Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Konec další restrikce. Od 25. 5. se obnoví návštěvy nemocnic a domovů seniorů

Péče o pacienty s koronavirem: Vláda odklepla 1,1 miliardy, jsou hlavně pro záchranáře

Odměnu pro zdravotnické záchranné služby (ZZS), jejichž pracovníci se podíleli na péči o pacienty s covidem-19, vláda na dnešním zasedání schválila. Na twitteru to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Celkem půjde o 1,12 miliardy korun, na odměny zdravotníkům z nich je určeno 840 milionů, další peníze uhradí provoz mobilních odběrových týmů pro testování, vyplývá z materiálu pro jednání vlády.

Pacient, který v Motole dostával remdesivir, je covid negativní

Pacient, který byl ve Fakultní nemocnici v Motole léčený experimentálním lékem remdesivir, je nyní už covid negativní. Prokázal to test výtěrem z nosohltanu, který pacient podstoupil v úterý 5. května.

Řecko otevírá antické památky, turisty chce přivítat v červenci

Řecko otevře v polovině května pro návštěvníky antické památky, které osiřely v rámci přijatých opatření proti šíření koronaviru před dvěma měsíci. V polovině června začnou fungovat také muzea, uvedla dnes ministraně kultury Lisa Mendoniová.

Od poloviny června by se roušky nemusely nosit venku, řekl Vojtěch. Prymula je pro pozdější termín

Orientačně od poloviny června by lidé v Česku nemuseli při pobytu venku povinně nosit roušky či jinou ochranu dýchacích cest. Povinné by zůstaly v MHD, případně dalších uzavřených prostorech. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podmínkou je to, že bude pokračovat příznivá situace při šíření nového typu koronaviru.

Covid-19 v Beneluxu: Pandemie na ústupu, počet nových úmrtí klesá

V Belgii za posledních 24 hodin zemřelo s covidem-19 dalších 80 lidí. Denní nárůst se tak po středě, kdy místní úřady ohlásily 110 mrtvých, opět vrátil pod stovku, kde se drží od soboty. Nizozemsko méně než sto obětí denně hlásí od 30. dubna, dnes přibylo 84 úmrtí.

Proti covid-19 by mohla zabrat rekonvalescentní plazma, léčbu podstupuje šest Čechů

V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze provedli k dnešnímu dni 30 odběrů plazmy od lidí vyléčených z covidu-19. Rekonvalescentní plazmou z ÚVN se nyní léčí i v nemocnicích Na Homolce v Praze, v Opavě a v Liberci. Ve středu 6. května ji obdržela nemocnice v Uherském Hradišti. V českých nemocnicích tak plazmu z ÚVN podali šesti pacientům s covidem-19. Od počátku června by se v ÚVN měly do běžného provozu vrátit všechny kliniky a oddělení.

Polsko umožní českým řidičům vyzvednout si auta z letišť

Polsko umožní českým řidičům, kteří nechali svá auta na polských mezinárodních letištích, aby si je vyzvedli a odvezli domů. Dnes o tom informovalo české ministerstvo zahraničí, které o možnosti vyzvednutí vozidel vyjednávalo s Varšavou. Zájemci o vyzvednutí aut se do středy musejí obrátit na české velvyslanectví v Polsku. Na letiště je z Česka zavezou autobusy.

Babiš bude znovu úřadovat ze Strakovy akademie, test na covid-19 stále odmítá

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude od pondělí znovu úřadovat ze Strakovy akademie místo Hrzánského paláce, odkud pracuje od velikonočních svátků. Řekl to na dnešní tiskové konferenci k projektu tzv. chytré karantény. Dosud podle Babiše také platí, že ministerský předseda nepodstoupil test na nemoc covid-19 a ani se na to nechystá.

Švédsko má přes 3000 obětí koronaviru, nejvíce ve Skandinávii

Počet obětí koronaviru ve Švédsku překročil 3000, za poslední den se zvýšil o 99. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Skandinávská země, která zvolila v boji s nákazou liberální přístup a nešla cestou karantény, má nejvíce úmrtí pacientů s nemocí covid-19 ze všech severských států. V přepočtu na obyvatele ale má obětí znatelně méně než Španělsko, Itálie či Británie.

V USA zemřelo na koronavirus dalších 2073 lidí. Je to horší než Pearl Harbor, řekl Trump

Ve Spojených státech za posledních 24 hodin zemřelo dalších 2073 pacientů nakažených koronavirem, což je o něco méně než předchozí den.

Velvyslanec EU v Pekingu: Spory Číny a USA maří boj s epidemií

Rostoucí napětí v čínsko-amerických vztazích je problematické a narušuje spolupráci světových zemí v boji s koronavirem. Uvedl to dnes velvyslanec Evropské unie v Číně Nicolas Chapuis.

Vojtěch: Desítky milionů korun jsou na první fázi vývoje vakcíny proti covid-19

Náklady v řádu desítek milionů korun se podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) předpokládají na první fázi vývoje vakcíny proti covidu-19. Pokud by došlo na výrobu, budou náklady jiné, řekl dnes na tiskové konferenci. Právě nízké náklady, které v pondělí uvedla šéfka týmu, lékařka z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a poslankyně za ANO Věra Adámková, budí u odborníků pochybnosti.

Rusko trhlo další rekord v počtu nově nakažených, Moskva je na tom hůř než New York

Rusko zaznamenalo další rekordní nárůst počtu lidí nakažených koronavirem za jeden den. Za středu jich přibylo více než 11.000 a infikovaných je tak celkem už téměř 180.000. Počet úmrtí pacientů s koronavirem zůstal další den v řadě pod hranicí jedné stovky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil krizový štáb.

WHO vyzvala, aby se na vakcíně proti koronaviru pracovalo mezinárodně

Vědci a výzkumníci, kteří chtějí pracovat na vakcíně proti covidu-19, by se měli zapojit do mezinárodních skupin, které jim umožní sídlet poznatky. Na dotaz ČTK to dnes řekla zástupkyně regionální pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Catherine Smallwoodová.

Žij svobodně nebo zemři, volají Američané. Demonstrace proti koronaviru se vyostřují

Paniku a strach z koronaviru ve Spojených státech vystřídaly bouřlivé demonstrace. Po několika týdnech v karanténě ztrácejí Američané trpělivost. Tisíce lidí přišly o práci, jiní vnímají restrikce jako zásah do lidských svobod. Lidé volají po uvolnění opatření, napadají odborníky, někde demonstrují i ozbrojení.

Počet obětí koronaviru v Evropě překročil 150 tisíc. Tyto země jsou na tom nejhůř

Počet obětí nákazy koronavirem v Evropě přesáhl 150.000. Tři čtvrtiny obětí hlásí čtyři země - Británie, Itálie, Španělsko a Francie. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na své výpočty.

Babiš připustil žádost o delší stav nouze, když se nestihne zákon o ministerstvu zdravotnictví

Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil, že vláda by mohla požádat o týdenní prodloužení nouzového stavu, pokud by Sněmovna nestihla včas projednat zákon rozšiřující pravomoci ministerstva zdravotnictví při koronavirové epidemii. Nouzový stav končí 17. května, kabinet s řadou opatření počítá nejméně do 25. května.

Nejen „covidové prsty“. Prvním příznakem nemoci covid-19 může být i něco jiného

Lékaři a odborníci se stále zabývají příznaky onemocnění covid-19, nově upozornili např. na „covidové prsty“, které mohou být u některých nakažených jediným příznakem. Nákaza novým koronavirem se však může projevit i jinak.

Španělsko má 213 nových úmrtí na koronavirus, o něco méně než ve středu

Ve Španělsku za uplynulých 24 hodin v souvislosti s covidem-19 zemřelo 213 lidí, oproti předchozímu dni se jedná o mírný pokles. Na začátku týdne byly denní přírůstky obětí pod 200.