Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské jednotky se neúspěšně snaží prolomit obranu Severodoněcka

Ruské jednotky se stále snaží prolomit ukrajinskou obranu Severodoněcku v Luhanské oblasti. Město a okolí ruská armáda bombarduje dělostřelectvem, uvedl generální štáb ukrajinské armády. Ten tvrdí, že ukrajinská armáda odrazila útok v obci Toškivka nedaleko Severodoněcku.
Ukrajinská armáda střeží své území (březen 2022).

Tisk: Ukrajince demoralizuje, že ruská vojska mají v Donbasu dvacetkrát více děl

Ruská vojska mají v Donbasu na východě Ukrajiny dvacetkrát více děl a čtyřicetkrát více munice než ukrajinské síly. Takový nepoměr vážně demoralizuje bránící se ukrajinské jednotky. Ty trpí ztrátami i stoupajícím počtem dezercí, upozornil britský list Independent s odvoláním na blíže neupřesněnou zprávu rozvědky.
Olaf Scholz

Německo pomáhá Ukrajině stejně jako USA či Británie, hájí se Scholz

Německo pomáhá Ukrajině čelit ruské invazi stejným způsobem jako Spojené státy nebo Británie. V rozhovoru se zahraničními novináři to dnes v Berlíně prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil, že Německo bude v podpoře Ukrajiny postupovat v přísné shodně se spojenci a že cílem je zabránit vojenskému střetu Severoatlantické aliance s Ruskem.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Turecký ministr vidí vůli obnovit jednání mezi Ruskem a Ukrajinou

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu vidí vůli k obnovení diplomatických rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Řekl to na tiskové konferenci po dnešním setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Jednal s ním o zajištění přepravy ukrajinského obilí po moři, což je podle Moskvy možné jen v případě, že Kyjev odstraní miny ze svých přístavů.
Ukrajinská armáda střeží své území (březen 2022).

Ukrajinská armáda dál brání Severodoněck před ruskými okupanty

Frontová linie mezi ukrajinskými a ruskými silami na východě Ukrajiny se výrazněji nezměnila, vyplývá z dnešního ranního hlášení ukrajinského generálního štábu. Kyjev i Moskva mimo jiné tvrdí, že kontrolují Svatohirsk a přilehlé předmostí na severním břehu Severního Donce v Doněcké oblasti. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 105. dnem a často protichůdné informace bojujících stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Angela Merkelová

Merkelová: Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. Dnes to v prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda dále útočí na Severodoněck, obránci odrazili ofenzivu

Ruská armáda nadále útočí na východoukrajinský Severodoněck, kde je situace nepřehledná a kde si úspěchy připisují obě strany. Jejich často protichůdné informace přitom nelze nezávisle ověřit. Město je v současné etapě války považováno za klíčový bod fronty. "Naši hrdinové pozice v Severodoněcku nevzdávají," řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Sergej Kužegetovič Šojgu.

Šojgu tvrdí, že v ruském zajetí je skoro 6500 ukrajinských vojáků

Do ruského zajetí se dostalo celkem 6489 ukrajinských vojáků, včetně 126 za posledních pět dnů, oznámil dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu na poradě o dosavadních výsledcích ruského tažení proti Ukrajině. Ruská agrese vůči sousední Ukrajině začala na konci února a dnes pokračuje 104. dnem.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Rusové počítají s referendem o připojení Chersonské oblasti

V okupované Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny se nejspíš Moskva pokusí uspořádat referendum o připojení tohoto regionu k Rusku. Podle serveru BBC to řekl zástupce šéfa oblastní správy dosazené Ruskem Kirill Stremousov, nezmínil ale žádné další podrobnosti ani časový harmonogram. Právě referendum vypsané přes nesouhlas ukrajinské vlády vedlo v roce 2014 k anexi ukrajinského poloostrova Krymu Ruskem.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské jednotky pokračují ve snaze o dobytí Severodoněcka

Ruské jednotky pokračují ve snaze o dobytí Severodoněcku a útočí také u Lymanu v Donbasu na východě Ukrajiny. Ruská armáda dál útočí rovněž na Slovjansk. U Bachmutu utrpěly ruské síly značné ztráty, aniž by dosáhly úspěchu. Na jihu donbaské fronty bojové operace nepřítele nepokračovaly, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 103. dnem.
Pavel Blažek (ODS), ministr spravedlnosti.

Blažek a slovenská ministryně se shodli na vyšetření trestných činů na Ukrajině

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a slovenská ministryně spravedlnosti Mária Kolíková se dnes v Brně shodli na důležitosti vyšetření trestných činů na Ukrajině, které se tam staly v souvislosti s ruskou agresí. Ministři o tom dnes informovali na tiskové konferenci. Jejich brněnské setkání bylo součástí příprav nadcházejícího předsednictví České republiky v Radě EU.
M270 MLRS je americký samohybný obrněný salvový raketomet. Americká armáda ho začala používat v roce 1980. Po dalších změnách na drahém MLRS ho zakoupily armády Spojeného království, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Turecka. Wikipedie

Británie dodá na Ukrajinu ničivé salvové raketomety s dostřelem 80 kilometrů

Británie dodá Ukrajině raketomety s dostřelem až 80 kilometrů, které mají pomoci v boji proti ruským silám na východě země. Oznámil to dnes britský ministr obrany Ben Wallace. Ministerstvo z taktických důvodů neupřesnilo, kolik salvových raketometů M270 a příslušné munice pošle. Oznámilo však, že ukrajinští vojáci se budou učit raketomety obsluhovat v Británii.
Ukrajinská armáda

Kyjev: Ukrajina potřebuje neustálé dodávky zbraní, jednorázová pomoc nestačí

Ukrajina potřebuje pravidelné dodávky zbraní ze Západu, a to až do dosažení vítězství nad Ruskem. Podle ukrajinských médií to dnes řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Kyjev zatím nemá k dispozici dost zbraní na to, aby se mohl plně postavit ruské armádě, uvedla také politička. Zapotřebí jsou podle ní hlavně prostředky protivzdušné obrany a těžké zbraně.

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko pošle Ukrajině bojové letouny, slíbil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika plánuje v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

včera

ODS si volí nového předsedu. (17.1.2026)

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

včera

Tomio Okamura

Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pokračuje v symbolických změnách ve své úřadovně. Ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, ukázal, jak z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie. Ta tam zůstala po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové, což se Okamura rozhodl změnit podle svého vkusu.

Aktualizováno včera

Martin Kupka Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka

Občanští demokraté si na pražském sjezdu zvolili svého nového předsedu. Stal se jím Martin Kupka, který v souboji o vedení strany získal 327 hlasů. Jeho soupeř Radim Ivan obdržel podporu 138 delegátů z celkového počtu 508 platných lístků. Dosavadní lídr Petr Fiala, který se rozhodl funkci opustit, Kupku označil za svého přirozeného nástupce a garanta stability i budoucích úspěchů.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

včera

včera

včera

včera

Clémence Guetté

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.

včera

Donald Trump

Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska

Americký prezident Donald Trump přitvrdil ve své rétorice ohledně Grónska a pohrozil uvalením obchodních cel na státy, které nebudou sdílet jeho ambici toto území anektovat. Během pátečního setkání v Bílém domě, které se původně mělo týkat zdravotní péče, prohlásil, že Spojené státy Grónsko nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Podle Trumpa existují dvě cesty, jak ostrova dosáhnout – buď „po dobrém“, tedy koupí, nebo „po zlém“, což mnozí interpretují jako hrozbu vojenskou silou.

včera

Petr Fiala na zahájení poslední fáze kampaně koalice SPOLU

Kdo nahradí Fialu a Hřiba? ODS a Piráti si dnes zvolí nové vedení

Pražský hotel Clarion se dnes stane dějištěm 32. kongresu Občanské demokratické strany. Zástupci členské základny z celé republiky se zde sejdou, aby v sobotu a v neděli rozhodli o budoucím kurzu tohoto politického uskupení. Hlavním bodem programu bude personální obměna, při níž delegáti vyberou předsedu i jeho zástupce na další dva roky. Ze stejného důvodu se dnes sejde v jihočeských Prachaticích i Celostátního fórum České pirátské strany, kde delegáti rovněž rozhodnou o novém složení nejužšího vedení. 

včera

16. ledna 2026 21:55

Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě

Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová je od listopadu mimo vrcholnou politiku. Bez práce ale není. Podle nejnovějších informací se jedna z velkých nadnárodních firem rozhodla využít jejích zkušeností a kontaktů z politiky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy