Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Záběr zachycující vypálenou raketu na Krymu

Na Krymu jsou opět slyšet výbuchy. Protivzdušná obrana, tvrdí ruská správa

Z Ruskem anektovaného poloostrova Krym dnes večer opět přicházely zprávy o explozích, uvedla na svém webu ruská redakce BBC. Výbuchy byly podle ní slyšet v Jevaptorii na černomořském pobřeží. Představitelé Ruskem dosazené správy poloostrova pak informovali, že v Jevpatorii i v Sevastopolu patrně zafungovala ruská protivzdušná obrana
Následky ostřelování Charkova ruskou invazní armádou

Na Charkov dopadly další rakety, zemřelo 17 lidí

Počet civilních obětí ruských raketových útoků z noci a rána na druhé největší ukrajinské město Charkov vystoupil na 17. Dalších 42 lidí při úderech utrpělo zranění. Podle agentury Ukrinform to oznámil gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Další dva lidé přišli o život při nočním ostřelování Krasnohradu v Charkovské oblasti, uvedla agentura.
Ilustrační foto

Šest největších evropských zemí v červenci neslíbilo novou pomoc Kyjevu

Šest největších evropských zemí po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Jde o první měsíc bez nového příslibu od ruského vpádu na Ukrajinu na konci února, píše server Politico s odvoláním na dnes zveřejněné údaje výzkumníků z Kielského ústavu pro světové hospodářství (IfW). Údaje IfW se podle serveru týkají Británie, Francie, Německa, Španělska, Itálie a Polska.
Krym, ilustrační fotografie.

Rusko se snaží, aby útoky na Krymu vypadaly jako terorismus

Rusko se snaží vzbudit zdání, že údery na vojenská zařízení na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrovu Krym jsou teroristické činy. Snaží se tím odvrátit pozornost od toho, že porušuje mezinárodního právo, a podkopat výzvy, aby bylo označeno za stát podporující terorismus. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Bratislavský hrad

Slovensko letos v souvislosti s konfliktem na Ukrajině plánuje vynaložit 241 milionů eur

Slovensko letos v souvislosti s konfliktem na Ukrajině plánuje vynaložit na různá opatření 241 milionů eur (5,9 miliardy Kč), většina z této částky je na pomoc uprchlíkům a Kyjevu. Ve zprávě o hospodaření státu o tom informovalo slovenské ministerstvo financí. Krátce po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu Slovensko zaznamenalo silnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny, která postupně opadla.
Ruská armáda, ilustrační foto

Nejméně dva mrtvé si vyžádalo ruské ostřelování a nálety

Nejméně dva mrtvé a sedm zraněných civilistů si během uplynulých 24 hodin vyžádalo ruské ostřelování Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde se nyní vedou nejtvrdší boje, uvedly tiskové agentury s odvoláním na tamního gubernátora Pavla Kyrylenka.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

ROZHOVOR: Vzdušná válka na Ukrajině ukázala, že vychvalované ruské zbraně mají zásadní slabiny, říká letecký historik Tom Cooper

Ukrajinské politické vedení nebralo hrozbu ruské invaze dostatečně vážně a v tomto světle je velkým překvapením, že ukrajinské vzdušné síly dokážou i nadále vzdorovat na papíře silnějšímu nepříteli, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tom Cooper, rakouský analytik a historik věnující se vojenskému letectví, především pak sovětské a ruské technice. Autor šesti desítek knižních publikací přiblížil například to, proč se ruskému letectvu nepodařilo získat během konfliktu vzdušnou převahu, proč dochází ke ztrátám moderních strojů a proč západní bojové letouny nejsou tou hlavní zbraní, kterou Ukrajina potřebuje k vítězství ve válce.
Joe Biden, prezident USA

Biden už v říjnu věděl o ruském plánu zaútočit na Ukrajinu

Špičky amerických bezpečnostních složek loni v říjnu, tedy zhruba čtyři měsíce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, předložily prezidentovi Joeu Bidenaovi hodnocení, že Moskva plánuje podniknout proti sousední zemi rozsáhlý útok. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP), který vydal obsáhlý článek mapující "cestu k válce" z pohledu Spojených států.
Proruští separatisté, kteří odmítají bojovat za Doněckou lidovou republiku

Morálka separatistů klesá. Někteří odmítají dál bojovat za Doněckou lidovou republiku

Mezi představiteli dvou proruských separatistických útvarů na východě Ukrajiny se objevují další známky rozkolu. Některé jednotky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) údajně odmítly pokračovat ve vyčerpávajících bojích s ukrajinskou armádou v Doněcké oblasti, uvedl ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Američtí analytici i ukrajinský generální štáb v pravidelné ranní svodce hlásili ruské ostřelování podél celé frontové linie.
Záporožská jaderná elektrárna

Od Záporožské jaderné elektrárny je hlášeno ostřelování, obviňují se obě strany

Z oblasti Záporožské jaderné elektrárny znovu přicházejí zprávy o ostřelování. Informovala o tom dnes ruská služba stanice BBC. Představitelé proruské správy městě Enerhodar, kde se největší evropská atomová elektrárna nachází, informovali o sérii výbuchů ve městě i v okolí zařízení, které okupují ruská vojska. Z útoku viní ukrajinskou armádu. Naopak šéf ukrajinské správy nedalekého Nikopolu tvrdí, že Enerhodar ostřelují Rusové.

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy