Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Čína oznámila 19 nových případů koronaviru, drží se smutek na paměť mučedníků

Italský gondoliér v karanténě vesluje na balkóně. Jeho videa baví internet

Ve ztichlých Benátkách se kvůli koronavirové karanténě potýkají s nucenou nečinností i stovky tamních gondoliérů, jeden z nich však svými pravidelnými tréninky na podomácku vyrobeném balkonovém trenažéru baví nejen sousedy, ale i lidi na internetu.

Hudebníci přinášejí radost lidem v karanténě. Na internetu koluje řada nových písní

Nabídky diskžokejů na sítích, dokumentární filmy na internetu, virtuální festivaly, písně vyhrazené těm, kdo pečují o nemocné: hudebníci využívají všech možností, aby se připojili k boji proti nákaze koronavirem, píše agentura AFP.

Ford prodloužil odstávky výroby v Evropě do 4. dubna

Americká automobilka Ford Motor prodloužila dočasné přerušení výroby automobilů a motorů ve většině svých evropských továren kvůli koronaviru minimálně do 4. dubna. Informovala o tom firma.

CDC doporučuje v USA kvůli koronaviru látkové roušky. Trump je nosit nebude

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje Američanům, aby pomohli omezit šíření koronaviru používáním látkových roušek. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Zdůraznil ale, že takovéto zakrývání obličeje není povinné, a upozornil, že on sám to dělat nehodlá.

RBK: V ruské pomoci USA byly i věci firmy pod americkými sankcemi

Mezi zdravotnickým materiálem poslaným Ruskem Spojeným státům na pomoc v boji proti koronaviru byly i výrobky koncernu KRET, který je na americkém sankční seznamum. Informovala o tom dnes ruská agentura RBK.

Politické otřesy, uprchlické vlny, revoluce. Politolog popsal, co vyvolá pandemie

NÁZOR - Teprve si začínáme uvědomovat rozsah šoku, který způsobila pandemie covid-19, ale musíme si přiznat bolestivou pravdu, varuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Známý politolog a komentátor se obává, že se nacházíme na počátku série stupňujících se krizí, které se proženou světem.

Osoby v kontaktu s Trumpem a Pencem mají povinný rychlotest na koronavirus

Kdokoli, kdo se bude chtít dostat do bezprostřední blízkosti prezidenta Donalda Trumpa nebo viceprezidenta Mikea Pence, bude muset absolvovat rychlotest na přítomnost koronaviru. Oznámil to dnes mluvčí Bílého domu Judd Deere. Výsledky testu budou k dispozici nejpozději do patnácti minut.

Bill Gates: Koronavirus můžeme zvládnout za pár týdnů. Důležité jsou tři kroky

Když před třemi lety vystoupil na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově vedle politiků i spoluzakladatel společnosti Microsoft a miliardář Bill Gates, který v projevu varoval před hrozbou smrtícího viru, mnohé tím překvapil. Jeho varování sice vědci i veřejnost vzali vážně, poměrně rychle ale vyšumělo do ztracena. Dnes svět bojuje s pandemií koronaviru a hlásí přes milion nakažených.

Koronavirus má na ekonomiku horší dopad než finanční krize

Koronavirus má na ekonomiku mnohem horší dopad, než měla globální finanční krize z let 2008 a 2009. Uvedla to dnes podle serveru televize CNBC šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.

WHO připustila používání domácích roušek v boji s koronavirem

Zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan se dnes vyslovil pro širší používání podomácku vyráběných roušek. Informovala o tom agentura Reuters. Podle koordinátora krizové pomoci není zahalování nosu a úst, které má chránit před kašlem nebo kýcháním, špatný nápad. Povinné nošení roušek mimo domov v boji s nynější koronavirovou pandemií mezi prvními zeměmi zavedla Česká republika.

Francouzský doktor navrhnul test léčby na Afričanech. Po kritice se omluvil

Šéf oddělení intenzivní péče pařížské Cochinovy nemocnice Jean-Paul Mira se dnes musel omluvit za to, že doporučil testovat možnou léčbu nemoci COVID-19 na Afričanech. Několik marockých právníků ho chce obvinit z rasismu, na sociálních sítích jeho výrok vyvolal mezi Afričany velkou nelibost.

Ve Francii podlehlo nemoci COVID-19 již přes 6500 lidí

Ve Francii podlehlo již 6507 lidí nemoci COVID-19. Ve francouzských nemocnicích zemřelo za posledních 24 hodin 588 pacientů s koronavirem, což je dosud největší jednodenní nárůst. K tomu úřady oznámily rovněž dalších 532 úmrtí v léčebnách dlouhodobě nemocných či domovech seniorů od začátku epidemie.

Turecko rozšíří zákaz vycházení, roušky budou povinné

V Turecku se kvůli koronaviru rozšíří zákaz vycházení na lidi mladší 20 let a na veřejných místech budou mít občané nově povinnost nosit roušky. Oznámil to dnes podle agentury Reuters prezident Recep Tayyip Erdogan. Kromě toho nebudou smět od nadcházející půlnoci vjíždět vozidla do 31 provincií včetně těch, kde leží města Istanbul, Ankara či Izmir, a ani z nich vyjíždět. Výjimku bude mít pouze zásobování a zákaz má zatím platit 15 dní.

Bezdomovci nakažení COVID-19 budou v Praze ve stanech

Bezdomovci a lidé vykázaní policií z domova kvůli domácímu násilí s nemocí COVID-19 budou zřejmě v Praze umístěni do izolace ve stanech. ČTK to řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN), který řešení problému převzal po radní Mileně Johnové (Praha Sobě).

Itálie hlásí 766 mrtvých s koronavirem, nakažených je skoro 120 000

V Itálii zemřelo za poslední den 766 pacientů s koronavirem, mrtvých je tak od začátku epidemie už celkem 14.681. Nakažených hlásí úřady skoro 120.000, nově infikovaných však nyní přibývá menším tempem, než v předchozím týdnu. Za posledních 24 hodin mělo na COVID-19 pozitivní test 4585 lidí, zatímco koncem března se denní přírůstek infikovaných pohyboval kolem 6000. Informoval o tom úřad civilní ochrany.

Hamáček bude případné prodloužení stavu nouze respektovat

Pokud se Sněmovna rozhodne prodloužit nouzový stav o zhruba dva týdny do 30. dubna, bude ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) rozhodnutí respektovat. Trvá ale na tom, že bude potřeba stav znovu prodloužit.

OSVČ nebudou muset pro příspěvek 25 000 dokládat pokles příjmů

Pro získání jednorázového příspěvku 25.000 korun nebudou muset živnostníci dokládat pokles příjmů. Na podporu budou mít nárok všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zasažené v souvislosti s koronavirem, které podnikali před 12. březnem, tedy před vyhlášením nouzového stavu.

Afrika kvůli koronaviru hlásí potíže s přepravou zboží a pomoci

Více než polovina z 54 afrických států uzavřela kvůli koronaviru své pozemní, vzdušné i námořní hranice. Celý kontinent, na němž žije 1,3 miliardy lidí, hlásí jenom 7000 nakažených a zhruba 300 mrtvých, avšak vyhlášená omezení brání dopravě zboží i humanitární pomoci. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou dnes prohlásil, že Afrika potřebuje kvůli koronaviru pomoc v podobě "Marshallova plánu". USA jím pomohly Evropě po 2. světové válce.

New York hlásí přes 100 000 nakažených, počet mrtvých prudce stoupá

Americký stát New York k dnešnímu dni eviduje již 102.863 lidí nakažených koronavirem. Za posledních 24 hodin jich tam přibylo téměř 10.500. Stát také zaznamenal dalších 562 obětí nemoci COVID-19, což je zatím nejvíce od vypuknutí pandemie. Celkový počet obětí tak vystoupal na 2935.