Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda údajně získala kontrolu nad důležitou obcí Pisky, Ukrajina to popřela

Moskva tvrdí, že získala plnou kontrolu nad důležitou obcí Pisky na východě Ukrajiny. Informaci dnes přinesla agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Velení ukrajinské armády ale dnes večer uvedlo, že o Pisky se nadále tvrdě bojuje. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze obvykle bezprostředně nezávisle ověřit.
Ukrajinská armáda

Kyjev zasáhl a vyřadil z provozu Kachovský most

Dva hlavní silniční mosty, které umožňovaly přístup do Ruskem okupované oblasti na západním břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti na jihu země, jsou nyní pravděpodobně mimo provoz a nelze je využít pro vojenské zásobování. Ve své pravidelné zprávě to dnes ráno uvedlo britské ministerstvo obrany. O úspěšných útocích na mosty v Chersonské oblasti informovala v minulých dnech ukrajinská armáda.
Obyvatelé Buči byli zavražděni ruskými agresory (4. dubna 2022, Ukrajina).

V ukrajinském městě Buča začali pohřbívat neidentifikované oběti ruské invaze

V ukrajinském městě Buča tento týden pohřbívali tamní oběti ruské invaze, které nikdo dosud neidentifikoval. Úřady je proto uložily do hrobů označených čísly. Informovaly o tom agentury AP a AFP. Město ležící v Kyjevské oblasti se společně s několika dalšími obcemi z regionu stalo symbolem ruských válečných zločinů na Ukrajině.
Ukrajinská armáda

Vyšetřování zpochybňuje ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Na ukrajinský Charkov dopadlo pět ruských raket

Na ukrajinský Charkov v noci na dnešek dopadlo pět ruských raket, napsal na sociální síti telegram charkovský starosta Ihor Terechov. Informovala o tom ruskojazyčná verze stanice BBC. Neklidnou noc zažil i Cherson na jihu Ukrajiny, kde se v noci zatýkalo a probíhaly domovní prohlídky, oznámil zástupce šéfa místní správy Jurij Sobolevskyj.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Německo hodlá Ukrajinu v obraně před ruskou invazí dále podporovat

Německo bude dál podporovat Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který zopakoval, že odpovědnost za válku nese ruský prezident Vladimir Putin. Scholz také řekl, že Německo stojí o vyšetření ruských válečných zločinů.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské invazní jednotky útočí u východoukrajinských obcí Marjinka a Pisky

Ruské invazní jednotky útočí u východoukrajinských obcí Marjinka a Pisky, informoval dnes ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném hlášení o situaci na bojišti. Podle agentury Reuters zuří v okolí Pisků těžké boje. Představitel samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR) Daniil Bezsonov tvrdí, že Pisky jsou pod kontrolou ruských a proruských sil, ovšem Kyjev tuto informaci popírá.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové ostřelovali Dněpropetrovskou oblast, zemřelo 13 lidí

Při ruském ostřelování Dněpropetrovské oblasti na středovýchodní Ukrajině zemřelo v noci na dnešek 13 lidí a dalších 11 utrpělo zranění. Informoval o tom šéf oblasti Valentyn Rezničenko. Bilance obětí se zvýšila poté, co dva zranění zemřeli v nemocnici. V obci Marhaněc, odkud je hlášena většina obětí, bylo podle Rezničenka při ostřelování poškozeno přes 20 bytových domů, škody utrpěly také dvě školy, nemocnice, kulturní dům a administrativní budovy.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj chce, aby válka na Ukrajině skončila osvobozením Krymu

Válka na Ukrajině začala obsazením poloostrova Krym Ruskem a musí skončit jeho osvobozením Ukrajinou, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu. V úterý byly z ruské letecké základny na západě anektovaného Krymu hlášeny silné exploze a požár, Ukrajina se k útoku ale nepřihlásila.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Ruskou leteckou základnou na Krymu otřásly exploze, jeden člověk zemřel

Exploze a požár byly dnes ohlášeny z ruské letecké základny na západě anektovaného Krymu; příčiny dosud nejsou známé a spekulace o možném ukrajinském útoku zůstávají nepotvrzeny. Na místo se vypravil šéf správy anektovaného poloostrova Sergej Aksjonov, který nařídil vytvořit okolo letiště pětikilometrovou bezpečnostní zónu.
Následky ostřelování Charkova ruskou invazní armádou

Ruské ostřelování si podle Kyjeva vyžádalo nejméně tři oběti

Nejméně tři ukrajinští civilisté zahynuli a více než dvě desítky byly zraněny při ruském ostřelování za uplynulý den. S odvoláním na kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom dnes informovala agentura AP. Podle gubernátora Dněpropetrovské oblasti Valentyna Rezničenka rusové útočili z raketometů Grad na město Nikopol, které se nachází nedaleko Záporožské jaderné elektrárny.
Vladimir Putin

Rusové by podpořili jakékoli Putinovo rozhodnutí o Ukrajině, ukázal průzkum

Asi 60 procent ruských občanů by podpořilo rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina zahájit novou ofenzivu na Kyjev, ale 65 procent by také souhlasilo i s jeho rozhodnutím "speciální operaci", tedy ruskou válku na Ukrajině, zastavit a podepsat mírovou dohodu. Vyplývá to z nového sociologického průzkumu, o němž dnes informoval deník Kommersant.
Lidé na Ukrajině prchají před válkou.

Na okupovaných územích podle AP sílí ukrajinský odpor

Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat. Informovala o tom dnes agentura AP. Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle ní zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.
Ruská armáda, ilustrační foto

Pentagon: Rusko přišlo na Ukrajině až o 80.000 vojáků

Rusko ve válce proti Ukrajině přišlo o 70.000 až 80.000 zabitých a zraněných vojáků, uvedl dnes náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu před 166 dny a rozpoutala tak největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Ukrajinský generální štáb dnes odhadl, že ukrajinské síly od začátku války zabily na 42.340 ruských vojáků. Rusko již řadu měsíců žádné své ztráty neoznamuje.

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy