Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Seehofer chce rozšířit opatření na hranicích, nově se má týkat i Česka

Napište mi, o koho se jedná. Maláčová vyletěla z kůže kvůli nařízení neplaceného volna

Jaké bude mít pandemie nového koronaviru a s ní související vládní restrikce vliv na práci a sociální věci? Došlo k propuštění několika tisíců lidí. Mnozí už mají hluboko do peněženky i proto, že jim zaměstnavatelé snížili mzdy. Pozvání do čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové proto přijala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), která lidem vysvětlila, jak se o ně stát postará.

Ukrajina zpřísňuje opatření proti koronaviru, roušky budou na veřejnosti povinné

Ukrajinská vláda dnes schválila další omezení, která mají zamezit šíření nákazy koronavirem. Podle agentury Interfax-Ukrajina to oznámil premiér Denys Šmyhal. Infekce se podle něj dál šíří po Ukrajině a tvrdší karanténní opatření jsou jediný způsob, jak "řetězec přerušit a ochránit lidské životy".

JAR zatím bojuje s koronavirem úspěšně, policie ale sklouzla k brutalitě

Jihoafričané mají za sebou první týden přísného celonárodního omezení pohybu vyhlášeného kvůli obavám z šíření koronaviru. Jihoafrická republika reagovala na pandemii rychleji a efektivněji než mnoho jiných zemí na světě, vsadila na testování a zatím se zdá, že má situaci pod kontrolou, napsala dnes BBC. Místní policie se však dopouští násilností při zásazích proti lidem, kteří porušují mimořádná nařízení.

COVID-19: Dalších 932 mrtvých ve Španělsku za den, podzemní garáž je plná rakví

Počet nakažených koronavirem se ve Španělsku za posledních 24 hodin zvýšil o 7472 na 117.710, což je druhý nejvyšší počet ve světě po USA. Dosud byla druhá v počtu nakažených Itálie, která ale ještě dnešní údaje neoznámila. Za den přibylo ve Španělsku 932 úmrtí z řad nakažených, celkem tak v zemi zemřelo už 10.935 lidí s nákazou koronavirem, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví.

Smartwings a ČSA mají na zemi 90 procent flotily, snižují mzdy

Letecká skupina Smartwings Group, do které patří značky Smartwings i ČSA, má v současné době odstaveno 90 procent své flotily. Společnost proto jedná se zaměstnanci o zkrácení platů, velké propouštění však nechystá. Provoz společnosti se nyní omezil pouze na lety za účelem přepravy zdravotnického materiálu a repatriaci Čechů ze zahraničí. Další tyto spoje poletí o víkendu. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí skupiny Vladimíra Dufková. Provoz omezily téměř všechny světové aerolinky, některé i propouštějí.

Europarlament nabídl budovu jako nemocnici, z poslanců jsou dobrovolní lékaři

Evropský parlament a jeho poslanci se hodlají zapojit do boje s koronavirem nejen schvalováním nouzových opatření. Někteří politici se v době omezených zasedání a dálkového hlasování rozhodli, že dají k dispozici své medicínské znalosti a stanou se dobrovolnými lékaři či zdravotníky. Vedení europarlamentu zase ve čtvrtek nabídlo jednu z bruselských budov místním úřadům, aby ji využily jako nemocnici.

Merkelová je opět v kancléřství, po dvou týdnech opustila domácí karanténu

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes po necelých dvou týdnech opustila domácí izolaci, kde z preventivních důvodů pobývala kvůli kontaktu s lékařem nakaženým koronavirem. Podle agentury DPA to oznámil vládní mluvčí Steffen Seibert, který doplnil, že Merkelová je opět v kancléřství.

Rusko oznámilo přes 4000 případů nákazy a 34 mrtvých. Nejhůř je na tom Moskva

Rusko dnes ohlásilo 601 nových případů nákazy koronavirem. Celkový počet nakažených se tak zvýšil na 4149, uvedla agentura Interfax s odvoláním na operativní štáb pro boj proti infekci.

Jourová zkritizovala giganty, píše BBC. Google zareagoval a zveřejnil, jak nikdo nikam nechodí

Česko je jednou ze zemí, která kvůli pandemii koronaviru přistoupila k omezenému režimu vycházení. Jak ale ukazují statistiky, které zveřejnil Google, počet lidí vycházejících ven se snížil plošně, a to i v zemích, které své občany nelimitují. Uvedla to televizní stanice BBC s tím, že firmy jako Google byly místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou den předtím zkritizovány.

Polsko má přes 3000 případů koronaviru. Spekuluje se o prodloužení mandátu prezidenta

olské ministerstvo zdravotnictví dnes potvrdilo 203 nových případů koronaviru a další dvě úmrtí. Celkový počet nakažených koronavirem v zemi tak dosáhl 3149, z toho 59 lidí zemřelo.

Který stát zůstane uchráněn před koronavirem nejdéle? Epidemiolog naznačil

Tichomořský stát Nauru patří mezi poslední dvacítku zemí, kde ještě nebyl zaznamenán jediný případ nákazy koronavirem. Ostrovnímu státečku, který patří k nejméně navštěvovaným místům světa, nepochybně v tomto ohledu prospívá jeho izolovanost, přijal však také přísná preventivní opatření. Právě Tichomoří zůstane zřejmě před nákazou uchráněno nejdéle, říkají epidemiologové a demografové, které cituje BBC News.

Orbán odmítá kritiku z Bruselu. "Politický útok" na Maďarsko prý zosnoval Soros

Maďarský premiér Viktor Orbán se dnes ohradil proti kritice od Evropské unie, Spojených států a nevládních organizací, které reagovaly na skutečnost, že maďarská vláda si nechala schválit zvláštní pravomoci, včetně možnosti vládnout dekrety až do konce pandemie nemoci COVID-19 způsobované koronavirem.

Kočky mohou přenášet koronavirus, tvrdí Čína. Je to nesmysl, reagují vědci

Čína vydala nepodloženou studii o tom, že kočky mohou být přenašeči nemoci COVID-19. Samotné kočky, které se mezi sebou velmi rychle nakazily, ale prý byly bez zjevných příznaků. Odborníci ale tvrdí, že studie se nezakládá na realitě, protože čínští vědci záměrně nakazili domácí mazlíčky extrémně vysokou dávkou viru SARS-CoV-2.

Izrael ohlásil přes 7000 nakažených. Do karantény musel i šéf Mossadu

Počet zaznamenaných případů nákazy koronavirem v Izraeli stoupl na 7030, což je o 173 více než ve čtvrtek. Sedmatřicet lidí nemoci COVID-19 podlehlo, zatímco nejméně 357 se vyléčilo. Většinu čtvrtečních obětí koronaviru v Izraeli tvoří muži a všem bylo více než 72 let. S odvoláním na dnešní sdělení izraelského ministerstva zdravotnictví o tom informoval zpravodajský web The Times of Israel.

Letos bez "Bahna". Armáda ČR kvůli koronaviru zrušila Den pozemního vojska

Kvůli epidemii koronaviru se letos neuskuteční tradiční Den pozemního vojska Bahna. Už 31. ročník akce, kterou navštěvují desetitisíce zájemců, se měl konat 20. června u Strašic na Rokycansku v bývalém vojenském újezdu Brdy.

Pražské letiště zavírá některé brány, dále však funguje

Pražské letiště dál omezuje svůj provoz, zavírány jsou brány a nástupní prsty a jiná dílčí infrastruktura. Celkově však letiště zůstává v provozu a odbavuje zbylé pravidelné linky, repatriační lety a letadla se zdravotnickým materiálem. ČTK to dnes řekla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. Provoz nejspíš bude slábnout dále, s tím budou pokračovat i úsporná opatření na letišti.

Vypadalo to jako rýma, pak to teprve začalo. Uzdravený Čech popsal, jaká je nákaza koronavirem

Muž z Děčína byl jedním z prvních v Česku, kdo se nakazil koronavirem. Nejprve podle něj nemoc COVID-19 vypadala jako rýma, pak se to ale zhoršilo.

Češi už dali na pomoc kvůli koronaviru miliony, crowdfunding se stal hitem

Desítky milionů korun dali Češi na crowdfundingové projekty pomoci kvůli šíření koronaviru. Financují tak výrobu plicních ventilátorů či roušek, mohou i podpořit živnostníky zasažené opatřeními vlády, která preventivně uzavřela část obchodů a provozoven. Vyplývá to z informací crowdfundingových serverů.

V Londýně zahajuje provoz obří polní nemocnice "Slavík", otevře ji princ Charles

V Londýně dnes otevře obří polní nemocnice, která bude poskytovat lékařskou péči až 4000 pacientům. Inaugurace se na dálku zúčastní britský princ Charles, který se nedávno vyléčil z koronavirem způsobené nemoci COVID-19, informoval deník The Guardian.