Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Ukrajinské rodiny čekaly v krutých mrazech, jestli se jejich blízkým podaří dostat z levého břehu řeky Dněpr

Ukrajinské rodiny v Chersonu dnes čekaly v krutých mrazech na to, zda se jejich blízkým podaří dostat z levého, Rusy okupovaného břehu řeky Dněpr na břeh pravý, který má pod kontrolou Kyjev. Napsala o tom agentura Reuters. Úřady v Chersonské oblasti v sobotu dočasně pozastavily platnost zákazu překračovat řeku. Evakuace je podle nich nezbytná kvůli silnému ruskému ostřelování a očekávanému zintenzivnění bojů,
ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.

Americké tajné služby čekají snížené tempo bojů na Ukrajině v příštích měsících

Americké zpravodajské služby očekávají snížené tempo bojů na Ukrajině po dobu příštích několika měsíců. Nevidí také žádné důkazy o snížené vůli Ukrajinců k odporu vůči ruské invazi, a to i navzdory útokům Moskvy na ukrajinskou energetickou síť a další kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.
Rusové v okupovaném Mariupolu postavili novou základnu

Rusko postavilo v okupovaném Mariupolu novou základnu

Rusko upevňuje svou vojenskou přítomnost v okupovaném přístavním městě Mariupolu na východě Ukrajiny výstavbou velké armádní základny. Informoval o tom server BBC News s odkazem na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies.
Ilustrační foto

Neviditelní hrdinové války na Ukrajině: Technici se snaží za každou cenu udržet fungování telefonů, nasazují i životy

Ukrajina se snaží v době války udržet v provozu komunikační linky a armáda techniků z telefonních společností v zemi se zmobilizovala, aby pomohla veřejnosti i politikům zůstat v kontaktu i během opakovaných ruských vzdušných útoků. Technici, kteří jsou v době míru obvykle neviditelní a neopěvovaní, často pracují nepřetržitě, aby udrželi nebo obnovili telefonní spojení, a někdy se kvůli tomu odvažují i do minových polí. Poté, co ruské údery vyřadily dodávky elektřiny, na kterou obvykle fungují mobilní věže, nahodili generátory, aby věže zůstaly v provozu.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda se na východě Ukrajiny dál snaží o ovládnutí Bachmutu

Ruská armáda nyní na východě Ukrajiny soustřeďuje své síly na zhruba 15 kilometrů dlouhý úsek fronty u města Bachmut v Doněcké oblasti, které se snaží dobýt. Podle dnešní zprávy britské rozvědky o situaci na bojišti ruské jednotky v posledních dnech zaznamenaly dílčí úspěchy jižně od města u říčky Bachmutka. Podle Britů by ale i případné dobytí Bachmutu mělo spíše symbolickou hodnotu, protože strategicky by Rusům v postupu příliš nepomohlo.
Vladimír Baar Rozhovor

Profesor Vladimír Baar v rozhovoru pro EZ: Co stojí za invazí na Ukrajinu, hrozí Rusku rozpad a dočkáme se někdy klidu?

Expert na kulturní a politickou geografii profesor Vladimír Baar z Ostravské univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil, co stojí za ruskou invazí na Ukrajinu a proč historický kontext nemusí nutně hrát až takovou roli. Zodpověděl také otázky týkající se nestability Ruska jako státu. „V 90. letech jsem byl na Dálném východě a tam se chovali úředníci v podstatě způsobem: ‚Moskva daleko, my si tady zavádíme naše pravidla.‘ To ale Putin zarazil,“ zavzpomínal v rozsáhlém rozhovoru profesor, který dříve v působil jako rektor Ostravské univerzity.
Vladimir Putin

Putin v hovoru se Scholzem hájil útoky na ukrajinskou energetiku

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou "vynucená a nevyhnutelná" reakce na provokace Ukrajiny. Šéf Kremlu dále označil západní podporu Kyjevu za "destruktivní" a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup. Vyplývá to z dnešního prohlášení, které k telefonátu státníků vydal Kreml. 
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové útočili na ukrajinská města, ostřelování Chersonu nepřežili tři lidé

Při čtvrtečním ruském ostřelování Chersonské oblasti zahynuli další tři civilisté, sdělil dnes na sociální síti Telegram šéf oblasti Jaroslav Januševyč. Ruská okupační správa Chersonské oblasti ohlásila, že v sobotu začne přesun obyvatel města Kachovka s omezenou mobilitou. V noci na dnešek zasáhly ruské síly při raketovém útoku objekt energetické infrastruktury v Záporoží, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Staruch.
Jan Holzer Rozhovor

Rusko se posouvá k totalitě, naznačuje politolog. Holzer vysvětlil, jak Rusové přistupují k možné změně režimu

Politolog prof. Jan Holzer z Katedry politologie a Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil komplikovanost rozboru současného ruského režimu. Podle něj je těžké jej v tento moment hodnotit, jelikož se Rusko nachází ve válce a je pro okolí v podstatě uzavřené. Navíc si nemyslí, že by Rusové toužili po svržení režimu. „Ruské obyvatelstvo vždy bylo připraveno nést oběti, lidé jsou k tomu mentálně připraveni a vychováváni. Individuum je vůči státu podřízené,“ nastínil Holzer v rozhovoru.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj: Ukrajina chce náboženskou nezávislost na Rusku

Ukrajina si chce zajistit náboženskou nezávislost na Rusku, oznámil dnes v pravidelném večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kvůli problematice činnosti náboženských organizací se podle něj dnes sešla ukrajinská bezpečností rada.

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

před 2 hodinami

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

před 2 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

před 4 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky

O čem se mluvilo již před samotným turnajem hokejových juniorů, nyní potvrdil samotný kouč české „dvacítky“ Patrik Augusta. Po dvou bronzech a jednom stříbru se rozhodl na lavičce reprezentace této věkové kategorie skončit, přičemž tak učinil krátce poté, co letos dokráčel se svým mužstvem až ke stříbru na mistrovství světa v americkém Minneapolisu. Podle svých slov hodlá dál v trenérské kariéře pokračovat, akorát jen na klubové úrovni. Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik by chtěl pak mít jméno Augustova nástupce do konce ledna.

včera

včera

včera

včera

Írán

Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti

Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.

včera

Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda

Tři měsíce po podzimních volbách, předstoupila nová vláda Andreje Babiše před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Jednání, které doprovází ostrá debata a rozsáhlá kritika ze strany opozice, by mělo vyvrcholit hlasováním pravděpodobně ve středu ve večerních hodinách. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře zajištěnou většinu 108 hlasů, což potvrdil i předseda Sněmovny Tomio Okamura.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům

Rozhodující chvíle pro americkou politiku na Blízkém východě se blíží. Prezident USA Donald Trump stojí před otázkou, jak reagovat na brutální zásah íránského režimu proti vlastním občanům. Před několika dny prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrujícím na pomoc, pokud proti nim vláda v Teheránu použije násilí. Nyní, když na veřejnost pronikají zprávy o stovkách až tisících mrtvých, svět s napětím očekává, zda šéf Bílého domu svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ přetaví v činy.

včera

Jun Sok-jol

Jihokorejská prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Sok-jola trest smrti

Jihokorejská prokuratura v úterý překvapila veřejnost požadavkem na trest smrti pro bývalého prezidenta Jun Sok-jola. Ten čelí obvinění z vlastizrady a vedení vzpoury v souvislosti s neúspěšným pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Žalobci v závěrečné řeči u soudu v Soulu označili Juna za hlavního strůjce povstání, které na několik hodin uvrhlo jednu z nejvyspělejších demokracií Asie do hlubokého chaosu.

včera

Demonstrace v Íránu

Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000

V Íránu dochází k událostem, které mnozí pozorovatelé i samotní Íránci označují za „moment pádu Berlínské zdi“. Podle nejnovějších zpráv, které se i přes přísnou cenzuru a rozsáhlý výpadek internetu dostávají do světa, čelí země bezprecedentnímu krveprolití. Korespondent BBC Persian Jiyar Gol a zdroje agentury Reuters naznačují, že počet obětí tvrdého zásahu bezpečnostních složek proti demonstrantům může dosahovat až dvou tisíc.

včera

Demonstrace v Íránu

Co by následovalo, kdyby demonstranti sesadili vládnoucí režim? To neví ani sami Íránci

Průzkumy veřejného mínění v Íránu, které zveřejnil výzkumný institut GAMAAN, ukazují na hluboký rozkol mezi obyvatelstvem a vládnoucím teokratickým režimem. Zatímco v otázce nutnosti změny režimu panuje mezi Íránci vzácná shoda, představy o tom, co by mělo následovat po pádu islámské republiky, zůstávají nejednotné. Tato zjištění přicházejí v době, kdy země čelí největší vlně násilných represí za poslední desetiletí.

včera

včera

Babiš přemluvil SPD a sehnal hlasy. O odvolání Okamury se hlasovat nebude

V úterý dopoledne se v Poslanecké sněmovně rozhořela debata, která má vyvrcholit hlasováním o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů si jde pro posvěcení zákonodárců tři měsíce po říjnových volbách. Přestože koalice disponuje pohodlnou většinou 108 hlasů, cesta k dohodě nebyla do poslední chvíle přímočará, zejména kvůli neshodám ohledně zahraniční politiky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy