Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Herci dohání diváky k slzám. Na Ukrajině vznikají divadelní hry o válce
V březnu 2022 zasáhl ruský letecký úder největší divadlo v Mariupolu, které sloužilo jako útočiště pro téměř tisíc lidí. Tragédie, jež si vyžádala nezveřejněný počet obětí, se nyní stala námětem hry Mariupol Drama. Tato divadelní inscenace, postavená na výpovědích přeživších, dojímá diváky k slzám.
Ukrajinci poprvé zajali živé severokorejské vojáky, oznámil Zelenskyj
Ukrajinská armáda oznámila, že v Kurské oblasti zajala dva severokorejské vojáky, kteří bojovali na straně Ruska. Informaci potvrdil prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že zajatí vojáci nyní dostávají lékařskou péči a jsou v rukou ukrajinské bezpečnostní služby SBU. Tento úspěch označil za důležitý důkaz účasti Severní Koreje v konfliktu na straně Ruska.
Jak vyřešit válku na Ukrajině? Trumpův tým přiznává, že vůbec neví
Tým Donalda Trumpa, nově zvoleného prezidenta USA, přehodnocuje svou strategii ohledně ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, uvedl deník Financial Times (FT). Podle zpráv FT Trumpovi poradci stále nemají jasný plán, jak konflikt řešit.
Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota
V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu.
Ruské elity promluvily: Jsme zklamaní. Čekali jsme konec v roce 2024
Rok 2024 měl být podle mnohých ruských elit rokem ukončení války na Ukrajině. Místo toho však konflikt trvá dál a únavu střídá frustrace z ekonomických potíží a pokračujících sankcí. Informace od zdrojů blízkých Kremlu ukazují, že rozčarování se šíří jak mezi vládními představiteli, tak mezi byznysovými kruhy.
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
Ruské síly tvrdí, že obsadily frontové město Kurachove ve východní ukrajinské Doněcké oblasti. Toto město bylo v posledních měsících cílem intenzivních ruských útoků a jeho ovládnutí představuje strategický krok k logistickému uzlu Pokrovsk.
Těžké ztráty severokorejských vojáků v Kursku: Ukrajina hlásí stovky mrtvých
Boje na jihu Ruska, zejména v Kurské oblasti, si podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádaly vysoké ztráty mezi severokorejskými vojáky, které Rusko povolalo na pomoc při snaze znovu ovládnout ztracená území. Zelenskyj ve svém sobotním večerním projevu uvedl, že u jediné vesnice, Makhnovka v Kurské oblasti, přišla ruská armáda během několika dní o celou jednotku složenou ze severokorejské pěchoty a ruských výsadkářů.
Kuleba navrhnul, jak dosáhnout dlouhodobého míru na Ukrajině. Rusku se jeho nápad líbit nebude
Dmytro Kuleba, bývalý ministr zahraničí Ukrajiny, označil současnou pozici své země za nejsilnější v její historii. Ukrajina se podle něj musí pevně držet svých cílů a zachovat jednotu ve snaze dosáhnout vítězství nad Ruskem. Kuleba pro Kyiv Independent zdůraznil, že jakýkoli kompromis ohledně ztráty území by byl začátkem konce ukrajinské státnosti.
Kyjev: Rusko dostává to, co si zaslouží
Andrii Kovalenko, šéf ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím, uvedl, že ukrajinské síly provedly překvapivé útoky na ruské jednotky na několika místech Kurské oblasti, a to měsíce poté, co Ukrajina zahájila svou invazi do této oblasti. Uvedl to server CNN.
Ukrajinci překvapili nepřítele novou ofenzivou v Kurské oblasti
Ukrajinci zahájili v neděli novou překvapivou ofenzivu v ruské Kurské oblasti, kam se jim podařilo proniknout loni v létě. Některé zprávy hovoří i o tom, že se jim při probíhající operaci podařilo obsadit nejméně jednu ruskou obec.
Na Ukrajině zemřel ruský novinář, tvrdí Moskva. Útočily ukrajinské drony
Ve válce na Ukrajině zemřel další novinář. Alexander Martemyanov, který psal pro ruský státní deník Izvestija, zemřel při dronovém útoku nedaleko okupovaného Doněcku na východě Ukrajiny. Moskva podle BBC obvinila ukrajinské vojáky z toho, že vědomě cílili na novináře. Kyjev se k události nevyjádřil.
Putin chtěl na Ukrajině použít jaderné zbraně, naznačil Blinken. Čína zasáhla
Čína zřejmě vymluvila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi použití jaderných zbraní v dobyvačné válce proti sousední Ukrajině. Naznačil to končící šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Válka na Ukrajině se stává pro Kyjev stále těžší. S Putinem ale nechce jednat, dokud za ni Rusko nezaplatí
Situace na východě Ukrajiny se dramaticky mění, jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin na své prosincové tiskové konferenci. Podle jeho slov probíhá pohyb na celé frontové linii každý den. V regionu Donbas ruská válečná mašinérie pomalu, ale jistě postupuje otevřenými poli, přičemž obsazuje a ničí vesnice i města. Pro místní obyvatele to znamená buď útěk před hrozbou bojů, nebo zoufalou evakuaci ve chvíli, kdy už granáty dopadají v jejich blízkosti.
Rok 2024 byl jedním z nejvýznamnějších v globálním bezpečnostním dění. Rok 2025 ho může strčit do kapsy
Uplynulý rok byl podle BBC jedním z nejrušnějších, co se týče globální bezpečnosti, od doby útoků z 11. září 2001. Přinesl řadu dramatických událostí: pád syrského prezidenta Asada, severokorejské vojáky bojující za Rusko, britské a americké rakety vypálené Ukrajinou na ruské cíle, íránské střely dodané Rusku a izraelské letecké údery financované Spojenými státy na Libanon a Gazu.
Co nás čeká v roce 2025? Pět světových klíčových momentů, které se vyplatí sledovat
Rok 2025 je tady a nelze přehlédnout, že média tradičně přinášejí ponuré předpovědi o tom, jak nadcházejících 12 měsíců bude ještě náročnějších, než ty předchozí, upozornil server Politico. Nicméně existují i optimističtější pohledy, které naznačují, že příští rok může přinést nové příležitosti a pozitivní změny, ať už jde o ukončení válek, posun geopolitické rovnováhy, nebo technologické pokroky.
Hrozí Západu válka? Nebezpečí eskalace konfliktu s Ruskem je reálné
Rusko by mohlo svou konvenční eskalaci v konfliktu na Ukrajině ještě významně vystupňovat. Zatímco Západ nadále poskytuje Ukrajině pokročilé zbraně a schvaluje jejich použití proti Rusku, otázka, zda Vladimir Putin skutečně naplní své hrozby odvetných opatření, vyvolává stále více pochybností, uvedl server National Interest.
Zvládne Ukrajina další rok války? Trump je nadějí i důvodem k obavám
Britská stanice BBC přinesla exkluzivní reportáž z východní Ukrajiny, kde její reportéři zpovídali členy minometné jednotky známé pod přezdívkou „Černá smečka“. Všichni členové této jednotky se do války zapojili dobrovolně a v současnosti se snaží zabránit obklíčení obce Kurachove, která se nachází nedaleko města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Výměna zajatců s Ukrajinou se komplikuje. Rusku se do ní z jistého důvodu už příliš nechce
Začátkem nového roku se mezi Ukrajinou a Ruskem očekává další výměna válečných zajatců, přestože konečná dohoda stále zůstává nejistá. Podle Petra Jaceňka, zástupce ukrajinského Úřadu pro zacházení s válečnými zajatci, se jednání s Moskvou v posledních měsících výrazně zkomplikovala. Důvodem je mimo jiné i fakt, že ruské síly zaznamenaly na frontové linii značné úspěchy.
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
před 1 hodinou
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
před 2 hodinami
Dopadla jako Rakušan. Urbanovou zatím nezvolili do vedení Sněmovny
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
před 3 hodinami
Američané znovu útočili v Íránu. Možná to budeme muset dokončit, připustil Trump
Americká armáda navzdory platnému příměří podnikla další útoky v Íránu. Cílem se tentokrát stalo vojenské zařízení ve strategickém přístavním městě Bandar Abbas. Informovala o tom BBC. Šéf Bílého domu zároveň připustil, že je stále ve hře obnovení rozsáhlých vojenských operací v Íránu.
před 4 hodinami
Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky
Českou republiku čeká do konce týdne proměnlivý vývoj počasí. Zatímco v první polovině sledovaného období se budeme těšit ze slunečné oblohy bez deště, s příchodem víkendu začne mraků i srážek přibývat. Spolu s tím budou stoupat i teploty, které se před víkendem lokálně přiblíží až k tropické třicítce, přičemž závěr týdne přinese ojedinělé bouřky.
včera
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.
včera
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.
včera
Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy
Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.
včera
Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN
Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.
včera
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
včera
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.
včera
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.
včera
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.
včera
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
Náměstek tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Íránu Alí Bágherí prohlásil, že Teherán a Washington zatím nedosáhly žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu.
včera
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.
včera
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.
včera
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
Rekordní 2,911 miliardy vyhrál šťastlivec v úterním slosování evropské loterie Eurojackpot. Ve slosování mu přinesla snovou výhru 2 911 200 000 korun vsazená plná sázenka včetně bonusové hry Extra 6. Zároveň se jedná o historicky nejvyšší výhru v Česku.
včera
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily.
včera
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.
včera
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
Optimismus ohledně možné dohody mezi USA a Íránem se pomalu vytrácí. Z vyjádření obou stran konfliktu je zřejmé, že je stále nutné si vyjasnit některé detaily. Írán by se například rád dostal ke zmrazeným fondům v zahraničí.
Zdroj: Lucie Podzimková