitom v průzkumu uvedla, že výpadky příjmů dobře zvládá.

Francie hlásí dalších 351 úmrtí na koronavirus, nejvíc od dubna

Ve Francii zemřelo za poslední den 351 pacientů s koronavirem, což je o 268 více než ve středu a nejvíce od konce dubna. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Úmrtí v souvilosti s nemocí covid-19 má země celkem 27.425, čímž opět překonala celkovou bilanci Španělska, které k dnešku eviduje 27.321 mrtvých, a stala se po USA, Británii a Itálii čtvrtou zemí s nejvyšším počtem obětí.

V Itálii dnes zemřelo 262 lidí s koronavirem

V Itálii za poslední den zemřelo 262 lidí s koronavirem, což je nejvíce za poslední týden. V pěti předcházejících dnech byla bilance úmrtí vždy nižší než 200. Oproti předchozímu dni o více než stovku stoupl i počet nově nakažených, kterých bylo 992. Informoval o tom dnes úřad civilní ochrany.

Česko má prvního nakaženého vězně

Ve Vazební věznici v Brně je první člověk, který má onemocnění covid-19. Je prvním případem z řad vězněných. ČTK to řekla mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová. Neupřesnila věk ani pohlaví vězně. Na případ upozornil server irozhlas.cz, podle kterého tento člověk skončil ve vazbě z obavy, že bude nemoc úmyslně šířit.

Nakažených dnes v Česku přibylo více než ve středu

Případů koronaviru v Česku dnes od rána do podvečera přibylo víc než ve středu za celý den. Počet stoupl o 55 na 8330, ve středu se za celý den zvýšil o 48. Výrazně ale vzrostl i počet vyléčených o 169 na 5227 pacientů. Úmrtí od rána přibyla dvě, a ministerstvo zdravotnictví tak eviduje 292 zemřelých. Vyplývá to z údajů zveřejněných k dnešním 17:30 na webu ministerstva.

Ministrem stanovená cena testu na covid-19 je podle cestovních kanceláří nepřijatelná

Cena testu na onemocnění covid-19, jak její maximální výši stanovilo ministerstvo zdravotnictví, je podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže nepřijatelná. Ministerstvo by podle něj mělo poctivě zveřejnit náklady. Papež to řekl ČTK v reakci na informaci ministra Adama Vojtěcha (za ANO), že cena testu bude od pátku nejvýše 1674 korun. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové se cena odvíjí od částky, kterou platí laboratořím zdravotní pojišťovny.

První nakažený vězeň v Česku je ve vazbě v Brně

Ve Vazební věznici v Brně je první člověk, který má onemocnění covid-19. Je prvním případem z řad vězněných. ČTK to řekla mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová. Neupřesnila věk ani pohlaví vězně. Na případ upozornil server irozhlas.cz, podle kterého tento člověk skončil ve vazbě z obavy, že bude nemoc úmyslně šířit.

Regulace cen testů na covid-19? Laboratoře i pendleři mají pochybnosti

Regulovaná cena 1674 korun za test na covid-19, již dnes zveřejnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), je podle Bioptické laboratoře v Plzni nízká. Laboratoř bude muset zvážit, zda dál odběry provádět. Pochybnosti má i sdružení Pendleři bez hranic. Jeho zástupce Jan Průha částku považuje za nesmyslnou. Soudí, že resort zdravotnictví nemůže regulovat maximální cenu u soukromých laboratoří a zřejmě ani u akciových společností.

Ovzduší se kvůli koronaviru zlepšilo. Experti ale varují před nebezpečnými jevy

Zlepšení kvality ovzduší je patrné po celém světě, a to nejen v Benátkách, kde je kvůli snížení integrované dopravy voda tak čistá, že jsou vidět ryby plavající u dna. Třeba lidé ze severní Indie spatřili po 30 letech Himaláje. Odborníci však varují, že více slunečního světla může přinést teplejší počasí a devastující monzuny.

Čína hlásí za středu tři nové případy koronaviru, Wu-chan už testuje

Pevninská Čína hlásí za středu tři nové případy koronaviru, což je o čtyři méně než v úterý. Všichni, u nichž se nákaza za uplynulý den potvrdila, onemocněli v Číně. Dnes o tom s odvoláním na čínskou zdravotnickou komisi napsala agentura Reuters.

Velká Británie eviduje dalších 428 úmrtí lidí s koronavirem

Britská vláda oznámila úmrtí dalších 428 lidí s koronavirem za 24 hodin, čímž oficiální bilance epidemie covidu-19 v Británii stoupla na 33.614 mrtvých. Nový denní počet ohlášených obětí je nižší než v úterý a ve středu a také nižší než přírůstek z minulého čtvrtka. Za poslední den přibylo 3446 známých případů nákazy koronavirem po prověření vzorků od skoro 72.000 lidí.

Čeho se Češi bojí kvůli koronaviru? Tohle ukázal průzkum

Obavy Čechů ohledně koronavirové krize se podle průzkumu agentur ppm factum a Insiqua vztahují více k budoucnosti než k aktuální situaci jejich rozpočtu. Tři pětiny lidí chtějí zvažovat své útraty pečlivěji než před pandemií koronaviru a téměř 70 procent bude trávit dovolenou raději v ČR než v cizině. Stejný počet lidí přitom nyní nepociťuje žádný dopad na své příjmy.

Íránské úřady mají obavy z nových ohnisek nákazy

Íránské úřady dnes vyjádřily obavu z nových ohnisek nákazy koronavirem nejméně ve třech provinciích země. V Íránu se dosud nákaza potvrdila u více než 114.000 lidí a zemřelo tam 6854 pacientů. Podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví za minulý den přibylo přes 1800 nakažených a 71 mrtvých.

Záhadnou chorobou už trpí stovka britských dětí, hlásí ji i jiné země

Už zhruba u stovky dětí v Británii, které se nakazily koronavirem, odhalili lékaři zánětlivé onemocnění srovnávané s vzácnou Kawasakiho nemocí. Uvedla to dnes zpravodajská společnost BBC, podle níž by nová choroba mohla být projevem opožděné reakce imunitního systému na nákazu virem SARS-CoV-2. Vážnější komplikace se objevily jen ve velmi malém počtu případů, u většiny dětí se údajně stav po zahájení léčby začal zlepšovat.

Japonské nemocnice nasadily pacientům lék remdesivir

Japonsko začalo léčit pacienty s těžkými příznaky nemoci covid-19 experimentálním lékem remdesivir, který v americké firmě Gilead vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře.

Na Antarktidě koronavirus není. Proč se tam tedy vědci izolují?

Antarktida je jediný světadíl, kde se virus SARS-CoV-2 nevyskytuje, a přesto byl výzkumný tým nucen jít začátkem února do karantény. Jak vypadá karanténa v naprosté izolaci od celého světa?

Část taxislužeb kvůli viru instaluje do aut plastové zástěny

Někteří provozovatelé taxislužeb začali do svých vozů kvůli pandemii koronaviru instalovat plastové zástěny, které oddělují řidiče a jejich zákazníky. Mezi prvními se zástěny objevily ve vozech pražské taxislužby Modrý Anděl, následoval Bolt a nyní i Uber. Ostatní firmy jsou k těmto opatřením zdrženlivější, jejich přínos je podle nich sporný. Vyplývá to z vyjádření dopravců na dotazy ČTK.

Vakcínu proti koronaviru bude v USA rozdělovat armáda

Vakcínu proti koronaviru, jakmile bude vyvinuta, bude ve Spojených státech distribuovat armáda. Dnes to v rozhovoru s televizí Fox prohlásil americký prezident Donald Trump. Očkování, které očekává do konce roku, chce Trump poskytnout nejdříve seniorům.

Česko se chystá na druhou vlnu epidemie koronaviru

Plány na případnou druhou vlnu epidemie koronaviru připravují epidemiologové a tým takzvané chytré karantény společně s ministerstvem zdravotnictví. Na dotaz ČTK to dnes uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).