Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Japonsko se řítí do problému. S počtem nakažených rostou i politické spory

V Itálii zemřelo 570 lidí s koronavirem, karanténa se prodlužuje

V Itálii za poslední den zemřelo 570 lidí s koronavirem, což je méně než ve čtvrtek. Celkem je obětí 18.849. Také počet nově infikovaných je nižší než předchozí den. Zvýšil se o 3951 na 147.577. Informoval o tom dnes úřad civilní ochrany. Italský premiér Giuseppe Conte oznámil, že celostátní karanténa se prodlouží do 3. května.

V Británii za den zemřelo 980 lidí s covid-19

V britských nemocnicích zemřelo dalších 980 pacientů s koronavirem, je to nejvyšší denní bilance od začátku epidemie. Celkem je obětí ve Spojeném království už 8958. Na tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Matt Hancock.

WHO varuje před rušením omezujících kroků proti koronaviru

Státy by měly být opatrné při uvolňování omezujících opatření, která jejich vlády přijaly s cílem zbrzdit celosvětově se šířící nákazu koronavirem SARS-CoV-2. Řekl to dnes podle agentury Reuters šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Ve státu New York poprvé od začátku pandemie klesl počet lidí na JIP

V americkém státu New York poprvé od začátku pandemie klesl počet lidí, kteří se léčí z nemoci covid-19 na jednotkách intenzivní péče. Zemřelých však přibylo za 24 hodin 777, což je v podstatě stejně jako v posledních dnech, kdy nově oznamované počty lámaly smutné rekordy. Na tiskovém brífinku to dnes oznámil guvernér Andrew Cuomo, podle nějž je zpráva o úbytku lidí na JIP znamením, že se státu daří dostávat průběh pandemie pod kontrolu.

Proč chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?

Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Irsko prodloužilo celostátní karanténu do května

V Irsku bude celostátní karanténa nařízená koncem března platit až do 5. května. Oznámil to dnes premiér Leo Varadkar. Podle něj prodloužení opatření o další tři týdny doporučili s ohledem na vývoj epidemie covid-19 odborníci.

Portugalsko nejspíš prodlouží stav nouze do května

Portugalsko nejspíš prodlouží nouzový stav kvůli koronaviru o další dva týdny do 1. května. Prezident Marcelo Rebelo de Sousa dnes řekl, že návrh předloží příští týden parlamentu, který jej podle agentury Reuters s nejvyšší pravděpodobností odsouhlasí. Stav nouze byl v zemi vyhlášen 18. března a po jednom prodloužení nyní platí do 17. dubna.

Slovensko má dalších 14 pacientů s covid-19

Na Slovensku ve čtvrtek přibylo 14 potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Celkem se tak v zemi tímto virem doposud infikovalo 715 lidí.

Belgie hlásí přes 3000 obětí koronaviru, za den přibylo 496 úmrtí

V Belgii dnes počet obětí koronaviru překročil číslo 3000, za poslední den úřady zaznamenaly rekordních 496 úmrtí. Média ale upozornila, že do nové bilance bylo započítáno i 171 lidí, kteří nemoci covid-19 podlehli mezi 18. a 31. březnem v domovech pro seniory ve Vlámsku. V Nizozemsku mrtvých přibylo o 115 na 2511, uvedl ústav pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM).

1,6 milionu nakažených, 100 000 mrtvých. Koronavirus překonává londýnský mor

Nemoc covid-19 si po celém světě už vyžádala přes 100.000 obětí. Na základě údajů shromážděných od jednotlivých států k tomu dnes dospěly agentury Reuters a AFP a rovněž americká Univerzita Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie celosvětově monitoruje. Podle nich se koronavirem, který onemocnění způsobuje, nakazilo více než 1,6 milionu lidí.

V JAR zaznamenávají překvapivě pomalý nástup koronaviru

Nečekané zpomalení epidemie způsobené koronavirem zaznamenala v minulých dvou týdnech Jihoafrická republika. Odborníci, které cituje server BBC, se bojí tento trend zatím interpretovat. Mají obavy, že to vyvolá v lidech nežádoucí pocit bezpečí. Prezident Cyril Ramaphosa tento vývoj považuje za výsledek přísného omezení pohybu. Původně mělo toto opatření skončit za týden, prezident ho prodloužil do konce dubna.

Putin ocenil spolupráci s USA ve vesmíru, chce ji i v boji s virem

Ruský prezident Vladimir Putin dnes sdělil, že ve čtvrtek mluvil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem mimo jiné o spolupráci v boji proti pandemii covid-19. Jako příklad přitom podle něj může sloužit spolupráce obou zemí ve vesmíru, napsala agentura TASS, která v této souvislosti také informovala o videokonferenci šéfa Kremlu s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Počet nakažených vyrostl na téměř 5700. Vyléčilo se přes 300 lidí

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem stoupl za dnešek v Česku o 105 na 5674. Výrazně, o více než desetinu oproti čtvrtečnímu večeru, přibylo lidí vyléčených z nemoci covid-19 způsobované koronavirem. Je jich celkem evidováno 346.

Itálie povolává drony. Chce udržet lidi na Velikonoce doma

Velikonoční svátky a příjemné jarní počasí by za normálních okolností v Itálii znamenaly přesuny statisíců lidí k moři, do letních bytů nebo do hor, kvůli koronaviru a celostátní karanténě teď ale úřady bedlivě dohlížejí na to, aby se zákaz cestování porušoval co nejméně. Během svátků se tak zpřísní policejní kontroly, uzavřou se některé silniční tahy k přímořským letoviskům a pohyb lidí budou monitorovat i vrtulníky a drony, napsala dnes agentura APA.

Ruská rodina před koronavirem utekla do lesa. Pátrala po ní policie

Ruská rodina se třemi dětmi ve věku čtyř, osmi a deseti let se rozhodla uniknout nákaze koronavirem odchodem do lesů v pohoří Ural, tvořícím předěl mezi Evropou a Asií. Rodinu na žádost příbuzných vypátrala policie, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ministerstvo vnitra.

Laboratoře v Česku testují téměř 10 000 vzorků denně

Vzorky na podezření nákazy novým typem koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, nyní vyšetřuje téměř osm desítek laboratoří po celé České republice. Jejich celková kapacita se nyní navýšila až na 10.000 vzorků denně.

Ubytování bezdomovců dává hoteliérům naději na přežití

Síť Bohemian Hostels & Hotels (BOHO CO) se domluvila s pražským magistrátem a čtyři z jejích ubytovacích zařízení nyní fungují jako bydlení pro lidi bez domova. Poskytla tak přístřeší více než dvěma stovkám lidí. Poplatek, který hradí hlavní město, pokryje řetězci náklady na ubytování a poskytne práci a mzdu alespoň části zaměstnanců. V rozhovoru s ČTK to řekla výkonná ředitelka BOHO CO Babeta Schneiderová.

Otec Borise Johnsona promluvil o zdravotním stavu premiéra

Britský premiér Boris Johnson, který je kvůli nemoci covid-19 od minulého týdne v nemocnici, bude na plné zotavení a návrat do čela vlády ještě nějaký čas potřebovat. Myslí si to jeho otec Stanley Johnson, který dnes poskytl rozhovor veřejnoprávní stanici BBC.

Španělsko ohlásilo nejméně obětí koronaviru od 24. března

Ve Španělsku od čtvrtka přibylo 605 obětí nemoci covid-19. Podle listu El País je to nejnižší denní nárůst od 24. března. Potvrzených případů nákazy novým koronavirem přibylo 4576. Celkem se tak virus prokázal již u 157.022 lidí, informovalo dnes španělské ministerstvo zdravotnictví. Celková bilance obětí vzrostla na 15.843.