Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Írán pustí kriminálníky na svobodu. Kvůli koronaviru propustí více než 50 tisíc lidí

Itálie aktualizovala bilanci: 79 obětí, přes 2 tisíce nakažených

V Itálii dosud zemřelo 79 lidí nakažených novým typem koronaviru. Oznámila to dnes podle agentury DPA italská civilní obrana. Ještě v pondělí jihoevropská země hlásila 52 úmrtí v souvislosti s virem SARS-CoV-2. Počet nakažených vzrostl z pondělních 2036 na 2502.

Na Covid-19 zemře podle WHO zhruba 3,4 procenta nakažených lidí

Zhruba 3,4 procenta potvrzených případů nemoci COVID-19 způsobované novým typem koronaviru skončilo úmrtím, zatímco u sezónní chřipky zemře méně než procento nakažených. Řekl to dnes podle agentury Reuters generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Šíření viru však podle něj lze zabránit

Epidemii nečelíme, ujistil ministr Vojtěch. Počet nakažených ale růst může

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že neexistují signály o epidemii nového koronaviru v Česku, byť počet nakažených lidí může růst. Nehrozí nyní ani větší karanténní opatření, jako je uzavírání měst nebo oblastí. Ministr však na středečním schůzi Bezpečnostní rady státu navrhne zákaz pořádání akcí nad určitý počet návštěvníků, o detailech se bude jednat. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl Radiožurnálu, že navrhne zakázat akce nad 5000 účastníků. Vojtěch ve Sněmovně dnes také řekl, že průběh onemocnění u pětice dosud nakažených je mírný, jejich stav je dobrý.

Na výletní lodi u Norska bylo podezření na koronavirus, nepotvrdilo se

U dvou Němců z německé výletní lodi Aura Aida s 1200 pasažéry na palubě se nepotvrdilo podezření na nákazu novým typem koronaviru. Testy na přítomnost viru byly negativní, napsala agentura DPA. Plavidlo kotvilo v jihonorském přístavu Haugesund a odpoledne ho po negativních testech mohlo opustit, vyplývá z informací německé tiskové agentury.

V Česku je dál 5 nakažených koronavirem, další vzorky byly negativní

Česko má nadále pět potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. Už se testovalo 262 lidí, uvedl vpodvečer na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Další výsledky testů budou podle něj známy ve středu v 7:00. O dvou nově nakažených informoval ministr dnes ráno, od té doby se další případ neobjevil.

Aerolinky se obávají dopadu koronaviru, to nejhorší nejspíš teprve přijde

Zástupci evropských leteckých společností mají za to, že to nejhorší, co se týče dopadů nového typu koronaviru na odvětví letecké dopravy, teprve přijde. V následujících týdnech by se ale podle nich mohla poptávka stabilizovat. Šéfové aerolinek dnes na konferenci sdružení Airlines for Europe (A4E) také apelovali na letiště, aby vzhledem k současnému rušení letů uvolnila pravidla pro přidělování takzvaných slotů, tedy časů vzletů a odletů.

Vláda chce centrálně řídit nákupy roušek pro nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví by mělo centrálně řídit nákupy roušek a respirátorů pro nemocnice a dohodnout se s výrobci na jejich dodávání. Novinářům to dnes po jednání se zástupci 98 nemocnic řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Apeloval také na lidi, aby nenakupovali roušky pro vlastní potřebu, podle něj tyto ochranné pomůcky potřebuje v první řadě zdravotnický personál.

Upozornění na Covid-19. Od dneška dostanou SMS všichni Češi, kteří se vrací z ciziny

Všichni tři mobilní operátoři budou ode dneška posílat zákazníkům, kteří se vracejí z ciziny do Česka, informační SMS o nebezpečí nákazy novým typem koronaviru. Zpráva je vyzve, aby vzhledem k pobytu v zahraničí kontrolovali svůj zdravotní stav, zejména teplotu nad 38 stupňů, a řídili se doporučeními na stránkách ministerstva zdravotnictví.

The Guardian: S koronavirem přichází nová etiketa pozdravů, některé jsou úsměvné

Spolu s epidemií koronaviru se světem pomalu šíří i nová pravidla etikety, která berou v potaz to, že kvůli možné nákaze se řada lidí začíná vyhýbat blízkému osobnímu kontaktu třeba i při pozdravu. To, že se mnozí při setkání vyhýbají potřesení rukou, polibku na tvář nebo objetí, není teď projevem nezdvořilosti, ale spíše opatrnosti.

Země G7 jsou připraveny ekonomiku podpořit, pokud to bude nutné

Země G7 jsou kvůli dopadům koronaviru připraveny podpořit globální ekonomiku. Jejich zástupci se na tom shodli na dnešním jednání, které se konalo prostřednictvím telekonference. Žádné konkrétní kroky ale zatím v plánu nemají. Finanční trhy v bezprostřední reakci na sdělení oslabily, později ale většinu ztrát smazaly.

Vláda kvůli koronaviru zrušila cvičení Obrana 2020, mělo prověřit reakci na hybridní válku

Vláda v pondělí zrušila cvičení Obrana 2020. Krizové orgány, které při něm měly cvičit reakci na takzvanou hybridní válku, musí řešit situaci kolem nemoci způsobené novým typem koronaviru. ČTK to dnes řekl Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany. Cvičení se mělo konat na začátku března.

Británie zveřejnila akční plán proti koronaviru, strategie předpokládá čtyři fáze

Britská vláda by při významném rozšíření koronaviru zvažovala zavírání škol, omezování shromažďování nebo výzvy k přechodu na práci z domova, v poslední fázi případné epidemie pak povolání zdravotníků v důchodu zpět do služby či odklady "nenaléhavé" péče.

Opozice chce víc informací ohledně koronaviru, vláda podle některých politiků selhává

Opozice chce od vlády informace o tom, jak bude řešit situaci ohledně koronaviru. Zdravotníci musí mít podle KDU-ČSL dost materiálu pro běžné výkony. Také někteří starostové si podle lidoveckého předsedy Mariana Jurečky stěžují na nedostatek informací, dozvídají se je podle něj v médiích. Poslanec TOP 09 Vlastimil Válek zdůraznil, že není důvod k hysterii. Vláda ale podle něj nečiní kroky, které by situaci uklidnily. Zástupci stran to řekli na dnešních tiskových konferencích před schůzí Sněmovny.

Austrálie kvůli koronaviru snížila úroky na rekordní minimum

Australská centrální banka dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rekordní minimum 0,5 procenta. Reaguje tak na ekonomický šok způsobený novým typem koronaviru. Australská centrální banka je tak další, která se rozhodla uvolnit měnovou politiku kvůli dopadům epidemie koronaviru. Před ní už tak učinila například Čína.

V ústecké nemocnici leží 14 lidí s podezřením na koronavirus

V Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem čeká na infekčním oddělení 14 lidí na výsledky testů na koronavirus. Je tam i jedna pacientka nakažená koronavirem. Leží na stanici číslo 3 určené pro případnou hospitalizaci pacientů s onemocněním COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. Podle primářky infekčního oddělení Nemocnice Na Bulovce bude žena asi převezena do Prahy. Primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý zatím takovou informaci nemá, a žena tak dál zůstává v Ústí nad Labem, řekl ČTK Ivo Chrástecký, mluvčí Krajské zdravotní.

Nákaza Covid-19 může omezit export českých piv, obává se sládek Regentu

Třeboňský pivovar Regent odhaduje, že šířící se nákaza nového typu koronaviru omezí export českých piv. Do Itálie, kde je přes 2000 nakažených a přes 50 lidí zemřelo, vyváží pivovar asi 1500 hektolitrů ročně. ČTK to dnes řekl sládek Jaromír Čeleda.

KLDR umožní odlet diplomatům, které dosud držela v karanténě

Severní Korea umožní zahraničním diplomatům opustit zemi, pokud si to budou přát. Severokorejské úřady doposud držely diplomaty a další cizince v zemi v třicetidenní karanténě v obavách z šíření nového typu koronaviru.

MŠMT: V případě epidemie Covid-19 je možné vyhlásit ve školách volno

V případě vypuknutí epidemie nemoci COVID-19 v ČR by ministerstvo školství mohlo přerušit školní rok vyhlášením zvláštních prázdnin. Výuka by se mohla omezit také na základě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygieniků, po dohodě s nimi případně i ředitele školy. Její vedení by mělo kontaktovat hygieniky, pokud by mělo podezření na onemocnění u některého žáka. Škola musí zajistit jeho oddělení od ostatních dětí, hygienická stanice či lékař pak mohou nařídit jeho karanténu.

Jižní Korea má přes 5000 případů nákazy koronavirem, Covid-19 je i v Pákistánu

Jižní Korea dnes oznámila 974 nových případů nákazy koronavirem. Počet infikovaných tak v zemi vystoupal na 5186, informovala s odvoláním na místní zdravotnické úřady agentura Reuters. Obětí nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, je podle agentury AP v Jižní Koreji 28, podle Reuters již 34. Nový případ nákazy dnes oznámil také Pákistán.