Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Rusko oznámí další kolo jednání s Ukrajinou, Zelenskyj chce summit s Trumpem a Putinem
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Rusko brzy zveřejní datum dalšího kola přímých mírových rozhovorů s Ukrajinou. Jedním z hlavních požadavků Moskvy přitom zůstává neutrální status Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.
Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině
Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice.
Trump zvažuje zavedení sankcí proti Rusku, chce Putina přimět k mírovému jednání
Prezident Spojených států Donald Trump zvažuje, že během několika dní uvalí na Rusko nové sankce v reakci na pokračující agresi Moskvy vůči Ukrajině. Informoval o tom deník The Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené s prezidentovým uvažováním.
USA a Evropa zrušily omezení doletu zbraní. Ukrajina může útočit hluboko v Rusku
Ukrajina získala od svých hlavních západních spojenců významné posílení schopnosti bránit se proti ruské agresi. Jak oznámil německý kancléř Friedrich Merz, Německo, Velká Británie, Francie a Spojené státy se dohodly na odstranění dosavadních omezení týkajících se doletu zbraní dodávaných Kyjevu. Tento zásadní posun znamená, že ukrajinské ozbrojené síly nyní mohou cílit na vojenské cíle i hluboko na území Ruské federace.
Trump čelí zásadní zkoušce: Kreml ho zkouší, Západ čeká na odpověď
Přestože prezident USA Donald Trump opakovaně sliboval, že ukončí válku na Ukrajině „během 24 hodin“, jeho výroky i příspěvky na sociálních sítích se v očích analytiků staly prázdnou rétorikou bez reálného dopadu. Skutečný test jeho politiky nyní přichází: ruské útoky na ukrajinské civilisty eskalují a Moskva sleduje, zda americký prezident své silné řeči konečně doprovodí konkrétními kroky.
Čína podporuje Rusko ve válce. Máme důkazy, že mu dodává prostředky pro výrobu zbraní, tvrdí Kyjev
Napětí kolem role Číny ve válce na Ukrajině opět sílí. Podle šéfa ukrajinské zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka Čína systematicky podporuje ruský válečný průmysl dodávkami technologií, chemikálií a klíčových komponentů. Jak Ivaščenko sdělil státní agentuře Ukrinform, ukrajinské zpravodajské služby mají potvrzené informace o dodávkách pro nejméně 20 ruských zbrojovek.
Kreml zareagoval na slova o Putinově šílenství. Trumpovi se vysmál
Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině se znovu vyostřilo. Prezident USA Donald Trump v posledních dnech ostře zkritizoval svého ruského protějška Vladimira Putina za pokračující raketové a dronové útoky na ukrajinská města. Trump obvinil Putina, že „ztratil rozum“ a že „zabíjí bez důvodu“, což podle něj může vést k „pádu samotného Ruska“. Kreml však americké výtky odmítl a označil je za důsledek „emoční přetíženosti“.
Putin oznámil vznik nárazníkové zóny na rusko-ukrajinské hranici
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranice s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Jeho vyjádření přichází jen několik dní po tvrdých bojích na rusko-ukrajinském pomezí a v souvislosti s výměnou tisíce zajatců mezi oběma zeměmi, která byla výsledkem přímých jednání v Turecku.
Zelenskyj nechápe, proč Trump mlčí. Západ jen dodává Putinovi odvahu, tvrdí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy z pasivity vůči ruským útokům, která podle něj „povzbuzuje“ ruského vůdce Vladimira Putina. Jeho prohlášení přichází poté, co Rusko provedlo nejmasivnější letecký útok od začátku války – během jediné noci vypustilo stovky raket a dronů.
Tisíc za tisíc. Ukrajina a Rusko dokončily dosud největší výměnu vězňů
Ukrajina a Rusko během tří dnů uskutečnily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že byl dokončen poslední krok výměny „1000 za 1000“ – na svobodu se vrátili i poslední z 303 ukrajinských zajatců, které mělo Rusko v rámci dohody propustit.
"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?
Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?
Největší ruský útok od začátku války: Na Ukrajině umíraly pod palbou raket a dronů i děti
Rusko v noci na neděli podniklo nejrozsáhlejší letecký útok od začátku války na Ukrajině. Během druhé noci masivních náletů zasáhly hlavní město Kyjev a další části země stovky dronů a desítky raket. Podle ukrajinských úřadů útoky připravily o život nejméně 12 lidí, mezi nimiž byly i tři děti z Kyjevské oblasti. Zraněny byly desítky dalších.
Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině
Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.
Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu
Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.
Kyjev v noci čelil jednomu z největších útoků od začátku války
V noci na dnešek zažila ukrajinská metropole Kyjev jeden z největších leteckých útoků od počátku ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinského letectva Rusko vypustilo celkem 250 dronů a 14 balistických raket, přičemž šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit. Útok způsobil rozsáhlé škody na obytných budovách, podnicích i civilních vozidlech a zanechal nejméně 14 zraněných.
Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil
Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.
Putin nechce ukončit válku, protože věří, že vítězí, řekl lídrům Trump. Zvažuje, že zapojí papeže
Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí v soukromém hovoru sdělil evropským lídrům, že ruský prezident Vladimir Putin není připraven ukončit válku na Ukrajině, protože je přesvědčen, že ji vyhrává. S touto informací přišli vysocí evropští představitelé obeznámení s obsahem telefonátu, jak informoval deník The Wall Street Journal.
Válka na Ukrajině: Jaké budou další kroky? Trumpa čekají tři zásadní rozhodnutí
Americký prezident Donald Trump se v příštích týdnech může ocitnout v klíčové roli při hledání cesty k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Podle aktuální analýzy experta Michaela O’Hanlona z vlivného think-tanku Brookings Institution by Trump mohl využít diplomatického manévrovacího prostoru, který mu otevřelo nedávné sbližování s Kyjevem. Pokud zároveň zesílí tlak na Moskvu, může podle O’Hanlona připravit půdu pro možné příměří.
Mír výměnou za území? Rusko a Ukrajina zvažují možnosti dohody
Vyjednávání prezidentů Ukrajiny a Ruska, jak sám Putin oficiálně během tiskové konference nabídl, by mohlo znamenat důležitý posun v jednání o ukončení války. Hlavním bodem by měly být územní otázky a jejich budoucí kontrola. Na přijetí této nabídky naléhal i Donald Trump, který vyzval Ukrajinu k okamžitému souhlasu.
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.
před 1 hodinou
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.
před 1 hodinou
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
Poslanec Filip Turek (Motoristé) nakonec nebude žalovat prezidenta Petra Pavla v souvislosti s nejmenováním ministrem Babišovy vlády. Turek, jenž měl původně stanout v čele ministerstva životního prostředí, podle svých slov z mnoha důvodů změnil názor.
před 2 hodinami
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
Česko se rozloučí se zesnulým výtvarníkem Milanem Knížákem v závěru příštího pracovního týdne. Oznámila to rodina, která souhlasila s tím, že se na organizaci pohřbu bude podílet stát. Bývalý šéf Národní galerie a rektor Akademie výtvarných umění Knížák zemřel o uplynulém víkendu, bylo mu 86 let.
před 3 hodinami
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
Na konci července roku 1976, přesně před 50 lety, vyrazilo ráno letadlo z Prahy a mířilo takřka plné do Bratislavy. Tam ovšem již nedoletělo. Nedaleko od letiště mělo nehodu, havarovalo. Skoro všichni pasažéři tehdy zahynuli.
před 4 hodinami
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
V Česku začíná další vlna veder a není vyloučeno, že teploty opět překonají hranici 40 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle předpovědi se má sice na víkend ochladit, ale příští týden dorazí další oteplení.
před 4 hodinami
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
před 6 hodinami
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
Španělsko svádí neúprosný boj s rozsáhlými lesními požáry, přičemž nadcházející hodiny budou podle úřadů zcela zásadní pro další vývoj situace. Premiér Pedro Sánchez při návštěvě předsunutého velitelského stanoviště v Navalcarneru prohlásil, že i když je dosavadní stav relativně příznivý, následujících dvanáct hodin rozhodne o tom, zda se hasičům podaří udržená území definitivně zabezpečit. Situaci totiž výrazně komplikuje nastupující vlna veder, která do regionu přináší nové bezpečnostní hrozby.
před 6 hodinami
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
Saúdská Arábie se v posledních pěti měsících intenzivně snažila vyhnout zatažení do širšího regionálního konfliktu a přes opakované dronové útoky na svůj ropný průmysl udržovala otevřené komunikační kanály s Teheránem. Nyní se však království ocitá v sevření nepřátelských sil hned ze tří stran, kdy čelí tlaku ze strany Íránu i jím podporovaných milicí v Iráku a Jemenu. Situace vyvrcholila v posledních dnech, kdy země musela čelit raketovým ostřelováním od jemenských Hútiů, náletům iráckých ozbrojených skupin i obnoveným výhrůžkám z Teheránu. Vedení v Rijádu tak dospělo k závěru, že dosavadní politika zdrženlivosti již není udržitelná, a saúdské stíhačky ve spolupráci s americkým letectvem podnikly odvetné údery na cíle ve východním Iráku.
před 7 hodinami
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.
před 8 hodinami
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
před 8 hodinami
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
Německá Křesťanskodemokratická unie čelí vážné vnitřní krizi, která výrazně oslabuje pozici spolkového kancléře Friedricha Merze. Tradiční letní politické příměří v Berlíně narušil skandál kolem klíčového představitele strany Jense Spahna, jenž se společně se svým partnerem stal otcem díky náhradní matce ve Spojených státech. Náhradní mateřství je přitom v Německu zakázané a samotná CDU vůči němu dlouhodobě zaujímá odmítavý postoj, což vyvolalo značný rozruch mezi konzervativními voliči i spolkovými zákonodárci.
před 9 hodinami
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
před 9 hodinami
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
před 9 hodinami
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
Strážci přírody v Keni i tamní odborníci vyšetřují záhadná úmrtí patnácti slonů, k nimž došlo během uplynulého měsíce v národním parku Amboseli a jeho bezprostředním okolí. Státní organizace Kenya Wildlife Service potvrdila, že u deseti zvířat byly před jejich skonem zaznamenány příznaky částečného ochrnutí, přičemž úhyn nastal velmi rychle, zpravidla do dvou dnů od prvních projevů.
před 10 hodinami
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.
před 11 hodinami
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
před 11 hodinami
Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá
Při zahájení vojenského konfliktu s Íránem označil americký prezident Donald Trump za jeden z hlavních cílů zamezení teheránské podpoře ozbrojených skupin na Blízkém východě, které stály za zraněními a úmrtími amerických vojáků. Postoj šéfa Bílého domu k podezření, že s lokalizací cílů a útoky na americké síly pomáhá Íránu Rusko, však podle CNN vykazuje značnou netečnost. Tento nezájem zapadá do dlouhodobějšího vzorce, v jehož rámci americká administrativa zlehčuje možnou roli Moskvy při ohrožení životů amerického armádního personálu.
před 12 hodinami
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
před 13 hodinami
Japonsko svádí závod s časem. Počet mrtvých po zemětřesení roste, pod troskami zůstávají zavalení lidé
Japonský ostrov Kjúšú zasáhlo ničivé zemětřesení o síle kolem sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct lidských životů a stovky zraněných. Otřesy s ohniskem nedaleko sedmisettisícového města Kumamoto dosáhly v zasažené oblasti nejvyššího stupně japonské seismické stupnice. Japonská premiérka Sanae Takaiči upozornila, že záchranné složky svádějí neúprosný závod s časem, neboť pod troskami budov stále zůstávají uvěznění lidé.
Zdroj: Libor Novák