EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Merz a Macron varují: Evropská demokracie čelí největším útokům od dob studené války

Nápad Evropské komise na vybudování dronové zdi dostává zásadní trhliny

Nápad Evropské komise na vybudování takzvané „dronové zdi“ vykazuje trhliny ještě předtím, než se poprvé pokusí zachytit ruského narušitele. V reakci na přelety ruských dronů nad Polskem a Rumunskem a nevysvětlené (ale pravděpodobně ruské) přelety nad Dánskem, Norskem a Německem navrhuje předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová nový lesklý štít radarů a záchytných systémů. Tento systém má sloužit k obraně východního křídla bloku a Von der Leyenová jej nazvala „dronovou zdí“ ve svém nedávném projevu o stavu Unie.

Pohár trpělivosti přetekl. Evropa se začne bránit ruské stínové flotile, oznámil Macron

Evropské státy začnou bránit plavidlům ruské „stínové flotily“ ve vstupu do svých vod. Prohlásil to ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron v Kodani po zasedání Evropského politického společenství. Toto rozhodnutí je považováno za další krok v boji proti Rusku, které se pomocí této flotily vyhýbá mezinárodním sankcím.

Výsledek setkání lídrů EU je prakticky nulový. Konkrétní kroky se nenastolily

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa mají jedno společné – jejich návrhy se nesetkaly s podporou. To se ukázalo zcela jasně ještě předtím, než středeční summit lídrů Evropské unie v Kodani překročil plánovaný čas ukončení. Přestože prezidenti a premiéři trvali na tom, že je potřeba učinit něco proti ruské agresi, k výraznému konsenzu o konkrétních krocích nedošlo.

Není to jen o Ukrajině, válka zasáhla celou Evropu. Ta už ve střetu s Ruskem je, shodují se lídři v Dánsku

V Kodani se sešli lídři Evropské unie, aby na neformálním zasedání Evropské rady projednali společné pozice týkající se podpory Ukrajiny a posílení obrany bloku. Setkání přichází v kritickém období, kdy se evropské státy potýkají s projevy hybridní války. Jedním z klíčových témat je i kreativní financování nové půjčky pro Ukrajinu. 

Lídři EU v Dánsku: Situace je horší než za studené války, varuje Frederiksenová

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varuje, že se Evropa nachází v nejvážnější a nejnebezpečnější situaci od konce druhé světové války, přičemž stav považuje za horší než v období studené války. Válka na Ukrajině je podle ní nesmírně vážná. V souvislosti s incidenty s drony se premiérka obecně vyslovila pro jejich sestřelování, avšak s výhradou, že se tak musí dít „správným způsobem“.

Ministři: Evropa čelí vlastnímu 11. září, hybridní útoky jsou novou realitou

Nedávná vlna hybridních útoků v Evropě, mezi které spadají i incidenty s drony, představuje pro kontinent novou bezpečnostní realitu. Dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard tuto situaci přirovnal k důsledkům terorismu po 11. září 2001.

Politico: EU jak ji známe už neexistuje. Putin a Trump ji tlačí k radikální proměně

Provokace Vladimira Putina a poloviční odtažitost Donalda Trumpa nutí Evropskou unii k radikální proměně. Středeční summit lídrů EU v Kodani poskytne nejzřetelnější důkaz toho, že blok v dřívější podobě již neexistuje. Válečné hrozby obklopující setkání jsou podle webu Politico "nanejvýš zlověstné".

Rusko nehodlá útočit na NATO či EU, prohlásil Lavrov v OSN

Rusko nemá v úmyslu útočit na členskou zemi Evropské unie či NATO, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě OSN. Šéf diplomacie zároveň varoval před rozhodnou odpovědí na jakoukoliv agresi namířenou proti Moskvě. Na jeho slova upozornila BBC. 

Evropská komise navrhuje další sankce proti Rusku. Zahrnují konec veškerého nákupu LNG

Evropská komise navrhla v rámci 19. sankčního balíčku proti Rusku, že by Evropská unie měla ukončit veškerý nákup zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Podle návrhu by měl tento zákaz vstoupit v platnost koncem roku 2026, tedy o rok dříve, než se původně plánovalo. Dřívější termín platnosti, který má za cíl snížit příjmy Moskvy z vývozu fosilních paliv, přichází jen několik dní po tom, co americký prezident Donald Trump vyzval Evropu, aby ukončila nákup ruských energií.

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

Nákupem ruské ropy financuje válku, tvrdí o Indii Trump. EU s ní přesto chce posílit spolupráci

Evropská unie se snaží posílit spolupráci s Indií, a to i v oblasti obrany. Snaží se ale zároveň vyhovět nátlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na Evropskou unii naléhá, aby uvalila cla na indické zboží kvůli tomu, že Indie pomáhá Rusku obcházet sankce, uvedl server Politico.

Evropská komise navrhuje kvůli událostem v Gaze pozastavit část obchodní dohody s Izraelem

Evropská komise navrhla pozastavit část obchodní dohody s Izraelem z důvodu probíhající humanitární krize v Pásmu Gazy. Eurokomisař Maroš Šefčovič prohlásil, že ačkoliv EU lituje, že musí přistoupit k takovému kroku, považuje ho za „přiměřený a proporcionální“ vzhledem k naléhavé situaci. Evropská unie je pro Izrael nejdůležitějším obchodním partnerem, s celkovým objemem obchodu se zbožím 42,6 miliardy eur v roce 2024. .

Politico: EU se chce zavděčit Trumpovi. Chystá protičínské sankce

Evropská unie se chystá navrhnout sankce proti dalším čínským společnostem, které jsou podle ní napojené na válečné úsilí Kremlu. Toto diplomatické gesto má za cíl přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na Rusko a ukončil válku na Ukrajině. Během víkendu Trump uvedl, že se připojí k sankcím proti Vladimiru Putinovi, ale jen pokud NATO zastaví veškerý dovoz ropy z Ruska a uvalí cla na Čínu ve výši 50 až 100 procent.

Medveděv opět vyhrožuje Evropě. Nelíbí se mu plán financovat ruskými penězi Ukrajinu

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv pohrozil, že Rusko podnikne právní kroky proti Evropské unii a jejím členským státům, pokud využijí zmrazený ruský majetek k financování půjčky pro Ukrajinu. 

Rusové se do EU už tak lehce nedostanou. Nová pravidla jim zpřísní vstup

Evropská unie se chystá zpřísnit podmínky pro udělování víz ruským občanům. Toto rozhodnutí přichází po dlouholetém tlaku členských zemí hraničících s Ruskem. Nová doporučení, která má Evropská komise představit na konci roku, by měla zavést přísnější kritéria pro vstup Rusů a občanů dalších nepřátelských států do Unie.

Le Penová a Orbán zahájili právní bitvu s Evropskou unií

Strana Vlastenci pro Evropu, která zahrnuje politiky jako je Marine Le Pen a Viktor Orbán, zahájila právní kroky proti Evropské unii kvůli zadrženým finančním prostředkům. Strana tvrdí, že Evropský parlament zadržel miliony eur z veřejných fondů na základě údajného nesprávného vynakládání peněz. Vlastenci vnímají tyto kroky jako politicky motivovanou šikanu.

Rozhovor

Adam Hanka: Selhání tradičních stran nám otevřelo cestu. Voličům už marketing nestačí, říká šéf Voltu

Volt Česko chce být hnacím motorem modernizace státu, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz jeho předseda Adam Hanka. Strana podle něj sází na digitalizaci, podporu startupů i obranu demokratických hodnot. „Chceme připravovat Českou republiku na budoucnost,“ zdůrazňuje. Volt se zároveň vymezuje vůči tradičním i populistickým stranám, odmítá spolupráci s ANO a Motoristy a prosazuje hlubší evropskou integraci včetně společné armády.

"Hluboká rána demokracii." Atentát na Kirka vyrazil Evropě dech

Atentát na amerického konzervativního aktivistu Charlieho Kirka vyvolal vlnu odsouzení ze strany evropských lídrů napříč politickým spektrem. Všichni se shodují, že politické násilí nemá v demokratické společnosti místo a je nepřijatelné. Kirka zastřelil neznámý pachatel, když hovořil na univerzitě v Utahu.

EU navrhne sankce na "extremistické ministry" a zastaví platby Izraeli, oznámila von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že Komise změní svůj přístup k Izraeli. Během projevu v Evropském parlamentu, který se odehrával v bouřlivé atmosféře, Von der Leyenová řekla, že „to, co se děje v Gaze, je nepřijatelné“. Komise navrhne sankce na „extremistické ministry“ a násilné osadníky a dočasně pozastaví bilaterální platby Izraeli.