Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Ruské ozbrojené síly vypálily na Ukrajinu osm řízených raket

Ruské ozbrojené síly dnes odpoledne vypálily z oblasti Kaspického moře na Ukrajinu osm řízených raket, sedm z nich zlikvidovala ukrajinská protivzdušná obrana. Informují o tom ukrajinská média, která se odvolávají na velení vzdušných sil napadené země. Jedna střela podle nich zasáhla protiletadlový raketový systém ve Lvovské oblasti na západě země.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

Ruské útoky na města Bachmut a Mykolajiv pokračovaly i dnes v noci

Ruské dělostřelecké útoky na města Bachmut a Mykolajiv pokračovaly také dnes v noci, oznámilo ráno vedení ukrajinské armády. Místní úřady v Mykolajivu zaznamenaly ráno ve městě výbuchy a nejméně jeden člověk utrpěl zranění, napsal server The Kyiv Independent. Přes noc se ukrajinské straně podle jejího tvrzení podařilo odrazit několik pokusů o ruský útok.
Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Ukrajina zahájila povinnou evakuaci z Doněcké oblasti

Ukrajinské úřady zahájily povinnou evakuaci z neokupovaných částí Doněcké oblasti, kterou vláda nařídila minulý týden kvůli ochraně civilistů před ruskými útoky i nemožnosti zajistit dodávky tepla. Oznámila to dnes ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Někteří ruští vojáci si stěžují. Když odmítli bojovat, byli vězněni

Ruští vojáci, kteří odmítli bojovat na Ukrajině a byli kvůli tomu vězněni, se obrátili na ruský vyšetřovací výbor, aby záležitost prověřil a stíhal jejich velitele. Podle serveru Meduza a ruskojazyčného webu stanice BBC o tom informoval Pavel Čikov, právník a zakladatel organizace na ochranu lidských práv Agora. Stížnost podle něj podalo několik vojáků, jejichž počet neupřesnil.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové pravděpodobně mění na Ukrajině přístup, pomalu postupují na Bachmut

Ruské jednotky v posledních dnech pokračovaly ve snaze o "taktické útoky" směrem na ukrajinské město Bachmut a dařilo se jim postupovat, ovšem pouze pomalu. Ve svém ranním hlášení o vývoji bojů na Ukrajině to uvádí britské ministerstvo obrany. Rusové podle něj pravděpodobně mění strategii ofenzívy na Donbase poté, co ta stávající nepřinesla "rozhodující průlom".
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské jednotky pravděpodobně postavily v Chersonské oblasti provizorní mosty

Ruské jednotky pravděpodobně postavily v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny dva provizorní mosty a spustily na řece Dněpr převoz. Snaží se tím kompenzovat ztrátu klíčových mostů, které poničila ukrajinská armáda, informovalo dnes ráno britské ministerstvo obrany. Podle něj se Rusko snaží posílit kontrolu nad okupovaným územím a ustanovit tam civilní orgány, jejichž úkolem je uspořádat referendum o připojení těchto oblastí k Rusku.
Černobylská jaderná elektrárna

Ruský úspěch v Černobylu byl součástí dlouhodobé operace tajných agentů Kremlu

Když odpoledne 24. února první ozbrojená vozidla ruské invazní armády vjela do areálu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, narazila na ukrajinskou jednotku, jež měla na starosti jeho obranu. Za méně než dvě hodiny 169 příslušníků ukrajinské Národní gardy bez boje složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro postup na Kyjev.
Karl Nehammer

Nehammer se setkal s Orbánem a zastal se maďarského postoje k invazi

Maďarsko dává stejně jako zbytek Evropské unie najevo nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu, řekl dnes ve Vídni rakouský kancléř Karl Nehammer po setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Na kancléře se před dnešní Orbánovou návštěvou v Rakousku snesla kritika, že přijímá tohoto maďarského politika, který o víkendu pronesl kontroverzní projev o "nesmíšené maďarské rase".
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinská protiofenziva u Chersonu podle Britů nabírá na síle

Ukrajinská protiofenziva u Chersonu na jihu země nabírá na síle. Město Cherson je po poškození mostů v oblasti prakticky odříznuto od ostatních Rusy okupovaných území. Ve své pravidelné analýze situace na bojišti to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany.
Ilustrační foto

Od začátku války přišlo na Ukrajině o práci 39 procent lidí

Od začátku války přišlo na Ukrajině o práci 39 procent lidí, vyplývá z průzkumu agentury Rejting, jehož výsledky zveřejnila ukrajinská média. Bez práce se ocitli ve značné míře obyvatelé východu země, kde se odehrávaly či pokračují nejtvrdší boje.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Pro 84 procent Ukrajinců jsou územní ústupky Rusku nepřijatelné

Pro 84 procent Ukrajinců jsou nepřijatelné jakékoliv územní ústupky Rusku, vyplývá z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. Deset procent lidí si pak myslí, že pro dosažení míru a zachování nezávislosti je možné vzdát se některých území, uvedli ukrajinští sociologové na svém webu. Zbytek dotázaných nevěděl.

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění

Exministr spravedlnosti Pavel Blažek narazil u Ústavního soudu s námitkami ohledně vyšetřování bitcoinové kauzy, v níž byl nedávno obviněn, takže mu hrozí více než šest let za mřížemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy