Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pardubický kraj má prvního mrtvého s COVID-19. Muž primárně trpěl rakovinou

Čína: V neděli bylo zaznamenáno 31 případů nákazy COVID-19, čtyři mrtví

V pevninské Číně přibylo za neděli 31 případů nákazy koronavirem, zatímco zde nemoci COVID-19 podlehli další čtyři lidé. Všechna čtyři úmrtí byla hlášena z provincie Chu-pej, kde šíření koronaviru začalo, všechny nové případy infekce byly naopak opět v jiných částech země. S odvoláním na aktualizovaná oficiální čísla o tom informovala agentura Reuters. Japonsko kvůli obavám z šíření koronaviru nebude do země vpouštět cizince cestující z většiny evropských zemí, Spojených států, Číny či Jižní Koreje, napsal dnes list Asahi šimbun.

Moskva se kvůli koronaviru uzavírá. Medveděv zveřejnil varovné video, Rusové si dělají zásoby

Počet potvrzených případů koronaviru v Rusku stoupl na 1836. Onemocnění COVID-19, jež koronavirus způsobuje, tam podlehlo devět lidí. Oznámilo to dnes centrum zřízené pro zvládání epidemie. Premiér Michail Mišustin vyzval guvernéry ruských regionů, aby kvůli koronaviru zvážili zavedení podobných opatření jako Moskva.

COVID-19 se šíří dál. Španělsko v počtu nakažených překonalo Čínu

Počet nakažených koronavirem ve Španělsku vzrostl za posledních 24 hodin o téměř 6400 na celkových 85.195 od vypuknutí epidemie v zemi. Je tak už vyšší, než zaznamenala Čína, která eviduje asi 82.000 případů.

Toyota kvůli COVID-19 zastavuje výrobu v Evropě, Renault téměř všude

Japonská automobilka Toyota kvůli pandemii způsobené koronavirem dočasně zastaví všechny své závody v Evropě. V ruské továrně bude stát výroba do pátku, ve zbylých závodech v šesti evropských zemích, včetně České republiky, nejméně do 19. dubna. Oznámila to dnes agentura Kjódó. Francouzský výrobce aut Renault dnes informoval, že vyjma Číny a Jižní Koreje zastaví výrobu ve svých závodech po celém světě.

V Července a Uničově po zrušení karantény opět zastavují vlaky

V železničních stanicích Červenka a Uničov na Olomoucku ode dneška opět zastavují vlaky. Vlakové spoje tam přestaly zastavovat před dvěma týdny poté, co hygienici oblast kvůli vyššímu počtu případů nákaz novým typem koronaviru uzavřeli. Preventivní opatření bylo v neděli zrušeno. V úterý začnou vlaky jezdit z Červenky přes Litovel do Senice na Hané. ČTK to dnes řekla mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová.

Írán má přes 41 tisíc případů koronaviru, zemřelo 2757 nakažených

Írán má podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví potvrzených více než 41.000 případů koronaviru a 2757 úmrtí, což je nižší nárůst než v neděli.

Německo čeká hluboká recese. HDP má klesnout o 2,8 procenta, odhadují experti

Německo letos čeká hluboká recese, přinejmenším v prvním pololetí. Za celý rok ekonomika podle hlavního scénáře klesne zhruba o 2,8 procenta, očekávají ekonomové, kteří radí německé vládě. Možný je podle nich ale i pokles hrubého domácího produktu (HDP) až o 5,4 procenta. Skupina expertů to dnes uvedla v analýze dopadů koronaviru na německé hospodářství.

Vláda jednala s hejtmany: Pro nemocné z domovů pro seniory mají najít místo kraje

V krajích mají v případě potřeby vznikat zvláštní kapacity pro pacienty z těch domovů pro seniory, které nebudou schopny zajistit desetinu míst pro izolaci nakažených novým typem koronaviru. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se na tom dnes během videokonference dohodli hejtmani se zástupci vlády. Za velmi cenné označil jednání hejtman Vysočiny pověřený vedením Asociace krajů Jiří Běhounek (ČSSD). Očekává, že příští videokonference bude za týden.

Česko má už 2859 nakažených. S nemocí COVID-19 zemřelo 17 pacientů

S nemocí COVID-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, v Česku zemřelo 17 lidí. Mezi oběťmi nákazy podle webu ministerstva zdravotnictví přibyl jeden člověk. Počet případů nákazy stoupl dnes dopoledne na 2859, za dnešek zatím o 42. Testů bylo provedeno 43.498, vyléčených zůstává 11 lidí, vyplývá z čísel na webu.

Fond Quant: Akciové trhy se propadly více, než odpovídá hrozbám

Světové akciové trhy se v souvislosti s koronavirem propadly více, než by odpovídalo skutečným hrozbám, jež pandemie přináší. Důvodem je mimo jiné strach živený rychlostí zpravodajství a šířením zpráv na sociálních sítích. Akcie navíc byly před příchodem krize nadhodnocené o 17 procent. Vyplývá to z analýzy algoritmického fondu Quant.

Změna v čele krizového štábu: Prymulu má vystřídat Hamáček

Předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula zřejmě opustí svou funkci, aby se věnoval projektu chytré karantény. Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Lidové noviny (LN) řekl, že se o tom vede debata a rozhodnout by se mělo dnes. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl ČTK, že o případném převzetí funkce šéfa štábu aktivovaného kvůli šíření nového koronaviru bude v poledne jednat s premiérem a že je připraven se úkolu zhostit.

Dlouhý: Podnikatelům chybí informace, jak získat státní podporu

Zaměstnavatelům a živnostníkům stále chybí konkrétní informace o podpoře, kterou jim slíbila vláda v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru. Neví například, za jakých podmínek a kdy budou mít na ni nárok. Tyto informace úřady nezveřejnily, žádosti tedy ani nezačaly přijímat, řekl na dnešní tiskové konferenci prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Obecně ale podporu vítá.

Rakousko má přes 9000 nakažených koronavirem, roušky budou povinné při nakupování

Rakousko dnes překročilo hranici 9000 nakažených koronavirem a více než stovka infikovaných zemřela. Informoval o tom ministr zdravotnictví Rudolf Anschober. Experti, kteří vládě radí v boji proti nákaze, navrhli ještě více zpřísnit současná preventivní opatření. Kancléř Sebastian Kurz následně oznámil, že vláda zavádí povinnost nosit při nakupování roušky, opatření začne platit zřejmě od středy.

Antropoložka: Bolsonaro odmítá chránit Brazilce před koronavirem, musí skončit

NÁZOR - Jak se nový koronavirus šíří Brazílií, tamní prezident Jair Bolsonaro ukazuje alarmující neschopnost vládnou zemi, deklaruje Rosana Pinjeiro-Machadová v komentáři pro server Washington Post. Antropoložka z University of Bath hlavu státu obviňuje, že pandemii zlehčuje a podrývá úsilí chránit životy.

Cena ropy strmě klesá, Brent je nejníže od listopadu 2002

Ceny ropy na začátku týdne pokračují v propadu, severomořský Brent odepisuje kolem osmi procent a dostal se pod 23 dolarů za barel. To je nejníže od listopadu 2002, ukazují záznamy agentury Reuters. Za výrazným poklesem cen jsou dopady pandemie způsobené šířením koronaviru.

Vzbouření vězni v jižním Íránu porozbíjeli bezpečnostní kamery

Vězni v nápravném zařízení na jihu Íránu při vzpouře rozbili bezpečnostní kamery a poničili další zřízení. Írán ve snaze zabránit šíření koronaviru ve věznicích dočasně propustil na 100.000 vězňů.

Podezřelý prodej akcií v souvislosti s pandemií: V USA je prověřováno několik senátorů

Ministerstvo spravedlnosti USA začalo prověřovat obchody s akciemi, které učinilo několik amerických zákonodárců těsně před nedávným propadem akciových trhů způsobených obavami z šíření koronaviru. Zákonodárci se zbavili velkého množství akcií poté, co se zúčastnili uzavřených politických jednání, na nichž se stav epidemie probíral a oni tak mohli mít exkluzivní přístup k nejnovějším informacím.

Průzkum: Doba strávená denně s médii stoupla, je 80 minut nad průměrem

Češi v posledním týdnu strávili s různými médii devět hodin a 20 minut denně. Je to o zhruba 50 minut více, než o týden dříve, a o 80 minut více, než je běžný průměr. O víkendu to bylo téměř deset hodin. Za rostoucím sledováním televize, rozhlasu, internetu či mobilních aplikací stojí epidemie koronaviru a s ní související opatření.

Koronavirová krize v ČR: Lidem chybí pivo a kolegové, pomáhá zahrada či Lego

Lidem v době koronavirových opatření chybí setkávání s přáteli, živá kultura, točené pivo i volné cestování, mnohým se začíná stýskat také po pracovních kolektivech nebo škole. Vyplnit čas, který by jinak náležel společenskému životu, pomáhají dobré knihy, seriály z Netflixu, stavebnice Lego, deskové hry nebo práce na zahradě.