EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Co se zmrazenými ruskými stamiliardami? EU finišuje plán, jak je poskytnout Ukrajině

Macron dal Putinovi ultimátum: Pokud se do pondělí neozve, můžeme zavést další sankce

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že pokud Vladimir Putin odmítne setkat se s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským, bude to bráno jako snaha „přechytračit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa. Macron, který společně s německým kancléřem diskutoval s Trumpem o dalším postupu, uvedl, že v takovém případě by to nezůstalo bez odezvy.

Rusko útočí na Evropu stále častěji, obrana je slabá

Rusko zintenzivňuje svou hybridní válku v Evropě a provádí častější operace s neustále se měnící frontovou linií. Přestože západní vlády čím dál hlasitěji vyjadřují obavy nad ruskou aktivitou, mají omezené koordinované možnosti, jak se proti ní bránit.

Komentář

Platíme za zmařenou šanci z 90. let. Evropa a Rusko mohli být partnery, převládly ale staré zvyky

Po konci studené války se Evropa ocitla v mimořádné pozici: mohla se stát prostorem skutečné spolupráce, sdíleného růstu a dlouhodobého míru. Západ nabízel svobodu a stabilitu, Východ energii znovunabyté svobody, Rusko možnost strategického partnerství. Namísto společné budoucnosti však nastoupilo mocenské soupeření a nedůvěra. Dnes sledujeme důsledky této zmeškané šance v podobě nových konfliktů, rozdělení a zlikvidované bezpečnostní architektury.

Ukázka slabosti Evropy: Proč je obchodní dohoda s USA prohrou EU?

Jednostranné obchodní dohody, vynucené silnějšími mocnostmi, nejsou v dějinách nic nového. Po porážce v první opiové válce musela čínská dynastie Čching podepsat nerovnou dohodu z roku 1842, která odsoudila Čínu ke století zahraniční nadvlády. Dnes se Evropská unie ocitá v podobné situaci. Jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vedla k dohodě, kterou mnozí kritici označují za prohru a kapitulaci pro EU. 

Analýza

Moldavsko se rychle blíží vstupu do EU. Ukrajinu nechává za sebou, navzdory její oběti

Evropská unie zvažuje zásadní rozhodnutí, které by Moldavsku umožnilo předběhnout Ukrajinu v přístupovém procesu do EU. Otevření prvního vyjednávacího klastru by byl silným politickým signálem před klíčovými moldavskými volbami. Zároveň však nese riziko narušení dosavadní jednoty mezi Kyjevem a Kišiněvem a může v očích Ukrajiny, bojující o svou evropskou budoucnost uprostřed války, působit jako velice bolestné přehlédnutí.

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.

Putin nás chce vlákat do pasti, varuje šéfka unijní diplomacie Kallasová

Nejvyšší představitelka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala v rozhovoru pro BBC před ústupky Rusku v rámci probíhajících mírových jednání. Podle ní by mezinárodní společenství nemělo podléhat iluzi, že postoupení části ukrajinského území může přinést udržitelný mír.

Analýza

Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA

Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.

Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego

Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta. 

Komentář

Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc

Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.

Původní zpráva

Mítink na Aljašce mění postavení Ruska. Trump si dnes musí jednu věc uvědomit, říká Kraus pro EZ

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz zhodnotil páteční schůzku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj díky tomu stal znovu nepostradatelným účastníkem jednání. „Diktuje si podmínky, americký prezident nyní hází odpovědnost za další krok na Ukrajince,“ popisuje Kraus. 

CNN: USA a Evropa uzavírají s Ruskem navzdory sankcím obchody za miliardy dolarů

Prezident Donald Trump hrozí uvalením 25% cla na Indii a také na další země, které nakupují ruskou ropu. Chce tak Moskvu donutit k ukončení války na Ukrajině. Paradoxně ale Spojené státy a Evropa stále obchodují s Ruskem v řádu miliard dolarů, píše CNN.

Politico: Úředníci zvažují stávku. Vadí jim, že EU ohledně Pásma Gazy nic nedělá

Ve světle konfliktu v Gaze narůstá napětí mezi zaměstnanci Evropské komise a vedením. Stále více úředníků tvrdí, že neschopnost bloku účinně tlačit na Izrael je v rozporu s jejich povinnostmi a také s mezinárodním právem. Někteří pracovníci dokonce tvrdí, že Komise potlačuje "odpor z přesvědčení" a odkládá smysluplné akce, čímž porušuje své "morální a právní povinnosti".

Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil podporu evropských státníků, kteří se ozvali v souvislosti s posledními událostmi kolem konfliktu na Ukrajině. Podle Zelenského je třeba dosáhnout spravedlivého míru mezi Kyjevem a Moskvou. 

Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského

Evropští spojenci se postavili na stranu Ukrajiny, které v souvislosti s posledními událostmi opět deklarovali svou podporu. Trvají totiž na tom, aby se mírové rozhovory za všech okolností týkaly i Kyjeva, informuje BBC. 

Lipavský: Česko chce mír, ale bez vydírání Kyjeva. Ukrajina musí zůstat svobodná

Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. 

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

EU přitvrzuje rétoriku: Dění v Pásmu Gazy připomíná genocidu

Nejvyšší představitelka Evropské komise, Teresa Ribera, označila současné dění v Pásmu Gazy za něco, co „velmi připomíná“ genocidu. Jde o jedno z dosud nejostřejších vyjádření z Bruselu k válce, která začala teroristickým útokem Hamásu 7. října 2023.

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.