historie

Kam vyrazit za příběhy hradních zřícenin a jejich novodobých zachránců?

Nejvýznamnější osobnosti ukrajinské historie. Kdo patří mezi ně?

Největším Čechem byl Čechy v anketě v roce 2005 zvolen Karel IV., český král a císař Svaté říše římské. Stejný průzkum se provedl roku 2008 na Ukrajině. Na seznamu nejvýznamnějších osobností ukrajinské historie figurují panovníci, vojevůdci, spisovatelé, sportovci i poněkud kontroverzní postavy dějin.

Památky zničené válkou. Jaké zmizely nadobro a jaké musely být znovu postaveny?

Na stavební památky dnes pohlížíme jako na významné historické a kulturní dědictví, které je památkově chráněno. V průběhu staletí však mnoho architektonických pokladů podlehlo válečným vřavám. Husitské války, celosvětové konflikty nebo útoky radikálních islamistů zničily celou řadu památek. Některé z nich zmizely nadobro, jiné byly znovu postaveny – třeba katedrála v Drážďanech nebo Staroměstská radnice.

Kyjev je opět dobýván. Ukrajinské hlavní město se vždy zvládlo vzpamatovat

Kyjev je město s dlouhou historií, během které zažilo slávu i pád. Několikrát bylo ve svých dějinách dobýváno, vždy se však vzpamatovalo.

Komentář

Německá okupace z 15. března 1939 ukázala nesmyslnost politiky ustupování agresorovi. Ukrajina se správně brání

Více než šestileté období německé okupace Čech, Moravy a Slezska, která patří spolu s obdobím komunismu k nejtragičtějším kapitolám naší novodobé historie, se začalo psát před 83 lety. Ráno 15. března 1939 obsadila německá vojska zbývající neobsazené české území po Mnichovské dohodě. Jednalo se o první ze dvou agresí Československa cizími vojsky. V obou případech se tak stalo bez ozbrojeného odporu. Snad i kvůli tomu, že ani v jednom případě se naše armáda nebránila, je německá okupace spolu s tou sovětskou pro mnohé lidi v Česku dodnes zdrojem historických traumat. V kontextu s nacistickou okupací a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se nabízí reminiscence se současnou Ukrajinou. Ukazuje nám, co se stane, když budeme ustupovat agresorovi v domnění, že se předejde válce. Agresora to jen více povzbudí v jeho dobyvačných úmyslech. Ukrajina se rozhodla správně bránit.

Komentář

Filozofa a chartistu Patočku před 45 lety utýrala StB. Byl hrdinou v období normalizace, jeho myšlení dodnes inspiruje

Mezi jeho žáky patřila mnohá významná jména naší intelektuální scény, jako byli Jan Sokol, který byl jeho zetěm, dále také například Ladislav Hejdánek, Daniel Kroupa, Jiří Němec nebo Radim Palouš. Filozof Jan Patočka, jeden z prvních signatářů Charty 77, svém životě zažil mnohé těžkosti a za svoji odvahu postavit se komunistickému bezpráví bohužel zaplatil životem. Přesně před 45 lety, 13. března 1977, ho Státní bezpečnost doslova utýrala při výslechu. Dnes si připomínáme výročí jeho smrti. Bezesporu se jednalo jednoho z největších českých myslitelů 20. století a vůbec v celých českých dějinách. Patočkovo myšlení dodnes inspiruje, byl hrdinou v období normalizace.

Komentář

ANALÝZA Václavy Jandečkové: Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty

Od brzkého rána 10. března 1948 „usilujeme“ o rozluštění záhadného úmrtí poválečného ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, jehož tělo před 74 lety zůstalo ležet na nádvoří pod okny Černínského paláce. Čtyři desítky let jsme doufali, že přijde čas rozuzlení, kdy nám archivy dovolí podívat se pod pokličku. Záhadu se bohužel doposud nepodařilo rozluštit. Podle počtu zahájených vyšetřování bychom už pravdu měli znát, ale podívejme se pravdě do očí. Kalendář brzy ohlásí další čtyři dekády pátrání, které jsou za námi. Jenže místo, aby policie v případu postoupila, chrlí bábovičky uplácané z bláta. Pustit se do řádné rekonstrukce se nikomu nechce. Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz. Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty.

Ukrajinci zažili genocidu už ve 30. letech. Stalin nechal vyhladovět miliony lidí

K nejhorším zločinům proti lidskosti patří genocida. Tento pojem bývá spojován zejména s nacistickým režimem, ovšem ještě dříve se genocida odehrála na Ukrajině. V letech 1932 až 1933 tam Stalin nechal miliony lidí zemřít hladem.

Komentář

Toufar se Zajícem se postavili komunistické zvůli, vydechli na výročí bolševického puče. Jejich hrdinství přebijí vše zlé

Jejich hrdinství přebijí dnešní tragické datum 25. února 1948, kdy komunisté po puči převzali moc nad zemí a během totality bolševická vláda tento den oslavovala jako Vítězný únor či Vítězství pracujícího lidu. Přesto je zrůdné výročí, při němž národ přišel o svobodu a demokracii, spojené s osobnostmi, které našly odvahu vzepřít se rudé zvůli. Nesmíme dnes zapomenout na umučeného kněze Josefa Toufara a studenta Jana Zajíce, který se upálil proti letargii společnosti v nastupující normalizace stejně jako Jan Palach. Oba vydechli ve stejný den, i když mezi jejich odchodem je rozdíl devatenácti let. Toufar skonal v roce 1950, Zajíc zemřel roku 1969. Díky nim může být 25. únor připomínkou statečnosti těch, kteří dokázali vzdorovat režimu prohlášenému zákonem z roku 1993 za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Oba si rozhodně zaslouží větší pozornost než bolševický převrat. Dovedli se zlu postavit.

Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

Rozhovor

Hlas Ameriky se před 80 lety ozval v éteru. Zářil v něm Werich i Medek. Byl důležitým atributem doby, říká Tomek

Jeho znělka představovala naději i závan svobody pro posluchače v totalitních zemích. Hlas Ameriky (VOA), který se poprvé v rozhlasovém éteru ozval přesně před 80 lety, bojoval nejprve proti nacismu a za studené války se vymezoval vůči komunismu. Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu, který se specializuje i na zahraniční vysílání, tvrdí, že smyslem jeho šíření v době konfliktu byla podpora válečného úsilí. Připomíná, že od poloviny sedmdesátých let nebylo vládní vysílání USA rušené, neboť po helsinské konferenci nechtěl Sovětský svaz cenzurou narušovat vztahy se zámořskou velmocí. „V Hlasu Ameriky je silně patrná i česká stopa. Během čtyřiceti let mluvili pro něj stovky exulantů. V éteru zářili výjimeční Jan Werich a Jiří Voskovec i legendární Ivan Medek či Pavel Pecháček. Vysílání, které bylo hodně poslouchané, se stalo určitým atributem doby. Hlas Ameriky byl pro nás důležitý,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Prokop Tomek.

Milostné pletky v literárních kruzích 19. století. Božena Němcová a Karolina Světlá byly svým manželům nevěrné

K hlavním tématům literárních děl v 19. století patřila láska – romantická, vášnivá, ale i dramatická nebo tragická. Spisovatelé a spisovatelky tohoto období lásku také prožívali různými způsoby, a to i mnohdy mezi sebou v literárních kruzích. To je případ mileneckého páru Boženy Němcové a Václava Bolemíra Nebeského nebo dvojice Karoliny Světlé a Jana Nerudy.

Pierre de Coubertin. Kdo byl zakladatel moderní olympiády?

Je všeobecně známo, že Pierre de Coubertin se zasloužil o pořádání olympijských her v moderních dějinách. Kdo byl tento muž a co víme o jeho životě?

Exkurze historií zimních olympijských her. Provázely je nejrůznější skandály

Konání zimních olympijských her má takřka stoletou tradici. Za tuto dlouhou dobu byly zaznamenány mnohé úspěchy a rekordy, ale také tragické události či skandály.

První zimní olympijské hry se uskutečnily v roce 1924. Jak tehdy probíhaly?

Dne 25. ledna 1924 byl ve francouzském městě Chamonix zahájen „Týden zimních sportů“, který měl být původně jakousi předehrou k letním olympijským hrám v Paříži. Protože však tato sportovní událost sklidila velký úspěch, zpětně byla o rok později oficiálně uznána za vůbec první zimní olympijské hry.

Dětské oběti holocaustu. Jejich deníčky jsou děsivým svědectvím hrůz války

Hrůzy druhé světové války se dotýkaly také dětí, z nichž statisíce zemřely v koncentračních táborech. Známou dětskou obětí holocaustu je díky svému deníku Anna Franková. Záznamy ve válečných letech si však vedlo mnoho dětí. Tyto deníčky přinášejí autentický pohled dětskýma očima na děsivou dobu.

Kdo za války pomáhal Židům přežít? Jména hrdinů jsou dnes mnohdy zapomenuta

Miliony Židů jsou oběťmi holocaustu. Nacistický režim měl jako jeden z cílů vyhlazení tohoto národa. Našli se však také jedinci, kteří se snažili Židům v těžkých chvílích pomoci, a to i přesto, že tím riskovali vlastní život. Jména těchto hrdinů jsou dnes bohužel mnohdy zapomenuta.

Molière. Ve svých hrách zesměšňoval autority, zemřel jako hypochondr na jevišti

Před 400 lety se narodil Jean-Baptiste Poquelin. Jako mladík se přidal ke kočovným komediantům a později se pod jménem Molière stal známým dramatikem. Ve svých divadelních hrách zesměšňoval a kritizoval soudobé autority, sám zemřel na jevišti v roli hypochondra.

Pět dní slepoty, která zabila 12 tisíc lidí. Londýn před téměř 70 lety zahalil oblak smogu

Pro obyvatele Londýna byl čtvrtek 4. prosince 1952 den jako každý jiný. Po příchodu z práce trávili svůj čas s rodinou či přáteli. I počasí toho dne bylo pro Londýn typické, na město k večeru dosedala mlha. Jen zima začínala být tužší, než na jakou byli místní zvyklí, proto si doma zatopili o něco víc. Netušili, že když se nadcházející ráno probudí, za okny kvůli tomu spatří oblak hustého smogu, který bude zabíjet.

KOMENTÁŘ: Moskva rozuměla důrazným vzkazům v minulosti, rozumět jim může i nyní

Možnost nové ruské vojenské akce na východě Ukrajiny již několik týdnů představuje hlavní téma světových médií i mezinárodních rozhovorů na nejvyšší úrovni. Důvod, proč výrazná aktivita ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou vyvolává enormní znepokojení, nevyplývá pouze z povahy této aktivity, ale především ze špatné historické zkušenosti s postupem Kremlu. Nabízí se však i jistá paralela z minulosti, která může naznačovat, že k nejhoršímu scénáři nedojde.