Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pandemie se valí Ruskem. Počet nově nakažených za den opět přesáhl 10 tisíc

Pompeo říká, že virus SARS-CoV-2 je z laboratoře. CNN už píše o americké odvetě

USA se uprostřed obchodní války s Čínou pouštějí do dalšího konfliktu s asijskou velmocí, tentokrát kvůli epidemii koronaviru SARS-CoV-2. Podle věhlasné zpravodajské televize CNN už se administrativa prezidenta Donalda Trumpa zabývá odvetným plánem kvůli zatajování informací.

Jeden z nejvážnějších případů covid-19 v ČR: Co čeká taxikáře léčeného remdesivirem?

Pacienta s jedním z nejvážnějších průběhů nemoci covid-19 v Česku, který se jako první léčil ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) experimentálním lékem remdesivir, dnes domů z nemocnice propouštět nebudou. Ukončení hospitalizace lze očekávat v příštích dnech. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.

Mít covid-19 bylo hrozné, popsal britský ministr obrany Wallace

Mít nemoc covid-19 bylo příšerné, řekl v rozhovoru s televizí Sky News britský ministr obrany Ben Wallace. Popsal, že virus mu sebral energii, oslabil jeho vůli a dočasně na několik dní rovněž přišel o chuť a čich. Wallace chorobou onemocněl na konci března.

Cirkusy nesouhlasí s omezením 100 diváků na představení

Cirkusy vítají urychlení povolení jejich akcí, nesouhlasí ale s paušálním limitem 100 lidí na představení. Dnes to v tiskové zprávě uvedl předseda iniciativy Cirkusy společně Jaromír Pavlík. Lepší je podle něj zmenšení kapacity hlediště na polovinu nebo na třetinu, aby diváci seděli ob jednu nebo ob dvě sedačky.

Bubenik Partners: S krizí se nejlépe vyrovnávají digitální firmy, manažeři mění priority

S dopady šíření koronaviru se nejlépe vyrovnávají firmy, které jsou v principu digitální nebo včas dokázaly svoji agendu i jednání s klienty digitalizovat. Zároveň se změnilo, minimálně krátkodobě, zaměření vrcholových manažerů od rozvojových programů ke krizovému řízení a ochraně zdraví. Vyplývá to z vyjádření personálně-poradenské firmy Bubenik Partners.

ČR: V neděli přibylo 26 případů koronaviru, mrtvých je 248

V Česku v neděli přibylo 26 nových případů nákazy nemocí covid-19 na celkových 7781. Denní přírůstek byl o osm vyšší než v sobotu, ve srovnání s uplynulými dny ale zůstává velmi nízký a je na úrovni denních nárůstů z první poloviny března.

Čína opět neohlásila žádná úmrtí na covid-19, nově nakažených je velmi málo

Nákaza koronavirem se v neděli v Číně potvrdila u tří lidí vykazujících příznaky a u 13, kteří žádné symptomy neměli. Při pravidelném hlášení to dnes uvedla čínská Národní zdravotnická komise.

Čína podle americké zprávy tajila epidemii a hromadila zásoby

Čína v lednu potlačovala informace o závažnosti epidemie způsobené novým koronavirem a o jeho nakažlivosti, aby si mohla vytvořit zásoby zdravotnického materiálu potřebné pro boj proti nákaze.

USA: Potvrzeno za den dalších 1450 úmrtí kvůli koronaviru

Ve Spojených státech podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) v neděli večer evidovali 67.680 úmrtí spojených se šířením koronaviru. Za 24 hodin od sobotního večera údajně bilance narostla o 1450 mrtvých, což je jen o tři případy méně oproti sobotnímu přírůstku.

Brazílie už eviduje přes 100.000 nákaz, 7000 úmrtí s koronavirem

Počet známých případů nákazy koronavirem v Brazílii překročil 100.000 poté, co místní ministerstvo zdravotnictví v neděli oznámilo, že infekce se za 24 hodin prokázala u dalších 4588 lidí.

Koronavirus na švédský způsob? Politoložka popsala, co se děje v zemi

NÁZOR - Švédsko se drží strategie zmírňování koronavirové pandemie, kterou například britská vláda opustila již v březnu, připomíná Gina Gustavssonová v komentáři pro server The Guardian. Politoložka z Univerzity v Uppsale konstatuje, že tato politika má u švédské veřejnosti širokou podporu, ačkoliv úmrtnost na covid-19 řadí zemi mezi 10 nejhůře zasažených států světa.

Víc pravomocí pro ministerstvo zdravotnictví? Zákon nemá být projednán zrychleně, říká Rychetský

Posílení protiepidemických pravomocí ministerstva zdravotnictví si podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského zasluhuje řádné, nikoli zrychlené projednání. Rychetský to dnes uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.

Covid-19 podlehne víc mužů než žen, zjistili vědci. Rozdíl je markantní

Vědci po celém světě dál studují nový koronavirus. Velké odhalení učinili lékaři v Číně, kteří se začali zabývat rozdílným průběhem nemoci covid-19 u mužů a žen. Co zjistili ze získaných dat o pacientech?

Ve Francii za den zemřelo 135 nakažených koronavirem, začnou se otvírat obchody

Ve Francii za den zemřelo 135 lidí s nemocí covid-19, a počet zemřelých ve francouzských nemocnicích a pečovatelských domech tak od 1. března dosáhl 24.895. Informovalo o tom dnes francouzské ministerstvo zdravotnictví.

Existoval plán pro případ, že Boris Johnson zemře. Při životě ho držely "litry a litry kyslíku"

Britský premiér Boris Johnson, u něhož testy koncem března prokázaly nákazu koronavirem a měl těžký průběh nemoci, nemohl uvěřit, že během několika dnů se jeho zdravotní stav mohl tak zhoršit.

Vláda nebude žádat o prodloužení nouzového stavu, řekl Babiš

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nebude žádat Sněmovnu o prodloužení stavu legislativní nouze, který platí do 17. května. Babiš to dnes řekl v pořadu Televizní noviny: Speciál televize Nova. Vyjádřil rovněž spokojenost s fungováním členů vlády epidemie, žádného se vyměnit nechystá.

Koronavirus je z čínské laboratoře, tvrdí Pompeo. Prý existuje mnoho důkazů

Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea existuje mnoho důkazů o tom, že koronavirus pochází z laboratoře v čínském Wu-chanu. V rozhovoru s televizí ABC dnes ale šéf diplomacie USA odmítl říct, zda se domnívá, že Peking virus vypustil záměrně. Podle Pompea to není poprvé, kdy je svět vystaven nebezpečí kvůli viru uniklému omylem z čínských laboratoří.

Pandemie covid-19 v Turecku slábne, vláda prodloužila uzavření 31 provincií

V Turecku přibylo za den 1670 potvrzených případů nákazy koronavirem a 61 úmrtí z řad nakažených, oba údaje jsou nejnižší od konce března. Celkem se v Turecku dosud potvrdilo 126.045 nakažených koronavirem, z toho 3397 lidí zemřelo a 63.151 osob se uzdravilo, informoval dnes ministr zdravotnictví Fahrettin Koca.

Hledání účinné vakcíny proti covid-19 pokračuje. V jaké fázi vývoje se nacházíme?

Mnoho firem po celém světě hledá účinnou vakcínu proti virovému onemocnění covid-19. V tomto týdnu se objevily nové zprávy hned z několika společností. V jaké fázi vývoje očkování se nacházejí?