Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Británie stupňuje boj proti koronaviru, eviduje už 90 nakažených

Opatření kvůli koronaviru zavádí Turecko i Palestina, Írán hlásí 107 obětí nákazy

Palestinská autonomie dnes nařídila hotelům na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, aby dočasně přestaly přijímat zahraniční turisty. Opatření je reakcí na čtyři případy podezření na nákazu novým koronavirem, které byly evidovány v Betlémě.

Globální ekonomiku svírá vzácný dvojitý šok, píše agentura Bloomberg

Nový typ koronaviru přináší globální ekonomice dvojitou ránu, která ji v příštích měsících bude ničit. Nejenže zasáhl nabídku, protože řada továren v Číně i jinde přerušila výrobu, ohrožuje totiž i poptávku, neboť spotřebitelé nemají chuť nakupovat ani utrácet.

Počet případů koronaviru v Řecku se ztrojnásobil, zavírají školy

Počet případů nákazy novým koronavirem v Řecku se ztrojnásobil. Ministerstvo zdravotnictví dnes informovalo o 21 dalších nemocných, a celkový počet nakažených tak stoupl na 31. Řecké úřady kvůli šíření nového koronaviru nařídily zatím na 48 hodin zavřít všechny školy, sportovní centra, kina a divadla ve třech provinciích na západě země.

Britské aerolinky Flybe končí, přispěl k tomu i koronavirus

Britská regionální letecká společnost Flybe zkrachovala. Aerolinky, kterým již letos pomohla vláda, se nedokázaly vyrovnat s prudkým poklesem poptávky po cestování kvůli koronaviru. Všechny lety byly s okamžitou platností ukončeny, oznámila společnost.

FN Brno bude kontrolovat podezřelé na koronavirus doma

Vyčleněné týmy Fakultní nemocnice Brno budou od pátku navštěvovat v domácím prostředí pacienty, u nichž se objeví podezření na nákazu koronavirem. Služba bude dostupná od 7:00 do 19:00 po celém kraji ve spolupráci se záchrannou službou, řekl dnes novinářům zdravotnický náměstek nemocnice Ondřej Ludka. Od pondělí chce nemocnice dělat testy na koronavirus v Brně, nyní odběry posílá do Ostravy.

Aerolinky zrušily kvůli koronaviru pro příští dva týdny 70 letů

Letecké společnosti ČSA, Ryanair a easyJet zrušily kvůli koronaviru pro příštích 14 dní zhruba 70 letů mezi ČR a severoitalskými městy. Od dnešního dne platí zákaz ministerstva zdravotnictví přímých letů do severní Itálie a Jižní Koreje. Již dříve vláda zastavila na dobu neurčitou přímé lety do Číny.

Indie kvůli koronaviru odkládá summit s představiteli EU

Indie dnes oznámila, že kvůli epidemii nového typu koronaviru odsouvá plánovaný summit s představiteli Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters. Indický premiér Naréndra Módí se měl s vrcholnými činiteli EU setkat v březnu v Bruselu. Nový termín zatím není znám.

První dva rakouští pacienti s koronavirem se uzdravili

První dva pacienti s koronavirem, které minulý týden evidovaly úřady v Rakousku, se po deseti dnech v nemocnici v Innsbrucku uzdravili. Testy na nový typ koronaviru u obou z nich vyšly negativně. V Rakousku mají celkem 37 potvrzených případů nákazy koronavirem, uvedl dnes ministr zdravotnictví Rudolf Anschober. Z nich osm přibylo za dnešek.

Pevninská Čína eviduje již více než 3000 obětí koronaviru

Pevninská Čína ve středu zaznamenala 139 nových případů nákazy novým typem koronaviru a 31 úmrtí nakažených. Podle agentury Reuters má epidemie oproti třem uplynulým dnům opět stoupající tendenci. Celkový počet nakažených tak převýšil 80.400 a více než 3000 lidí v zemi nemoci COVID-19 podlehlo. Nové případy nakažených Čína hlásí i dnes. Zároveň čínská vláda vyčlenila do speciálního fondu založeného v souvislosti s epidemií koronaviru už přes 110 miliard juanů (362 miliard korun).

Jižní Korea má dalších 322 případů koronaviru. Nákaza se šíří rychleji než v Číně

Jižní Korea dnes evidovala 322 dalších případů nákazy novým koronavirem. Dohromady se tak nemoc COVID-19 v zemi potvrdila u 6088 lidí a 37 jí podlehlo. Informovala o tom agentura Reuters. Jižní Korea podobně jako v předchozích dnech bilanci zvýšila dvakrát, nejprve v noci na dnešek oznámila 438 nových případů a dnes dopoledne informovala o dalších nakažených.

Ode dneška nelétají letadla mezi ČR a severní Itálií

Od dnešního dne je přerušené letecké spojení mezi Českou republikou a severoitalskými regiony a Jižní Koreou kvůli obavám z šíření nového typu koronaviru. Vládou nařízený zákaz se dotkl asi 50 letů týdně. Již dříve vláda zastavila na dobu neurčitou přímé lety do Číny

Odlet diplomatů z KLDR bude asi odložen na příští týden, potíže dělá Rusko

Severokorejský letecký dopravce Air Koryo pravděpodobně na příští týden nebo i později odloží plánovaný odlet zahraničních diplomatů z Pchjongjangu do ruského Vladivostoku. S odvoláním na nejmenovaný diplomatický zdroj v Pekingu o tom dnes informovala japonská agentura Kjódó.

UNESCO: Kvůli epidemii Covid-19 nechodí do školy na 290 milionů dětí

Kvůli uzavření škol, jímž se řada zemí snaží zabránit dalšímu šíření nového koronaviru, zůstalo doma na 290,5 milionu žáků a studentů ve 22 státech. Informovala o tom Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) na svých stránkách. Na 10. března kvůli tomu svolala mimořádnou schůzku ministrů školství.

Bosna potvrdila první dva případy koronaviru Covid-19

Bosna dnes potvrdila první dva případy nákazy novým koronavirem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ministra zdravotnictví autonomní Republiky srbské. Ta je součástí Bosny a Hercegoviny.

Epidemie Covid-19 v Německu: Za den se objevilo přes 100 nových případů

V Německu se za posledních 24 hodin objevilo přes 100 dalších případů nákazy novým typem koronaviru. Celkem jich tedy úřady zatím zaznamenaly 349. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha.

Vědci: Psi se mohou nakazit koronavirem Covid-19, na lidi ho ale nepřenáší

Domácí psi a kočky nemohou přenášet nový koronavirus na lidi, mohou ale vykazovat slabou přítomnost patogenu, pokud se nakazí od svých majitelů. K tomuto závěru podle agentury AP dospěl hongkongský Úřad pro zemědělství, rybolov a životní prostředí poté, co odborníci zkoumali hongkongského psa, u něhož testy prokázaly slabou přítomnost viru.

Polské městečko zůstalo bez hasičů, všichni jsou v karanténě

Městečko Miendzyrzecz, které leží na západě Polska a má přibližně 18.000 obyvatel, se náhle ocitlo bez hasičů. Všichni jsou v karanténě kvůli podezření na koronavirus u jednoho z hasičů, uvedla dnes televize TVN 24 na svém webu. Kromě hasičské stanice je zavřená i školka, kam chodily hasičovy děti.

Výuka na škole v Praze 6 bude od pátku pokračovat bez omezení

Výuka ve škole v Praze 6, kde byl potvrzen u matky dětí koronavirus, bude od pátku pokračovat v běžném režimu. Krizový štáb Prahy 6 dnes ale vyzval vedení školy, aby zrušilo veškeré hromadné akce. Výzva k omezení aktivit platí i pro ostatní školy v Praze 6. ČTK to řekl mluvčí radnice Ondřej Šrámek.

Švýcarsko hlásí první oběť nemoci Covid-19, nakaženo je 58 lidí

Na nákazu novým typem koronaviru na západě Švýcarska zemřela 74letá žena, informovala dnes místní policie. Stala se tak první obětí koronaviru v této alpské zemi.