Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Po boku Ukrajinců bojují ve válce i

Ruské legie se na straně Ukrajiny účastní nejtvrdších bojů. Jejich průběh ukazují videa z první ruky

Na straně Ukrajiny bojují ruské cizinecké legie. Jejich členové podle dostupných informací nejsou spokojení s režimem ruského vládce Vladimira Putina a chtějí bránit ukrajinský lid. Jeden z nich bojoval u Bachmutu, odkud pocházejí brutální záběry přímo z bojů. Obránci například museli likvidovat ruské vojáky v zákopech granáty, protože se odmítli vzdát a po Ukrajincích začali pálit. 
Luiz Inácio Lula da Silva

Další pobuřující výrok brazilského prezidenta: Navrhuje Ukrajině, aby obětovala Krym

Rusko se snaží udržet si alespoň nějaké mezinárodní partnery a navázat s nimi ekonomickou spolupráci, zatímco zároveň se snaží legitimizovat svou invazi na Ukrajinu. Dokládá to návštěva šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova v Latinské Americe. Brazílský prezident Lula da Silva již nedávno uvedl, že konflikt na Ukrajině je způsoben oběma stranami a Západ jej dále podporuje dodávkami zbraní. Nejde přitom o jediné jeho pobuřující prohlášení, uvedl také, že by Ukrajina měla obětovat Krym. Uvedla to agentura Reuters.
Jens Stoltenberg je norský ekonom a politik, předseda Norské strany práce a bývalý ministerský předseda Norska, v současnosti generální tajemník NATO.

Stoltenberg přijel na neohlášenou návštěvu do Kyjeva

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přijel na neohlášenou návštěvu do Kyjeva. Tato návštěva je první od startu invaze Ruska na Ukrajinu, která se momentálně chystá na protiofenzívu. Uvedla to agentura Unian.
Věra Jourová (ANO)

Nebudeme je tolerovat, říká Jourová jménem EU k násilným deportacím dětí do Ruska

Násilná deportace je zločinem a Evropská unie ji nebude tolerovat, řekla v projevu k Evropskému parlamentu o převozech ukrajinských dětí do Ruska místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ujistila, že EU podporuje ukrajinské úřady ve vyšetřování těchto deportací na národní úrovni a podniká také kroky, aby o nich shromáždila důkazy a identifikovala osoby, které mají za převozy dětí zodpovědnost.
Petr Pavel

Pavel v NATO podpořil Ukrajinu, alternativu nevidí. Jinak zvítězí Rusko, řekl

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po dnešním jednání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.
Ilustrační foto

Ruská ropa za stovky miliard stále proudí do EU, zjišťuje finská studie. Čína a další země závratně vydělávají na „praní špinavé ruské ropy“ a jejím přeprodeji na Západ

Země EU a skupiny G7 loni a ještě letos na přelomu roku v rámci svých sankcí zakázaly nebo zásadně omezily dovoz ruské ropy a ropných produktů, komentuje ekonom Lukáš Kovanda. Ve skutečnosti ale i přes tyto sankce proudí ruská ropa ve velkém na Západ dále. A to ve zpracované podobě – třeba jako motorová nafta. A skrze třetí země typu Číny. Ve velkém tak dochází k „praní špinavé ruské ropy“. To zjišťuje dnes zveřejněná studie finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší.
Azamat Uldarov

Ukrajinské vojáky jsme mučili, zajatce a děti stříleli. Zraněné jsme zabíjeli granáty, popisují ruští žoldáci

Bývalý žoldák Wagnerovy skupiny Alexej Savičev v telefonickém rozhovoru pro server The Guardian popsal, jak ruské jednotky nakládají s válečnými zajatci. V jednom z nejpodrobnějších svědectví o zvěrstvech na Ukrajině se přiznal k mučení a vraždě desítek ukrajinských vojáků. Jho slova navazují na nedávnou výpověď dalšího žoldáky Azamata Uldarova, který se přiznal k vraždám civilistů včetně dětí.
život v Oděse za ruské války

Válka na Ukrajině: Rusové útočili drony na přístavní město Oděsa

Podle zprávy ukrajinského generálního štábu se během posledního dne Rusko dopustilo čtyř útoků pomocí řízených střel a provedlo 60 leteckých náletů a 58 raketových útoků. Informuje o tom agentura AFP. Oděská protivzdušná obrana zničila deset z 12 "kamikadze" dronů, tvrdí velitel ukrajinských vzdušných sil.
Jun Sok-jol a Joe Biden

Jihokorejský prezident otevírá dveře vojenské pomoci Ukrajině

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters, že pokud by došlo k rozsáhlému útoku na ukrajiské civilisty, Jižní Korea je ochotna Kyjevu poskytnout pomoc nad rámec humanitární a ekonomické podpory. Jihokorejský prezident příští týden odletí do Spojených států na státní návštěvu. 
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Kyjev chce, aby brazilský prezident viděl brutální důsledky války na vlastní oči

Ukrajinské vedení státu v úterý pozvalo brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu, aby navštívil jejich vojnou zmítanou zemi a na vlastní oči se přesvědčil o důsledcích ruské agrese. Ukrajina současně kritizovala Lulovy snahy o zprostředkování mírových rozhovorů. Informovaly o tom britské televizní stanice BBC a Sky News.
Vladimír Putin

Kreml lže, Putin navštívil okupovaná území jindy, tvrdí média

Ruský prezident Vladimir Putin mohl navštívit okupované ukrajinské oblasti Chersonskou a Luhanskou už minulý týden, a nikoli v pondělí, jak tvrdil Kreml. Uvedl to ruský nezávislý server Agentstvo po analýze oficiálního videa, které Kreml později stáhl a nahradil ho jiným videem, kde byla sporná pasáž byla odstraněna.
Vladimir Putin

Putin údajně navštívil dvě okupované ukrajinské oblasti

Podle mluvčího Kremlu navštívil ruský prezident Vladimir Putin vojenská velitelství v dvou okupovaných ukrajinských oblastech - v Chersonské a Luhanské oblasti. Putin v oblastech hovořil s vojenskými veliteli a získal zprávy o situaci na bojišti. Šlo o první Putinovu návštěvu v oblastech od začátku války.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Podzim, ilustrační fotografie.

Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů

Středa byla zatím nejteplejším dnem letošního babího léta. Na deseti místech v republice zaznamenaly meteorologické stanice letní den, teplota totiž dosáhla alespoň 25 stupňů nad nulou. Babí léto má podle předpovědi pokračovat ještě několik dní. 

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý setkal ve Strakově akademii s předsedkyní italské vlády Giorgiou Meloniovou. Lídři jednali o naplňování Akčního plánu mezi Itálií a ČR pro strategickou bilaterální a unijní spolupráci na období 2026–2030, hospodářské spolupráci, posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU, boji proti nelegální migraci a dalších tématech nadcházejícího jednání Evropské rady.

včera

 FlyDubai

Dojemné loučení i chvíle hrůzy. Internet plní dramatické záběry z letadla

Dopravní letoun společnosti FlyDubai směřující z Dubaje do Tel Avivu musel nouzově přistát na letišti Tabúk v Saúdské Arábii po dramatu na palubě. Druhý pilot se podle svědectví pokusil stroj otevřeně sabotovat, napadl kapitána nožem a navedl letadlo do prudkého klesání. Tragédii zabránila rychlá reakce tří izraelských cestujících, kteří útočníka v kokpitu přemohli a zneškodnili. Na palubě se nacházeli také další dva piloti, kteří se následně ujali řízení a bezpečně přistáli.

včera

včera

Čerpací stanice

Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty

Ministerstvo financí přistoupilo k opětovnému zavedení cenových stropů pro pohonné hmoty, čímž stát reaguje na výrazné zdražování paliv a přetrvávající nejistotu na trhu s ropou. Maximální prodejní ceny benzínu a nafty začnou platit od čtvrtka. Litr benzínu se bude moci prodávat nejvýše za 46,14 koruny, zatímco v případě nafty činí stanovený strop 48,72 koruny za litr. Cílem tohoto vládního zásahu je zamezit dalšímu prudkému růstu cen na čerpacích stanicích.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Zásilky z Číny ještě více podraží. EU k balíčkům z Temu, Sheinu či AliExpressu přidá další poplatek

Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.

včera

Andy Burnham

Británie zvažuje opětovný vstup do EU

Britský ministerský předseda Andy Burnham naznačil, že opětovný vstup Spojeného království do Evropské unie patří mezi možnosti, které by vláda mohla zvážit při utváření dlouhodobých vztahů s kontinentem. Podle premiéra přinesla současná podoba brexitu britské ekonomice i společnosti více škody než užitku. Z toho důvodu chce prozkoumat všechny dostupné varianty, jak vzájemné vazby s Bruselem napravit. Tento krok vyvolal ostré reakce opozice, která předsedu vlády obviňuje z otevírání starých ran.

včera

Letadla, ilustrační foto

Únosu letadla pomohl zabránit tajný agent. S letounem přistáli jiní piloti

Dramatický incident na palubě komerčního letu společnosti Flydubai z Dubaje do Tel Avivu skončil neplánovaným přistáním v Saúdské Arábii poté, co se v kokpitu odehrál násilný střet mezi piloty. Podle izraelských bezpečnostních představitelů existuje vážné podezření, že se jednalo o pokus o teroristický útok se záměrem stroj navést k zemi. 

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Poslanci druhý den jednají o vyslovení nedůvěry vládě

Poslanci pokračují v jednání na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, na které se má hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Jednání bylo zahájeno již v úterý odpoledne a večer bylo přerušeno. Opoziční poslanci se snaží kabinetu vyslovit nedůvěru, zatímco zástupci vládních stran využívají prostor u řečnického pultu k prezentaci výsledků své dosavadní práce. Do diskuse se přihlásily ještě desítky zákonodárců, takže přesný čas samotného hlasování zůstává nejasný.

včera

Letadla, ilustrační foto

Drama při letu do Izraele: Jeden pilot pobodal druhého, chtěl poslat letadlo k zemi

Dramatický incident se odehrál na palubě linky FZ 1073 společnosti Flydubai ze Spojených arabských emirátů do Izraele. Letoun směřující z Dubaje do Tel Avivu musel neplánovaně přistát v Saúdské Arábii poté, co posádka vyslala signál upozorňující na únos stroje. Izraelské úřady událost vyšetřují jako teroristický čin a podle předběžných zjištění zabránil tragédii zásah cestujících a členů posádky. Druhý pilot se totiž během letu pokusil převzít kontrolu nad strojem a zřítit se s ním.

včera

Ilustrační foto

Vývojář přiměl AI k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů

Čínský vývojář umělé inteligence Moonshot provádí interní přezkum svých systémů poté, co se výzkumníkům podařilo přimět jeho modely Kimi k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů. Společnost Mindgard, která se zabývá testováním bezpečnosti systémů umělé inteligence, zjištění odhalila při prověřování modelů Kimi K2.6 a K3 Swarm. Tyto systémy nedokázaly uplatnit nastavená bezpečnostní omezení, která měla podobným tématům zabránit. K selhání došlo během procesu takzvaného jailbreakingu, při němž výzkumníci zadávají složité instrukce s cílem zjistit, zda model obojde své bezpečnostní pojistky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o vývoji AI

Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o zavedení dobrovolných kontrol v oblasti vývoje umělé inteligence. Současně podepsal výkonné nařízení, kterým se tento obor v rámci federální administrativy oficiálně přejmenovává. Místo dosavadního termínu umělá inteligence se má nově používat název superinteligence. Ke shodě došlo po společném obědě zástupců sektoru v Bílém domě.

včera

Kyjev

Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala

Každá hodina, během které se kvůli raketovým výstrahám zastaví podnikatelská činnost na Ukrajině, stojí tamní ekonomiku přibližně 45 milionů dolarů. Uvedl to ukrajinský ministr hospodářství a životního prostředí Oleksandr Kravčenko v rozhovoru pro The Guardian v Kyjevě. Rusko se v posledních týdnech stále více zaměřuje na infrastrukturu, která tvoří základ ukrajinského hospodářství. Útoky zasahují průmyslové areály, sklady, logistická centra i datová střediska. Podle ministra se tím Ruská federace snaží prakticky zničit celou ukrajinskou ekonomiku.

včera

29. září 2026 21:59

Metnar řekl zástupcům policistů či hasičů, jak porostou platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se setkal se zástupci bezpečnostních sborů a odborových organizací, kterým představil plán postupného navyšování platů příslušníků i další priority rozpočtu resortu vnitra na rok 2027. Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků Vězeňské služby ČR se mají zvyšovat postupně v letech 2027 až 2029. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy