Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

"Jsme další na řadě." Německo kvůli Trumpovu plánu pro Ukrajinu bije na poplach

Německé politické špičky vyjádřily obavy nad překvapivým oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jeho administrativa hodlá jednat o mírové dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bez účasti evropských lídrů. Berlín nyní volá po zvýšení vojenských výdajů a posílení obranyschopnosti Evropy s obavami, že by Trumpův krok mohl ohrozit nejen Ukrajinu, ale i bezpečnost celého kontinentu.
Pete Hegseth

"Strýček Sam už není Strýček Blázen. Rusko je vaše odpovědnost." Hegseth si tvrdě podal spojence v NATO

Americký ministr obrany Pete Hegseth pokračuje v tvrdé linii vůči spojencům v NATO a tlačí na vyšší obranné výdaje. Jeho prohlášení na summitu v Bruselu znovu zdůraznilo, že Spojené státy již nehodlají garantovat evropskou bezpečnost bez většího přispění ze strany Evropy. Mezitím v Kyjevě rostou obavy, že Ukrajina může být vynechána z mírových jednání mezi Washingtonem a Moskvou. Kreml sice tvrdí, že „Ukrajina bude do procesu zapojena jedním nebo druhým způsobem“, ale konkrétní detaily nejsou známy.
Donald Trump

FT: Evropa se mírové dohody mezi Trumpem a Putinem bojí

Evropští představitelé byli včera večer zaskočeni oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zahajuje bilaterální mírová jednání s Kremlem o ukončení války na Ukrajině. Trumpův krok, o kterém informoval krátce po 90minutovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, vyvolal obavy z toho, že Evropa bude z jednání vyloučena a ponechána pouze v roli diváka. Napsal to server Financial Times.
Dmytro Kuleba

Kuleba bije na poplach: Opakuje se rok 1918, Ukrajina dělá velkou chybu

Ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba varuje před opakováním historických chyb v souvislosti s nejnovějšími kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten 10. února 2025 prohlásil, že plánuje zajistit „500 miliard dolarů v hodnotě vzácných zemin“ v rámci jednání o pokračující americké podpoře Ukrajiny v probíhající válce s Ruskem.
Rusko, Kreml

Rusko po hovoru s Trumpem začalo jednat. Skládá delegaci pro jednání o konci války

Rusko začalo formovat delegaci pro jednání se Spojenými státy o válce na Ukrajině a hodlá přihlédnout ke zkušenostem z minských dohod, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj se na tom během telefonického rozhovoru dohodli ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump, kteří současně pověřili své poradce přípravou přímé schůzky.
Donald Trump

Trumpova zrada může EU potopit. USA jí hážou na bedra zátěž, kterou nedokáže unést

Donald Trump začal klást evropským lídrům jasné podmínky, pokud chtějí dosáhnout míru na Ukrajině. Jeho požadavky však znamenají obrovskou finanční zátěž, kterou Evropská unie nemusí být schopna unést. Podle analýzy Bloomberg Economics by ochrana Ukrajiny a rozšíření vojenských kapacit členských států EU mohly během příští dekády stát až 3,1 bilionu dolarů.
Pete Hegseth

USA se brání: Nezradili jsme vás, Trump je nejlepší, vzkazuje Kyjevu Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes před jednáním ministrů obrany NATO v Bruselu prohlásil, že úsilí o dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou není zradou Kyjeva. Zdůraznil, že ruská agrese byla pro Severoatlantickou alianci „továrním resetem“ a přinesla „uvědomění, že toto spojenectví musí být silné, robustní a reálné“.
Donald Trump

"Temný den pro Evropu, musíme vzít osud do svých rukou." Trumpův telefonát odsoudila EU i Američané

Spojenci Kyjeva reagovali s šokem a pobouřením na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hovořil s ruským lídrem Vladimirem Putinem a hodlá s ním „okamžitě zahájit jednání“ o válce na Ukrajině. Kritika se na jeho hlavu snesla nejen z řad amerických politiků, ale i z Evropy, kde Trumpova slova vyvolala obavy o osud Ukrajiny a jejího boje za suverenitu, uvedl server Politico.
Donald Trump

Politico: Moment, kterého se všichni báli, nastal. Trump Evropě vyrazil dech

Byl to moment, kterého se Evropa i Ukrajina obávaly měsíce, ne-li roky. Když však konečně přišel, jeho náhlost a rozsah přesto spojence Kyjeva zaskočily. V jedno mrazivé zimní odpoledne oznámil americký prezident Donald Trump svůj plán na ukončení války a dal jasně najevo, že podpora Spojených států Ukrajině končí, píše Politico.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Trumpův telefonát je výhrou pro Putina. Ledy se prolomí jen pokud ustoupí

Jedno telefonické spojení válku na Ukrajině neukončí. Přesto se zdá, že se otevírá prostor pro jednání. Není však jasné, kdy a jak budou tyto rozhovory uzavřeny. Jisté je, že ruský prezident Vladimir Putin již dosáhl jistého diplomatického úspěchu, a to pouhou skutečností, že se tento hovor uskutečnil, píše BBC.

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Uprchlíci, ilustrační foto

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich oboplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.

před 2 hodinami

Írán

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Rada míru dosáhla historické dohody s Hamásem, tvrdí Trump. Z Blízkého východu přichází jiné zprávy

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody, která má podle jeho slov zajistit kompletní odzbrojení hnutí Hamás i všech ostatních ozbrojených frakcí v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu označil dojednaný kompromis, ke kterému dospěla jím vedená Rada míru, za historický průlom a zásadní krok k dosažení trvalé stability v celém Blízkém východě.

před 4 hodinami

Letní počasí

Počasí: O víkendu extrémní vedra poleví, tropy ale zůstanou

Během nadcházejícího víkendu dorazí do České republiky od severozápadu dlouho očekávané zmírnění extrémních vln vedra. Přestože si obyvatelé většiny území od nejvyšší teplotní zátěže uleví, přechod fronty s sebou přinese také četnější přeháňky a na mnoha místech i poměrně intenzivní bouřkovou činnost.

včera

Ilustrační foto

Proč Evropu spalují nejničivější požáry novodobé historie? Na vině jsou klimatické změny a vlny veder

Jižní a západní část Evropského kontinenta čelí v letošním roce mimořádně ničivé vlně lesních požárů. Extrémně horké, suché a větrné počasí vytvořilo podmínky, které jsou z hlediska závažnosti a rizika šíření ohně o více než čtyřicet procent horší, než činí dlouhodobý dvacetiletý průměr. Hasičské sbory v mnoha zemích svádějí nepřetržitý boj s plameny, které ohrožují lidská obydlí i hustě obydlené oblasti.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Nevídaný krok. UEFA hrozí bojkotem všech turnajů pořádaných FIFA

Evropská fotbalová unie UEFA učinila nevídaný krok v boji proti plánům mezinárodní federace FIFA. Všech padesát pět členských asociací se na svém mimořádném zasedání jednomyslně shodlo na bojkotu veškerých turnajů pořádaných FIFA, pokud její předseda Gianni Infantino nepřehodnotí záměr prodat část práv na mistrovství světa americkým soukromým investorům. Evropský fotbal tak vyslal jasný signál, že odmítá jakékoliv snahy o privatizaci celosvětově nejvýznamnějších sportovních soutěží.

včera

Robert Plaga

Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga

Návrh na zrušení devátých tříd základních škol, který v nedávné době veřejně podpořili předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura i premiér Andrej Babiš, vyvolal v českém školství značný rozruch. Ministerstvo školství však vůči těmto úvahám zaujímá jednoznačně odmítavý postoj. Ministr Robert Plaga tyto myšlenky v rozhovoru pro Radiožurnál označil za pouhou nekoncepční iniciativu a sezónní politický výstřelek, který neodpovídá realitě a nemá se odborné o co opřít.

včera

Oheň

Praha kvůli extrémnímu počasí zakázala rozdělávání ohňů a kouření na rizikových místech

Český hydrometeorologický ústav prodloužil platnost výstrahy před extrémními teplotami až do půlnoci na neděli 2. srpna. Meteorologové varují před tropickými hodnotami, které na mnoha místech přesáhnou 37 stupňů Celsia. Spolu s vlnou veder roste také riziko vzniku a šíření požárů, kvůli čemuž v hlavním městě začal automaticky platit přísný zákaz manipulace s otevřeným ohněm na vybraných rizikových místech.

včera

Donald Tusk

Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk

Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že podle dosud shromážděných důkazů byla raketa, která během nočního ruského masivního náletu na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, ruská střela s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády zdůraznil, že polské ozbrojené síly i piloti reagovali na situaci velmi rychle a efektivně. Armáda byla podle jeho slov v plné pohotovosti a připravena objekt okamžitě sestřelit, pokud by v letu nad polským územím pokračoval.

včera

Egypt, ilustrační foto

Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se dál rozrůstá a postupně do svého víru vtahuje další země v regionu. Poprvé od vypuknutí konfliktu byla přímo zasažena egyptská infrastruktura, když bezpilotní letoun zaútočil na přístav Damieta. Terčem úderu se stal terminál na zkapalněný zemní plyn, kde hořela dvě plavidla, z nichž jedno vlastnila americká společnost. Egyptské úřady incident oficiálně potvrdily, k odpovědnosti se však zatím žádná ze stran nepřihlásila.

včera

Donald Tusk

Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit

Polský premiér Donald Tusk navštívil místo dopadu střely, která během nočního masivního ostřelování Ukrajiny narušila vzdušný prostor země a zřítila se na jejím území. Podle prvotních závěrů vyšetřování šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády po obhlídce terénu potvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by Polsko bylo přímým cílem tohoto útoku.

včera

Ilustrační foto

Další extrémní počasí je tady. Jak zvládnout vedra? Inspirujte se u obyvatel tropických států

Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.

včera

Indie, ilustrační foto

Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát

Ruské zbrojní a bezpečnostní firmy využívají dodavatelské řetězce v Indii k dovozu tisíců položek citlivé technologie pocházející z Evropy. Analýza společnosti Strider Technologies ukazuje, že od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 prošlo přes Indii do Ruska přibližně padesát tisíc položek regulovaného či citlivého zboží. Tento vývoj staví Spojené království i Evropskou unii do složité situace, neboť obě entity se s Novým Dillí snaží rozvíjet hlubší obchodní i bezpečnostní vztahy.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se vypravil do Polska. Restartoval vztahy s Tuskem

Návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Polsku a jeho setkání s tamním premiérem Donaldem Tuskem označil bývalý vysoký americký diplomat Daniel Fried za mimořádně zdařilý a strategicky významný krok. Obě země tímto jednáním vyslaly jasný signál k restartu vzájemných vztahů. Jednání se uskutečnilo v Lublinu po týdnech zvýšeného napětí, které pramenilo především z historických sporů i některých politických otázek týkajících se ukrajinských uprchlíků.

včera

včera

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své nejnovější návštěvě Washingtonu zvolil vůči americké administrativě výrazně opatrnější přístup než v minulosti. Zatímco dříve otevřeně doporučoval konkrétní vojenské kroky a předkládal plány na rychlý pád teheránského režimu, tentokrát se omezil pouze na předávání informací a obecnější konzultace. Izraelská strana si je totiž dobře vědoma, že její pozice v Bílém domě i u americké veřejnosti v poslední době oslabila.

včera

včera

Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda

Záměr vytvořit trilaterální dohodu mezi Polskem, Spojenými státy a Ukrajinou o společné výrobě střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot má podle odborníků potenciál výrazně urychlit posilování evropské odolnosti. O významu tohoto plánu hovořila ve vysílání stanice TVP World analytička z amerického think-tanku Atlantic Council Myroslava Gongadzeová, podle níž je takový krok v jednoznačném zájmu všech tří zúčastněných stran.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy