Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Dopad koronaviru na Česko: Co se stane, až se v létě otevřou hrady a veletrhy?

USA nemá dostatek testů k diagnostikování koronaviru

Vláda Spojených států nemá dostatek testů na nový koronavirus, nedokáže proto splnit závazek zajistit do konce tohoto týdne jeden milion těchto diagnostických sad. Oznámil to viceprezident Mike Pence, který je jedním z koordinátorů amerického tažení proti infekci, napsal dnes portál BBC.

Soukromá laboratoř hlásí další případ koronaviru v ČR, oznámil ministr Vojtěch

Soukromá laboratoř v Praze zaznamenala jeden pozitivní test na koronavirus. Vzorek ověří Národní referenční laboratoř (NRL), výsledek by měl být odpoledne. Jinak zůstává 12 potvrzených případů, testováno bylo 483 lidí. Na twitteru to dnes ráno uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Pevninská Čína ohlásila dalších 30 obětí koronaviru

Pevninská Čína ve čtvrtek zaznamenala 143 případů nákazy novým typem koronaviru a 30 úmrtí nakažených s dosavadní bilancí 80.552 případů infekce a 3042 obětí.

Kvůli koronaviru byla v Sydney uzavřena škola, nakazil se žák

Austrálie dnes zavřela kvůli šíření nového typu koronaviru první školu, napsala agentura Reuters. Virem se nakazil 16letý žák chlapecké střední školy v největším městě země Sydney. Austrálie dosud informovala o 60 infikovaných a nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, zde podlehli dva senioři.

Pacient 1 nalezen. Kdo přinesl koronavirus do Evropy?

Koronavirus Covid-19 byl dlouhé týdny záležitostí pouze Číny. Poté, co se rozšířil do dalších asijských zemích, se objevil i v Evropě. Vědci jsou nyní na stopě člověku, který mohl virus nevědomky do Evropy přivézt.

Další případy koronaviru v Česku. Nakažených je 12, pravidla testů se mění

Počet nakažených novým typem koronaviru stoupl v Česku na dvanáct. Dva nové případy byly v kontaktu s dříve nakaženými, mužem z Děčína a ženou z Prahy 6. Další dva s pozitivním výsledkem testů jsou Ital a Čech, oba přijeli z Itálie. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) novinářům řekl, že v Passo Tonale se nakazili tři z 12 nemocných v ČR, nedoporučuje tam proto cestovat.

Jihomoravská hygiena má pět nových podezření na koronavirus

Hygienici v Jihomoravském kraji mají dnes pět nových podezření na nákazu koronavirem, řekla ČTK vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. U jednoho případu se nákazu už podařilo vyloučit stejně jako ve 14 předešlých případech, u zbylých čtyřech lidí hygienici na výsledky čekají. V karanténě je sedm lidí, kteří přijeli z rizikové oblasti nebyli byli v kontaktu s nakaženými lidmi.

Ve Španělsku se nakazilo koronavirem 11 lidí z domova pro seniory

Deset klientů a jeden zaměstnanec jednoho z domovů pro seniory v Madridu se nakazili novým typem koronaviru. Informoval o tom dnes španělský list El País. V celém Španělsku je k dnešnímu dni 280 nakažených, tři lidé nemoci COVID-19 podlehli. Poslední obětí ohlášenou dnes je podle agentury EFE právě jedna z obyvatelek zasaženého domova důchodců.

Od pátku platí zákaz vývozu dezinfekce na ruce

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zakázal kvůli šíření nového typu koronaviru vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí. Opatření platí od pátku do odvolání a týká se všech kromě výrobců, uvedl ministr dnes večer na twitteru.

Kalifornie vyhlásila kvůli koronaviru stav nouze

Guvernér amerického státu Kalifornie Gavin Newsom vyhlásil kvůli šířící se nákaze novým typem koronaviru stav nouze. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Kalifornie dosud eviduje 53 případů infekce a jednoho mrtvého.

Koronavirus má v Číně přes 3000 obětí, v Itálii 148

Počet nakažených a obětí nového koronaviru aktuálně nejrychleji roste v Itálii. Země hlásí 148 mrtvých, o 41 více než ve středu, a 3858 infikovaných, což znamená jednodenní nárůst o téměř 800. V pevninské Číně počet obětí přesáhl 3000 a nakažených je přes 80.400. Některé země včetně Itálie ve snaze bránit šíření nákazy uzavírají školy, jiné zamezují vstupu lidí ze zemí, kde se infekce vyskytuje. Úřady v Česku evidují 12 nakažených, v zemi za dnešek přibyli čtyři nemocní.

Koronavirus snižuje ceny ropy, větším ztrátám brání nové těžební škrty

Ceny ropy dnes mírně klesají. Dolů je tlačí náznaky, že epidemie nového koronaviru nepolevuje a celosvětově stoupá počet jejích obětí. Větším ztrátám ale brání další čerstvě těžební škrty, na nichž se dnes dohodli největší ropní producenti.

Mnoho zemí podle WHO není na koronavirus dobře připraveno

Příliš mnoho zemí světa ještě není odpovídajícím způsobem připraveno na možné další rozšíření nového typu koronaviru. Upozornil na to dnes v Ženevě generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. WHO se podle něj nedomnívá, že by mělo být upuštěno od snah o zadržení viru, ačkoli někteří lidé tvrdí, že už jde o pandemii.

Evropské banky posílají kvůli koronaviru zaměstnance domů

Evropské banky a další finanční instituce posílají kvůli koronaviru část zaměstnanců pracovat domů nebo je přesouvají mimo centrály. Úřady se obávají, že nedostatek klíčových bankovních pracovníků by mohl způsobit nedostatek likvidity na trzích, pokud firmy nebudou schopné provádět běžné obchodní operace. K flexibilitě vyzvala evropské banky v úterním dopise, z nějž citovala agentura Reuters, Evropská centrální banka (ECB). Připravenost bank prověřují němečtí a britští finanční regulátoři.

Čínská sociální síť cenzurovala zprávy o koronaviru

Oblíbená čínská komunikační služba WeChat cenzurovala zmínky o epidemii koronaviru, tvrdí zpráva kanadské organizace Citizen Lab. Zpravodajská stanice BBC, která o studii informovala, připomněla, že Čína internetovou komunikaci cenzuruje už mnoho let. Není jasné, jestli WeChat cenzuroval zmínky o epidemii kvůli nařízení úřadů. Podle Citizen Lab je možné, že služba prováděla cenzuru z vlastního rozhodnutí ve snaze předejít problémům.

Zvyk, kvůli kterému se šíří i Covid-19. Proč je tak těžké přestat si sahat na obličej?

V polovině rozhovoru o šíření nového koronaviru se jistý reportér přistihl, jak se prsty dotýká obličeje, aniž by si to vůbec uvědomil. Promnutí oka, poškrábání na nose a nakonec brada opřená v dlani s prsty na ústech v póze, kterou proslavila socha Myslitel od Augusta Rodina. To vše jsou typické dotyky na obličeji, ze kterých mají nyní odborníci na veřejné zdraví husí kůži.

Hrad si kvůli koronaviru objednal 695 masek, budou využity i při odstraňování azbestu

Kvůli nynějšímu šíření nového koronaviru si správa Pražského hradu objednala 695 masek a také filtry či obaly na masky za zhruba 1,2 milionu korun. Uvedl to dnes server Aktuálně.cz. Mluvčí hradní správy David Šebek řekl, že velká část zaměstnanců Hradu se potkává při práci s turisty z celého světa a masky budou využity i při odstraňování azbestu. Část masek dostanou pracovníci prezidentské kanceláře, prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček to nechtěl blíže komentovat.

V Itálii začaly kvůli koronaviru prázdniny pro 8,5 milionu žáků

V Itálii dnes začaly pro 8,5 milionu žáků a studentů desetidenní prázdniny, které vláda nařídila kvůli epidemii koronaviru. Až do 15. března zůstane zavřených téměř 60.000 školek, škol a univerzit. Katolická církev rozhodla, že na severu země se až do odvolání nebudou konat mše. V zemi se dosud nemocí COVID-19 nakazilo přes 3000 lidí a nemocné už hlásí všechny regiony včetně oblasti Valle d'Aosta, která byla ještě ve středu posledním místem bez koronaviru.

Covid-19 se šíří dál. Ve Francii, Belgii i Nizozemsku je více nakažených

Ve Francii na nemoc způsobenou novým typem koronaviru zemřeli další dva lidé, a počet obětí tak vzrostl na šest. Přítomnost viru se v zemi potvrdila už 377 lidí, informovala dnes s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví agentura AFP. Počet lidí, kteří se nakazili koronavirem, vzrostl také v Nizozemsku a Belgii.