Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Premiéru nové bondovky čeká kvůli koronaviru odklad

České dráhy reagují na koronavirus

Na velkých nádražích, kde zastavují mezinárodní spoje, budou informační tabule a letáky s doporučeným postupem pro lidi, kteří se vracejí z oblastí zasažených koronavirem. Texty budou v češtině a angličtině. Jako první se objeví na pražském hlavním nádraží. ČTK to dnes sdělil Filip Hlušička z tiskového oddělení ministerstva dopravy. České dráhy (ČD) také kvůli koronaviru rozšíří úklid zhruba 200 vozů na dálkových spojích.

V Itálii už má koronavirus přes 100 obětí

Na 107 stoupl v Itálii počet obětí, které si vyžádala nemoc způsobená novým typem koronaviru. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Dosavadní bilance byla 79 mrtvých.

Instituce EU řeší první dva případy nákazy koronavirem

Nákaza novým koronavirem se potvrdila u prvních dvou zaměstnanců institucí Evropské unie. Infikovanými jsou pracovníci Evropské obranné agentury (EDA) a aparátu Rady Evropské unie, informovala dnes agentura AFP. EDA v prohlášení uvedla, že její zaměstnanec byl na severu Itálie a je od konce února v izolaci. Mluvčí Rady EU uvedl, že její zaměstnanec se infikoval přímo v Belgii. Podle agentur AFP a Reuters se zřejmě nakazil právě od pracovníka EDA.

Zastaví se v létě šíření koronaviru? Experti jsou opatrní

Nový koronavirus, který se od prosince šíří do světa z Číny, má podobné příznaky jako chřipka. Je tedy možné, že se epidemie zpomalí s teplejším počasím? Experti to s jistotou říci nemohou, protože jde o neznámý typ koronaviru.

Ministerstvo financí začalo regulovat ceny respirátorů

Ministerstvo financí dnešním cenovým rozhodnutím začalo regulovat ceny respirátorů. V případě respirátorů vyrobených v EU úřad stanovil maximální cenu pro konečné spotřebitele na 175 Kč bez DPH. U respirátorů vyrobených mimo EU je limit stanoven na 350 Kč bez DPH.

Hongkongští veterináři dál zkoumají psa pacientky s koronavirem

Hongkongští veterináři dnes oznámili, že pes, který je v karanténě spolu se svou koronavirem nakaženou majitelkou, by mohl být prvním případem přenosu nákazy z člověka na zvíře. Zdůraznili ale, že celý případ nadále zkoumají, informovala agentura Reuters.

Ústecký kraj má další dva nakažené koronavirem, v kraji jsou čtyři

Odpolední výsledky testů dnes prokázaly v Ústeckém kraji nákazu koronavirem u dalších dvou lidí, ženy a muže. Jde o příbuzné ženy z Děčína, u níž se nákaza potvrdila už dříve. Nakazila se v Itálii.

Irák hlásí první oběť koronaviru, v Íránu přerostl Covid-19 v globální nemoc

Novému typu koronaviru v Iráku podlehl první člověk. Obětí je senior z kurdské provincie Sulajmáníja. Oznámil to dnes tamní zdravotnický úřad. Dosud Irák zaznamenal 31 infikovaných, jedním z nich byl student ze sousedního Íránu, který byl již poslán zpět do vlasti. Ostatní nakažení jsou Iráčané, kteří nedávno Írán navštívili.

Posledním letadlem z Bergama do Brna přiletělo jen 16 lidí

Poslední let z italského Bergama do Brna dnes využilo pouhých 16 cestujících, opačným směrem odletělo brzy odpoledne o jednoho člověka méně, uvedl v tiskové zprávě mluvčí Letiště Brno Jakub Splavec.

Covid-19 vyvolal nákupní horečku po celém světě, některé obchody podporují "křečkování"

Panické nakupování trvanlivých potravin a toaletního papíru a prázdné regály s dezinfekčními gely nyní hlásí i některé obchody ve Spojených státech či v Austrálii. Velké oblibě se těší kromě rýže či těstovin například müsli tyčinky a balené lokální potraviny, méně populární se zdají být čerstvá zelenina či ovoce, jež urazily delší cestu. Za zvýšenými nákupy stojí nový koronavirus, který se rozšířil z Číny.

Pašeráci se pokusili z Ukrajiny do Rumunska propašovat roušky

Ukrajinští pohraničníci v Zakarpatské oblasti zabránili v noci na dnešek nelegálnímu převozu hygienických roušek přes rumunské hranice. Pašeráci, kteří z místa činu uprchli, se do Rumunska chystali propašovat 3650 kusů jednorázových roušek, uvedl list Ukrajinska pravda na svém webu.

Putin viní cizinu z dezinformací o koronaviru v Rusku

Dezinformace o rozšíření koronaviru v Rusku jsou převážně jako provokace organizovány z ciziny, ve skutečnosti se v Rusku nic kritického neděje, prohlásil prezident Vladimir Putin na dnešní poradě s vládou. Při ní jedna z vicepremiérek informovala o zvěstech na sociálních sítích, že úřady prý tají skutečný počet nakažených.

Podezření na koronavirus v Praze. Dvě třídy ZŠ jsou v izolaci

Žena z Prahy, která má pozitivní test na nákazu novým typem koronaviru, se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nechala testovat v soukromé laboratoři. Výsledek jejích testů proto musí potvrdit Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu (SZÚ), uvedl na twitteru. Měl by být známý dnes odpoledne. Ministr také uvedl, že žena neinformovala hygieniky. Podle informací ČTK, které potvrdil i ředitel ZŠ Antonína Čermáka v Praze 6 Petr Karvánek, žena ale na linku SZÚ volala. Nebyla tam ale testována, protože nebyla v italských regionech, které jsou považovány za rizikové.

Bezpečnostní rada: Místo plošného zákazu budou pořadatelé velké akce hlásit hygieně

Stát nebude kvůli novému koronaviru omezovat hromadné akce, rozhodla dnes Bezpečnostní rada státu. K omezování shromáždění není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) důvod, nákaza se nerozšiřuje. Všechny akce a shromáždění nad 5000 lidí budou ale pořadatelé podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) muset hlásit krajským hygienickým stanicím, aby posoudily riziko. I podle něj není nutné zatím rušit akce plošně.

Zákaz vývozu respirátorů z ČR ohrozí výrobu, tvrdí firma Moldex

Zákaz vývozu respirátorů do zahraničí může podle společnosti Moldex z Ústí nad Orlicí ohrozit dodávky potřebné pro průmysl a zdravotnictví. Podnik při výrobě spolupracuje s německou centrálou, uvedl podnik v tiskové zprávě. Firmy nesmějí vyvážet respirátory ode dneška, kvůli možnému šíření koronaviru o tom rozhodlo ministerstvo zdravotnictví. Pro dalšího výrobce, společnost Batist Medical z Červeného Kostelce na Náchodsku zákaz vývozu neznamená žádnou změnu, respirátory dodává jen do tuzemských zařízení.

Zákaz vývozu léčiv z Indie může způsobit problémy v EU, tvrdí firma Pharmexcil

Zákaz vývozu některých léčiv z Indie kvůli šířícímu se onemocnění novým koronavirem může v Evropě způsobit paniku a bude mít vážné dopady na podniky v tomto odvětví. Agentuře Reuters to řekl představitel firmy Pharmexcil, která je největším vývozcem léčiv v Indii. Ta je hlavním světovým dodavatelem účinných složek pro výrobu generických léků, tedy kopií přípravků, kterým vypršela patentová ochrana.

Země V4 budou sdílet informace ohledně nákazy koronavirem

Země visegrádské čtyřky (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, si budou vyměňovat informace ohledně nákazy novým typem koronaviru. V případě potřeby zváží i vzájemnou výpomoc u dodávek zdravotnických prostředků, řekl dnes po mimořádném summitu skupiny v Praze premiér Andrej Babiš (ANO). Česko zatím eviduje pět případů nákazy koronavirem, Polsko jeden. Ve zbývajících zemích V4 se nákaza neobjevila.

Covid-19 se šíří Německem. Za den přibylo 52 nakažených

V Německu za posledních 24 hodin přibylo dalších 52 nakažených novým typem koronaviru. Informoval o tom Institut Roberta Kocha, podle něhož je potvrzených případů celkem 240, a to ve všech 16 spolkových zemích s výjimkou Saska-Anhaltska. Spolková republika dnes kvůli nákaze zakázala vývoz zdravotnických ochranných pomůcek do zahraničí.

Koronavirus tříští politiky. Dělají si PR na panice?

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) před několika dny překvapivě prohlásil, že doporučí kvůli nákaze novým koronavirem vládě, aby zvážila vyhlášení nouzového stavu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro vyhlášení nouzového stavu nyní není důvod a Lubomír Metnar ho dokonce nepřímo obvinil, že se snaží dělat si na současné situaci politické PR.