Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Brazílii se koronavirus šířil už v čase karnevalů, říká studie

Poslední měsíce byly hrozné, ale to nejhorší teprve přijde, obává se profesor

NÁZOR - Epidemie se dosud zpravidla netýkaly obyvatel Západu, což covid-19 změnil, konstatuje epidemiolog David Hunter v komentáři pro server National Interest. Profesor z Oxfordské univerzity připomíná, že nyní jsme ovšem více než dva měsíce zahlceni zprávami o denním nárůstu obětí z Itálie, Španělska, Francie či Spojených států.

Česko má přes 8000 nakažených, Slovensko pod 1500. Expert vysvětlil, proč to zvládli lépe

Slovensko má výrazně méně nakažených a mrtvých v souvislosti s novým koronavirem než okolní státy. K dnešnímu dni hlásí 1457 potvrzených případů nákazy a 26 úmrtí, zatímco Česko má 8177 a 236 mrtvých. Jak je možné, že to naši sousedé zvládli lépe?

Máte protilátky proti covid-19? Vědci mají špatnou zprávu

Testování protilátek proti covid-19 probíhá po celém světě. Lidé stojí dlouhé fronty, aby zjistili, jestli mají protilátky v krvi a můžou beze strachu navštěvovat své blízké, chodit znovu do práce a získat jistotu, že se infekcí nemohou znovu nakazit. Ale podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pozitivní test na protilátky neznamená, že jsou lidé chráněni.

V Londýně zemřela na koronavirus nakažená žena, plivnul na ni nemocný muž

V Británii zemřela s covidem-19 žena, kterou v březnu poplival neznámý muž, jenž tvrdil, že je nakažený koronavirem. S odvoláním na příbuzné zemřelé o tom dnes informovala zpravodajská stanice BBC. Zda se 47letá Belly Mujingaová skutečně nakazila od dotyčného muže, není jasné. Po útočníkovi pátrá policie.

Francie v počtu zemřelých s covidem-19 překonala Španělsko

Ve Francii zemřelo s covidem-19 dalších 348 lidí. Celková bilance mrtvých od počátku epidemie tak vzrostla na 26.991, informovalo dnes místní ministerstvo zdravotnictví. Francie tím překonala celkovou bilanci Španělska, které k dnešku eviduje 26.920 mrtvých, a stala se po USA, Británii a Itálii čtvrtou zemí s nejvyšším počtem obětí.

Jeden či dva pozitivní testy nemusí znamenat karanténu, zní z fotbalové asociace

Předseda Ligové fotbalové asociace Dušan Svoboda je přesvědčen, že případný pozitivní test na nový typ koronaviru nemusí automaticky znamenat dvoutýdenní karanténu pro celý tým. Potvrdil, že rozhodnutí bude na krajských hygienických stanicích.

USA kvůli koronaviru vykázaly za duben rekordní schodek rozpočtu

Rozpočtový deficit Spojených států v dubnu činil rekordních 738 miliard dolarů (18,6 bilionu Kč), protože koronavirová krize vedla k prudkému růstu výdajů a poklesu příjmů. Vyplývá to z dnešních údajů amerického ministerstva financí.

Itálie hlásí 172 dalších obětí koronaviru

V Itálii za uplynulý den v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo dalších 172 lidí. V pondělí úřady evidovaly 179 úmrtí. Celkový počet obětí v Itálii, která má celosvětově jednu z nejvyšších bilancí zemřelých, nyní činí 30.911. Potvrzených případů nákazy nově přibylo 1402, což je téměř dvojnásobek oproti pondělí. Informovala o tom s odvoláním na italské úřady agentura Reuters.

V Česku vznikne nový hodnotící systém pro epidemie v regionech

Vznikne desetibodová škála, podle které bude možné hodnotit stav epidemie covidu-19 v jednotlivých regionech. V České televizi to dnes uvedl epidemiolog Rastislav Maďar, který je koordinátorem pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro uvolňování opatření přijatých proti šíření epidemie. Připravuje ji Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a má usnadnit srozumitelnost přijímaných či uvolňovaných opatření vůči veřejnosti. Podrobnosti ministerstvo teprve představí.

V Británii zemřelo dalších 627 lidí s covidem-19

V Británii zemřelo s covidem-19 dalších 627 lidí. Denní přírůstek počtu zemřelých tak oproti předchozím třem dnům výrazně vzrostl. V pondělí hlásilo ministerstvo zdravotnictví jen 210 nových mrtvých. Celkem s covidem-19 v Británii zemřelo již 32.692 lidí.

Ligové grémium rozhodlo o restartu ligy. První kolo po pauze se bude konat 26. května

Dlouho očekávaný výsledek Ligového grémia, jež v úterý rozhodovalo o pokračování tuzemských profesionálních fotbalových soutěží, tedy první i druhé ligy, je tady. Zástupci 32 profesionálních klubů naší první a druhé ligy rozhodli o tom, že první fotbalová liga bude pokračovat po vynucené pauze kvůli pandemii koronaviru svým 25. kolem 26. května. Ještě tři dny před tím bude na pořadu dne již dvakrát odložená dohrávka Teplice vs. Liberec. Z úterního jednání Ligového grémia také vyplývá, že závěr fotablové sezóny u nás je naplánovaný na 18. července.

Covid-19 se objevil v přeplněném uprchlickém táboře v Jižním Súdánu

V přeplněném uprchlickém táboře v jihosúdánském hlavním městě Jubě se potvrdily první případy nemoci covid-19, vyvolávané koronavirem. Informovala o tom dnes mluvčí mise OSN v Jižním Súdánu. Podle agentury AP jde o velmi znepokojivou věc vzhledem k tomu, že tento africký stát patří k nejhůře připraveným zemím na světě na epidemii koronaviru.

V Česku dnes přibylo jen 22 případů koronaviru

Během dneška zatím přibylo v Česku 22 potvrzených případů nemoci covid-19, od začátku epidemie se koronavirem nakazilo 8198 lidí. Počet vyléčených roste už několik dní mnohem rychleji, od půlnoci stoupl o víc než 150 na 4865. S nemocí zemřelo 282 lidí, podle aktuálních informací na webu ministerstva zdravotnictví zatím žádné úmrtí nepřipadá na dnešní den. Nemocných je v celé zemi 3051.

Pandemie covid-19 v Rusku stále sílí, nakazil se Putinův mluvčí Peskov

V Rusku přibylo za poslední den 10.899 případů nákazy koronaviru. Je to mírný pokles oproti pondělí, kdy země hlásila rekordních 11.656 případů. Celkem již Rusko eviduje 232.243 případů koronavirové infekce, což ho řadí na druhou příčku z hlediska počtu nakažených na světě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes potvrdil, že se koronavirem nakazil také.

Twitter brzdí "infodemii". Začal označovat zavádějící a sporná tvrzení o covid-19

Sociální síť Twitter oznámila nové kroky ve snaze bránit šíření "potenciálně nebezpečných" tvrzení o nemoci covid-19. Vedení platformy v pondělí na firemním blogu představilo dvě nová upozornění, která se od začátku týdne mohou objevit u příspěvků s nepravdivými nebo spornými informacemi. Prý jimi opatří i sdělení od amerického prezidenta Donalda Trumpa, budou-li splňovat podmínky zahrnuté v nové politice.

Obava spojovaná s brexitem se v Británii naplňuje, krizi urychlil koronavirus

Pěstitelé ovoce a zeleniny v Británii se v posledních letech obávali nedostatku sezonních pracovníků v souvislosti s odchodem své země z Evropské unie, kvůli pandemii ale musejí tomuto problému čelit ještě před koncem přechodného období brexitu.

Dílčí prohra v boji s koronavirem. Dva slibné léky selhaly, jeden testuje i Česko

O hydroxychlorochinu a příbuzné látce chlorochinu se před několika týdny hovořilo jako o nadějných látkách, které by mohly porazit koronavirus SARS-CoV-2 a léčit covid-19. Dosavadní studie ale ukázaly, že ani jedna z látek nemůže být k léčbě použita. První zmíněnou přitom testuje i Česko.

Ministerstvo vyčíslilo opatření na podporu ekonomiky na 1,13 bilionu. Ekonomové oponují

Celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,13 bilionu korun, tedy 20,4 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z aktualizovaného přehledu, který zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.

Koronavirus opět děsí Wu-chan, úřady chtějí otestovat všech 11 milionů obyvatel

Čínské město Wu-chan, odkud se pravděpodobně do světa rozšířila nemoc covid-19, plánuje otestovat na koronavirus všech 11 milionů svých obyvatel. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News s odvoláním na čínská státní média.