Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V USA podruhé za den zemřelo kvůli koronaviru méně než 900 lidí

V poledne se rozezní v Česku zvony jako poděkování sestřičkám

V poledne se zhruba na minutu rozezní v Česku kostelní zvony jako poděkování zdravotnímu personálu za nasazení a obětavost během koronavirové pandemie. Zvláštní poděkování bude patřit zdravotním sestrám, které dnes slaví Mezinárodní den zdravotních sester. Česká biskupská konference požádala duchovní správce, aby toto zvonění ve farnostech zajistili.

Změní pandemie vztahy KLDR se světem? Politolog naznačil možný scénář

NÁZOR - Je vždy obtížné rozklíčovat, co se děje v Severní Koreje, což platí ještě více o dalším vývoji, zdůrazňuje Devin Steward v komentáři pro server National Interest. Politolog, který přednáší na Kolumbjiské univerzitě a Newyorské univerzitě poukazuje, že pokud nenaplněné spekulace o provokativním "vánočním dárku" z minulého prosince neuštědřily komentátorům lekci, nedávné nepodložené zvěsti o zdraví severokorejského vůdce Kim Čong-una tak zajisté učiní.

Koronavirus v Německu: Bilance nových případů výrazně klesá

V Německu v neděli přibylo 357 lidí s nemocí covid-19 a dalších 22 osob s touto diagnózou zemřelo. Vyplývá to z dnes zveřejněné bilance Institutu Roberta Kocha (RKI). V zemi tak nadále výrazně klesá denní bilance. Ministryně pro vědu a výzkum Anja Karliczeková dnes oznámila, že spolková vláda dá až 750 milionů eur (20,6 miliardy korun) do programu na podporu výzkumu očkovací látky.

Vyšší úmrtnost v New Yorku? Nemůže za ni jen covid-19, ale i jiné faktory

Ve městě New York během prvních dvou měsíců pandemie zemřelo z jiných příčin, než je nemoc covid-19, kterou způsobuje koronavirus, o zhruba 5000 lidí více, než bývá běžné v tomto období. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Viceprezident Pence v izolaci není, virus ale v Bílém domě není pod kontrolou

Bílý dům v neděli večer místního času dementoval zprávy některých médií, že se viceprezident Mike Pence uchýlil do izolace poté, co měla jeho tisková mluvčí Katie Millerová pozitivní test na koronavirus. Šíření viru v prezidentském sídle však není podle televize CNN pod kontrolou, protože se přes snahu úřadů dosud nepodařilo vypátrat, od koho se Millerová nakazila. V rezidenci nejmocnějšího muže světa tak stále trvá podezření, že se zde virus šíří.

Ve Francii opět vzrostl počet mrtvých s covidem, zemřelo 263 lidí

Francie dnes oznámila opětovný denní nárůst počtu úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19. V nemocnicích a domovech důchodců přibylo 263 mrtvých, jejich celkový počet tak vzrostl na 26.643.

Rozvolňování musí být pomalé a plynulé, radí šéf WHO Ghebreyesus

Nejdůležitější je nyní pomalé a plynulé uvolňování omezení pohybu. Řekl to dnes podle agentury Reuters generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Poukázal přitom na nárůst nových případů v Jižní Koreji a Německu a související celosvětové obavy z druhé vlny epidemie způsobené koronavirem.

Lidé nebudou muset od 25. května venku nosit roušky, rozhodla vláda

Lidé budou moci od 25. května chodit venku za určitých podmínek bez roušky. Vláda dnes vzala na vědomí změnu mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, řekl na tiskové konferenci ministr Adam Vojtěch (za ANO). Nutné bude udržovat rozestupy nad dva metry. Už od úterý nebudou muset nosit roušky logopedi nebo účastníci přijímacích řízení na školách při rozestupu 1,5 metru a maximálně 15 osobách v místnosti.

Nemocnice v Brně přijala ženu s covidem-19. Je ve vážném stavu, dostane remdesivir

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně přijala dnes z ostravské nemocnice pacientku s nemocí covid-19 ve vážném stavu. Je první, které bude nemocnice podávat lék remdesivir. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí svaté Anny Dana Lipovská. Nemocnice má remdesivir pro deset lidí. Stará se o pacienty s koronavirem ve vážném stavu. Nyní má dva takové pacienty, jeden ale nesplňuje podmínky pro podání remdesiviru.

Fotbal v televizi ještě před restartem ligy. Ve hře jsou přípravné zápasy v Benešově

Protože přišlo na pořad dne další rozvolňování vládních opatření, znamená to, že fotbalové kluby budou moct pomýšlet na přípravná utkání. Třeba v Benešově se uspořádá koncem týdne tzv. Letní liga, které se zúčastní hned šest třetiligových týmů. Vedle spolupořadatele Letní ligy Benešova se této přípravy zúčastní i rezervy Slavie Praha, Bohemians 1905, Plzně, Písek a Táborsko.

New York hlásí nejméně mrtvých za den od 26. března

Americký stát New York dnes ohlásil nejmenší denní počet zemřelých v souvislosti s koronavirem od 26. března. Ve státě, který je jednou z nejhůře zasažených oblastí na světě, zemřelo na komplikace spojené s covidem-19 za posledních 24 hodin 161 lidí.

Itálie hlásí 179 nových obětí nákazy, více než v neděli

V Itálii za poslední den přibylo 179 mrtvých s nákazou koronavirem. Je to o 14 více než v neděli, kdy s nemocí covid-19 zemřelo nejméně lidí od 9. března. Celkem již země eviduje 30.739 mrtvých. Nových případů nákazy bylo ohlášeno 744, tedy nejméně od počátku března. S odvoláním na úřad civilní ochrany o tom dnes informovala agentura Reuters.

V Česku přibylo dalších 34 nakažených, momentálně se léčí 3181 lidí

Laboratoře v ČR dnes zatím potvrdily 34 nových případů nákazy covidem-19, celkem jich je od začátku epidemie 8157. Počet vyléčených roste výrazně rychleji, dnes jich přibylo 221 na 4695. V zemi tak aktuálně je 3181 nakažených. S nemocí dosud zemřelo 281 lidí, podle údajů ministerstva zdravotnictví k 17:30 ale zatím žádné úmrtí nepřipadá na dnešní den.

Johnsonova vláda doporučila Britům zakrývání úst a nosu na veřejnosti

Britská vláda premiéra Borise Johnsona dnes zveřejnila podrobnosti strategie, jak postupně uvolnit opatření přijatá v boji s koronavirem. Doporučila mimo jiné, aby si lidé zakrývali ústa a nos v obchodech a hromadné dopravě, a avizovala 14denní karanténu pro lidi přijíždějící ze zahraničí.

Prymula k vývoji epidemie covid-19 v ČR: Náměstek řekl, kdy bude třeba jednat

Zvýšení takzvaného reprodukčního čísla, tedy průměrného počtu nakažených od každého nemocného s covidem-19, nad jedna by podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly znamenalo pomalejší uvolňování přijatých opatření nebo návrat již zrušených. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády.

Pandemie covid-19: Rusko je třetím nejvíc zasaženým státem na světě

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že od úterý v Rusku končí období pracovního klidu zavedené v březnu kvůli šíření koronavirové infekce. Zároveň začíná pozvolná etapa postupného uvolňování restrikcí. Šéf Kremlu o tomto kroku dnes informoval, i když krizový štáb dopoledne ohlásil rekordní přírůstek nakažených za předchozí den.

Covid-19 v parlamentních volbách posílí vládní strany. Svět se nezmění, soudí Zeman

Epidemie nového typu koronaviru nebude mít podle prezidenta Miloše Zemana na krajské volby takový dopad jako na volby sněmovní. Zeman dnes v rozhovoru s ČTK řekl, že ve volbách očekává díky zodpovědnému postupu kabinetu posílení vládních stran. Po konci karantény se prezident chystá jmenovat nového předsedu Nejvyššího soudu (NS), jméno nechtěl prozradit.

Ústavní soud odmítl další stížnosti na koronavirová opatření

Ústavní soud (ÚS) odmítl další čtyři stížnosti na opatření vlády a ministerstva zdravotnictví přijatá na ochranu proti šíření nového typu koronaviru. Byl mezi nimi zákaz cestování přes hranice, zákaz osobní účasti žáků a studentů na výuce ve školách a také omezení zasedání zastupitelstev. Usnesení jsou dostupná na webu soudu.

Zneužívají strach z koronaviru. Inspekce varuje před dalšími e-shopy

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) našla dalších deset internetových obchodů, které zneužívají pandemii koronaviru k prodeji doplňků potravy. Od začátku pandemie objevili inspektoři už 30 případů zneužívání obav veřejnosti z šíření nemoci covid-19. Inspekce o tom informovala v tiskové zprávě.