Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Válka v Izraeli Komentář

Novinářka Kanakova má pravdu: Západu nepřísluší tlačit Blízký východ k míru

Ruská novinářka žijící v České republice Ekaterina Kanakova pro Forum24 napsala komentář s názvem „Měl by Západ vyjednávat s teroristy? O paralelách mezi Ruskem a Palestinou“. Trefně poznamenala, že Západ vyjednává s teroristy v Palestině – ač by se měl zaměřit hlavně na Rusko, které vede agresivní válku přímo v Evropě. 
Jaderná elektrárna Kursk, ilustrační fotografie. (autor: Dmitriy 92)

Ukrajinci se za hranicemi blíží i k jaderné elektrárně Kursk. Experti řeší smysl jejich operace

Informace o důvodech ukrajinského útoku proti Kurské oblasti v Rusku jsou velmi strohé a neucelené. Našlo se hned několik zdrojů, které jsou schopny popsat, proč to Ukrajinci vůbec udělali. Zatímco některá média informují o možném postupu na Kurskou jadernou elektrárnu, logičtější se zdá být vysvětlení českého vojenského velitele Iva Zelinky o psychologickém vlivu ukrajinské operace.
Vladimir Putin Komentář

Když dva dělají totéž… Kyjev o vpádu do Ruska mlčí, Putin už nemůže. Selhání ale nikdy nepřizná

Průnik jednotek ukrajinské armády na ruské území a následné obsazení několika obcí musí dovést Moskvu k tomu, aby uznala, že je ve válce. Jenže Rusové nejsou schopni přijmout zodpovědnost za nic. Jejich propaganda raději obviní Ukrajince z provokací ve chvíli, kdy udělají totéž, co Rusové provádějí na cizím území posledního dva a půl roku. A přitom jen vojensky selhali. 
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Kyjev pokouší ruskou obranu na více místech. Rozvědka zaútočila na ostrov

Ukrajina pokouší na začátku srpna pevnost ruské obrany na více místech. Ukrajinská rozvědka ve středu potvrdila, že její síly zaútočily na Ruskem kontrolovaný ostrov Tendrivska Kosa na severozápadě Černého moře, přičemž poškodily vojenská zařízení a opevnění. Došlo i ke ztrátám na životech. 

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Bývalý fotbalový sudí šokoval veřejnost. Během zápasů Premier League si vymýšlel výzvy

I v zemi, kde fotbal přišel na svět, se můžou dít jen těžko uvěřitelné věci a to dokonce na té nejvrcholnější úrovni – na scéně slovutné Premier League. V nedávném rozhovoru pro podcast bývalého fotbalisty Jamieho Vardyho „Jamie Vardy Having´s a Party“ totiž bývalý rozhodčí Mike Dean přiznal, že si během pískání zápasů anglické nejvyšší fotbalové soutěže vytvářel své vlastní výzvy, prostřednictvím kterých tak svým způsobem ovlivňoval zápasy. Nebylo tak proto divu, že jeho slova v kolébce fotbalu vyvolala takovou kritiku.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Česká protivzdušná obrana vstupuje do 21. století, oznámil Babiš na Dnech NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Sparta vstoupila do Evropské ligy úspěšně. V Arménii nad Araratem vyhrála 4:1

Fotbalisté pražské Sparty se pomalu ale jistě rozehrávají. Po Žižkovu (5:0) a Jablonci (2:0) si letenští připsali třetí soutěžní výhru v řadě a tu nejdůležitější. Jednalo se totiž o úvodní zápas ligové fáze Evropské ligy 2026/27, který odehráli na hřišti Araratu Armenie. Tam se představili svěřenci kouče Briana Priskeho téměř po roce, neboť v létě 2025 tam odehráli odvetu závěrečného předkola Konferenční ligy. Zatímco tehdy sparťané uhráli výhru 2:1, tentokrát si s arménským soupeřem poradili výsledkem 4:1, přičemž se o výhru postaral dvěma góly především norský obránce Tobias Guddal. Další dvě branky přidali Mercado a Vydra.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Írán dal najevo, že se nevzdá Hormuzského průlivu

Írán se nadále odmítá vzdát kontroly nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Karel Havlíček

Babišova vláda oznámí nová opatření kvůli vysokým cenám paliv

Babišova vláda se chystá obnovit opatření za účelem zastropování vysokých cen pohonných hmot. Potvrdil to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v nedělním vydání Partie na stanici CNN Prima News. Lidem budou vládní kroky představeny po pondělním jednání kabinetu. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

AC Sparta Praha

V Mönchengladbachu prý mají zájem o kouče Sparty. Priske je ale rád na Letné

Několik dní poté, co Sparta přikročila v reakci na nevydařený vstup do nové sezóny ke změně v realizačním týmu, kdy povolala zpět do svých služeb Christiana Clarupa, se začala objevovat spekulace o tom, že by mohl po mohutných odchodech nedávných opor Spartu opustit i kouč Brian Priske. To proto, že o devětačtyřicetiletého dánského stratéga měl projevit zájem bundesligový Mönchengladbach. Alespoň o tom psal dánský web tipsbladet.dk. Samotný kouč se nikterak k zájmu z Německa nevyjádřil, jen řekl, že je momentálně rád na pražské Letné.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

NATO

NATO vítá Trumpovu dohodu s Dánskem ohledně Grónska

NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti. 

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Podzim, ilustrační fotografie.

Počasí během prodlouženého víkendu. Postupně se má oteplovat

Příští víkend bude tím prvním během astronomického podzimu a zároveň bude prodloužený o pondělní státní svátek. Meteorologové sice zatím vidí pouze do neděle, ale mají dobré zprávy. Teploty by podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) měly vystoupat nad 20 stupňů. 

včera

Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě

Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy