Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Tvrdý náraz pro ekonomiku? Nositel Nobelovy ceny má obavy z koronaviru

Analytici: Obavy z koronaviru Covid-19 zlevnily akcie, naopak zdražilo zlato

Koronavirus a obavy o jeho masivní rozšíření způsobily v letošním roce na světových trzích všeobecné výprodeje rizikových aktiv jako například akcií a úprk investorů do konzervativních investic typu státních dluhopisů nebo zlata. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Turbulence se podle nich nevyhnuly ani světovým měnám.

Přes 60 procent japonských firem čeká kvůli koronaviru nižší zisk

Více než 60 procent japonských firem očekává, že kvůli šíření koronaviru bude mít nižší zisk. Ukázal to průzkum, na který se dnes odvolává agentura Reuters a který se konal v polovině února. Potvrzují se tak obavy trhů, že by se třetí největší ekonomika světa mohla kvůli epidemii propadnout do recese. Guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda uvedl, že jeho instituce bedlivě sleduje vývoj a v případě nutnosti bude jednat.

Ministr Vojtěch: Šestý pozitivní test na koronavirus musí potvrdit SZÚ

Žena z Prahy, která má pozitivní test na nákazu novým typem koronaviru, se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nechala testovat v soukromé laboratoři a neinformovala hygieniky. Výsledek jejích testů proto musí potvrdit Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu, uvedl na twitteru. Měl by být známý dnes odpoledne.

Jižní Korea podpoří ekonomiku dodatečnými penězi

Jižní Korea podpoří svou ekonomiku částkou 11,7 bilionu wonů (skoro 225 miliard Kč) na zmírnění dopadů nákazy novým typem koronaviru. Oznámil to dnes ministr financí Hong Nam-ki. Jižní Korea je po Číně druhou nejvíce zasaženou zemí onemocněním COVID-19, kterou koronavirus způsobuje. Vládním návrhem na dodatečný rozpočet, z něhož se bude pomoc financovat, se bude ve čtvrtek zabývat parlament.

ČR chce vědět o všech vlacích, které přijíždějí z rizikových oblastí

Stát chce vědět o všech vlacích, které do České republiky přijíždějí z rizikových oblastí, řekl ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (za ANO) po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu (BRS). Důležité je, aby na nádražích a ve vlacích bylo dostatečné množství dezinfekčních prostředků, uvedl.

Koronavirus Covid-19: Otázky, na které nikdo nezná odpověď. Kolik je nemocných a existuje imunita?

Když se v prosinci loňského roku objevil první pacient s nakažlivým koronavirem, jen málokdo si tehdy dokázal představit, že za pár měsíců bude napříč celým světem téměř 100 000 nakažených. Právě rychlost, s jakou se Covid-19 šíří, nutí vědce a lékaře den za dnem odhalovat nová tajemství koronaviru. Na některé otázky ale dodnes nikdo nezná odpověď.

Ministerstvo zdravotnictví chce zakázat vývoz dezinfekce

Ministerstvo zdravotnictví chce zakázat vývoz dezinfekce do zahraničí, podobně jako tomu učinilo v případě respirátorů třídy FFP3. Na dnešní tiskové konferenci po jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ministerstvo má podle něj silné signály o nedostatku dezinfekce v různých institucích.

Polsko má první případ koronaviru, Covid-19 si v Evropě vyžádal už 85 obětí

Polsko dnes oznámilo první potvrzený případ nákazy koronavirem v zemi. Stalo se tak po sousedním Česku druhou zemí z visegrádské čtyřky (ČR, Polsko, Maďarsko a Slovensko), která infekci zaznamenala. Premiéři Česka, Slovenska, Polska a Maďarska budou dnes v Praze na mimořádném summitu visegrádské čtyřky (V4) jednat o spolupráci v boji proti nákaze.

Na Královéhradecku je v domácí izolaci 91 lidí, testy na koronavirus v Ostravě negativní

V preventivní domácí karanténě kvůli podezření na koronavirus bylo ráno v Královéhradeckém kraji 91 lidí. Karanténu jim nařídili hygienici. Převážně jde o lidi, kteří se vrátili z Itálie. Celkem byla dosud karanténa v Královéhradeckém kraji nařízena 113 lidem, uvedla pro ČTK v 8:00 mluvčí Krajské hygienické stanice v Hradci Králové Veronika Krejčí. U 22 z nich již izolace skončila s pominutím inkubační doby. Počet lidí v karanténě se průběžně mění.

Česko nemá žádný nový případ koronaviru, všechny testy byly negativní

V Česku je nadále pět potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. Na Covid-19 bylo dosud testováno 340 lidí. Zatím poslední nakaženou je žena z Ekvádoru, která doprovázela Američanku, u níž se nákaza potvrdila už v neděli.

Kvůli koronaviru opět zasedla Bezpečnostní rada. Jedná o ceně roušek či omezení akcí

Bezpečnostní rada státu jedná od rána ve Strakově akademii v Praze o ochraně 30.000 pracovníků v dopravě před novým koronavirem, pomoci podnikatelům či fixaci cen roušek a respirátorů a omezení hromadných akcí. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) novinářům řekl, že bude kolegy informovat o omezení letů z Jižní Koreje a severní Itálie. Členové rady budou také diskutovat o případném zákazu hromadných akcí, vycházet přitom budou ze zkušeností dalších zemí.

Jižní Korea hlásí 516 nových nakažených, v Číně jich je 119

Jižní Korea dnes oznámila 516 nových případů nákazy nový koronavirem. Celkový počet nakažených tím vzrostl na 5328, z nichž 32 nemoci COVID-19 podlehlo. V pevninské Číně se nově nakazilo dalších 119 lidí, 38 osob v úterý zemřelo. Tisícího nakaženého hlásí Japonsko.

Tichý boj s koronavirem. Covid-19 chtějí porazit hrdinové z laboratoří

Počet úmrtí na koronavirus Covid-19 přesáhl 3000. Nepotrvá dlouho a počty nakažených překročí celosvětově 100 000. Koronavirus se stal na krátkou dobu největším nepřítelem lidstva a každý den plní přední stránky médií nová čísla o jeho řádění. Na pozadí všech těchto informací ale stojí ti, kdo s virem skutečně bojují. Vědci a lékaři z celého světa, kteří tráví hodiny a dny v laboratořích vývojem vakcín a léků.

USA mohou dodat Česku experimentální lék na koronavirus

Česko navázalo kontakt s americkou firmou Gilead vyvíjející lék proti nemoci COVID-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Pokud by se objevil pacient s vážným průběhem, dodá experimentální lék do ČR. Na tiskové konferenci po jednání se zástupci jednotlivých nemocnic v pražské Fakultní nemocnici v Motole to řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Covid-19 se šíří. V Česku je potvrzen pátý případ, pacienti mají mírné příznaky

Česko má pět potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru, přičemž se dosud testovalo 262 lidí. Zatím poslední nakaženou je žena z Ekvádoru, která doprovázela Američanku, u níž se nákaza potvrdila už v neděli. Onemocnění u Ekvádorky ukázal až opakovaný test. Všichni nakažení mají mírné příznaky a jejich stav je dobrý.

New York hlásí druhého nakaženého koronavirem, v USA už mu podlehlo 9 lidí

V americkém státu Washington dnes zemřeli další tři pacienti nakažení novým typem koronaviru a u devíti lidí se nákaza prokázala. S odkazem na místní úřady to napsala agentura Reuters. Druhého nakaženého oznámili také v New Yorku. Spojené státy tak evidují přes 100 infikovaných a devět úmrtí.

Španělsko hlásí první oběť koronaviru

Španělsko hlásí prvního mrtvého po nákaze novým koronavirem. Je jím muž z regionu Valencie, uvedla dnes s odvoláním na zdravotnické úřady agentura Reuters.

Počet nakažených koronavirem v Německu a Rakousku roste, onemocněl švýcarský voják

V Německu do dnešního odpoledne zaznamenali celkem 196 případů nákazy novým typem koronaviru. Informoval o tom Institut Roberta Kocha. Podle německých médií už byla nákaza prokázána ve všech spolkových zemích s výjimkou Saska-Anhaltska. Přibývá také akcí, které kvůli koronaviru ruší jejich organizátoři. Jednou z nich je i mezinárodní knižní veletrh v Lipsku, o jehož zrušení dnes rozhodla radnice tohoto saského města.

Írán pustí kriminálníky na svobodu. Kvůli koronaviru propustí více než 50 tisíc lidí

Írán ve snaze zabránit šíření nového koronaviru dočasně propustil přes 54.000 trestanců z přeplněných věznic. Podle mluvčího íránské justice propuštění museli zaplatit kauci a mít negativní test na koronavirus, informoval dnes zpravodajský server BBC. Opatření se podle íránských úřadů nevztahuje na vězně, kteří představují bezpečnostní riziko a byli odsouzeni k více než pětiletému odnětí svobody.