Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Čínský prezident Si Ťin-pching

Čína jde naproti Rusku. Předložila svůj plán na ukončení války, vyzvala k příměří a k jednáním

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze "zmrazil". Moskva ho naopak považuje za spíše "vyvážený".
Rishi Sunak

Jsem hrdý, že Spojené království stálo v tomto strašlivém konfliktu po boku Ukrajiny, řekl Sunak

Britský premiér Rishi Sunak dnes u příležitosti ročního výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu před svým sídlem v Downing Street 10 držel minutu ticha, informuje zpravodajský web Sky News. Piety se zúčastnila také Sunakova žena Akshata Murtyová, ukrajinský velvyslanec Vadym Prystajko a příslušníci ukrajinských ozbrojených sil. Na dveřích byl věnec v barvách ukrajinské vlajky. Ke konci minuty ticha dvě ukrajinské zpěvačky v kroji zazpívaly ukrajinskou hymnu.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj k výročí ruské invaze: Rok bolesti i jednoty, zazněla slova o vítězství

Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty, uvedl dnes na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letošek bude podle něj rokem ukrajinského vítězství. Přesně před rokem krátce před čtvrtou hodinou ranní kyjevského času Rusko zahájilo první raketové údery proti Ukrajině a hranice překročily první kolony ruských vojáků, připomněla stanice BBC na svém webu.
Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman znovu odsoudil ruskou agresi na Ukrajině

Prezident Miloš Zeman při příležitosti roku od začátku války na Ukrajině znovu odsoudil ruskou agresi. Současně opět vyzval český národ ke statečnosti, kterou prokazuje ukrajinský lid a jeho armáda. Doba podle něj není jednoduchá. Zemanovo vyjádření dnes zveřejnila na twitteru prezidentská kancelář. Ruská armáda vtrhla na Ukrajinu loni v noci na 24. února.
Olaf Scholz

Putin neuspěl, Ukrajina je jednotnější než kdy dříve, konstatoval Scholz

Ruský prezident Vladimir Putin podle německého kancléře Olafa Scholze neuspěl. Zahájil útočnou válku a vsadil na rozdělení, způsobil ale opak. Ukrajina je jednotnější než kdy dříve a také země Evropské unie stojí při sobě. Scholz to uvedl v krátkém videu, které k prvnímu výročí války zveřejnil jeho úřad. 
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Komentář

Rok ruské agrese proti Ukrajině, aneb dvě klíčové otázky, na které marně hledáme odpověď

Uplynul rok od chvíle, kdy ruská armáda spustila masivní útok na Ukrajinu. Konflikt zahájený 24. února, který se svým charakterem vymyká všemu, co Evropa zažila od konce druhé světové války, si za 12 měsíců vyžádal přinejmenším desetitisíce obětí. Jejich počet nelze z dostupných zdrojů přesně určit. Je však jisté, že v řádech tisíců se počítají i mrtví civilisté. Konec násilí není v dohledu. Válka, kterou agresor – bez veškerých pochybností ruský putinovský režim – plánoval jako rychlou a krátkou operaci, nabrala opotřebovávací charakter. Frontová linie se v posledních měsících posunuje jen málo a každý územní zisk je zjevně vykoupen obrovskými ztrátami. Palčivých otázek spojených s konfliktem přibývá. A dvě z nich vystupují do popředí. 
Zničená Ukrajina.

Ruskou invazi na Ukrajinu i po roce stále většina lidí odsuzuje

Ruskou invazi na Ukrajinu i rok po jejím začátku většina lidí stále odsuzuje, nicméně proti loňskému únoru jich je méně. Za neobhajitelné považuje kroky Ruska vůči Ukrajině 75 procent Čechů, loni krátce po začátku konfliktu stejně odpovědělo 87 procent lidí. Vyplynulo to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.
Frank-Walter Steinmeier

Steinmeier: Válku prodlužuje Putin, ne západní zbraně

Válku na Ukrajině neprodlužují dodávky zbraní ze Západu, ale ruský prezident Vladimir Putin, který boje může zastavit stažením svých vojáků. Dnes to v Berlíně na ústřední vzpomínkové ceremonii k prvnímu výročí ruské invaze na Ukrajinu prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. V projevu zdůraznil, že Německo je v Evropě největším poskytovatelem pomoci Ukrajině a že Kyjev může na německou podporu nadále spoléhat.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci uctili minutou ticha oběti ruské invaze na Ukrajinu

Poslanci v úvodu dnešního jednacího dne uctili minutou ticha oběti ruského vojenského vpádu na Ukrajinu, který začal před rokem. Opozice se pak znovu vesměs neúspěšně snažila o změny programu schůze, tento blok trval i s hlasováním více než hodinu. Úpravy ale navrhla a prosadila také koalice a je tak prakticky jisté, že Sněmovna se dnes nevrátí ke schvalování sporných změn ve výběru radních České televize a Českého rozhlasu.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Londýn o cílech Ruska: Chce vyčerpat Ukrajinu a oslabit její armádu

Cílem Ruska na Ukrajině nejsou v současnosti ani tak rozsáhlé územní zisky, snaží se spíše oslabit ukrajinskou armádu a v dlouhodobém horizontu Ukrajinu vyčerpat. Ve své pravidelné zprávě to dnes, na první výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, na twitteru uvedla britská vojenská rozvědka.
Aleš Sekot, sociolog z Masarykovy univerzity v Brně. Rozhovor

Rusko si připravuje problémy pro budoucí existenci, válka mu přináší kritiku, zhnusení a ztrátu kreditu, říká sociolog Sekot pro EZ

Ruská vojenská agrese na Ukrajinu byla dlouho připravovaná, mezinárodním společenstvím tušená a jasně monitorovaná. Jak přibližuje sociolog Aleš Sekot z Masarykovy univerzity v Brně během rozhovoru pro EuroZprávy.cz, zahájení invaze zřejmě nezapůsobilo ani šokově, jako spíše ohromením z brutality historicky známého imperiálního agresora. „Rok války, bez ohledu na její budoucí výsledky, tak přinesl i pro nás utěšující zjištění, že ruský imperiální apetit není rozhodně sycen odpovídající schopností ‚dobýt svět‘,“ hodnotí v rozhovoru profesor. 
Vladimír Putin před vyhlášením útoku na Ukrajinu

Jak Putin zpackal ukrajinskou invazi - a pak odmítl přiznat chybu

Okolo jedné hodiny ráno 24. února 2022 obdržel šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov znepokojivý telefonát. Ruský prezident Vladimir Putin, který strávil měsíce shromažďováním více než stotisícové armády na hranicích s Ukrajinou, dal svolení k invazi, píše list Financial Times.

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

před 2 hodinami

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

před 3 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

před 4 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

před 5 hodinami

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

včera

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

včera

včera

Petr Macinka

Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi

Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat. 

včera

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy