Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rozvoj 5G sítě souvisí s pandemií covid-19? Šíří se nová konspirační teorie, lidé útočí na vysílače

Menšiny v Británii jsou více ohrožené nemocí covid-19, prokázala studie

U černochů, Asiatů a příslušníků dalších etnických menšin žijících v Británii je riziko, že po nakažení koronavirem zemřou, dvakrát až třikrát vyšší než v průměrné populaci. Vyplývá to ze studie londýnské univerzity UCL, o které dnes informovala britská média. Nejohroženější skupinou jsou přitom lidé pákistánského původu.

Covid-19 je ránou pro kulturu: Obrat hudebního sektoru se propadl o 10 miliard korun

Hudební sektor se propadl z obratu 20 miliard korun na polovinu, přičemž další ztráty mohou nastat s prodlužováním vládních opatření. Problém má v tuto chvíli 20.000 profesionálních hudebníků, kteří nemohou koncertovat doma ani v zahraničí a přišli tím o svůj hlavní příjem. Výroba hudebních nástrojů a techniky klesla o 50 procent a 250 hudebních klubů stojí na prahu ukončení činnosti.

Průmyslová výroba v ČR klesla nejvíc od července 2009, hůř se vede i stavebnictví

Stavební produkce v Česku po únorovém růstu o více než pět procent v březnu reálně meziročně klesla o 2,3 procenta. Dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, rostlo také v březnu, i když pomalejším tempem.

Covid-19: Udělali jsme si to sami, říká americký vědec o pandemii

Za pandemii nemoci covid-19 může rozsáhlý nelegální ochod s volně žijícími zvířaty a přílišné pronikání člověka do přírody. Tvrdí to přední americký vědec Thomas Lovejoy a dodává: "Tohle není pomsta přírody. To jsme si udělali sami," napsal zpravodajský server The Guardian.

Ve Škoda Auto jsou dva nové případy nákazy koronavirem

V mladoboleslavském závodě automobilky Škoda Auto se ve středu objevily dva případy nákazy koronavirem. Firma pracoviště obou zaměstnanců vydezinfikovala, dezinfekcí prošly i společné prostory jako závodní jídelna či sociální zařízení, které infikovaní pracovníci využívali, řekl dnes ČTK vedoucí komunikace podniku Tomáš Kotera.

Česko v boji s koronavirem zavedlo nejpřísnější opatření v Evropě, ukazuje studie

Češi patří mezi ty evropské země, které zavedly jedny z nejpřísnějších opatření v Evropě. Ukazuje to studie slovenských analytiků s tím, že zatímco vnitrozemská opatření byla spíše mírnějšího rázu, v uzavření hranic jednala vlád přísněji než kdekoliv jinde.

Po dvouměsíční přísné karanténě se Italové pomalu nadechují

Do Itálie se vrátila svoboda. Alespoň tak to v pondělí pocítily miliony Italů, kteří po dvouměsíčním domácím "vězení" mohli zcela legálně vyrazit do ulic.

Kadeřnice z Texasu skončila ve vězení. Otevřela salon dřív, než směla

Na sedm dnů do vězení poslal soud v americkém státě Texas kadeřnici, která otevřela svůj salon ještě v době, kdy platila restriktivní opatření kvůli šíření koronaviru, včetně zákazu poskytování kadeřnických služeb. Na svých internetových stránkách o tom informuje televize CNN.

Island téměř potlačil epidemii covid-19, oznámila tamní vláda

Island epidemii nemoci covid-19 už téměř potlačil, když se 97 procent nakažených uzdravilo a v zemi od minulého týdne přibyly jen dva případy nákazy. Ve středu o tom podle agentury Reuters informovala vláda tohoto severského státu se zhruba 360.000 obyvateli.

Počet nakažených v Německu stoupá, na covid-19 zemřelo téměř 7200 lidí

V Německu za středu přibylo 1284 lidí nakažených koronavirem, což je vyšší nárůst než za úterý, kdy bylo hlášeno 947 nových případů. V důsledku komplikací souvisejících s nemocí covid-19 zemřelo dalších 123 lidí, což je oproti úterku méně.

Koronavirus: Ve středu přibylo stejně nakažených jako v úterý, testů bylo míň

Ve středu v České republice přibylo 78 nových případů nákazy koronavirem, zhruba stejně jako v úterý. Laboratoře ale provedly přibližně o 1150 testů méně, poměr nově nakažených k počtu testovaných tak vzrostl na 0,94 procenta a byl nejvyšší za pět dní. Potvrzených případů nákazy je celkem 7979. Vyléčilo se dosud 4214 infikovaných, zemřelo 263 lidí.

Covid-19 se v Brazílii šíří rekordní rychlostí, nakažen je i mluvčí prezidenta Bolsonara

V Brazílii dalším dnem po sobě rekordně přibylo lidí nakažených koronavirem i pacientů, kteří kvůli komplikacím souvisejícím s onemocněním covid-19 zemřeli.

Podíl nemocných s covidem je mizivý, tržby obchodníků se propadly

Studie kolektivní imunity odhalila v české populaci jen jednotky promile nakažených novým typem koronaviru. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) tak není důvod měnit plán rozvolňování opatření proti šíření nemoci covid-19.

Příprava inaktivované vakcíny je poměrně nenáročná, tvrdí mikrobiolog

Příprava vakcíny z inaktivovaného viru je podle mikrobiologa Ivo Vojtka, který působí ve výzkumném vakcinologickém centru v belgickém Wavru, poměrně nenáročná. Uspěje statisticky jedna z pěti vyvíjených vakcín, u očkování na covid-19 to ale nejspíš bude méně, protože nejsou známé všechny aspekty vzniku imunity, řekl ČTK.

Francie hlásí 278 obětí nákazy za poslední den

Ve Francii za poslední den zemřelo po nákaze koronavirem 278 lidí, což je o několik desítek méně než v úterý. Celkem už země eviduje 25.809 obětí. S odvoláním na zdravotnické úřady o tom dnes informovala agentura Reuters.

Nizozemsko ohlásilo uvolňování koronavirových opatření

Rychleji než se očekávalo zahájí Nizozemsko uvolňování restriktivních opatření, která byla v rámci boje proti šíření epidemie koronaviru přijata před bezmála dvěma měsíci. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na dnešní prohlášení premiéra Marka Rutteho.

Vědce zklamala zjištění o výskytu nového koronaviru. Doufali, že to bude jinak

Odkdy se virus SARS-CoV-2 šíří mezi námi? Vědce nejnovější zjištění o výskytu nového koronaviru v celosvětové populaci zklamala. Analýza z dat o pacientech z celého světa ukazuje, jak je to třeba s tzv. kolektivní imunitou.

Trump navštívil továrnu na respirátory, roušku si nenasadil

Ve Spojených státech za posledních 24 hodin zemřelo na komplikace související s koronavirovou infekcí 2333 lidí, což je více než dvojnásobek oproti předchozímu dni. Prezident Spojených států Donald Trump si v úterý prohlédl továrnu na respirátory v americkém státě Arizona, ústa a nos si ale během inspekce rouškou nezakryl, ačkoli zaměstnanci je nosí.

Itálie hlásí téměř 1500 nově nakažených

Itálie hlásí dalších 1444 lidí nakažených koronavirem, je to více, než bylo oznámeno v úterý, kdy přibylo za den 1075 potvrzených případů nákazy. Úřad místní civilní ochrany dnes oznámil také vyšší počet úmrtí s covidem-19, a to 369, v úterý přibylo 236 úmrtí. Za posledních 24 hodin se ale výrazně snížil počet aktuálně nakažených, a to z 98.467 na 91.528, informovala agentura Reuters.