Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Poslední Češka se vrátila z hotelu na Tenerife do ČR, karanténa skončila

Michel svolá kvůli koronaviru telekonferenci lídrů EU, nákaza je i centrále NATO

Předseda Evropské rady Charles Michel svolá kvůli šíření nového typu koronaviru telekonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Informoval o tom dnes na twitteru. Rada EU předtím oznámila, že v rámci prevence šíření viru omezuje svou činnost. Vedení Evropského parlamentu mezitím diskutuje o možném zrušení plenárního zasedání přesunutého do Bruselu. První případ nákazy dnes oznámilo ústředí Severoatlantické aliance v Bruselu.

Sanders a Biden se před úterními primárkami zaměřili na Michigan

Dva zbývající uchazeči o demokratickou nominaci pro listopadové prezidentské volby Joe Biden a Bernie Sanders soustřeďují svou pozornost na severoamerický Michigan. V úterý se bude výběr konat v šesti státech a o nejvíc volitelů půjde právě v Michiganu. K získání nominace je zapotřebí nejméně 1991 hlasů volitelů a v Michiganu se jich rozdělí 125.

Ve Zlínském kraji je první případ nákazy koronavirem Covid-19

Ve Zlínském kraji je podle hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) první potvrzený případ nákazy koronavirem. Informaci ČTK potvrdila ředitelka Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Eva Sedláčková. Pacientkou je žena z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, která se v sobotu vrátila z lyžování v Trentinu (Tridentsku), v Itálii pobývala ve skupině lidí. Žena je v domácí karanténě, příznaky onemocnění má mírné.

Americko-české obchodní fórum se odkládá, kvůli koronaviru Covid-19

Americko-české obchodní fórum, které se mělo konat ve čtvrtek na Pražském hradě, se odkládá. Americké velvyslanectví v Praze dnes v tiskovém prohlášení uvedlo, že po konzultacích s českými úřady s odkladem konání fóra souhlasilo. Nový termín se bude hledat. Na fóru měl vystoupit mimo jiné prezident Miloš Zeman.

Poláci začnou kvůli koronaviru kontrolovat autobusy z ČR a Německa

Poláci začnou dnes odpoledne na hranicích kontrolovat pasažéry autobusů a minibusů kvůli šíření koronaviru, premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom telefonicky informovat jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki. Babiš na sociálních sítích napsal, že v Polsku narostl počet nakažených na 15. Česko namátkové kontroly na deseti hraničních přechodech zavedlo od dnešních 7:00, řidiči při nich dostávají letáky a namátkově se podrobují kontrole teploty.

Na Bulovce kvůli koronaviru zůstávají jen dvě cizinky

V Nemocnici Na Bulovce zůstávají kvůli nemoci COVID-19 jen dvě cizinky, jsou v dobrém stavu. Přes víkend poslali lékaři do domácí karantény Čechy, kteří na Bulovce byli kvůli nákaze hospitalizováni. Na dnešní tiskové konferenci to řekla primářka kliniky infekčních chorob Hana Roháčová. Česko má zatím 32 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. Další nemocní jsou v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem a domácích karanténách.

Zapálení olympijské pochodně bude bez diváků, Řekové požádali o odklad

Slavnostní zapálení olympijské pochodně pro hry v Tokiu se ve čtvrtek kvůli obavám z šíření nákazy koronavirem uskuteční bez diváků. Rozhodl o tom dnes Řecký olympijský výbor. Starosta starověké Olympie zároveň požádal mezinárodní výbor MOV, aby slavnostní ceremoniál byl přeložen až na květen.

V Íránu roste počet otrav alkoholem. Šíří se blud, že destiláty chrání před koronavirem

Saúdská Arábie ve snaze bránit šíření nového koronaviru na svém území přerušila letecké i námořní spojení s devíti zeměmi. Jde hlavně o blízkovýchodní státy, z evropských se opatření týká Itálie. V blízkovýchodních zemích je potvrzeno přes 7600 případů nákazy, z nichž nejvíc připadá na Írán. Na onemocnění COVID-19, jež virus způsobuje, tam zemřelo podle nové bilance 237 lidí a nakazilo se 7161. Írán hodlá na neurčito přerušit veškeré lety do Evropy.

V Číně se kvůli koronaviru strmě propadl prodej smartphonů

Prodej smartphonů v Číně se v únoru kvůli poklesu poptávky způsobeném novým koronavirem propadl meziročně o 54,7 procenta na 14 milionů kusů. Prodej chytrých telefonů od americké společnosti Apple se pak snížil na 494.000 z 1,27 milionu před rokem.

Jižní Korea ohlásila 165 nových případů koronaviru, Čína jich má 40

Jižní Korea ohlásila dalších 165 případů nákazy novým typem koronaviru od nedělního večera. Celkový počet případů infekce tím stoupl na 7478. Podle agentury Reuters to oznámilo jihokorejské Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí.

Masarykův onkologický ústav zakázal návštěvy, riziko šíření koronaviru roste

Masarykův onkologický ústav v Brně ruší od dnešního dne návštěvy s ohledem na narůstající riziko šíření nákazy koronavirem. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí ústavu Zuzana Joukalová. Ústav většinou návštěvy neruší ani při chřipkové epidemii, protože jsou podle něj návštěvy pro pacienty důležité.

Fakultní nemocnice Brno od dneška dělá testy na Covid-19

Fakultní nemocnice Brno dneškem počínaje dělá testy na koronavirus. Dosud musela odebrané vzorky posílat do Ostravy. Vlastními testy se zkrátí čas pro výsledek, řekl dnes ČTK mluvčí nemocnice Pavel Žára.

Zápas s epidemií Covid-19: Je to naše nejtemnější hodina, řekl italský premiér Conte

Je to naše nejtemnější hodina. Současnou situaci, kdy Itálie drastickými opatřeními bojuje proti prudkému šíření nového koronaviru, tak komentoval italský premiér Giuseppe Conte v rozhovoru s deníkem La Repubblica. Šéf italské vlády vyjádřil přesvědčení, že země současnou krizi zvládne, a vyzval Italy ke změně životního stylu a k omezení společenských styků.

Bratislava kvůli koronaviru uzavřela základní a mateřské školy

Slovenská metropole kvůli šíření nového typu koronaviru na pět dnů uzavře všechny mateřské a základní školy, oznámil dnes bratislavský primátor Matúš Vallo. Bratislavský samosprávný kraj již o víkendu ohlásil přerušení výuky na středních školách. Jde o další opatření, které přijaly slovenské úřady poté, co minulý pátek země zaznamenala první potvrzený případ nákazy. Další infikovaní přibyli o víkendu.

Británie nařídila karanténu všem, kteří se vrátí ze severu Itálie

Británie dnes nařídila 14denní karanténu všem lidem, kteří se vrátí ze severoitalských oblastí v nařízené izolaci. Platí to pro všechny bez ohledu na to, zda se u nich projevují příznaky nemoci COVID-19. Opatření má zabránit šíření nového typu koronaviru, který nemoc způsobuje a který se aktuálně nejrychleji šíří právě na severu Itálie.

Zeman stále počítá s účastí na summitu v Pekingu, navzdory epidemii Covid-19

Prezident Miloš Zeman podle premiéra Andreje Babiše (ANO) stále počítá s účastí na summitu 17 zemí střední a východní Evropy a Čínou. Do Číny by ho měl v dubnu doprovodit vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Babiš to novinářům řekl po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu. Podrobnosti proberou ústavní činitelé ve středu. Podle Hamáčka je rozhodnutí, zda se akce s ohledem na šíření nového typu koronaviru bude konat, především na čínské straně.

Zákaz návštěv na lůžkových odděleních nemocnic, rozhodla Bezpečnostní rada státu

Ministerstvo zdravotnictví od úterka zakáže návštěvy na lůžkových odděleních v nemocnicích či v domovech seniorů. Po ranním zasedání Bezpečnostní rady státu to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Mimořádné opatření má sloužit jako prevence proti šíření nového typu koronaviru a zabránit nákaze především u nejrizikovějších skupin, jako jsou senioři či lidé s dalšími onemocněními.

Japonská ekonomika je v recesi. Koncem roku 2019 klesala tempem 7,1 procenta

Japonská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí klesla v celoročním přepočtu o 7,1 procenta, což je nejvíce zhruba za pět let. Důvodem bylo mimo jiné zvýšení daně z obratu a z části i devastující tajfun. Konečná data dnes zveřejnila japonská vláda. Výsledek posiluje obavy z recese, jejíž riziko zvyšuje také hospodářský dopad šíření nového typu koronaviru.

V USA je koronavirem nakaženo přes 560 lidí, pět států vyhlásilo mimořádný stav

Počet lidí nakažených novým koronavirem v USA stoupl na 565. S odvoláním na Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) o tom dnes informovala stanice CNN. Nemocní jsou ve 34 státech země. Virus zabil 22 lidí, z toho 19 v západoamerickém státě Washington. Zbylí tři mrtví připadají na Kalifornii a Floridu.