Covid-19

 

Covid-19: Příznaky, léčba, historie, mutace, důležité kontakty

 

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

  • horečka
  • suchý kašel
  • únava
  • bolesti svalů
  • bolest v krku
  • průjem
  • bolest hlavy
  • ztráta chuti nebo čichu
  • vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
  • dýchací obtíže nebo dušnost
  • bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Informační linka MZ 1221 / 224 972 222
Informační linka MPO 1212
Informační linka SZÚ 724 810 106 / 725 191 367
Hygienická stanice hl. města Prahy 1221
Hygienická stanice Středočeského kraje 234 118 111
Hygienická stanice Jihočeského kraje 387 712 111
Hygienická stanice Karlovarského kraje 355 328 311
Hygienická stanice kraje Vysočina 567 564 551 / 566 650 866
Hygienická stanice Královehradeckého kraje 495 058 111
Hygienická stanice Libereckého kraje 485 253 111
Hygienická stanice Moravskoslezského kraje 595 138 111
Hygienická stanice Olomouckého kraje 585 719 719
Hygienická stanice Ústeckého kraje 704 829 502
Hygienická stanice Zlínského kraje 577 006 759 / 724 221 953

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Očkování proti nemoci covid-19: Informace, otázky a odpovědi Přehledně: Kolik je v ČR a ve světě nakažených, uzdravených a zemřelých? Podrobná data: Jaká je aktuální situace v ČR, v krajích a jaké jsou lůžkové kapacity?

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Důležité stránky:
Seznam očkovacích míst: ockoreport.uzis.cz
Registrace k očkování: registrace.mzcr.cz
Rezervace očkovacího termínu: reservatic.com/ockovani

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Testy na covid jsou toxické a mohou poškodit mozek, tvrdí konspirace. Pravda je úplně jiná Vyvracíme dezinformace: Vědělo se o covidu už před řadou let a mohou testy ublížit? Vyvracíme hoaxy: Roušky nás oxidem uhličitým neotráví, nezpůsobují hyperkapnii
Dezinformátoři mají žně. Případ ženy, které po testu na covid kapal mozkomíšní mok, ale nepochopili Vyvracíme dezinformace: Roušky děti nezabíjí. Hoax šířený sociálními sítěmi je nepravdivý Analytik: Dezinformace vede tvrzení, že epidemie covid-19 je řízená
Bojujeme proti fake news: Proč se lidé bojí vakcín proti koronaviru? Analýza: Jak mluvit s blízkými, kteří propadli konspiračním teoriím Dezinformace připisují vznik pandemie Gatesovi nebo 5G sítím
Největší dezinformační šílenosti, které najdete na internetu Vyvracíme dezinformace: Lze z vakcíny onemocnět koronavirem? Vliv dezinformací na ochotu nechat se naočkovat: Jak se lidé rozhodují?

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

Rozhovory

Komentáře

Související články:

Ministerstvo zahraničí

MZV zatím nezařadí Trentino mezi rizikové italské regiony

Ministerstvo zahraničí se zatím nechystá zařadit italský region Trentino mezi oblasti, kam nedoporučuje cestovat. V regionu nejsou žádná ohniska nákazy novým typem koronaviru, uvedl dnes na dotaz ČTK tiskový odbor ministerstva. Doporučení necestovat nyní platí pro regiony Lombardie, Benátsko, Emilia-Romagna a Piemont. Přímo na hranici Trentina a Lombardie leží lyžařské středisko Passo Tonale, kde pobývala Češka, u níž se potvrdila nákaza.
Ilustrační foto

Lidé parazitují na koronaviru. Za roušky chtějí i statisíce, legálně se dají sehnat za pár stovek

Česko v posledních dnech zaplavil obchod se strachem. Akutní nedostatek roušek a respirátorů vyústil v nekalé praktiky, kdy lidé nabízejí ochranné masky na internetu za tisíce až statisíce korun, ačkoliv je jejich pořizovací cena podstatně nižší. Paradoxem je, že většina lidí roušku ve skutečnosti vůbec nepotřebuje, a pokud, lze je sehnat navzdory zákazu prodeje zcela legálně za pár set korun.
Trump řekl, že se kvůli koronaviru týdny nedotýká obličeje

Trump řekl, že se kvůli koronaviru týdny nedotýká obličeje

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) jako jedno z opatření proti šíření nákazy nového koronaviru doporučuje nedotýkat se vlastního obličeje. Prezident Spojených států Donald Trump k tomu podle portálu Politico poznamenal, že to není vůbec jednoduché, ale že se nutkání dotýkat se obličeje zbavil.
Ilustrační foto

Česko má další tři případy koronaviru Covid-19, celkem jich je osm

Česko má osm případů nákazy novým typem koronaviru, dnes testy prokázaly další tři nakažené. Ministerstvo zdravotnictví odpoledne oznámilo, že jde o dva příbuzné ženy z Děčína, u které se nákaza potvrdila dříve, a ženu z Prahy 6, kterou nejprve testovala soukromá laboratoř.
Ilustrační foto

V Ústeckém kraji je v domácí karanténě 41 lidí, nejvíce v Děčíně

V Ústeckém kraji je nyní v domácí karanténě 41 lidí. Nikdo nevykazuje známky nemoci. Nejvíc lidí je v karanténě v Děčíně, řekla dnes ráno ČTK Eva Patrasová z protiepidemiologického odboru krajské hygienické stanice. Dva z pěti nakažených koronavirem, muž v nemocnici v Praze Na Bulovce a žena v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, jsou z Děčína.
Kongres USA

Kongres USA vyčlení miliardy na boj s koronavirem

Členové amerického Kongresu se dnes dohodli na mimořádném finančním balíčku v hodnotě 8,3 miliardy dolarů (188,6 miliard korun) určeném na boj s epidemií nového koronaviru. S odkazem na mluvčí příslušných kongresových výborů o tom informovala agentura AP. Viru dnes v USA podlehli další dva lidé, přičemž jeden z nich jako první zemřel mimo stát Washington. Celkem deset infikovaných ohlásila také velkoměsta Los Angeles a New York. Spojené státy tak evidují již 11 obětí koronaviru a téměř 150 nakažených.
Ilustrační foto

Děti nově nakažené ženy z Prahy koronavirus nemají

Tři děti ženy z Prahy 6, u níž dnes test potvrdil nový typ koronaviru, nákazu nemají. Negativní test měl i jejich dědeček. Laboratorní výsledky manžela nakažené ženy byly nejednoznačné a test se u něho bude muset opakovat. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dvě děti nakažené ženy chodily v pondělí a v úterý do základní školy v pražském Bubenči, podle ministra může vzhledem k výsledkům testů výuka v této škole pokračovat bez omezení.
Ilustrační foto

Netanjahu žádá Izraelce, aby si kvůli koronaviru nepodávali ruce

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes vyzval Izraelce, aby si kvůli hrozbě koronaviru přestali podávat ruce. Nově také budou muset do karantény Izraelci, kteří se vrátí ze Španělska, Německa, Rakouska, Švýcarska a Francie, nikoli však ze Spojených států. Uvedl to zpravodajský web The Times of Israel. Již delší dobu toto opatření platí pro osoby, které se mimo jiné vrátily z Itálie. O prvních dvou koronavirových obětech dnes informovaly také irácké úřady: jeden člověk zemřel v Bagdádu, druhý v kurdské provincii Sulajmáníja.
Ilustrační foto

Koronavirus se dál šíří po světě, firmy počítají s problémy

Nový typ koronaviru se dál rychle šíří nejpostiženějšími zeměmi. Kromě Číny, kde epidemie začala, jsou jimi mimo jiné Jižní Korea, Írán a Itálie, která je s 3089 případy a 107 oběťmi nejpostiženějším státem Evropy. Írán hlásí 92 mrtvých z 2922 nakažených, ovšem experti se obávají, že islámská republika neuvádí skutečný počet infikovaných.
Ilustrační foto

Italská vláda kvůli koronaviru uzavře školy

Itálie od čtvrtka do 15. března uzavře kvůli šíření nového typu koronaviru školy v celé zemi. Po zasedání vlády, která o tomto opatření rozhodla, to oznámila ministryně školství Lucia Azzolinaová. Premiér Giuseppe Conte označil krok za výraz obezřetnosti, uvedl list Corriere della Sera. V Itálii nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, podlehlo už 107 lidí, více než 3000 se jich virem nakazilo.
Paříž, ilustrační foto

Ve Francii i Velké Británii roste počet nakažených koronavirem

Ve Francii i v Británii dnes vzrostl počet lidí nakažených novým typem koronaviru. Paříž eviduje 285 infikovaných, Británie 87, informovala agentura Reuters. V Paříži se dnes v poledne znovu otevřelo muzeum Louvre, které bylo kvůli obavám z koronaviru od neděle uzavřené. Zaměstnanci nejnavštěvovanějšího muzea světa se do práce vrátili poté, co jim vedení představilo nová opatření, která mají šíření viru bránit.
Ilustrační foto

MMF: Růst světové ekonomiky letos kvůli koronaviru zpomalí

Růst globální ekonomiky letos kvůli epidemii nového typu koronaviru ve srovnání s loňským rokem zpomalí. Předpověděla to dnes výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Fond přitom ve své lednové prognóze předpokládal, že růst světové ekonomiky letos zrychlí na 3,3 procenta z loňských 2,9 procenta.

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ivan Bednárik

Bednárik naznačil, co způsobilo srážku vlaků u hlavního nádraží

Vyšetřování úterní vlakové nehody u hlavního nádraží v Praze je teprve na začátku, ale už se objevují první indicie. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika měl jeden z vlaků projet návěstidlo zakazující jízdu. Při nehodě se zranilo více než 40 lidí, někteří těžce. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Počasí

Počasí se bude do konce týdne ochlazovat. Hrozí mrazy, na horách nasněží

Českou republiku čeká v druhé polovině tohoto týdne výrazná změna počasí, kdy větrné a deštivé dny s relativně mírnými teplotami vystřídá o víkendu ochlazení spojené s návratem nočních mrazů a sněhových srážek na horách. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se nejvyšší denní teploty budou zpočátku pohybovat až kolem dvanácti stupňů, zatímco na konci týdne klesnou k bodu mrazu.

včera

včera

včera

Emmanuel Macron

Snahy o omezení pomoci Ukrajině budou mít dva dopady, varuje Macron. U nespravedlivého míru to neskončí

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že snahy o omezení pomoci Ukrajině by přinutily Kyjev k nespravedlivému míru a otevřely by cestu k dalšímu válečnému konfliktu. Toto prohlášení hlavy státu zaznělo v době, kdy Spojené státy aktivně zprostředkovávají diplomatická jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Cílem těchto snah je ukončit konflikt, který začal plnohodnotnou ruskou invazí v roce 2022.

včera

Robert Pattison je nový James Bond

Amazon zveřejnil jméno nového Jamese Bonda

Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.

včera

Ilustrační foto

AI je nafouknutá bublina. Před volbami v USA praskne a vyvolá recesi, varuje bývalý šéf z Wall Street

Bývalý šéf americké Komise pro cenné papíry a burzy Gary Gensler varoval, že rozmach umělé inteligence představuje nafouknutou bublinu. Tato struktura podle jeho vyjádření pravděpodobně praskne a do prezidentských voleb v roce 2028 vyvolá hospodářskou recesi. Toto varování přichází v citlivém období pro celý technologický sektor, který v posledních týdnech čelí řadě neočekávaných otřesů.

včera

včera

NATO

NATO na pozadí neshod ruší nadcházející summit, sníží počty setkávání

Severoatlantická aliance upustila od plánů na uspořádání summitu lídrů v Albánii v roce 2027 a současně přistoupila ke snížení počtu setkání na vysoké úrovni. Toto rozhodnutí přichází v době rostoucích neshod uvnitř aliance, které se týkají výdajů na obranu, situace v Íránu a probíhající války na Ukrajině. Albánský premiér Edi Rama potvrdil, že summit se v příštím roce v Tiraně neuskuteční, přičemž možnost hostit tuto událost v roce 2028 zůstává otevřená.

včera

včera

včera

Boris Šťastný a Oto Klempíř

Klempíř chce odložit projednávání změny financování ČT a rozhlasu

Ministr kultury Oto Klempíř zastupující stranu Motoristé sobě tvrdí, že projednávání sporné normy o změně financování České televize a Českého rozhlasu by mělo být pozastaveno. Podle jeho vyjádření by poslanci neměli v této debatě pokračovat, dokud nezahájí oficiální projednávání implementace Evropského aktu o svobodě médií známého jako EMFA. Tento postoj vyvolává značnou pozornost na české politické scéně v době, kdy vládní kabinet premiéra Andreje Babiše usiluje o radikální transformaci financování veřejnoprávních médií.

včera

Zelenskyj vyzval USA a Muska k okamžitému odstranění rychlostních omezení u Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy a miliardáře Elona Muska k okamžitému odstranění rychlostních omezení u vojenské verze satelitního internetu Starshield. Podle jeho vyjádření tato omezení vážně ohrožují schopnost Ukrajiny chránit lidské životy a kritickou energetickou infrastrukturu před nadcházející zimou. Ochrana před ruskými raketovými a dronovými útoky tak přímo závisí na vyřešení tohoto technického problému.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy