Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

To nejhorší ve válečných zónách teprve přijde, varuje OSN

Praha chce začít testovat personál domů pro seniory

Hlavní město a pražští hygienici chtějí příští týden začít plošně testovat personál domovů pro seniory na nový typ koronaviru. Měly by k tomu napomoci laboratoře Akademie věd ČR. Vedení magistrátu by rádo testovalo i klienty domovů, ale na to zatím není dostatek kapacit. Po dnešním jednání pražského krizového štábu to řekla radní Milena Johnová (Praha Sobě). Dosud se plošné testy prováděly jen v domovech, kde už se nákaza potvrdila.

Pomoc migrantům či seniorům. Lékaři bez hranic kvůli COVID-19 rozšiřují své aktivity

Lékaři bez hranic/Médecins Sans Frontières (MSF) rozšiřují svou pomoc v boji s nemocí COVID-19 například v Itálii, Španělsku, Francii, či Belgii. Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace to uvedla ve zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Čtvrt milionu evropských občanů nemůže kvůli koronaviru domů, EU jim pomůže

Přibližně čtvrt milionu občanů Evropské unie se dosud marně snaží dostat domů z mimoevropských zemí, jejich návrat se EU bude snažit co nejdříve zařídit. Prohlásil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po dnešní videokonferenci ministrů zahraničí. Zástupci vlád se podle něho shodli na tom, že by EU měla v boji proti koronaviru pomáhat zranitelným třetím zemím, zejména v Africe.

COVID-19: Itálie je na dobré cestě, karanténa ale potrvá nejspíš do května

Itálie je podle tamních úřadů i epidemiologů vzhledem k optimistickému vývoji z posledních dní nyní na dobré cestě, jak se vymanit z nejhorší fáze epidemie nemoci COVID-19. Přísná omezení volného pohybu pro všechny obyvatele ale přesto budou trvat nejspíše až do května.

Německo má 80 tisíc případů COVID-19, počet obětí už překročil tisíc

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Německu dosáhl téměř 80.000. Za posledních 24 hodin přibylo 6174 infikovaných, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Nemoci COVID-19, kterou koronavirus SARS-CoV-2 způsobuje, podlehlo v zemi více než tisíc lidí. Opatření přijatá v boji proti nákaze ale už podle RKI přináší první výsledky.

K léčbě COVID-19 by se mohla využít plazma, říká lékař z VFN v Praze

Lékaři v Česku by mohli k léčbě nemoci COVID-19 brzy začít používat krevní plazmu od uzdravených. Nyní se pracuje na přípravě přesného postupu. Na tiskové konferenci pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) to dnes řekl vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Balík. Metodu už začali využívat například lékaři v Itálii.

Rakousko má 11 300 nakažených, Švýcarsko je na tom ještě hůř. 1500 mrtvých v Nizozemí

Rakousko k dnešku eviduje přes 11.300 nakažených koronavirem, 168 z nich infekci podlehlo. Uvádí to web tamního ministerstva zdravotnictví. Sousední Švýcarsko s Lichtenštejnskem, které vedou statistiku společně, hlásí podle Spolkového zdravotního úřadu (BAG) více než 19.300 infikovaných. Ve Švýcarsku dosud zemřelo 484 nakažených, v Lichtenštejnsku nikdo.

Na Floridě zakotvily výletní lodě. Čtyři pasažéři zemřeli na COVID-19, další v kritickém stavu

Pasažéři dvou velkých výletních lodí, které dlouhé týdny marně usilovaly o povolení kotvit u floridských břehů, se dnes dostali na pevninu, když plavidla Zaandam a Rotterdam zakotvila v přístavu Port Everglades. Z útrob lodi bylo na břeh přednostně dopraveno 14 kriticky nemocných, které čeká hospitalizace ve floridských nemocnicích.

Preventivní užívání paracetamolu neochrání před COVID-19. Naopak může uškodit

Česká lékárnická komora (ČLnK) varuje před užíváním léčivých přípravků s obsahem paracetamolu jako prevence před koronavirovou nákazou. Preventivní podávání paracetamolu nejenže pacienta neochrání, ale navíc může významně zatížit organismus. ČLnK to dnes uvedla v tiskové zprávě. Léčiva proti horečce, která je jedním z průvodních jevů nemoci COVID-19, některým lékárnám v Česku v posledních dnech docházely.

Remdesivir zabral. Pacient s COVID-19 se uzdravuje, nemoc u něj měla závažný průběh

Pacient s jedním z nejvážnějších průběhů nemoci COVID-19 v Česku, který se léčil ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) experimentálním lékem remdesivir, je při vědomí a podle ošetřujícího lékaře je ve fázi uzdravování. Lékaři plánují testovat jeho spontánní plicní ventilaci bez přístrojů.

Koronavirus: Starosta New Yorku vyzval k zakrývání úst a nosu

Starosta New Yorku Bill de Blasio vyzval obyvatele města, aby si na veřejnosti zakrývali nos a ústa, a bránili tak dalšímu šíření koronaviru. Používat podle něj lidé mohou šály, šátky či jakékoli podomácku vyrobené roušky, chirurgické ústenky by ale měli přenechat zdravotníkům. Informovala o tom dnes agentura AP. Federální vláda podle ní doporučení k zakrývání obličeje chystá, odborníci se zatím ale neshodli na jeho podobě.

ČOI: V případě nouzového stavu neplatí zákaz prodeje o svátcích

Pokud by na Velikonoční pondělí platil nouzový stav, budou moci být otevřené i prodejny nad 200 metrů čtverečních. Nadále by ale platila opatření vlády a ministerstva zdravotnictví týkající se zákazu maloobchodního prodeje. Výjimka by se tak vztahovala především na potravinářské řetězce, které by za běžných okolností musely mít podle zákona o prodejní době zavřeno.

Boris Johnson zůstává v karanténě, nadále vykazuje příznaky nemoci COVID-19

Britský premiér Boris Johnson zůstává v karanténě, kterou chtěl k dnešnímu dni ukončit. Týden po pozitivním testu na koronavirus nadále vykazuje mírné příznaky nemoci COVID-19.

Puzzle jdou teď na odbyt jako toaletní papír, španělský prodejce si mne ruce

Omezení volného pohybu, kvůli němuž Španělé už tři týdny smí z domu jen v nejnutnějších případech, výrazně zvedla poptávku po hře puzzle. Tyto skládačky, které podle psychologů pomáhají k uklidnění v úzkostných situacích, jdou v poslední dnech na odbyt jako koblihy, nebo jako toaletní papír, řekl deníku El País podnikatel z jihošpanělské Sevilly. Prodej přes internet totiž ani po omezení ekonomické aktivity ve Španělsku ze začátku tohoto týdne zakázán není.

Chytrá karanténa by na jižní Moravě mohla začít po Velikonocích

Projekt takzvané chytré karantény na vyhledávání možných nakažených koronavirem by mohl v Jihomoravském kraji začít naostro fungovat po velikonočních svátcích. ČTK to dnes řekl ředitel jihomoravské hygienické stanice David Křivánek. Podle něj se nyní vše připravuje, po víkendu by mohly začít fungovat některé dílčí kroky. V kraji je kvůli tomu asi dvacítka armádních mediků a členů výjezdových týmů. Část se zatím připojila k odběrovým týmům, které vyjíždějí domů k lidem s podezřením na koronavirus.

Podnikatelé mají nárok na odškodnění. Navzdory vládnímu triku, tvrdí právníci

Podnikatelé, které poškodil zákaz maloobchodního prodeje, mají právo na náhradu škody podle krizového zákona i přesto, že vláda přešla na formu mimořádných opatření podle zákona zdravotního. Tvrdí to právní analýza advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners, kterou má ČTK k dispozici. Advokáti jsou navíc přesvědčeni, že po případném zrušení opatření soudem budou moci podnikatelé vymáhat odškodné také podle zákona odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

Boj s koronavirem: Prymula si dle Čechů vede nejlépe. Zeman propadl, ukazuje průzkum

Ke zvládnutí epidemie nového koronaviru v Česku nejvíc přispívá epidemiolog Roman Prymula následovaný ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD). Naopak nejhůře je hodnocen prezident Miloš Zeman. Vyplynulo to ze zjištění projektu National Pandemic Alarm, který monitoruje nálady a postoje společnosti v období pandemie koronaviru a za kterým stojí výzkumné agentury Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Vědci: Emise CO2 mohou díky koronaviru klesnout nejvíce od války

Emise kysličníku uhličitého mohou klesnout nejvíce od druhé světové války, neboť současná pandemie koronaviru v podstatě vyřadila z chodu světovou ekonomiku. Vyplývá to z odhadů vědců sdružených ve skupině Global Carbon Project, o nichž dnes informovala agentura Reuters. Pokles je ovšem podle nich spíše dočasný a nepředstavuje potřebnou strukturální změnu pro plnění klimatických cílů.

EDUin: Krizový štáb nekomunikuje dostatečně s ministrem školství

Krizový štáb by měl podle neziskové společnosti EDUin více komunikovat s ministrem školství Robertem Plagou (ANO). Podle EDUin na nedostatečnou komunikaci ukazuje úvaha premiéra Andreje Babiše (ANO), podle níž by mělo být jednou z podmínek pro znovuotevření škol dodržování metrových rozestupů mezi žáky. ČTK to dnes sdělila zástupkyně EDUin Kateřina Lánská.