Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Po čínském právníkovi se po kritice vlády kvůli pandemii slehla zem

Úspěch ve svatoanenské nemocnici: Vyléčil se muž, který měl těžký průběh nemoci covid-19

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně se muž vyléčil z covidu-19 v těžkém stavu. Nadále ale zůstává na anesteziologicko resuscitační klinice kvůli jiným zdravotním problémům, řekla ČTK mluvčí nemocnice Dana Lipovská. V nemocnici je tak s koronavirem ve vážném stavu jedna žena. Od pondělí jí personál podává lék remdesivir, dostávat ho bude deset dní. V Jihomoravském kraji bylo k dnešnímu ránu 493 potvrzených případů nemoci covid-19.

V nemocnici u Petrohradu vypukl požár, zemřelo pět pacientů s covid-19

Při požáru v petrohradské nemocnici zemřelo nejméně pět pacientů s koronavirem. Na 150 pacientů a lékařského personálu bylo evakuováno. Informovala o tom dnes agentura Interfax s tím, že příčinou neštěstí byl patrně vadný plicní ventilátor ruské výroby.

Ve Španělsku za den zemřelo 176 nakažených, více než o den dříve

Ve Španělsku za uplynulý den zemřelo 176 pacientů s koronavirem. Je to o pět desítek více než v pondělí, kdy však byl denní nárůst úmrtí nejnižší od 18. března. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví.

Vědci: V boji proti koronaviru nejvíce pomohlo zavření škol, zavření obchodů téměř vůbec

Největší vliv na zpomalení šíření nákazy koronavirem v Německu mělo podle dvojice vědců z univerzity v Norimberku uzavření škol a školek a restrikce vycházení. Naopak zavření restaurací a obchodů podle nich prakticky nic nepřineslo. Enzo Weber a Tobias Hartl z Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB) to tvrdí v dnes zveřejněné studii.

Plně obsazené letadlo v éře koronaviru? Fotografie vyvolala nebývalý rozruch

Američtí uživatelé internetu v uplynulých dnech hodně probírali fotografii z plně obsazeného letu z letiště Newark v New Jersey do kalifornského San Franciska. Snímek z letadla United Airlines sdílel na twitteru kardiolog Ethan Weiss, který se po dvou týdnech v New Yorku, kde dobrovolně pomáhal pečovat o pacienty s covidem-19, vracel do Kalifornie.

Mafiánské klany zneužívají koronavirus. Při obří razii v Itálii zatčeno 91 lidí

Při obřím zátahu proti sicilské mafii Cosa Nostra zatkla italská policie 91 lidí. Informovala o tom dnes agentura ANSA. Mezi zatčenými jsou i členové vlivných klanů z Palerma, kteří nyní budou čelit obvinění z vydírání, praní špinavých peněz, obchodu s drogami, podvodů a ilegálních sázek.

MZV pošle rozvojovým zemím 200 milionů korun, jsou na boj s koronavirem

Ministerstvo zahraničí uvolní ze svého rozpočtu až 200 milionů korun na pomoc rozvojovým zemím, které zasáhla pandemie koronaviru. Peníze poslouží na projekty pro zlepšení zdraví i odolnosti obyvatelstva v prioritních zemích české rozvojové spolupráce a v Africe, uvedla dnes diplomacie v tiskové zprávě. Při pomoci ministerstvo počítá s významným zapojením českých firem.

V Německu značně přibylo nově nakažených, obavy vyvolává reprodukční číslo

Německo v pondělí registrovalo 933 dalších případů nákazy koronavirem. Téměř trojnásobný nárůst oproti neděli, kdy země zaznamenala bezmála 360 infikovaných, je ale do značné míry způsoben zpožděním při hlášení některých případů, uvedl dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Mrtvých bylo za pondělí ohlášeno 116.

Dodavatel pomůcek proti koronaviru za stamiliony měl padělaný certifikát, tvrdí server

Padělaný certifikát či certifikáty nesplňující evropské podmínky měly dodané ochranné pomůcky proti koronaviru z Číny za stamiliony korun pro ministerstvo zdravotnictví od české firmy LA Factory. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy.

Bílý dům zpřísňuje opatření: V kancelářích prezidenta Trumpa jsou roušky povinné

Pracovníci kanceláře amerického prezidenta Donalda Trumpa musí jako prevenci před koronavirem nosit roušky. Tu si ale jejich šéf dosud nasadit odmítal. Nové nařízení, o kterém informovala agentura Reuters, Bílý dům vydal poté, co byla nemoc covid-19 prokázána u dvou lidí z Trumpova úřadu.

Nová data z Británie: Pandemie covid-19 měla už na začátku května přes 38 tisíc obětí

Britský statistický úřad ONS dnes oznámil, že k 1. květnu v Anglii a Walesu eviduje 34.978 úmrtí spojovaných s covidem-19. Podle agentury Reuters to při započítání dříve zveřejněných dat ze Skotska a Severního Irska znamená, že epidemie nemoci z koronaviru měla v Británii už 3. května více než 38.000 potvrzených či pravděpodobných obětí. Oficiální bilance se dostala nad 30.000 mrtvých až minulý týden těsně poté, co se stala nejvyšší v Evropě.

"Sahají si za hranici svých sil." Německý prezident Steinmeier ocenil práci zdravotníků

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes jako klíčovou v době pandemie nemoci covid-19 ocenil práci lékařů, zdravotních sester a dalších pečovatelů. Ve videoposelství poděkoval také těm, kteří se doma starají o těžce nemocné.

S rozvolňováním opatření přicházejí nové otázky. Přichází nová fáze života s covid-19?

Lidé vítají zmírňování ochranných opatření, to ovšem nese riziko, které představují lidé klasifikováni jako přenašeči viru SARS-CoV-2. Tvrdá ochranná opatření, která byla nastavena, splnila svůj účel, ale v současné době rychlého uvolňování restrikcí čelíme druhé vlně onemocnění covid-19.

V Brazílii přibyly další tisíce nových případů nákazy

Brazílie v pondělí zaznamenala 5632 nově potvrzených případů nákazy koronavirem a 396 úmrtí, oznámila dnes agentura Reuters s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví.

Italská vláda povolila regionům rychlejší uvolňování restrikcí, mohou otevřít restaurace

Italská vláda povolila regionům rychlejší uvolňování restrikcí přijatých kvůli šíření koronaviru. V některých z nich se tak budou moci už v pondělí otevřít například restaurace, bary nebo kadeřnictví. Informovala o tom dnes agentura ANSA. Ve svém původním harmonogramu kabinet stanovil, že restaurace v zemi se budou moci otevřít až 1. června.

Koronavirus: V Česku je dalších 53 případů nákazy, přibyla jedna oběť

Laboratoře v Česku v pondělí potvrdily 53 případů nákazy novým typem koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19. Denní přírůstek případů se posledních 11 dnů drží pod osmi desítkami. Laboratoře v pondělí provedly 7537 testů na koronavirus, což je po dnech volna zhruba dvojnásobný počet. Nákazu prokázaly u 0,7 procenta testovaných.

Ostrov Santorini se těší na turisty, na plážích jsou plexiskla

Plážový bar na řeckém ostrově Santorini už nebude stejný jako dřív. Plážová lehátka, která se u něj nacházejí, totiž nově obklopuje stěna z plexiskla. Jde o prevenci proti šíření koronaviru, jakmile do oblíbeného letoviska začnou opět proudit turisté, napsala agentura Reuters.

V říjnu došlo v laboratoři ve Wu-chanu k podezřelé aktivitě. Čína ji prý uzavřela

Prvním ohniskem, odkud se virus SARS-CoV-2 rozšířil do zbytku světa, byl čínský Wu-chan, o zdroji nákazy se však stále polemizuje. Američané se zaměřili na zdejší laboratoř a tvrdí, že v ní loni v říjnu došlo k podezřelé aktivitě.

Dneškem začínají platit další výjimky z povinného nošení roušek

Žáci a studenti u přijímacích a státních zkoušek nemusí za určitých podmínek nosit roušku. Počínaje dneškem jim to umožňuje výjimka ministerstva zdravotnictví. Výjimku z povinnosti používat roušky mají nově i pacienti a zdravotníci, pokud je to potřebné pro poskytování péče.