Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Dostali jsme pravý hák na solar plexus, stěžoval si u Jílkové Pohlreich

Maďarsko eviduje 210 nově nakažených

Maďarsko zaznamenalo dalších 210 lidí s koronavirem, celkový počet nakažených tak vystoupil na 1190. Jde o nejvyšší denní nárůst v počtu potvrzených případů od začátku epidemie, uvedla dnes s odkazem na vládní data agentura Reuters. Nemoci v Maďarsku dosud podlehlo 77 lidí. V Polsku, kde se zatím nakazilo více než 5500 lidí a nejméně 174 jich zemřelo, vláda v nadcházejících dnech očekává kulminaci nákazy.

Koronavirus se rozšířil do další země

Jemen dnes ohlásil svůj první případ pacienta s koronavirem. Nemocný je v největší jemenské provincii Hadramaút, kterou má pod kontrolou vláda, informují zahraniční tiskové agentury. V Jemenu proti ní od roku 2014 bojují šíitští povstalci podporovaní Íránem, od čtvrtka tam platí příměří.

Německo: 113.525 nakažených, 2373 obětí. Pandemie tady bude ještě dlouho, říká Merkelová

Počet potvrzených případů koronavirové nákazy v Německu vzrostl za posledních 24 hodin o 5323 na 113.525. V zemi zemřelo dalších 266 lidí s koronavirem Sars-CoV-2, a dohromady tak je obětí nákazy už 2373. Informoval o tom dnes německý Institut Roberta Kocha.

Koronavirus online: Dalších 257 nakažených s nemocí covid-19, celkem v Česku už 5569

V Česku je 5569 lidí s potvrzenou nákazou novým typem koronaviru. Ve čtvrtek jich přibylo 257.

Reakce Čechů na koronavirus nebyla přehnaná, míní Holanďan žijící v ČR

Reakce na koronavirus nebyla v Česku přehnaná a nadšení, s jakými se společnost pustila do snahy šíření nákazy zastavit, je obdivuhodné, řekl ČTK Frank Spekhorst, Holanďan, který žije dlouhá léta v České republice a 17 let je učitelem Základní umělecké školy Třebíč. Vyučuje hru na kytaru, vede kytarové orchestry. Stojí také v čele občanského sdružení Kids for kids, které mimo jiné pořádá benefiční koncerty Děti dětem. Loňský ročník byl šestnáctý.

V USA zemřelo za jediný den 1783 lidí s koronavirem

Ve Spojených státech zemřelo ve čtvrtek 1783 lidí infikovaných koronavirem Sars-CoV-2. Ukazovaly to v noci na dnešek údaje Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která šíření koronaviru sleduje v USA i ve světě. Celkový počet obětí koronavirové pandemie v USA už přesáhl 16.500.

Rakousko zavádí zdravotní kontroly na hranicích s ČR a Slovenskem

Rakousko rozšířilo zdravotní kontroly svých hranic kvůli koronaviru také na hranice s Českou republikou a Slovenskem. Podle agentury APA to vyplývá z nařízení rakouského ministra zdravotnictví Rudiho Anschobera, zveřejněného v noci na dnešek. Rakousko tak už kontroly provádí na hraničních přechodech se všemi svými sousedy.

Spolu jedním hlasem: Umělci, youtubeři a sportovci vystoupí pro sbírku na podporu lékařů, sestřiček, hasičů a dalších hrdinů dnešních dnů

Umělci, youtubeři a sportovci dnes prostřednictvím live streamu z pódia Lucerna Music Baru a z dalších míst podpoří sbírku na podporu sociálních služeb. V rámci projektu s názvem Spolu jedním hlasem budou od 16:00 do 22:00 živě přenášeny koncerty z pražského Lucerna Music Baru. Vystupující chtějí také vzdát hold a poslat své poděkování lidem, kteří pomáhají čelit současné pandemii v bezprostředním kontaktu s nemocnými nebo ohroženými lidmi, tedy zdravotníkům, hasičům, policistům, pošťákům, prodavačkám, lékárníkům, dobrovolníkům a mnohým dalším.

Přežije EU koronavirus? Prestižní deník položil Evropanům zásadní otázku

NÁZOR - EU není stavěna na krize, varuje editorial serveru New York Times. Renomovaný deník tvrdí, že jejích sedmadvacet členů se rádo hlásí ke společnému projektu v dobrých časech, ale v těch bouřlivých se z nich stávají svárliví rivalové.

Koronavirus někoho dostane do nemocnice, jiní jsou bez příznaků. Lékaři zjistili proč

V naprosté většině případů byly příznaky nákazy koronavirem označeny za „mírné“. Podle studie na Islandu polovina lidí prodělala onemocnění covid-19, aniž by to věděla. Na druhé straně je více jak 15 % lidí hospitalizováno s vážným průběhem nemoci. Kde se berou tak propastné rozdíly?

Zemřel ředitel Finančního úřadu, kde se šířil koronavirus. Před smrtí poslal děsivou SMS

Ve středu zemřel ředitel finančního úřadu na Praze 10 Jindřich Menčík. Podle novináře Jana Tuny má jeho krev na rukou ministryně financí Alena Schillerová. Mluví se totiž o tom, že Menčíkovu smrt způsobila nákaza novým koronavirem.

Česko je první, kdo uvolňuje opatření. Otvírá nepodstatné obchody, píše prestižní server

Česká republika je první země, která uvolňuje opatření přijatá kvůli pandemii koronaviru. Otevírá „nepodstatné“ obchody, jako jsou hobbymarkety, stavebniny, železářství, servisy a prodejny jízdních kol. Uvedl to server Politico s tím, že od úterý se obyvatelé České republiky mohou pohybovat bez ochrany obličeje například při jízdě na kole nebo při procházce parkem.

Španělští poslanci prodloužili nouzový stav do 26. dubna

Španělský parlament dnes prodloužil nouzový stav a omezení volného pohybu lidí v zemi kvůli koronaviru do 26. dubna. Podle deníku La Vanguardia se pro vyslovilo 270 ze 350 poslanců. Španělský premiér Pedro Sánchez dnes v parlamentu také řekl, že podle něj toto prodloužení nebude stačit a vláda bude posléze žádat prodloužení o dalších 15 dní, tedy do 10. května.

Boris Johnson už není na JIP. Jeho stav se zlepšuje, dostává kyslíkovou léčbu

Britský premiér Boris Johnson nakažený koronavirem byl dnes večer v londýnské nemocnici po třech dnech na jednotce intenzivní péče přesunut zpět na běžné lůžkové oddělení. V prohlášení to oznámila kancelář předsedy vlády, která předtím informovala, že zdravotní stav Johnsona se zlepšuje.

V USA již zemřelo téměř 16 tisíc nakažených koronavirem

Pandemie nemoci covid-19 si ve Spojených státech vyžádala již bezmála 16.000 lidských životů. Agentura Reuters dnes informovala o více než 15.700 mrtvých, zatímco americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), která šíření koronaviru sleduje celosvětově, vpodvečer v USA registrovala 15.938 obětí.

Premiér Babiš promluvil k národu. Zůstaňte o Velikonocích doma, žádá občany

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval k tomu, aby lidé o Velikonocích dodržovali pravidla a zůstali doma. Neměli by podle něj navštěvovat příbuzné, být v uzavřených prostorech s mnoha lidmi či chodit na koledu. Předseda vlády to řekl v dnešním projevu odvysílaném třemi hlavními televizemi a Českým rohlasem -Radiožurnálem.

Trump chce znovuotevřít ekonomiku s "velkým rachotem"

Americký prezident Donald Trump na brífinku ve středu místního času řekl, že by chtěl ekonomiku navrátit k chodu s "velkým rachotem", ale než se to stane, bude muset začít v USA ubývat lidí, kteří umírají na koronavirus.

Ve Francii už s nemocí covid-19 zemřelo přes 12 tisíc lidí

Od začátku šíření koronaviru SARS-CoV-2 ve Francii umřelo 12.210 nakažených. Oznámil to dnes zástupce francouzského ministra zdravotnictví Jérôme Salomon. Počet úmrtí po hospitalizaci narostl o 424 na celkových 8044, zbylé oběti nemoci covid-19 jsou hlášeny z domovů pro seniory.

V Turecku rekordně přibylo mrtvých s covid-19

V Turecku se za poslední den zvýšila bilance obětí koronaviru nejvíce od začátku epidemie, zemřelo 96 lidí. Úmrtí je tak celkem 908. Nakažených registrují úřady přes 42.000, od středy přibylo 4056 nových případů, informoval dnes ministr zdravotnictví Fahrettin Koca.