Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda

Ruské ztráty přesáhly 150.000 vojáků, tvrdí Ukrajina

Celkové ruské ztráty od vypuknutí války na Ukrajině dosáhly 150.605 vojáků, z toho 715 připadlo na středeční boje, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Během uplynulého dne podle něj ukrajinské síly odrazily více než 170 nepřátelských útoků na pěti úsecích fronty. Tyto údaje nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruská armáda, ilustrační foto

Rusům se daří na severní straně ukrajinského města Bachmut

Ruské jednotky si připsaly "taktické zisky" na severní straně ukrajinského města Bachmut, o který se v posledních týdnech svádí tvrdé boje, uvádí v nejnovější zprávě o vývoji konfliktu americký Institut pro studium války (ISW). Rusové podle něj v oblasti pokračují v pozemních útocích. Útočí i u obcí Kreminna a Svatove, kde pravděpodobně dosáhli "omezeného postupu". 
Dmytro Kuleba je ukrajinský politik a diplomat, od března 2020 ministr zahraničí ve vládě premiéra Denyse Šmyhala.

Přežili jsme zimní teror a opět tak porazili Putina, vzkazuje Kuleba do Ruska

Ukrajina se nenechala zlomit ruským zimním terorem, a znovu tak porazila ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Rusko od podzimu provádělo masivní vzdušné útoky na ukrajinské objekty energetiky, čímž Ukrajince připravovalo o elektřinu a teplo a narušovalo i chod kritické infrastruktury.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

New York Times píšou o zatím největší tankové bitvě války na Ukrajině

U města Vuhledar se v uplynulých třech týdnech odehrála dosud největší tanková bitva války na Ukrajině. Podle listu The New York Times (NYT) to uvedli představitelé ukrajinské armády, kteří vyčíslili ruské ztráty v tomto vojenském střetnutí na východě Ukrajiny na 130 obrněných vozidel. Své ztráty Kyjev nezveřejnil. Americký list zdůraznil, že tvrzení Ukrajinců není možné nezávisle ověřit.
Ilustrační fotografie.

Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Bude pomoc Ukrajině pokračovat i v případě dlouhodobého konfliktu? Také nad tímto tématem debatovali členové Expertní skupiny pro Ukrajinu během konference na FSV Univerzity Karlovy. Podle některých by Česká republika měla pokračovat i v případě opadnutí pomoci ze Západu. V Severní Americe a západní Evropě totiž společnost nevnímá konflikt tak intenzivně jako ve státech středovýchodní Evropy.  
Vláda Petra Fialy ve Sněmovně

Vláda schválila aktualizaci programového prohlášení. Chce stíhání válečných zločinů i omezení energií z Ruska

Vláda dnes po zhruba 14 měsících schválila aktualizaci svého programového prohlášení. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nutnost změnit programové prohlášení vláda zdůvodňuje především válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady. Nejvíc se mění například závazky týkající se financí, energetiky či školství.
Olaf Scholz na MSC 2023. Je německý sociálnědemokratický politik, od prosince 2021 kancléř Spolkové republiky Německo.

Scholz: Rusko jako agresor musí učinit první krok k míru

Rusko jako agresor musí učinit první krok k míru, a to stáhnout vojáky z Ukrajiny. Dnes to po jednání s lotyšským premiérem Krišjánisem Kariňšem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo učiní vše, aby ukrajinská armáda měla zbraně a munici pro svou obranu. Kariňš novinářům řekl, že jednota Západu v podpoře Ukrajiny nadále trvá a nic neukazuje, že by se to mohlo změnit.
Vojáci na Krymu, ilustrační fotografie.

Ukrajinci měli s drony cílit na Krym. Moskva se chlubí, že údajný útok odrazila

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská armáda odvrátila pokus ukrajinských sil o masivní vzdušný útok na Krym: protivzdušná obrana podle něj sestřelila šest dronů, další čtyři zneškodnily prostředky radioelektronického boje. Žádné škody na zemi ani oběti útok nezpůsobil, tvrdí ministerstvo podle ruských médií.
Alexandr Lukašenko

Čínský mírový plán má dalšího kontroverzního podporovatele

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, který je hlavním spojencem Ruska v jeho válce proti Ukrajině, dnes prohlásil, že plně podporuje čínský plán na ukončení ukrajinského konfliktu. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se Lukašenko takto vyjádřil při jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu.
USA

Pentagon: USA nenašly důkazy, že by zbraně pro Ukrajinu končily na černém trhu

Spojené státy nenašly žádné důkazy o tom, že by některé zbraně poskytnuté Ukrajině skončily na černém trhu. Podle agentur Reuters a AFP to uvedl náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl během slyšení ve Sněmovně reprezentantů zaměřeném na vojenskou pomoc, jíž USA poskytují východoevropské zemi, která se už přes rok brání ruské vojenské agresi.
Ukrajinská armáda

Ukrajinci hlásí odražení desítek ruských útoků na pěti úsecích fronty

Ukrajinští vojáci během uplynulého dne odrazili více než 60 ruských útoků na pěti úsecích fronty, ve směru na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivka a Šachtarske, tvrdí ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Dmitrij Peskov

Peskov: NATO je ve střetu s Ruskem, Macron nevolá a Rusku nenaslouchají

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina v novinovém rozhovoru obvinil státy Severoatlantické aliance, že pokračujícími dodávkami zbraní Ukrajině a poskytováním zpravodajských informací Kyjevu "fakticky bojují proti Rusku". Dmitrij Peskov si také postěžoval na německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že přes přísliby se už nebaví s šéfem ruského státu, a vůbec na to, že Západ "ostentativně nenaslouchá" Rusku.

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

včera

včera

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

včera

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

včera

včera

Petr Macinka

Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi

Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat. 

včera

Nicolas Maduro

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Zimní počasí bude nebezpečné. Pondělní ledovka může způsobit nejrůznější potíže

Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Robert Fico

Světový řád se rozpadl, tvrdí slovenský premiér Fico

Světový řád se rozpadl a mechanismus mezinárodního práva již nefunguje, prohlásil slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) s ohledem na události posledních měsíců a let. Slovensko proto podle jeho slov potřebuje silnou politickou reprezentaci. 

včera

včera

včera

Počasí o příštím víkendu. Silný mráz ustoupí, ukazuje výhled

Počasí je tentokrát ve volných dnech vyloženě zimní. I v nížinách se lidé dočkali bohaté sněhové nadílky, vrátily se také silné mrazy. Příští víkend už by měl být jiný. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy